Po sedmi měsících oficiálně skončila přímá správa Madridu nad Katalánskem

V Katalánsku po sedmi měsících končí přímá správa Madridu. V oficiálním věstníku vyšel jmenovací dekret, který ve čtvrtek potvrdila španělská vláda. Katalánští ministři se tak mohou ujmout svých úřadů. Podle agentury Europa Press by se měl ceremoniál převzetí funkcí konat v sobotu. Přímou správu Madrid nad autonomním regionem zavedl vloni koncem října kvůli snahám katalánské vlády o odtržení od Španělska.

Nový katalánský premiér Quim Torra, který patří k separatistům, složil přísahu už 17. května a pár dní nato jmenoval svůj kabinet. Jeho činnost ale Madrid okamžitě zablokoval, protože mezi 13 ministry byli čtyři muži, které španělská prokuratura viní ze vzpoury. Té se podle vyšetřovatelů dopustili jako členové bývalé separatistické vlády, když se snažili o odtržení od Španělska.

Torra nakonec čtyři kontroverzní kandidáty, jimiž byli Jordi Turrul, Josep Rull, Toni Comín a Lluís Puig, vyměnil. Turull a Rull jsou aktuálně ve vazbě, Comín a Puig v Bruselu, kam vloni utekli. Madrid žádá jejich vydání, což minulý měsíc soud v Bruselu zamítl.

Uspěl až čtvrtý kandidát Torra

Madrid převzal přímou správu Katalánska se souhlasem horní komory španělského parlamentu. Poté španělská vláda vyhlásila v Katalánsku volby do regionálního parlamentu, v němž opět získaly většinu separatistické strany. Těm trvalo několik měsíců, než navrhly kandidáta na katalánského premiéra, který mohl být zvolen.

Torra byl prvním kandidátem, jehož španělská prokuratura neviní ze vzpoury. Předchozí tři, expremiér Carles Puigdemont, Jordi Sánchez a Jordi Turull, jsou trestně stíhaní a nemohli se osobně zúčastnit hlasování katalánských poslanců o své kandidatuře.

Torra, který v úřadu vystřídal expremiéra Puigdemonta, už dal několikrát najevo, že hodlá pokračovat ve snaze o samostatné Katalánsko. „Hájím to, pro co se vyslovili lidé v referendu 1. října,“ prohlásil. Připustil ale, že velká část Katalánců odtržení od Španělska nechce. V referendu hlasovala většina pro nezávislost, účast ale byla nízká, protože Madrid plebiscitu bránil s tím, že je neústavní.

Situace se změnila i v Madridu, kde končí premiér Mariano Rajoy. Ten odmítal jakýkoli dialog s katalánskou separatistickou vládou, byť i jen o posílení autonomie Katalánska. Novým španělským premiérem se zřejmě stane šéf socialistů Pedro Sánchez, jehož strana sice vloni podpořila přímou správu nad Katalánskem, Kataláncům ale slibuje dialog.

Němečtí státní zástupci chtějí Puigdemonta vydat

O vydání bývalého katalánského premiéra Carlese Puigdemonta do Španělska požádali vrchní zemský soud ve Šlesvicku-Holštýnsku němečtí státní zástupci. Soud v severoněmeckém městě sice už jednou vydání Puigdemonta kvůli obžalobě ze vzpoury odmítl, státní zastupitelství se ale i na základě nových důkazů ze Španělska domnívá, že žádost je podložená.

Informace španělských úřadů podle státních zástupců dokládají rozsah výtržností během loňského referenda o nezávislosti Katalánska. Zodpovědnost za ně podle státních zástupců nese i Puigdemont. Právě násilnosti jsou předpokladem toho, aby mohl být Puigdemont kvůli trestnému činu vzpoury vydán.

Další trestný čin, který ještě musí justice posoudit, se týká zpronevěry veřejných financí použitých na referendum o nezávislosti. V neposlední řadě pak soud musí rozhodnout o nové žádosti na vzetí pětapadesátiletého politika do vazby. Zatím je Puigdemont na svobodě, nesmí ale opustit Německo. Katalánský politik veškerá obvinění odmítá a tvrdí, že jsou politicky motivovaná.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Výbuchy v Nigérii zabily nejméně 23 lidí, policie je vyšetřuje jako bombový útok

Nejméně 23 lidí zemřelo a 108 utrpělo zranění po sérii nejméně tří výbuchů ve městě Maiduguri na severovýchodě Nigérie. Policie podle agentur Reuters a AFP uvedla, že případ vyšetřuje jako možný sebevražedný bombový útok.
před 12 mminutami

Costa očekává, že Orbán dodrží dohodu ohledně unijní půjčky Ukrajině

Předseda Evropské rady António Costa očekává od maďarského premiéra Viktora Orbána, že bude ohledně unijní půjčky Ukrajině respektovat to, s čím souhlasil na prosincovém summitu Evropské unie (EU). Podle Costy je naprosto nepřijatelné, aby jeden členský stát vzal své slovo zpět poté, co se sedmadvacítka na něčem shodla. Costa to uvedl v pondělním rozhovoru pro projekt European Newsroom.
před 1 hhodinou

Ukrajina navyšuje výrobu dronů – interceptorů, zájem mají i arabské státy

Ukrajinské firmy zvyšují výrobní kapacity takzvaných interceptorů, tedy zbraní na ochranu proti ruským útokům raketami a drony. Velký zájem projevily arabské státy Perského zálivu, aktuálně pod palbou íránské munice, kterou používají právě Rusové. Kyjevská vláda zatím neuvolnila zákaz prodeje do zahraničí, o velkých kontraktech se ale od minulého týdne vyjednává.
před 1 hhodinou

VideoBritánie řeší možný zákaz sociálních sítí mladším šestnácti let

Britská vláda vyzývá veřejnost k diskuzi o možném zákazu sociálních sítí mladším šestnácti let. Návrh sice podpořila Sněmovna lordů, dolní komora parlamentu ho ale zamítla. Kabinet chce nejdřív o případné regulaci diskutovat s odborníky. Mnozí mladí lidé tvrdí, že jim sociální sítě pomohly se socializací či s objevením nových zájmů. Existují ale i negativní dopady. Řada mladistvých je totiž na sociálních sítích závislá nebo čelí škodlivému obsahu. Většina z nich se shoduje, že zákaz není řešením a sdílejí své zkušenosti s tím, jak omezení obejít. Dokazují to průzkumy z Austrálie, která k zákazu sociálních sítí do šestnácti let přistoupila vloni. Pětina tamních teenagerů ale platformy používá potají dál. Zatímco řada rodičů a politiků na zákaz apeluje, odborníci poukazují na nedostatek důkazů, že takové opatření skutečně funguje. Někteří proto vyzývají k zodpovědnosti firmy, které sociální sítě vlastní.
před 2 hhodinami

Při úderech v Bagdádu zemřeli čtyři lidé. Drony útočily i na ambasádu USA

Při úterních leteckých úderech v Bagdádu zemřeli čtyři lidé. Podle bezpečnostních složek jsou mezi oběťmi dva íránští poradci, kteří působili v proíránských iráckých ozbrojených skupinách, napsala agentura AFP. Raketám a nejméně pěti dronům pak podle agentury Reuters čelila americká ambasáda v Iráku, ta o obětech neinformovala.
před 3 hhodinami

Afghánské úřady viní Pákistán z útoku na nemocnici v Kábulu, hovoří o 400 mrtvých

Afghánské vládnoucí hnutí Taliban tvrdí, že Pákistán udeřil na nemocnici pro léčbu drogově závislých v Kábulu. Podle mluvčího islamistů Hamdulláha Fitrata si úder vyžádal životy 400 lidí. Islámábád již dříve odmítl tvrzení, že zaútočil na nemocnici, pondělní útok v Kábulu i další údery ve východním Afghánistánu prý „nezasáhly žádná civilní zařízení“. Mezi oběma zeměmi pokračují přeshraniční střety.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Celá Kuba po kolapsu rozvodné sítě opět skončila bez elektřiny

Celá Kuba se v pondělí podle agentur AFP a Reuters znovu ocitla bez dodávek elektřiny, když zkolabovala rozvodná síť. Desetimilionová země se s takovými problémy potýká opakovaně, v neposlední řadě kvůli americké ropné blokádě. Hospodářská krize v zemi se dál prohlubuje, úřady o víkendu potlačily první větší protesty obyvatel proti komunistické vládě. Prezident USA Donald Trump na adresu režimu uvedl, že „věří, že bude mít tu čest získat Kubu“.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Izrael má podle mluvčího armády plány nejméně na další tři týdny války

Izrael má podrobné plány nejméně na další tři týdny války, včetně dodatečných plánů do budoucna, sdělil podle agentur Reuters a AP mluvčí izraelské armády, podle něhož Jeruzalém zatím provedl na 7600 vzdušných úderů na cíle v Íránu. Další vlnu útoků zahájilo letectvo židovského státu v pondělí. Agentura AFP uvedla, že v centru Teheránu se ozývaly výbuchy. Armáda později oznámila, že útočila na íránský vesmírný program.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...