Katalánský premiér předčasné volby nevyhlásil, nemá prý dostatečné záruky Madridu

3 minuty
Události ČT: Puigdemont volby nevyhlásil
Zdroj: ČT24

Katalánský premiér předčasné regionální volby nevyhlásil. Prý je zvažoval, ale nedostal dostatečné záruky z Madridu, že neomezí autonomii Katalánska. Vyhlášením předčasných voleb se region podle některých mohl vyhnout omezení autonomie. Separatisté nejsou v otázce postupu jednotní, část žádá vyhlášení nezávislé republiky, dva poslanci už proto rezignovali. Za odtržení demonstroval před sídlem katalánské vlády dav lidí.

Katalánský deník El Periódico dříve uvedl, že Puigdemont souhlasil s možností vyhlásit volby po středečním jednání skupiny katalánských podnikatelů s baskickým premiérem Iňigem Urkulluem. Později ovšem od záměru ustoupil.

„Snažil jsem se získat záruky pro vyhlášení těchto voleb, ale nedostal jsem odpověď od PP (španělská vládní Lidová strana), která to využila ke zvýšení napětí,“ uvedl katalánský premiér. Dodal, že aplikace ústavního článku 155 k omezení autonomie, kterou se chystá schválit španělský Senát, je „nespravedlivá“ a „nezákonná“.

Vyhlášení regionálních voleb bylo jednou z podmínek Madridu, jak může katalánská vláda zabránit eskalaci. Návrh na omezení autonomie začala ve čtvrtek odpoledne projednávat speciální senátní komise, před níž měl právo obhajovat své postoje i Puigdemont.

Ten to ale ve středu odmítl s tím, že Madrid už se rozhodl aplikovat článek 155 španělské ústavy a omezit autonomii Katalánska. Na jednání Senátu ale Puigdemont nechal poslat svého zástupce. 

Ten ovšem musel vpodvečer jednání senátní komise opustit poté, co jeho přítomnost odmítli vládní lidovci. Mluvčí lidovců José Manuel Barreiro to zdůvodnil tím, že katalánská vláda neprojevila dostatečnou „úctu k horní komoře parlamentu“, když neposlala na jednání komise člena vlády.

„Vzhledem k porušování lidských práv jsme podali odvolání k Ústavnímu soudu. Senát by žádost španělské vlády o uplatnění článku 155 schválit neměl. A to z důvodu neústavnosti,“ zdůraznila katalánská politička Mirella Cortesová. Ústavní soud ale stížnost zamítl.

„Jsme republikáni a pracujeme na vytvoření nové republiky. Myslíme si, že k tomu máme demokratický mandát. A taky je to jediný způsob, jak bránit občanské svobody našich občanů – španělská vláda nám nedává jinou možnost,“ podotkl katalánský vicepremiér Oriol Junqueras.

„Podle průzkumů by výsledky předčasných voleb nemusely pro separatisty dopadnout až tak dobře. Část voličů by je mohla potrestat za to, že to nedotáhli k vyhlášení nezávislosti,“ upozornila spolupracovnice ČT Lubica Zlochová.

Studenti vyzývají k odporu

Během dne opět odstartovaly demonstrace proti krokům Madridu vůči Katalánsku. Na poledne vyzvala k manifestacím ve velkých městech Katalánska – Barceloně, Tarragoně, Gironě a Lleidě unie studentů.

Ta pokračovala ve dvoudenní stávce, která se konala pod heslem „Nemůžete uvěznit celý národ! Proti frankistické represi!“ v narážce na totalitní režim, který v zemi vládl od konce 30. let do let sedmdesátých.

  • Je od roku 1978 připravený pouze pro výjimečné a extrémní situace, dosud jej žádná vláda neaktivovala. Madrid opravňuje převzít kontrolu nad autonomní oblastí, která neplní ústavní povinnosti a/nebo vážně ohrožuje zájmy Španělska. Následkem spuštění mechanismu aktivace článku Barcelona nebude moci řídit své finance ani policii.

Studenti středních a vysokých škol protestovali proti chystanému omezení autonomie a za propuštění dvou separatistických lídrů. Ti jsou ve vazbě za to, že svolali demonstraci po zásahu španělské policie na úřadech katalánské vlády kvůli referendu o nezávislosti.

Také Katalánci jsou ale v otázce nezávislosti rozdělení, podle dřívějších průzkumů zhruba půl na půl. Přesná čísla však nejsou k dispozici a jejich názor se nepodařilo zjistit ani při referendu o nezávislosti z 1. října, neboť se ho zúčastnilo jen 43 procent voličů. Z nich se 92 procent vyslovilo pro odtržení od Španělska.

Podle Madridu jsou nynější plány na převzetí kontroly nad bohatým regionem pouze snahou o návrat do mezí zákona. „Cílem spuštění článku 155, je obnovit legálnost – pokud chcete žít v zemi, kde platí zákony,“ zdůraznil španělský premiér Mariano Rajoy.

Katalánsko tvoří asi pětinu španělské ekonomiky. Zastánci nezávislosti tvrdí, že region přispívá do společného rozpočtu příliš. Oponenti jsou naopak přesvědčeni, že Katalánsko je v rámci Španělska silnější a jeho odchod by vedl k ekonomické katastrofě země jako celku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V San Franciscu policie zatkla desítky demonstrantů proti ICE

Při protestech proti imigrační politice administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa zatkla policie v San Franciscu asi šedesát lidí včetně několika mladistvých. Stovky demonstrantů se v tomto severokalifornském městě shromáždily před kancelářemi Úřadu pro imigraci a cla (ICE) na protest proti imigračním raziím a na podporu už několik dní pokračujících demonstrací v Los Angeles.
před 7 mminutami

WSJ: Trump tlačí na zmírnění návrhu „zdrcujících“ protiruských sankcí

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa tlačí na republikánského senátora Lindseyho Grahama, aby výrazně zmírnil svůj návrh zákona o protiruských sankcích. Píše to web listu The Wall Street Journal (WSJ). Graham o své předloze, jejíž součástí jsou pětisetprocentní cla, mluví jako o „zdrcující“. Bílý dům se snaží napravit vztahy s Moskvou, místo aby ji trestal za pokračující invazi na Ukrajinu, píše WSJ.
před 42 mminutami

Izrael přiměl loď s Gretou Thunbergovou mířící ke Gaze změnit směr

Loď s Gretou Thunbergovou a dalšími aktivisty mířící k Pásmu Gazy s humanitární pomocí byla přesměrována do izraelského přístavu Ašdod, kam by měla připlout ještě během pondělí. Oznámilo to nad ránem izraelské ministerstvo zahraničí, podle něhož je posádka lodi Madleen v pořádku a z Izraele se dostane zpět domů. Koalice flotily svobody (Freedom Flotilla Coalition, FFC) krátce před tím uvedla, že loď obsadili vojáci, informovala agentura Reuters.
05:58Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Napětí v Los Angeles sílí. Trump vyzval k zatýkání protestujících

Tisíce lidí v Los Angeles už třetí den v řadě protestovaly proti imigrační politice Donalda Trumpa. Policie proti nim použila slzný plyn a gumové projektily. Protestující zapalovali auta a blokovali klíčové silniční tahy. Trump proti nim povolal Národní gardu a nevyloučil nasazení námořní pěchoty. Vyslání gardistů označila skupina opozičních demokratů za alarmující zneužití moci ze strany prezidenta. Kalifornie se chce kvůli tomu obrátit na soud. Také v San Franciscu policisté při protestech zatkli asi šedesát lidí včetně několika mladistvých.
06:15Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Putin schválil novou námořní strategii Ruska

Ruský vládce Vladimir Putin schválil novou námořní strategii, jejímž cílem je plně „obnovit“ pozici Ruska coby velmoci na moři. Podle agentury Reuters o tom informoval poradce Kremlu Nikolaj Patrušev. Putin podle něj podepsal dokument nazvaný Strategie pro rozvoj ruského námořnictva do roku 2050 na konci května.
před 2 hhodinami

Ukrajina opět hlásí rekordní ruský útok. V Rusku hoří závod na navigace

Rusko v noci na pondělí k útoku proti Ukrajině použilo zřejmě rekordní počet dronů a raket, vyplývá z hlášení ukrajinského letectva. Proti jejímu území vypustilo 479 dronů a dvacet raket a střel, z čehož protivzdušná obrana prý 479 cílů zneškodnila. Polsko pak vyhlásilo pohotovost pro své letectvo kvůli vzdušnému poplachu týkajícímu se západní části Ukrajiny. Ukrajinské bezpilotní letouny zase útočily až ve vzdálené Čuvašské republice.
10:14Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Rusové nás chtějí odříznout od moře, popisuje Ukrajina plány okupantů

I když se americký prezident Donald Trump snaží přimět Moskvu k mírovým rozhovorům, Rusko má rozsáhlé plány na další okupaci ukrajinského území, které by mohly Kyjev odříznout od Černého moře, varovala ukrajinská delegace ve Washingtonu. Ukrajinská vojenská rozvědka mezitím upozornila, že Moskva výrazně navyšuje produkci balistických střel i dronů a připravuje pro bezpilotní stroje nové startovací rampy.
před 5 hhodinami

Peru výrazně zmenšilo chráněnou plochu na planině Nazca

Peruánská vláda téměř o polovinu zmenšila chráněné území kolem záhadných obřích obrazců, takzvaných geoglyfů, na planině Nazca, které jsou od roku 1994 zapsány na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO a jejichž stáří se odhaduje na dva tisíce let. Za tento krok čelí kabinet kritice od archeologů, kteří se obávají, že památku ohrozí těžaři. Ti už v oblasti Nazca na jihu Peru řadu let nelegálně působí.
před 5 hhodinami
Načítání...