Katalánské separatistické strany chtějí jít do voleb v jedné koalici

Organizace Katalánské národní shromáždění (ANC), která je jednou z hlavních sil separatistického hnutí, vyzvala strany usilující o odtržení regionu od Španělska, aby v nadcházejících regionálních volbách kandidovaly v jedné koalici. Volby se budou konat 21. prosince. V Bruselu před sídlem Evropské komise mezitím demonstrovaly za propuštění katalánských politiků ze španělského vězení téměř dvě stovky katalánských starostů.

ANC vyzvalo příznivce odtržení, aby vytvořili společnou koalici a aby do ní byli zahrnuti i ti aktivisté a členové odvolané katalánské vlády, kteří jsou nyní ve vazbě.

Katalánské národní shromáždění spolu s organizací Òmnium Cultural pořádalo akce na podporu osamostatnění Katalánska. Vůdci obou těchto organizací byli zatčeni.

Katalánci 1. října v referendu hlasovali pro nezávislost a jejich parlament ji pak 27. října vyhlásil. Madrid v reakci odvolal tamní regionální vládu, jejíž část skončila ve vazbě a pět jejích členů včetně sesazeného premiéra Carlese Puigdemonta odjelo do Belgie. Hrozí jim kromě jiného obvinění ze vzpoury a 25 let vězení.

Před rozpuštěním měli separatisté v parlamentu nevýraznou většinu. Agentura AP napsala, že podle nových průzkumů veřejného mínění bude prosincové hlasování velmi těsné. V říjnovém referendu hlasovalo 43 procent oprávněných voličů a z nich 90 procent bylo pro nezávislost Katalánska na Španělsku.

Puigdemont: Odjel jsem do Belgie, abych zabránil násilí

Sesazený katalánský premiér Carles Puigdemont se rozhodl odjet do Belgie, protože španělská vláda hodlala rozpoutat „vlnu násilí“. Puigdemont to řekl v rozhovoru se stanicí Catalunya Radio, když vysvětloval rozhodnutí opustit Španělsko.

V Belgii nyní on a čtyři ministři jeho vlády čekají na soudní rozhodnutí o případném vydání do Španělska. Odjeli tam 30. října. Puigdemont také kritizoval evropské politiky za nezájem o problém Katalánska. Předseda evropské komise Jean-Claude Juncker kritiku odmítl.

Odvolaný katalánský premiér prohlásil, že jeho vláda se rozhodla rozdělit. On a čtyři ministři se rozjeli do Belgie, aby otázku nezávislosti Katalánska dostali i mimo Španělsko. Zbylých osm členů vlády je od minulého týdne ve Španělsku ve vazební věznici.

„Myslím, že jsme se nemýlili. Jsem si naprosto jist, že španělský stát chystal vlnu tvrdé represe a násilí a odpovědnost za ně by připsal nám,“ řekl Puigdemont, který se považuje za zástupce „exilové vlády“.

Expremiér rovněž kritizoval evropské politiky za to, že podle něj nevyjadřují solidaritu se sesazenou katalánskou vládou. Prohlásil, že „zájmy evropských elit se naprosto neslučují se zájmy občanů“ a že problém Katalánska je „záležitost lidských práv, která si zaslouží maximální pozornost“.

Separatističtí starostové z Katalánska demonstrovali v Bruselu

Za propuštění katalánských politiků z vězení demonstrovaly v Bruselu necelé dvě stovky katalánských starostů. Cílem cesty bylo podle organizátorů akce dostat problém Katalánska na půdu evropských institucí.

„Protože nás Evropa neposlouchá a dívá se stranou, přijeli jsme, abychom ji přímo upozornili na to, co se nyní děje v Katalánsku,“ řekla novinářům, kteří doprovázeli pochod starostů unijní čtvrtí v Bruselu, šéfka sdružení starostů za nezávislost (AMI) Neus Lloverasová. Kromě novinářů doprovázeli pochod starostů i tři katalánští europoslanci Ramon Tremosa, Josep Maria Terricabras a Jordi Solé a také zástupci vlámských separatistů.

3 minuty
Horizont ČT24: Katalánští starostové se vydali do Bruselu
Zdroj: ČT24

Starostové nesli před sídlo Evropské komise velký transparent s nápisem Svobodu pro politické vězně a na závěr pochodu zazpívali katalánskou hymnu Els Segadors. Poblíž průvodu se sešlo kolem 70 lidí, kteří provolávali hesla za jednotu Španělska.

Podle šéfky asociace AMI přijelo na 200 z asi 950 katalánských starostů do Bruselu proto, aby upozornili na „porušování základních lidských práv“ ve Španělsku a aby požádali Evropu o pomoc. „Evropo, pomoz Katalánsku, prosím,“ prohlásila Lloverasová na konferenci. Puigdemont na setkání se starosty prohlásil, že nedávné převzetí správy katalánského autonomního regionu Madridem je puč, který podle podporují i šéfové institucí Evropské unie.

Do Bruselu přicestovala také delegace katalánských podnikatelů, která v prostorách, kde se konají zasedání Evropského parlamentu, hájila naopak převzetí přímé správy Katalánska Madridem. Podle šéfa asociace katalánských podnikatelů Josepa Boua dočasné omezení autonomie Madridem pomohlo zastavit „krvácení katalánské ekonomiky“. Bou prohlásil, že se cítí být Kataláncem, ale že v posledních dnech převládl pocit, že jen „nacionalisté jsou Katalánci“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Tři prezidenti za den. Chaos v Jižní Koreji mají ukončit volby

Jižní Koreu čekají v úterý po půl roce politické i ekonomické nestability předčasné prezidentské volby. Favoritem je liberál I Če-mjong z opoziční Demokratické strany, který slibuje sociální spravedlnost a zasazení se o restart vztahů s KLDR. Jeho rival, exministr práce Kim Mun-sun z vládní konzervativní Strany lidové moci (PPP), chce podpořit podnikatele a udržet silné vztahy s USA. Oba politici mluví o potřebě sjednocení společnosti.
před 20 mminutami

Prezidentské volby v Polsku vyhrál Nawrocki

Polské prezidentské volby vyhrál kandidát opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) Karol Nawrocki. Po sečtení sta procent okrsků má Nawrocki 10 606 628 hlasů (50,9 procenta), liberálního kandidáta vládní Občanské koalice Rafała Trzaskowského volilo 10 237 177 lidí (49,1 procenta), píší polská média. Nawrocki v prezidentském úřadě nahradí jiného představitele PiS Andrzeje Dudu.
05:35Aktualizovánopřed 25 mminutami

V prezidentských volbách v Polsku podle odhadů vede Nawrocki

Ve druhém kole polských prezidentských voleb zvítězil podle zpřesněných odhadů kandidát opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) Karol Nawrocki. Podle dat agentury IPSOS získal 50,7 procenta hlasů. Kandidát vládní Občanské koalice Rafał Trzaskowski je aktuálně druhý se 49,3 procenty. Původní odhady jej však označovaly za vítěze. Další data mají být známá v průběhu noci na pondělí. Výsledek však nemusí být s ohledem na statistickou chybu konečný. Volební účast se podle prvotních dat pohybuje okolo 72 procent.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

V kanadské Manitobě kvůli lesním požárům opustilo domovy 17 tisíc lidí

V částech Kanady se rychle šíří lesní požáry, sedmnáct tisíc lidí se kvůli nim evakuovalo v provincii Manitoba, která vyhlásila stav nouze. Vojenská letadla a vrtulníky byly nasazeny k evakuaci obyvatel z odlehlých oblastí, zatímco hasiči bojují se sílícími plameny. V následujících dnech se očekává horké a suché počasí. Napsal o tom web stanice BBC.
před 9 hhodinami

Rusko vyslalo na Ukrajinu téměř pět set dronů, nejvíc od začátku války

Rusko proti Ukrajině v noci na neděli podniklo nejrozsáhlejší dronový útok od začátku války, oznámil Jurij Ihnat, mluvčí ukrajinského letectva. Nad ukrajinské území vyslalo 472 bezpilotních letounů a také sedm raket a řízených střel. Zasaženo bylo osmnáct míst. Několik zraněných hlásí Záporoží. Během dne pak Rusové zabili dva lidi v Chersonu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

V Rusku se zřítily dva dopravní mosty, úřady hlásí mrtvé a zraněné

V ruské Brjanské oblasti se v noci na neděli zřítil most, do něhož následně narazil osobní vlak a vykolejil. Nejméně sedm lidí zahynulo, desítky utrpěly zranění, uvedl gubernátor oblasti Alexander Bogomaz. Dopravní most se zřítil také v Kurské oblasti, v tomto případě utrpěli podle ruského vyšetřovacího výboru zranění tři lidé. Výbor tvrdí, že příčinou pádu obou mostů byl výbuch.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Ukrajina zasáhla desítky bombardérů na ruských základnách, píší média

Ukrajinská média píší s odkazem na zdroje z ukrajinské tajné služby SBU, že drony SBU zasáhly na několika ruských základnách více než čtyřicet bombardérů. Některé ze zasažených základen jsou v Murmanské či Irkutské oblasti na severu Ruska, respektive na Sibiři, tisíce kilometrů daleko od fronty. Podle zdroje z SBU nese operace název Pavučina.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Při přestřelce s policií na hranicích s Německem v sobotu zemřel muž

Při přestřelce s německou policií u německo-české hranice v Bavorsku v sobotu odpoledne zemřel muž, informovala agentura DPA. Podle ní policie řidiče chtěla zkontrolovat, začal ale pěšky utíkat a střílet, na což také reagovala palbou. Později upřesnila, že se jednalo o Íránce. Případ nesouvisí s nelegální migrací, sdělil ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Německé úřady mluví o zřejmé drogové kriminalitě.
před 17 hhodinami
Načítání...