Katalánské referendum

Desítky tisíc lidí vyšly v sobotní podvečer do centra Barcelony na manifestaci, kterou uspořádali separatisté na podporu katalánských politiků souzených v Madridu kvůli předloňskému referendu o nezávislosti tohoto autonomního regionu. Podle místní policie se demonstrace účastní na 200 000 lidí, podle organizátorů přišlo půl milionu lidí, informoval deník La Vanguardia.

V Katalánsku po sedmi měsících končí přímá správa Madridu. V oficiálním věstníku vyšel jmenovací dekret, který ve čtvrtek potvrdila španělská vláda. Katalánští ministři se tak mohou ujmout svých úřadů. Podle agentury Europa Press by se měl ceremoniál převzetí funkcí konat v sobotu. Přímou správu Madrid nad autonomním regionem zavedl vloni koncem října kvůli snahám katalánské vlády o odtržení od Španělska.

Boj o Katalánsko, jehož někteří představitelé usilují o odtržení provincie od Španělska, se vede i na jazykové úrovni. Lidé si například mohou do mobilů stáhnout aplikaci, ve které pak hodnotí podniky v celém regionu podle toho, jaká je jejich úroveň katalánštiny.

Do ulic Barcelony vyšly statisíce lidí, kteří demonstrují za propuštění separatistických katalánských politiků Jordiho Sáncheze a Jordiho Cuixarta. Informovala o tom španělská média, která s odvoláním na policii odhadla počet demonstrantů na 300 tisíc až 350 tisíc. Politici jsou už půl roku ve vazbě kvůli obvinění ze vzpoury a soudce je odmítá propustit. Sánchez je přitom kandidátem na post katalánského premiéra, parlament však o něm nemůže hlasovat, dokud nebude na svobodě.

Bývalá poslankyně katalánského parlamentu Anna Gabrielová zůstane ve Švýcarsku a nedostaví se ve středu k Nejvyššímu soudu v Madridu, který ji vyšetřuje kvůli snahám o nezávislost Katalánska. Informoval o tom deník El País. Pokud politička k soudu nepřijde, je pravděpodobné, že na ni soudce vydá mezinárodní zatykač. Stane se tak šestým katalánským politikem, který je na útěku před španělskou justicí kvůli obvinění ze vzpoury za separatistické snahy.

O úřad předsedy katalánské vlády se bude znovu ucházet Carles Puigdemont. Poprvé se stal katalánským premiérem před dvěma lety a z této funkce ho koncem října Madrid odvolal kvůli snahám o nezávislost Katalánska.

Španělské úřady začaly postupně stahovat své policejní síly z Katalánska. Rozmístily je tam v souvislosti s říjnovým nelegálním referendem o nezávislosti. Z deseti tisíc policistů jich má v severovýchodním regionu zůstat jen šest set. Katalánská policie ve středu zatkla dva separatistické radní z města Reus.

Katalánští separatisté po sečtení 97 procent hlasů získali ve 135členném parlamentu 70 mandátů. Absolutní většina je nejméně 68 křesel. V předčasných volbách hlasovalo od rána zhruba 5,5 milionu oprávněných voličů. Volební místnosti se uzavřely v osm večer.

Část Španělů se snaží bojkotovat katalánské výrobky. Patrné to je především v chudších oblastech na jihu země. Tamní podnikatelé ale varují, že bojkot se obrátí i proti nim. Často totiž dodávají své suroviny a produkty velkým katalánským firmám.

Bývalý lídr Katalánska Carles Puigdemont očekává, že pokud separatisti vyhrají prosincové regionální volby, ukončí Madrid přímou správu nad autonomní oblastí. Stranou sporů o samostatnost leží Aránské údolí v Pyrenejích. Tamním obyvatelům nezávislé Katalánsko nic neříká. Dokonce jsou ochotní se od Katalánců odtrhnout, pokud se oni odtrhnou od Španělů.

Katalánští demonstranti zablokovali některé silnice na severovýchodě Španělska. Kvůli stávce, kterou vyhlásila část katalánských odborů, jsou neprůjezdné i některé trasy do Francie. Podle katalánských úřadů je doprava ochromena na asi 60 místech a problémy jsou i na hlavní barcelonské třídě Diagonal. V centru Barcelony se sešlo na protest protizatčení příznivců separatismu několik tisíc lidí.

Organizace Katalánské národní shromáždění (ANC), která je jednou z hlavních sil separatistického hnutí, vyzvala strany usilující o odtržení regionu od Španělska, aby v nadcházejících regionálních volbách kandidovaly v jedné koalici. Volby se budou konat 21. prosince. V Bruselu před sídlem Evropské komise mezitím demonstrovaly za propuštění katalánských politiků ze španělského vězení téměř dvě stovky katalánských starostů.

Španělsko rozhodlo o vydání zatykače na sazeného katalánského premiéra Carlese Puigdemonta a čtyři jeho ministry, kteří zůstávají v Belgii. Devět zbývajících katalánských exministrů přišlo v Madridu k výslechu a na osm z nich včetně vicepremiéra Oriola Junquerase uvalil soud vazbu. Kvůli uvěznění členů sesazené vlády se demonstrovalo v několika městech regionu. Odbory vyhlásily na příští týden generální stávku.

Katalánský expremiér Carles Puigdemont v Belgii oznámil, že tam nepřijel žádat o azyl, ale přijel přenést katalánský problém do srdce Evropy. Španělský ústavní soud mezitím pozastavil platnost rezoluce o nezávislosti Katalánska, kterou v pátek schválil katalánský parlament. Zároveň upozornil vedení stálého zastoupení katalánského parlamentu na jeho povinnost snažit se zabránit jakékoli iniciativě, která by vedla k naplnění této rezoluce.

Sesazený katalánský premiér Carles Puigdemont odjel s pěti členy své vlády do Bruselu poté, co španělská prokuratura obvinila vedení regionu ze vzpoury a dalších trestných činů. Důvody odjezdu oficiálně nejsou známé. Belgický právník Paul Beckaert řekl agentuře Reuters, že bude Puidgemonta zastupovat. Nepotvrdil však, zda bude pracovat na žádosti o azyl, kterou se expremiér chystá podat dle některých španělských médií. Možné udělení azylu již v neděli odmítl belgický premiér Charles Michel.

Španělská vláda v čele s vicepremiérkou Sorrayou Sáenzovou začíná přebírat správu nad Katalánskem. Vládní budovy v Katalánsku již hlídá místní policie. Sesazený katalánský premiér Carles Puigdemont vyzval ke klidnému odporu. Generální prokuratura mezitím obvinila sesazenou katalánskou vládu a vedení rozpuštěného parlamentu ze vzpoury.

Španělský premiér Mariano Rajoy oficiálně převzal kompetence předsedy katalánské vlády Carlese Puigdemonta. Odvoláni byli všichni členové vlády i vedoucí činitelé regionální policie. Menšinový odborový svaz v Katalánsku, který sdružuje zaměstnance různých odvětví, včetně veřejné správy, školství či zdravotnictví, vyhlásil desetidenní generální stávku, začne nejdřív v úterý. Puigdemont v předtočeném projevu uvedl, že snaha o nezávislost Katalánska má být nenásilná, ale vytrvalá.

Jediným unijním partnerem pro dialog zůstává Španělsko, reagoval na rezoluci katalánského parlamentu šéf Evropské rady Donald Tusk. Také české ministerstvo zahraničí zdůraznilo, že dál považuje Katalánsko za součást Španělska. Rozhodnutí katalánských politiků je podle něj v rozporu se španělskou ústavou. Tusk i MZV ale varují před použitím síly. Madrid podpořily také USA, Německo, Francie, Itálie či Británie.

Katalánský premiér předčasné regionální volby nevyhlásil. Prý je zvažoval, ale nedostal dostatečné záruky z Madridu, že neomezí autonomii Katalánska. Vyhlášením předčasných voleb se region podle některých mohl vyhnout omezení autonomie. Separatisté nejsou v otázce postupu jednotní, část žádá vyhlášení nezávislé republiky, dva poslanci už proto rezignovali. Za odtržení demonstroval před sídlem katalánské vlády dav lidí.

Španělsko čeká týden plný napětí. Katalánský parlament bude už ve čtvrtek jednat o jednostranném vyhlášení nezávislosti. O pouhý den později má španělský Senát schvalovat omezení katalánské autonomie. Vše se odehraje necelý měsíc po referendu o odtržení Katalánska, které zakázal ústavní soud.

Mluvčí autonomní katalánské vlády Jordi Turull označil postup Madridu vůči regionu za nezákonný. Možnost uspořádání předčasných voleb v Katalánsku podle něj není na stole. Španělský ministr zahraničí Alfonso Dastis vyslovil naději, že obyvatelé Katalánska budou pokyny regionálního vedení ignorovat.

Kroky Madridu k omezení autonomie Katalánska jsou nejhorším útokem vůči regionu od vlády diktátora Franciska Franka. Katalánský premiér Carles Puigdemont to uvedl v projevu, v němž odmítl plán centrální vlády. Všechny výzvy k dialogu s Madridem podle něj skončily stejně: buď mlčením, nebo represemi. Změny odmítlo odpoledne v Barceloně skoro půl milionu demonstrantů.

Madrid hodlá s podporou Senátu sesadit katalánskou vládu a částečně omezit regionální parlament. Chce tak obnovit ústavní pořádek v oblasti. Následovat mají předčasné volby. Oznámil to španělský premiér Mariano Rajoy po mimořádném zasedání vlády. Katalánští separatisté to označili za pokus o státní převrat a nástup totalitarismu. V Barceloně se k protestům připojilo 450 tisíc lidí.

Španělská vláda zřejmě v rámci omezení autonomie Katalánska převezme velení tamní policie. Řekl to člen vedení vládní Lidové strany Fernando Martínez-Maíllo v rozhovoru pro španělský rozhlas. Katalánská vláda má podle něj čas do konce příštího týdne tento vývoj zvrátit. Předčasné volby v Katalánsku by se podle španělské televize mohly konat v lednu.