Jediným unijním partnerem pro dialog zůstává Španělsko, reagoval na rezoluci katalánského parlamentu šéf Evropské rady Donald Tusk. Také české ministerstvo zahraničí zdůraznilo, že dál považuje Katalánsko za součást Španělska. Rozhodnutí katalánských politiků je podle něj v rozporu se španělskou ústavou. Tusk i MZV ale varují před použitím síly. Madrid podpořily také USA, Německo, Francie, Itálie či Británie.
Nezávislé Katalánsko? EU, Spojené státy i Česko se postavily za vládu v Madridu
Zástupci EU dali opakovaně najevo, že v otázce španělské krize stojí za Madridem, i když jej kritizovali za násilný postup policie po soudem zakázaném referendu o odtržení.
„Doufám, že španělská vláda dá přednost síle argumentu před argumentem síly,“ napsal na Twitteru šéf summitů EU Tusk jen krátce předtím, než v Madridu španělský Senát rozhodl o dočasném omezení katalánské autonomie.
Podle šéfa europarlamentu Antonia Tajaniho je deklarace nezávislosti porušením vlády práva, španělského ústavního pořádku i zákonů o katalánské autonomii, které jsou všechny součástí unijního právního rámce. „Nyní je více než kdy dříve potřeba obnovit zákonnost jako základ pro dialog a zajistit svobody a práva katalánských občanů,“ prohlásil Tajani.
Rovněž Washington podpořil centrální vládu v jejím úsilí udržet jednotu země. „Katalánsko je nedílnou součástí Španělska a Spojené státy podporují ústavní opatření španělské vlády, která mají udržet Španělsko silné a jednotné,“ uvedla mluvčí amerického ministerstva zahraničí Heather Nauertová.
Katalánský parlament schválil deklaraci nezávislosti (zdroj: ČT24)
„Vyhlášení katalánské nezávislosti, jakož i předchozího referenda, je v jasném rozporu s platnou španělskou ústavou,“ uvedlo v prohlášení české ministerstvo zahraničí. „ČR z tohoto důvodu nemůže vyhlášení nezávislosti tzv. Katalánské republiky přikládat žádné mezinárodněprávní účinky, a Katalánsko proto i nadále považuje za integrální součást Španělského království,“ pokračuje stanovisko.
Česká diplomacie podpořila řešení sporu dialogem mezi oběma stranami. „ČR je přesvědčena, že vnitropolitickou situaci ve Španělsku lze řešit pouze právními kroky a dialogem v rámci španělského ústavního systému,“ píše MZV.
Mluvčí Severoatlantické aliance oznámil, že NATO považuje katalánskou krizi za vnitrostátní problém Španělska a musí ho proto vyřešit vláda v Madridu.
Rezoluci odmítl také Berlín
Německá vláda sleduje s obavami vyhrocení situace, vyvolané „dalším porušením ústavy ze strany katalánského parlamentu“, prohlásil mluvčí německé vlády Steffen Seibert.
„Suverenita a územní celistvost Španělska jsou a zůstanou nedotknutelné,“ zdůraznil Berlín s tím, že jednostranně vyhlášená nezávislost Katalánska tyto principy narušuje. „Spolková vláda takové vyhlášení nezávislosti neuznává,“ stojí v prohlášení.
Úřad britské premiérky Theresy Mayové v prohlášení uvedl, že rezoluce je založena na lidovém hlasování, které španělský ústavní soud označil za nelegální, a vyslovil se pro zachování jednoty země. Francouzský prezident Emmanuel Macron novinářům řekl, že Rajoy má jeho podporu a zůstává jeho jediným politickým partnerem.
Vstřícný postoj Skotska
Naproti tomu skotská separatistická vláda uvedla, že postoj katalánské vlády chápe a respektuje. „Zatímco Španělsko má právo se proti nezávislosti (Katalánska) postavit, katalánský lid musí mít právo určit si svou vlastní budoucnost,“ konstatovala Fiona Hyslopová, která má ve skotské vládě na starosti zahraniční politiku.
Katalánsko směřovalo k vyhlášení nezávislosti od počátku měsíce, kdy se i přes odpor centrální vlády konalo referendum, v němž se většina hlasujících vyslovila pro odtržení od Španělska, účast však činila jen 43 procent. Madrid se od počátku staví proti odloučení Katalánska.