Po sedmi měsících oficiálně skončila přímá správa Madridu nad Katalánskem

V Katalánsku po sedmi měsících končí přímá správa Madridu. V oficiálním věstníku vyšel jmenovací dekret, který ve čtvrtek potvrdila španělská vláda. Katalánští ministři se tak mohou ujmout svých úřadů. Podle agentury Europa Press by se měl ceremoniál převzetí funkcí konat v sobotu. Přímou správu Madrid nad autonomním regionem zavedl vloni koncem října kvůli snahám katalánské vlády o odtržení od Španělska.

Nový katalánský premiér Quim Torra, který patří k separatistům, složil přísahu už 17. května a pár dní nato jmenoval svůj kabinet. Jeho činnost ale Madrid okamžitě zablokoval, protože mezi 13 ministry byli čtyři muži, které španělská prokuratura viní ze vzpoury. Té se podle vyšetřovatelů dopustili jako členové bývalé separatistické vlády, když se snažili o odtržení od Španělska.

Torra nakonec čtyři kontroverzní kandidáty, jimiž byli Jordi Turrul, Josep Rull, Toni Comín a Lluís Puig, vyměnil. Turull a Rull jsou aktuálně ve vazbě, Comín a Puig v Bruselu, kam vloni utekli. Madrid žádá jejich vydání, což minulý měsíc soud v Bruselu zamítl.

Uspěl až čtvrtý kandidát Torra

Madrid převzal přímou správu Katalánska se souhlasem horní komory španělského parlamentu. Poté španělská vláda vyhlásila v Katalánsku volby do regionálního parlamentu, v němž opět získaly většinu separatistické strany. Těm trvalo několik měsíců, než navrhly kandidáta na katalánského premiéra, který mohl být zvolen.

Torra byl prvním kandidátem, jehož španělská prokuratura neviní ze vzpoury. Předchozí tři, expremiér Carles Puigdemont, Jordi Sánchez a Jordi Turull, jsou trestně stíhaní a nemohli se osobně zúčastnit hlasování katalánských poslanců o své kandidatuře.

Torra, který v úřadu vystřídal expremiéra Puigdemonta, už dal několikrát najevo, že hodlá pokračovat ve snaze o samostatné Katalánsko. „Hájím to, pro co se vyslovili lidé v referendu 1. října,“ prohlásil. Připustil ale, že velká část Katalánců odtržení od Španělska nechce. V referendu hlasovala většina pro nezávislost, účast ale byla nízká, protože Madrid plebiscitu bránil s tím, že je neústavní.

Situace se změnila i v Madridu, kde končí premiér Mariano Rajoy. Ten odmítal jakýkoli dialog s katalánskou separatistickou vládou, byť i jen o posílení autonomie Katalánska. Novým španělským premiérem se zřejmě stane šéf socialistů Pedro Sánchez, jehož strana sice vloni podpořila přímou správu nad Katalánskem, Kataláncům ale slibuje dialog.

Němečtí státní zástupci chtějí Puigdemonta vydat

O vydání bývalého katalánského premiéra Carlese Puigdemonta do Španělska požádali vrchní zemský soud ve Šlesvicku-Holštýnsku němečtí státní zástupci. Soud v severoněmeckém městě sice už jednou vydání Puigdemonta kvůli obžalobě ze vzpoury odmítl, státní zastupitelství se ale i na základě nových důkazů ze Španělska domnívá, že žádost je podložená.

Informace španělských úřadů podle státních zástupců dokládají rozsah výtržností během loňského referenda o nezávislosti Katalánska. Zodpovědnost za ně podle státních zástupců nese i Puigdemont. Právě násilnosti jsou předpokladem toho, aby mohl být Puigdemont kvůli trestnému činu vzpoury vydán.

Další trestný čin, který ještě musí justice posoudit, se týká zpronevěry veřejných financí použitých na referendum o nezávislosti. V neposlední řadě pak soud musí rozhodnout o nové žádosti na vzetí pětapadesátiletého politika do vazby. Zatím je Puigdemont na svobodě, nesmí ale opustit Německo. Katalánský politik veškerá obvinění odmítá a tvrdí, že jsou politicky motivovaná.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Lídři EU vyzvali k ochraně civilistů. Macron žádá o svolání Rady bezpečnosti

K maximální zdrženlivosti, ochraně civilního obyvatelstva a plnému dodržování mezinárodního práva v souvislosti s vývojem po ranním útoku USA a Izraele na Írán ve společném prohlášení vyzvali předseda Evropské rady António Costa a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk útok na Írán odsoudil a vyzval všechny strany, aby se vrátily k jednání. Na žádost Francie se také sejde Rada bezpečnosti OSN.
10:57AktualizovánoPrávě teď

Při útocích zemřeli íránský ministr obrany a velitel revolučních gard, píše Reuters

Americký prezident Donald Trump ráno oznámil, že americká armáda zahájila „velkou bojovou operaci v Íránu“. USA podle něj zajistí, aby Teherán nezískal jadernou zbraň. Ještě předtím údery oznámil izraelský ministr obrany Jisra’el Kac. Podle Reuters země cílily i na íránského prezidenta a duchovního vůdce. Tři zdroje agentuře potvrdily, že byli zabiti íránský ministr obrany Amír Násirzádech a velitel revolučních gard Mohammad Pakpúr. V Teheránu bylo slyšet několik výbuchů. Írán v odvetě vypálil rakety na Izrael a na americké základny na Blízkém východě.
07:35Aktualizovánopřed 1 mminutou

Íránská média tvrdí, že USA a Izrael zasáhly dívčí školu

Íránská státem provozovaná média podle agentury DPA informují o leteckém útoku na dívčí školu v jižním Íránu. Obětí má podle nich být sedmdesát, přičemž dalších devadesát údajně utrpělo zranění. Média v teokratickém státu, kde vládne přísná cenzura a režim ajatolláha Alího Chameneího tvrdě potlačuje jakoukoliv opozici, útok přičetla Izraeli a Spojeným státům, které dlouhá desetiletí označují za „Malého Satana“ a „Velkého Satana“. Informaci nelze nezávisle ověřit.
před 14 mminutami

Teherán je podle Arakčího připraven uklidnit situaci

Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí řekl, že Teherán je připraven uklidnit situaci. Dodal, že před začátkem rozhovorů je nutné zastavit útoky. Arakčí oznámil, že momentálně neprobíhá žádná komunikace mezi Teheránem a Washingtonem, ale uvedl, že pokud chtějí USA jednat, vědí, jak se spojit s íránským režimem. Ománská diplomacie, která předtím zprostředkovávala rozhovory Teheránu a Washingtonu, zahájení úderů kritizovala. Palestinské teroristické hnutí Hamás útoky na Írán odsoudilo a vyzvalo muslimský svět k jednotě.
15:13Aktualizovánopřed 32 mminutami

Arabské země hlásí exploze a vyhrazují si právo na odvetu

V Jordánsku, Kuvajtu, Bahrajnu, Kataru, Saúdské Arábii a Spojených arabských emirátech (SAE) se ozvaly hlasité exploze poté, co Írán spustil protiútok na americké základny na Blízkém východě v odvetě za izraelsko-americké údery. Bahrajn uvedl, že terčem se stalo velitelství páté flotily námořnictva USA v ostrovním království. Na letiště v Kuvajtu útočil dron. Vybrané země si vyhradily právo na údery odpovědět. Několik lidí napříč jimi v důsledku konfliktu zemřelo.
10:51Aktualizovánopřed 35 mminutami

Izraelem opakovaně znějí sirény

Írán v reakci na útoky na své území vypálil na Izrael balistické rakety, oznámila izraelská armáda. Izraelský server Times of Israel (ToI) informuje o opakovaných úderech, jimž předcházejí sirény. Izraelci prostřednictvím výstražného systému dostávají do mobilních telefonů varování s instrukcí, aby se uchýlili do krytů. Revoluční gardy uvedly, že jde o začátek odvety za ranní útoky Spojených států a Izraele na Írán.
09:40Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Íránský režim je jako zvíře zahnané do kouta, říká expertka

Írán nemá dlouhodobou kapacitu na to, aby se ubránil a vyhrál, nicméně může způsobit rozsáhlé škody, míní expertka na Blízký východ Lenka Martínková. Podle ní není otázkou, zda režim padne, ale kdy. Poukázala na vnitřní nestabilitu v důsledku mimo jiné rozsáhlých protestů i situace v regionu. Za oslabený považuje íránský režim také analytik Vlastislav Bříza. Režim se dle něj možná udrží, ale bude ochotnější dosáhnout kompromisu ohledně jaderné dohody.
před 1 hhodinou

Na Blízkém východě je několik tisíc Čechů

V destinacích Blízkého východu se nachází několik tisíc Čechů. Podle místopředsedy Asociace cestovních kanceláří (ACK) Jana Papeže situace ovlivňuje cesty lidí jak přímo v zasažených zemích, tak v destinacích spojených přes Spojené arabské emiráty (SAE) či Katar. ACK podle něj situaci sleduje a podle vývoje bude rozhodovat o dalších krocích. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) je prioritou zajistit bezpečnost českých občanů, kteří se nacházejí v Íránu.
před 1 hhodinou
Načítání...