Katalánské separatistické strany chtějí jít do voleb v jedné koalici

Organizace Katalánské národní shromáždění (ANC), která je jednou z hlavních sil separatistického hnutí, vyzvala strany usilující o odtržení regionu od Španělska, aby v nadcházejících regionálních volbách kandidovaly v jedné koalici. Volby se budou konat 21. prosince. V Bruselu před sídlem Evropské komise mezitím demonstrovaly za propuštění katalánských politiků ze španělského vězení téměř dvě stovky katalánských starostů.

ANC vyzvalo příznivce odtržení, aby vytvořili společnou koalici a aby do ní byli zahrnuti i ti aktivisté a členové odvolané katalánské vlády, kteří jsou nyní ve vazbě.

Katalánské národní shromáždění spolu s organizací Òmnium Cultural pořádalo akce na podporu osamostatnění Katalánska. Vůdci obou těchto organizací byli zatčeni.

Katalánci 1. října v referendu hlasovali pro nezávislost a jejich parlament ji pak 27. října vyhlásil. Madrid v reakci odvolal tamní regionální vládu, jejíž část skončila ve vazbě a pět jejích členů včetně sesazeného premiéra Carlese Puigdemonta odjelo do Belgie. Hrozí jim kromě jiného obvinění ze vzpoury a 25 let vězení.

Před rozpuštěním měli separatisté v parlamentu nevýraznou většinu. Agentura AP napsala, že podle nových průzkumů veřejného mínění bude prosincové hlasování velmi těsné. V říjnovém referendu hlasovalo 43 procent oprávněných voličů a z nich 90 procent bylo pro nezávislost Katalánska na Španělsku.

Puigdemont: Odjel jsem do Belgie, abych zabránil násilí

Sesazený katalánský premiér Carles Puigdemont se rozhodl odjet do Belgie, protože španělská vláda hodlala rozpoutat „vlnu násilí“. Puigdemont to řekl v rozhovoru se stanicí Catalunya Radio, když vysvětloval rozhodnutí opustit Španělsko.

V Belgii nyní on a čtyři ministři jeho vlády čekají na soudní rozhodnutí o případném vydání do Španělska. Odjeli tam 30. října. Puigdemont také kritizoval evropské politiky za nezájem o problém Katalánska. Předseda evropské komise Jean-Claude Juncker kritiku odmítl.

Odvolaný katalánský premiér prohlásil, že jeho vláda se rozhodla rozdělit. On a čtyři ministři se rozjeli do Belgie, aby otázku nezávislosti Katalánska dostali i mimo Španělsko. Zbylých osm členů vlády je od minulého týdne ve Španělsku ve vazební věznici.

„Myslím, že jsme se nemýlili. Jsem si naprosto jist, že španělský stát chystal vlnu tvrdé represe a násilí a odpovědnost za ně by připsal nám,“ řekl Puigdemont, který se považuje za zástupce „exilové vlády“.

Expremiér rovněž kritizoval evropské politiky za to, že podle něj nevyjadřují solidaritu se sesazenou katalánskou vládou. Prohlásil, že „zájmy evropských elit se naprosto neslučují se zájmy občanů“ a že problém Katalánska je „záležitost lidských práv, která si zaslouží maximální pozornost“.

Separatističtí starostové z Katalánska demonstrovali v Bruselu

Za propuštění katalánských politiků z vězení demonstrovaly v Bruselu necelé dvě stovky katalánských starostů. Cílem cesty bylo podle organizátorů akce dostat problém Katalánska na půdu evropských institucí.

„Protože nás Evropa neposlouchá a dívá se stranou, přijeli jsme, abychom ji přímo upozornili na to, co se nyní děje v Katalánsku,“ řekla novinářům, kteří doprovázeli pochod starostů unijní čtvrtí v Bruselu, šéfka sdružení starostů za nezávislost (AMI) Neus Lloverasová. Kromě novinářů doprovázeli pochod starostů i tři katalánští europoslanci Ramon Tremosa, Josep Maria Terricabras a Jordi Solé a také zástupci vlámských separatistů.

Nahrávám video
Horizont ČT24: Katalánští starostové se vydali do Bruselu
Zdroj: ČT24

Starostové nesli před sídlo Evropské komise velký transparent s nápisem Svobodu pro politické vězně a na závěr pochodu zazpívali katalánskou hymnu Els Segadors. Poblíž průvodu se sešlo kolem 70 lidí, kteří provolávali hesla za jednotu Španělska.

Podle šéfky asociace AMI přijelo na 200 z asi 950 katalánských starostů do Bruselu proto, aby upozornili na „porušování základních lidských práv“ ve Španělsku a aby požádali Evropu o pomoc. „Evropo, pomoz Katalánsku, prosím,“ prohlásila Lloverasová na konferenci. Puigdemont na setkání se starosty prohlásil, že nedávné převzetí správy katalánského autonomního regionu Madridem je puč, který podle podporují i šéfové institucí Evropské unie.

Do Bruselu přicestovala také delegace katalánských podnikatelů, která v prostorách, kde se konají zasedání Evropského parlamentu, hájila naopak převzetí přímé správy Katalánska Madridem. Podle šéfa asociace katalánských podnikatelů Josepa Boua dočasné omezení autonomie Madridem pomohlo zastavit „krvácení katalánské ekonomiky“. Bou prohlásil, že se cítí být Kataláncem, ale že v posledních dnech převládl pocit, že jen „nacionalisté jsou Katalánci“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při útocích zemřeli íránský ministr obrany a velitel revolučních gard, píše Reuters

Americký prezident Donald Trump ráno oznámil, že americká armáda zahájila „velkou bojovou operaci v Íránu“. USA podle něj zajistí, aby Teherán nezískal jadernou zbraň. Ještě předtím údery oznámil izraelský ministr obrany Jisra’el Kac. Podle Reuters země cílily i na íránského prezidenta a duchovního vůdce. Tři zdroje agentuře potvrdily, že byli zabiti íránský ministr obrany Amír Násirzádech a velitel revolučních gard Mohammad Pakpúr. V Teheránu bylo slyšet několik výbuchů. Írán v odvetě vypálil rakety na Izrael a na americké základny na Blízkém východě.
07:35AktualizovánoPrávě teď

Íránská média tvrdí, že USA a Izrael zasáhly dívčí školu

Íránská státem provozovaná média podle agentury DPA informují o leteckém útoku na dívčí školu v jižním Íránu. Obětí má podle nich být sedmdesát, přičemž dalších devadesát údajně utrpělo zranění. Média v teokratickém státu, kde vládne přísná cenzura a režim ajatolláha Alího Chameneího tvrdě potlačuje jakoukoliv opozici, útok přičetla Izraeli a Spojeným státům, které dlouhá desetiletí označují za „Malého Satana“ a „Velkého Satana“. Informaci nelze nezávisle ověřit.
před 13 mminutami

Teherán je podle Arakčího připraven uklidnit situaci

Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí řekl, že Teherán je připraven uklidnit situaci. Dodal, že před začátkem rozhovorů je nutné zastavit útoky. Arakčí oznámil, že momentálně neprobíhá žádná komunikace mezi Teheránem a Washingtonem, ale uvedl, že pokud chtějí USA jednat, vědí, jak se spojit s íránským režimem. Ománská diplomacie, která předtím zprostředkovávala rozhovory Teheránu a Washingtonu, zahájení úderů kritizovala. Palestinské teroristické hnutí Hamás útoky na Írán odsoudilo a vyzvalo muslimský svět k jednotě.
15:13Aktualizovánopřed 31 mminutami

Arabské země hlásí exploze a vyhrazují si právo na odvetu

V Jordánsku, Kuvajtu, Bahrajnu, Kataru, Saúdské Arábii a Spojených arabských emirátech (SAE) se ozvaly hlasité exploze poté, co Írán spustil protiútok na americké základny na Blízkém východě v odvetě za izraelsko-americké údery. Bahrajn uvedl, že terčem se stalo velitelství páté flotily námořnictva USA v ostrovním království. Na letiště v Kuvajtu útočil dron. Vybrané země si vyhradily právo na údery odpovědět. Několik lidí napříč jimi v důsledku konfliktu zemřelo.
10:51Aktualizovánopřed 34 mminutami

Lídři EU vyzvali k ochraně civilistů. Macron žádá o svolání Rady bezpečnosti

K maximální zdrženlivosti, ochraně civilního obyvatelstva a plnému dodržování mezinárodního práva v souvislosti s vývojem po ranním útoku USA a Izraele na Írán ve společném prohlášení vyzvali předseda Evropské rady António Costa a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk útok na Írán odsoudil a vyzval všechny strany, aby se vrátily k jednání.
10:57Aktualizovánopřed 43 mminutami

Izraelem opakovaně znějí sirény

Írán v reakci na útoky na své území vypálil na Izrael balistické rakety, oznámila izraelská armáda. Izraelský server Times of Israel (ToI) informuje o opakovaných úderech, jimž předcházejí sirény. Izraelci prostřednictvím výstražného systému dostávají do mobilních telefonů varování s instrukcí, aby se uchýlili do krytů. Revoluční gardy uvedly, že jde o začátek odvety za ranní útoky Spojených států a Izraele na Írán.
09:40Aktualizovánopřed 59 mminutami

Íránský režim je jako zvíře zahnané do kouta, říká expertka

Írán nemá dlouhodobou kapacitu na to, aby se ubránil a vyhrál, nicméně může způsobit rozsáhlé škody, míní expertka na Blízký východ Lenka Martínková. Podle ní není otázkou, zda režim padne, ale kdy. Poukázala na vnitřní nestabilitu v důsledku mimo jiné rozsáhlých protestů i situace v regionu. Za oslabený považuje íránský režim také analytik Vlastislav Bříza. Režim se dle něj možná udrží, ale bude ochotnější dosáhnout kompromisu ohledně jaderné dohody.
před 1 hhodinou

Na Blízkém východě je několik tisíc Čechů

V destinacích Blízkého východu se nachází několik tisíc Čechů. Podle místopředsedy Asociace cestovních kanceláří (ACK) Jana Papeže situace ovlivňuje cesty lidí jak přímo v zasažených zemích, tak v destinacích spojených přes Spojené arabské emiráty (SAE) či Katar. ACK podle něj situaci sleduje a podle vývoje bude rozhodovat o dalších krocích. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) je prioritou zajistit bezpečnost českých občanů, kteří se nacházejí v Íránu.
před 1 hhodinou
Načítání...