Katalánské separatistické strany chtějí jít do voleb v jedné koalici

Organizace Katalánské národní shromáždění (ANC), která je jednou z hlavních sil separatistického hnutí, vyzvala strany usilující o odtržení regionu od Španělska, aby v nadcházejících regionálních volbách kandidovaly v jedné koalici. Volby se budou konat 21. prosince. V Bruselu před sídlem Evropské komise mezitím demonstrovaly za propuštění katalánských politiků ze španělského vězení téměř dvě stovky katalánských starostů.

ANC vyzvalo příznivce odtržení, aby vytvořili společnou koalici a aby do ní byli zahrnuti i ti aktivisté a členové odvolané katalánské vlády, kteří jsou nyní ve vazbě.

Katalánské národní shromáždění spolu s organizací Òmnium Cultural pořádalo akce na podporu osamostatnění Katalánska. Vůdci obou těchto organizací byli zatčeni.

Katalánci 1. října v referendu hlasovali pro nezávislost a jejich parlament ji pak 27. října vyhlásil. Madrid v reakci odvolal tamní regionální vládu, jejíž část skončila ve vazbě a pět jejích členů včetně sesazeného premiéra Carlese Puigdemonta odjelo do Belgie. Hrozí jim kromě jiného obvinění ze vzpoury a 25 let vězení.

Před rozpuštěním měli separatisté v parlamentu nevýraznou většinu. Agentura AP napsala, že podle nových průzkumů veřejného mínění bude prosincové hlasování velmi těsné. V říjnovém referendu hlasovalo 43 procent oprávněných voličů a z nich 90 procent bylo pro nezávislost Katalánska na Španělsku.

Puigdemont: Odjel jsem do Belgie, abych zabránil násilí

Sesazený katalánský premiér Carles Puigdemont se rozhodl odjet do Belgie, protože španělská vláda hodlala rozpoutat „vlnu násilí“. Puigdemont to řekl v rozhovoru se stanicí Catalunya Radio, když vysvětloval rozhodnutí opustit Španělsko.

V Belgii nyní on a čtyři ministři jeho vlády čekají na soudní rozhodnutí o případném vydání do Španělska. Odjeli tam 30. října. Puigdemont také kritizoval evropské politiky za nezájem o problém Katalánska. Předseda evropské komise Jean-Claude Juncker kritiku odmítl.

Odvolaný katalánský premiér prohlásil, že jeho vláda se rozhodla rozdělit. On a čtyři ministři se rozjeli do Belgie, aby otázku nezávislosti Katalánska dostali i mimo Španělsko. Zbylých osm členů vlády je od minulého týdne ve Španělsku ve vazební věznici.

„Myslím, že jsme se nemýlili. Jsem si naprosto jist, že španělský stát chystal vlnu tvrdé represe a násilí a odpovědnost za ně by připsal nám,“ řekl Puigdemont, který se považuje za zástupce „exilové vlády“.

Expremiér rovněž kritizoval evropské politiky za to, že podle něj nevyjadřují solidaritu se sesazenou katalánskou vládou. Prohlásil, že „zájmy evropských elit se naprosto neslučují se zájmy občanů“ a že problém Katalánska je „záležitost lidských práv, která si zaslouží maximální pozornost“.

Separatističtí starostové z Katalánska demonstrovali v Bruselu

Za propuštění katalánských politiků z vězení demonstrovaly v Bruselu necelé dvě stovky katalánských starostů. Cílem cesty bylo podle organizátorů akce dostat problém Katalánska na půdu evropských institucí.

„Protože nás Evropa neposlouchá a dívá se stranou, přijeli jsme, abychom ji přímo upozornili na to, co se nyní děje v Katalánsku,“ řekla novinářům, kteří doprovázeli pochod starostů unijní čtvrtí v Bruselu, šéfka sdružení starostů za nezávislost (AMI) Neus Lloverasová. Kromě novinářů doprovázeli pochod starostů i tři katalánští europoslanci Ramon Tremosa, Josep Maria Terricabras a Jordi Solé a také zástupci vlámských separatistů.

Nahrávám video

Starostové nesli před sídlo Evropské komise velký transparent s nápisem Svobodu pro politické vězně a na závěr pochodu zazpívali katalánskou hymnu Els Segadors. Poblíž průvodu se sešlo kolem 70 lidí, kteří provolávali hesla za jednotu Španělska.

Podle šéfky asociace AMI přijelo na 200 z asi 950 katalánských starostů do Bruselu proto, aby upozornili na „porušování základních lidských práv“ ve Španělsku a aby požádali Evropu o pomoc. „Evropo, pomoz Katalánsku, prosím,“ prohlásila Lloverasová na konferenci. Puigdemont na setkání se starosty prohlásil, že nedávné převzetí správy katalánského autonomního regionu Madridem je puč, který podle podporují i šéfové institucí Evropské unie.

Do Bruselu přicestovala také delegace katalánských podnikatelů, která v prostorách, kde se konají zasedání Evropského parlamentu, hájila naopak převzetí přímé správy Katalánska Madridem. Podle šéfa asociace katalánských podnikatelů Josepa Boua dočasné omezení autonomie Madridem pomohlo zastavit „krvácení katalánské ekonomiky“. Bou prohlásil, že se cítí být Kataláncem, ale že v posledních dnech převládl pocit, že jen „nacionalisté jsou Katalánci“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zemřela americká bojovnice za práva žen Gloria Steinemová

Ve věku 92 let zemřela ve středu slavná americká bojovnice za práva žen, oceňovaná autorka a novinářka Gloria Steinemová, píší tiskové agentury. Úmrtí feministky oznámila její nadace na instagramu. Steinemová byla jednou ze zakladatelek časopisu Ms., který vznikl v roce 1971 a stal se prvním feministickým časopisem distribuovaným po celých Spojených státech. Velkou část života strávila na cestách jako aktivistka, přednášela ve vysokoškolských kampusech, v komunitních centrech a promlouvala na demonstracích.
12:55Aktualizovánopřed 1 mminutou

Norsko zadrželo ruskou loď, chce s ní vymáhat náhradu škod ukrajinské firmě

Norsko v Arktidě zadrželo ruskou loď, aby zajistilo možnost vymáhat náhradu škody ve výši 4,22 miliardy dolarů (přibližně 88,16 miliardy korun). Tuto částku přiznal arbitrážní soud ukrajinské státní energetické společnosti Naftohaz jako odškodnění za aktiva zabavená Ruskem během anexe Krymu v roce 2014. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na norské představitele. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí to podle agentury TASS označil za pirátství.
před 50 mminutami

Španělsko chce stálou unijní ochranu Ceuty

Španělsko požádá EU o pomoc při monitorování migrace u Ceuty, severoafrické exklávy země, kam 30. července ilegálně vniklo z Maroka asi 72 tisíc lidí, řekl ve španělském parlamentu premiér Pedro Sánchez. Podle deníku El País též prohlásil, že jeho vláda před těmito událostmi neměla informace, že by tam mohl nastat tak masivní příchod migrantů. Sánchez rovněž zdůraznil, že neexistují důkazy, že by tuto událost plánovalo či podpořilo Maroko. Avizoval také, že Ceutu v příštích týdnech navštíví španělský král Felipe VI.
před 1 hhodinou

Finové v krytech cvičí reakci na ruský útok

V krytu ve skále, za dveřmi, které mají bránit jak před jaderným, tak i před biologickým útokem, pořádá Finsko největší evropské cvičení civilní obrany od druhé světové války. Do prostor krytu se vměstnalo přes dva tisíce lidí včetně dobrovolníků a studentů. Ve scénáři cvičení byla kritická infrastruktura ve středofinském městě Kuopio, včetně elektřiny a vody, narušena kybernetickými útoky a hrozí raketové útoky od finského souseda Ruska. Cílem cvičení bylo, aby místní úřady a civilisté natrénovali, co dělat při skutečném útoku.
před 1 hhodinou

EU pozastavila dovoz drůbežího a hovězího z Brazílie

Evropská unie od čtvrtka pozastavila dovoz drůbežího a hovězího masa z Brazílie, oznámila Evropská komise. Od Brazílie požaduje záruky, že dodržuje zdravotní a hygienické předpisy. Pozastavení dovozu se podle agentury Belga týká i vajec a medu. Země byla už v květnu vyřazena z evropského seznamu zemí, které dodržují pravidla EU proti zneužívání antibiotik v chovu hospodářských zvířat.
před 2 hhodinami

Rusové při úderech v Záporoží zabili člověka, útočila i Ukrajina

Ruský dron v ukrajinském Záporoží zabil muže a zranil ženu při útoku na civilní automobil, informoval náčelník oblastní správy Ivan Fedorov. Nejméně sedmnáct lidí také utrpělo zranění v ukrajinském přístavním městě Oděsa, další dva zranění jsou po ruských útocích v okolí ukrajinské metropole. Jednoho mrtvého a čtyři raněné po útocích ukrajinských dronů hlásí úřady v Bělgorodské oblasti na západě Ruska.
08:38Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Na firmu v Mnichově zaútočili žháři, motiv byl podle policie politický

Staveniště před sídlem technologické firmy v Mnichově se v noci na čtvrtek stalo terčem žhářského útoku. Podle mluvčího zemského kriminálního úřadu (LKA) policie případ vyšetřuje jako pokus o útok s politickým motivem. Policie zadržela dva podezřelé Bulhary. Firma Rohde & Schwarz, na kterou útok zjevně mířil, dodává zboží i ozbrojeným silám. Škoda vznikla jen malá, informoval web bavorského rozhlasu BR24.
09:10Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoNení jasné, kde se dron vzal, tvrdí o Lipsku Koten. Výmluvy, oponuje Černochová

Evropská unie a NATO se kvůli pokusu o útok na letiště v Lipsku rozhodly vystupňovat tlak na Rusko. Dva podezřelí, které německé úřady identifikovaly, měli pracovat v žoldu Moskvy. Brusel na konkrétních sankcích nyní pracuje. Místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD) tvrdí, že „z informací, které jsou veřejně v prostoru, není úplně jasné, kde se tam ten dron vzal“. Vyšetřovatele vyzval k tomu, aby popsali, jak se bezpilotní letoun dostal do prostoru letiště přes jeho ochranu. Předsedkyně téhož výboru Jana Černochová (ODS) zdůraznila, že v tomto případě důkazy jsou. Kotenovy výroky označila za výmluvy, SPD dle ní „hraje v tomto ohledu roli dezinformátora na území České republiky“. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.