Puigdemont do Madridu nepojede. V katalánské vládě se vyhrotil spor o nezávislost

Katalánský premiér Carles Puigdemont nepojede ani ve čtvrtek, ani v pátek do španělského Senátu vysvětlit své postoje ohledně snah o nezávislost Katalánska. Podle katalánského deníku La Vanguardia to potvrdil úřad premiéra. Deník také uvedl, že v katalánské vládě se vyhrotil spor o vyhlášení nezávislosti a někteří její členové zvažují odchod z vlády.

Podle deníku je stále více pravděpodobné, že nezávislost v pátek vyhlásí buď premiér Puigdemont, nebo katalánský parlament. Ten má zasednout ve čtvrtek odpoledne a hlasovat by měl v pátek po poledni.

 „Je jasné, že nechce dialog, a dalo se to čekat,“ komentoval mluvčí španělské vlády Íňigo Méndez zprávu o tom, že premiér Puigdemont do Senátu nedorazí. Pozván byl na čtvrtek odpoledne do senátní komise, která projednává návrh vlády na omezení autonomie Katalánska, nebo na pátek na plenární zasedání Senátu, které má o omezení autonomie hlasovat.

Puigdemont prý do Madridu nepojede proto, že španělská vláda se už podle něj rozhodla použít ústavní článek 155, který umožňuje omezit autonomii regionu, pokud je tam porušována ústava a zákony.

Spory v katalánské vládě ohledně vyhlášení nezávislosti se vyhrotily. Podle deníku La Vanguardia se chystá zřejmě vládu opustit minimálně jeden její ministr, a to ministr pro podnikání Santi Vila, který nesouhlasí s vyhlášením nezávislosti.

Vila je mimo jiné jedním z katalánských státních úředníků, kteří jsou prokuraturou vyšetřování od minulého měsíce kvůli tomu, že začátkem září podepsali dekret o svolání referenda o nezávislosti. To se konalo i přes zákaz španělského ústavního soudu 1. října.

Omezení katalánské autonomie má podle některých zdrojů zahrnovat i kontrolu nad státními katalánskými sdělovacími prostředky. Proti tomu protestovali v prohlášení zástupci katalánské televize TV3, katalánského rozhlasu a katalánské tiskové agentury.

„Hrozba intervence je útokem na občany a porušuje jejich právo na pravdivé informace. Jde o nepřijatelné porušení svobody slova a principů Evropské unie,“ uvádí se mimo jiné v prohlášení katalánských médií.

Proti aktivaci článku 155 se vyslovila i vedení některých katalánských radnic, například v Sant Cugat a v Gironě. Vedení radnice v Gironě navíc prohlásilo za nežádoucí osoby v jejich městě španělského krále Felipeho VI. a zástupce španělské vlády v Katalánsku Enrika Milla.

Obě radnice se také vyslovily pro okamžité propuštění dvou separatistických lídrů, které minulý týden poslal soud do vazby kvůli obvinění ze vzpoury. Toho se měli dopustit svoláním protestů proti zásahům Madridu vůči katalánským úředníkům před referendem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
včeraAktualizovánopřed 1 mminutou

Syrské síly ovládly dvě kurdská města a ropná pole

Syrská armáda informovala, že převzala kontrolu nad městy Dajr Háfir a Maskana na severu země, z nichž se po páteční dohodě stáhly jednotky koalice Syrské demokratické síly (SDF). Píše to agentura AFP. Armáda obsadila i dvě ropná pole Súfján a Saurá. Kurdové dříve oznámili, že považují za nedostatečný dekret, kterým dočasný prezident Ahmad Šará uznal jejich národní práva a kurdštinu prohlásil za úřední jazyk.
10:48Aktualizovánopřed 3 mminutami

Trump děkuje Íránu, že nepopravuje. Vojenský úder si prý rozmyslel

Protivládní protesty v Íránu teokratický režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní odborníci. Podle obhájců lidských práv zemřely tisíce lidí. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než osmi set údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kadyrovův syn byl po autonehodě hospitalizován ve vážném stavu, píší média

Osmnáctiletý syn autoritářského čečenského vůdce Ramzana Kadyrova se zranil při automobilové havárii v Grozném, správním středisku severokavkazského Čečenska, které je autonomní republikou Ruské federace. Informovala o tom ruská opoziční média či stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Adam Kadyrov byl v pátek v bezvědomí hospitalizován v hlavní grozenské nemocnici a v noci na sobotu letecky dopraven do Moskvy. Podle RFE/RL je jeho stav vážný.
před 1 hhodinou

Americký úřad vydal varování pro lety nad částí východního Pacifiku

Americký Federální úřad pro letectví (FAA) vydal v pátek varování pro americké letecké společnosti a vyzval je, aby dbaly zvýšené opatrnosti při letech nad východním Tichým oceánem poblíž Mexika, Střední Ameriky a částí Jižní Ameriky. Zdůvodnil to vojenskými aktivitami a možným rušením satelitní navigace, informovala agentura AP.
před 2 hhodinami

Rusko v noci zaútočilo v Dněpropetrovské oblasti

Rusko v noci na sobotu zaútočilo v jihovýchodní ukrajinské Dněpropetrovské oblasti. Šéf regionální vojenské správy Oleksandr Hanža na telegramu oznámil, že ruské drony a dělostřelectvo způsobily škody ve městech Nikopol, Marhanec a Pokrovsk, ale nikdo nebyl zraněn. Moskva zároveň tvrdí, že ruská protivzdušná obrana ráno zničila desítku ukrajinských dronů mířících na blíže neupřesněné cíle v Astrachaňské, Rostovské a Volgogradské oblasti.
před 2 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 6 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 7 hhodinami
Načítání...