Po sedmi měsících oficiálně skončila přímá správa Madridu nad Katalánskem

V Katalánsku po sedmi měsících končí přímá správa Madridu. V oficiálním věstníku vyšel jmenovací dekret, který ve čtvrtek potvrdila španělská vláda. Katalánští ministři se tak mohou ujmout svých úřadů. Podle agentury Europa Press by se měl ceremoniál převzetí funkcí konat v sobotu. Přímou správu Madrid nad autonomním regionem zavedl vloni koncem října kvůli snahám katalánské vlády o odtržení od Španělska.

Nový katalánský premiér Quim Torra, který patří k separatistům, složil přísahu už 17. května a pár dní nato jmenoval svůj kabinet. Jeho činnost ale Madrid okamžitě zablokoval, protože mezi 13 ministry byli čtyři muži, které španělská prokuratura viní ze vzpoury. Té se podle vyšetřovatelů dopustili jako členové bývalé separatistické vlády, když se snažili o odtržení od Španělska.

Torra nakonec čtyři kontroverzní kandidáty, jimiž byli Jordi Turrul, Josep Rull, Toni Comín a Lluís Puig, vyměnil. Turull a Rull jsou aktuálně ve vazbě, Comín a Puig v Bruselu, kam vloni utekli. Madrid žádá jejich vydání, což minulý měsíc soud v Bruselu zamítl.

Uspěl až čtvrtý kandidát Torra

Madrid převzal přímou správu Katalánska se souhlasem horní komory španělského parlamentu. Poté španělská vláda vyhlásila v Katalánsku volby do regionálního parlamentu, v němž opět získaly většinu separatistické strany. Těm trvalo několik měsíců, než navrhly kandidáta na katalánského premiéra, který mohl být zvolen.

Torra byl prvním kandidátem, jehož španělská prokuratura neviní ze vzpoury. Předchozí tři, expremiér Carles Puigdemont, Jordi Sánchez a Jordi Turull, jsou trestně stíhaní a nemohli se osobně zúčastnit hlasování katalánských poslanců o své kandidatuře.

Torra, který v úřadu vystřídal expremiéra Puigdemonta, už dal několikrát najevo, že hodlá pokračovat ve snaze o samostatné Katalánsko. „Hájím to, pro co se vyslovili lidé v referendu 1. října,“ prohlásil. Připustil ale, že velká část Katalánců odtržení od Španělska nechce. V referendu hlasovala většina pro nezávislost, účast ale byla nízká, protože Madrid plebiscitu bránil s tím, že je neústavní.

Situace se změnila i v Madridu, kde končí premiér Mariano Rajoy. Ten odmítal jakýkoli dialog s katalánskou separatistickou vládou, byť i jen o posílení autonomie Katalánska. Novým španělským premiérem se zřejmě stane šéf socialistů Pedro Sánchez, jehož strana sice vloni podpořila přímou správu nad Katalánskem, Kataláncům ale slibuje dialog.

Němečtí státní zástupci chtějí Puigdemonta vydat

O vydání bývalého katalánského premiéra Carlese Puigdemonta do Španělska požádali vrchní zemský soud ve Šlesvicku-Holštýnsku němečtí státní zástupci. Soud v severoněmeckém městě sice už jednou vydání Puigdemonta kvůli obžalobě ze vzpoury odmítl, státní zastupitelství se ale i na základě nových důkazů ze Španělska domnívá, že žádost je podložená.

Informace španělských úřadů podle státních zástupců dokládají rozsah výtržností během loňského referenda o nezávislosti Katalánska. Zodpovědnost za ně podle státních zástupců nese i Puigdemont. Právě násilnosti jsou předpokladem toho, aby mohl být Puigdemont kvůli trestnému činu vzpoury vydán.

Další trestný čin, který ještě musí justice posoudit, se týká zpronevěry veřejných financí použitých na referendum o nezávislosti. V neposlední řadě pak soud musí rozhodnout o nové žádosti na vzetí pětapadesátiletého politika do vazby. Zatím je Puigdemont na svobodě, nesmí ale opustit Německo. Katalánský politik veškerá obvinění odmítá a tvrdí, že jsou politicky motivovaná.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole přes dvacet mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes dvacet lidí, stovka dalších utrpěla zranění. V Dněpropetrovské oblasti zabil ruský útok dítě, další člověk zemřel při náletu okupantů v Charkovské oblasti. Nejvyšší ukrajinští představitelé vyzvali západní spojence k posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Ukrajina v noci zasáhla ropnou rafinerii v ruské Nižegorodské oblasti.
1. 7. 2026Aktualizovánopřed 14 mminutami

VideoVatikán exkomunikoval šest biskupů z ultrakonzervativního bratrstva

Vedení katolické církve sáhlo k výjimečnému opatření a exkomunikovalo šest biskupů z ultrakonzervativního Bratrstva svatého Pia X. Dva z nich bez souhlasu a přes varování papeže Lva XIV. vysvětili čtyři zbývající, což římská kurie považuje za čin narušující jednotu církve. Stejný postih hrozí i dalším věřícím, kteří se k bratrstvu formálně hlásí. Bratrstvo založené v roce 1970 kontroverzním francouzským arcibiskupem Marcelem Lefebvrem má na 600 tisíc stoupenců v desítkách zemí. Odmítače reforem druhého vatikánského koncilu, kteří dodnes uznávají liturgii pouze v latině, exkomunikoval už Jan Pavel II., také kvůli vysvěcení biskupů bez jeho souhlasu.
před 1 hhodinou

Mezi berlínskými gangy „letí“ nelegální zbraně z Česka

V ulicích německé metropole se mnohem víc střílí. Vyšetřovatelé případy spojují s tureckými kriminálními gangy, které bojují proti sobě a vydírají místní podnikatele. Do Berlína se dostává i velké množství nelegálních zbraní z Česka.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoSamozvaní polští domobranci se vydávali za vojáky a kontrolovali cizince

Polské úřady zasáhly proti skupině samozvaných domobranců ze skupiny BPG, kteří se vydávali za vojáky a na vlakových nádražích po nocích kontrolovali cizince. Své činy hájili bojem proti migraci. Členové skupiny jsou napojení na polskou krajní pravici. Premiér Donald Tusk je označil za chuligány.
před 3 hhodinami

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 7 hhodinami

Starmer se omluvil za roli státu v nucených adopcích dětí svobodných matek

Britský premiér Keir Starmer se omluvil za roli státu v oddělování desítek tisíc svobodných matek od jejich dětí a v nucených adopcích. Informovaly o tom tiskové agentury, podle nichž tato praktika přetrvávala až do konce sedmdesátých let minulého století. Starmer označil nucené adopce za skvrnu na historii Británie.
před 7 hhodinami

V Polsku obvinili dva lidi podezřelé ze špionáže ve prospěch Běloruska

Polská prokuratura obvinila jednoho občana Běloruska a jednoho Poláka z náboru osob v Polsku za účelem provádění činností ve prospěch zahraniční zpravodajské služby, uvedly ve čtvrtek úřady.
před 8 hhodinami

Rusové infiltrovali „pevnostní město“ Kosťantynivku, bojuje se tam

Rusům se podařilo infiltrovat Kosťantynivku, první ze čtyř měst takzvaného pevnostního pásu v ukrajinské Doněcké oblasti, uvádějí analytici a obránci. Podle nich je z města „šedá zóna,“ kterou nekontroluje ani jedna strana a o kterou se bojuje. Situace v Kosťantynivce tak je složitější, než vyplývá z některých oficiálních ukrajinských prohlášení. Není ale zároveň tak katastrofální, jak ji vykresluje ruská propaganda, podle níž je město už téměř celé obsazené. Analytici i někteří ukrajinští vojáci nicméně připouštějí, že do konce podzimu by mohlo padnout.
před 8 hhodinami

Evropský pohled