Katalánské separatistické strany chtějí jít do voleb v jedné koalici

Organizace Katalánské národní shromáždění (ANC), která je jednou z hlavních sil separatistického hnutí, vyzvala strany usilující o odtržení regionu od Španělska, aby v nadcházejících regionálních volbách kandidovaly v jedné koalici. Volby se budou konat 21. prosince. V Bruselu před sídlem Evropské komise mezitím demonstrovaly za propuštění katalánských politiků ze španělského vězení téměř dvě stovky katalánských starostů.

ANC vyzvalo příznivce odtržení, aby vytvořili společnou koalici a aby do ní byli zahrnuti i ti aktivisté a členové odvolané katalánské vlády, kteří jsou nyní ve vazbě.

Katalánské národní shromáždění spolu s organizací Òmnium Cultural pořádalo akce na podporu osamostatnění Katalánska. Vůdci obou těchto organizací byli zatčeni.

Katalánci 1. října v referendu hlasovali pro nezávislost a jejich parlament ji pak 27. října vyhlásil. Madrid v reakci odvolal tamní regionální vládu, jejíž část skončila ve vazbě a pět jejích členů včetně sesazeného premiéra Carlese Puigdemonta odjelo do Belgie. Hrozí jim kromě jiného obvinění ze vzpoury a 25 let vězení.

Před rozpuštěním měli separatisté v parlamentu nevýraznou většinu. Agentura AP napsala, že podle nových průzkumů veřejného mínění bude prosincové hlasování velmi těsné. V říjnovém referendu hlasovalo 43 procent oprávněných voličů a z nich 90 procent bylo pro nezávislost Katalánska na Španělsku.

Puigdemont: Odjel jsem do Belgie, abych zabránil násilí

Sesazený katalánský premiér Carles Puigdemont se rozhodl odjet do Belgie, protože španělská vláda hodlala rozpoutat „vlnu násilí“. Puigdemont to řekl v rozhovoru se stanicí Catalunya Radio, když vysvětloval rozhodnutí opustit Španělsko.

V Belgii nyní on a čtyři ministři jeho vlády čekají na soudní rozhodnutí o případném vydání do Španělska. Odjeli tam 30. října. Puigdemont také kritizoval evropské politiky za nezájem o problém Katalánska. Předseda evropské komise Jean-Claude Juncker kritiku odmítl.

Odvolaný katalánský premiér prohlásil, že jeho vláda se rozhodla rozdělit. On a čtyři ministři se rozjeli do Belgie, aby otázku nezávislosti Katalánska dostali i mimo Španělsko. Zbylých osm členů vlády je od minulého týdne ve Španělsku ve vazební věznici.

„Myslím, že jsme se nemýlili. Jsem si naprosto jist, že španělský stát chystal vlnu tvrdé represe a násilí a odpovědnost za ně by připsal nám,“ řekl Puigdemont, který se považuje za zástupce „exilové vlády“.

Expremiér rovněž kritizoval evropské politiky za to, že podle něj nevyjadřují solidaritu se sesazenou katalánskou vládou. Prohlásil, že „zájmy evropských elit se naprosto neslučují se zájmy občanů“ a že problém Katalánska je „záležitost lidských práv, která si zaslouží maximální pozornost“.

Separatističtí starostové z Katalánska demonstrovali v Bruselu

Za propuštění katalánských politiků z vězení demonstrovaly v Bruselu necelé dvě stovky katalánských starostů. Cílem cesty bylo podle organizátorů akce dostat problém Katalánska na půdu evropských institucí.

„Protože nás Evropa neposlouchá a dívá se stranou, přijeli jsme, abychom ji přímo upozornili na to, co se nyní děje v Katalánsku,“ řekla novinářům, kteří doprovázeli pochod starostů unijní čtvrtí v Bruselu, šéfka sdružení starostů za nezávislost (AMI) Neus Lloverasová. Kromě novinářů doprovázeli pochod starostů i tři katalánští europoslanci Ramon Tremosa, Josep Maria Terricabras a Jordi Solé a také zástupci vlámských separatistů.

Nahrávám video

Starostové nesli před sídlo Evropské komise velký transparent s nápisem Svobodu pro politické vězně a na závěr pochodu zazpívali katalánskou hymnu Els Segadors. Poblíž průvodu se sešlo kolem 70 lidí, kteří provolávali hesla za jednotu Španělska.

Podle šéfky asociace AMI přijelo na 200 z asi 950 katalánských starostů do Bruselu proto, aby upozornili na „porušování základních lidských práv“ ve Španělsku a aby požádali Evropu o pomoc. „Evropo, pomoz Katalánsku, prosím,“ prohlásila Lloverasová na konferenci. Puigdemont na setkání se starosty prohlásil, že nedávné převzetí správy katalánského autonomního regionu Madridem je puč, který podle podporují i šéfové institucí Evropské unie.

Do Bruselu přicestovala také delegace katalánských podnikatelů, která v prostorách, kde se konají zasedání Evropského parlamentu, hájila naopak převzetí přímé správy Katalánska Madridem. Podle šéfa asociace katalánských podnikatelů Josepa Boua dočasné omezení autonomie Madridem pomohlo zastavit „krvácení katalánské ekonomiky“. Bou prohlásil, že se cítí být Kataláncem, ale že v posledních dnech převládl pocit, že jen „nacionalisté jsou Katalánci“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole přes dvacet mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes dvacet lidí, stovka dalších utrpěla zranění. V Dněpropetrovské oblasti zabil ruský útok dítě, další člověk zemřel při náletu okupantů v Charkovské oblasti. Nejvyšší ukrajinští představitelé vyzvali západní spojence k posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Ukrajina v noci zasáhla ropnou rafinerii v ruské Nižegorodské oblasti.
1. 7. 2026Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoVatikán exkomunikoval šest biskupů z ultrakonzervativního bratrstva

Vedení katolické církve sáhlo k výjimečnému opatření a exkomunikovalo šest biskupů z ultrakonzervativního Bratrstva svatého Pia X. Dva z nich bez souhlasu a přes varování papeže Lva XIV. vysvětili čtyři zbývající, což římská kurie považuje za čin narušující jednotu církve. Stejný postih hrozí i dalším věřícím, kteří se k bratrstvu formálně hlásí. Bratrstvo založené v roce 1970 kontroverzním francouzským arcibiskupem Marcelem Lefebvrem má na 600 tisíc stoupenců v desítkách zemí. Odmítače reforem druhého vatikánského koncilu, kteří dodnes uznávají liturgii pouze v latině, exkomunikoval už Jan Pavel II., také kvůli vysvěcení biskupů bez jeho souhlasu.
před 3 hhodinami

Mezi berlínskými gangy „letí“ nelegální zbraně z Česka

V ulicích německé metropole se mnohem víc střílí. Vyšetřovatelé případy spojují s tureckými kriminálními gangy, které bojují proti sobě a vydírají místní podnikatele. Do Berlína se dostává i velké množství nelegálních zbraní z Česka.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoSamozvaní polští domobranci se vydávali za vojáky a kontrolovali cizince

Polské úřady zasáhly proti skupině samozvaných domobranců ze skupiny BPG, kteří se vydávali za vojáky a na vlakových nádražích po nocích kontrolovali cizince. Své činy hájili bojem proti migraci. Členové skupiny jsou napojení na polskou krajní pravici. Premiér Donald Tusk je označil za chuligány.
před 5 hhodinami

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 9 hhodinami

Starmer se omluvil za roli státu v nucených adopcích dětí svobodných matek

Britský premiér Keir Starmer se omluvil za roli státu v oddělování desítek tisíc svobodných matek od jejich dětí a v nucených adopcích. Informovaly o tom tiskové agentury, podle nichž tato praktika přetrvávala až do konce sedmdesátých let minulého století. Starmer označil nucené adopce za skvrnu na historii Británie.
před 9 hhodinami

V Polsku obvinili dva lidi podezřelé ze špionáže ve prospěch Běloruska

Polská prokuratura obvinila jednoho občana Běloruska a jednoho Poláka z náboru osob v Polsku za účelem provádění činností ve prospěch zahraniční zpravodajské služby, uvedly ve čtvrtek úřady.
před 10 hhodinami

Rusové infiltrovali „pevnostní město“ Kosťantynivku, bojuje se tam

Rusům se podařilo infiltrovat Kosťantynivku, první ze čtyř měst takzvaného pevnostního pásu v ukrajinské Doněcké oblasti, uvádějí analytici a obránci. Podle nich je z města „šedá zóna,“ kterou nekontroluje ani jedna strana a o kterou se bojuje. Situace v Kosťantynivce tak je složitější, než vyplývá z některých oficiálních ukrajinských prohlášení. Není ale zároveň tak katastrofální, jak ji vykresluje ruská propaganda, podle níž je město už téměř celé obsazené. Analytici i někteří ukrajinští vojáci nicméně připouštějí, že do konce podzimu by mohlo padnout.
před 10 hhodinami

Evropský pohled