Katalánský parlament absolutní většinou schválil rezoluci o nezávislosti, která předpokládá zahájení procesu vytvoření samostatné katalánské republiky. Španělský Senát poté podpořil žádost premiéra Mariana Rajoye o omezení autonomie. Rajoy pro začátek oznámil, že odvolá místní vládu – její pravomoci převezme Madrid. Předčasné volby proběhnou 21. prosince. Separatistické lídry chce stíhat za vzpouru generální prokurátor. Ve vězení by mohli strávit i 30 let.
Pro rezoluci se ve 135členném katalánském parlamentu vyslovilo sedmdesát poslanců, deset bylo proti a dva hlasy byly prázdné. Hlasování se konalo tajně, neboť kladný hlas může podle španělských médií znamenat zahájení trestního stíhání.
Při hlasování každý z poslanců po vyvolání svého jména nesl lístek do volební urny. Někteří z poslanců svůj hlas ukázali na kamery, šlo o odpůrce vyhlášení nezávislosti. Za úsměvů do kamer a aplausu separatistických poslanců hlasoval i katalánský premiér Carles Puigdemont, který rozhodnutí o vyhlášení nezávislosti ve čtvrtek přenechal na poslancích.
Před hlasováním opustili sál poslanci strany Ciutadans (Občané), lidovci a socialisté. Lidovečtí poslanci nechali před odchodem ze sálu na svých místech španělskou vlajku.
„Tohle je nemorální, je to neetické, a proto Občané nedovolí, aby bylo Španělsko rozervané ve dví. Nedovolíme vám rozdělit nás,“ konstatoval poslanec katalánského parlamentu za stranu Občané Carlos Carrizosa.
Právníci katalánského parlamentu ale před hlasováním upozornili, že rezoluci nelze ani přijmout ani o ní hlasovat, protože porušuje zákaz ústavního soudu, upozornil deník El País. Rezoluce totiž odkazuje na zákony o referendu a zákony o přechodu k nezávislosti, které nejsou na základě verdiktů ústavního soudu platné.
Také lidovci předložili tři rezoluce, v nichž vyzvali katalánskou vládu k obnovení ústavního pořádku, aby se zabránilo omezení autonomie. Lidovci žádají, aby poslanci konstatovali, že katalánský premiér a jeho vláda porušili španělskou ústavu a statut o autonomii.
Stoupenci nezávislosti slaví
V okolí parlamentu v Barceloně demonstrovaly na podporu nezávislosti tisíce lidí. Za nezávislost dorazilo do budovy parlamentu manifestovat i několik desítek starostů.
„Jsme na náměstí Sant Jaume a zůstaneme tady tak dlouho, dokud to bude nutné. Republika bude žít díky síle lidu. Ahoj Katalánská republiko,“ napsali na svůj Twitter zástupci přední separatistické organizace Katalánské národní shromáždění (ANC).
Slaví se i jinde v Katalánsku, například radnice v Gironě sundala ze své budovy španělskou vlajku a nechala tam jen vlajku katalánskou a vlajku Evropské unie. Někteří Katalánci ale také už vyjadřují na sociálních sítích nespokojenost.
Starostce Barcelony se rezoluce nelíbí
Například starostka Barcelony Ada Colauová kritizovala nejen schválení omezení autonomie Senátem, ale i přijetí rezoluce o nezávislosti. „Říkám sama za sebe: ne, ne článku 155 (ústavní článek umožňující omezení autonomie) a ne DUI (zkratka pro jednostranné vyhlášení nezávislosti),“ napsala Colauová na Twitteru. Dodala ale, že bude bránit katalánské instituce.
Rajoy rozhodl o rozpuštění regionálního parlamentu
Španělský Senát poté podpořil žádost premiéra Mariana Rajoye o omezení autonomie Katalánska. Vláda od něj dostala svolení k převzetí vlády nad regionem. Rajoy následně oznámil, že odvolá regionální vládu, přičemž její pravomoci převezme Madrid. Rozpustí také katalánský parlament - volby by měly proběhnout 21. prosince.
„Myslíme si, že je urgentní naslouchat katalánským občanům, všem z nich, aby mohli rozhodnout o své budoucnosti, a nikdo nemohl konat jejich jménem mimo zákon,“ zdůraznil Rajoy. O svou funkci přichází také šéf katalánské policie a několik dalších vysoce postavených činitelů, oznámil v přímém televizním přenosu.
- Naposledy šli Katalánci volit v roce 2015. Účast byla tehdy rekordních 77 procent, tedy 4,1 milionu hlasů – 62 ze 135 křesel získali separatisté z platformy Společně pro ANO, složené ze stran Konvergence a jednota (CiO) a Republikánské levice Katalánska (ERC). Skoro dva miliony lidí tak hlasovaly pro partaje volající po odtržení.
Premiér vyzval Španěly ke klidu. Uvedl, že vláda obnoví ústavní pořádek v Katalánsku.
„To, co se děje v Katalánsku, je zjevné porušení zákona, demokracie a práv, což má své důsledky,“ řekl španělský premiér Rajoy před senátory poté, co je požádal o povolení k využití mimořádných prostředků, které umožňuje ústava.
- Je od roku 1978 připravený pouze pro výjimečné a extrémní situace, dosud jej žádná vláda neaktivovala. Madrid opravňuje převzít kontrolu nad autonomní oblastí, která neplní ústavní povinnosti a/nebo vážně ohrožuje zájmy Španělska. Následkem spuštění mechanismu aktivace článku Barcelona nebude moci řídit své finance ani policii.
Separatistům hrozí tvrdé tresty
Vrchní španělský prokurátor už dříve pohrozil, že Puigdemonta a další členy katalánské vlády obviní ze vzpoury, pokud vyhlásí nezávislost. Stíhání katalánského vedení zahájí příští týden – trestem může být až 30 let vězení.
Opatření bude namířeno zejména proti předsedovi katalánské regionální vlády Puigdemontovi a předsedkyni katalánského regionálního parlamentu Carme Forcadellové, kteří se ve snaze o přijetí rezoluce angažovali nejvíce.
Stíháni by mohli být i další členové katalánské vlády a také poslanci, kteří pro rezoluci hlasovali. U nich ale prokazování vzpoury komplikuje skutečnost, že hlasování bylo tajné. Forcadellová by měla být obviněna z toho, že hlasování vůbec umožnila, a Puigdemont z toho, že k parlament k přijetí deklarace vyzval.
Rezolucí se v příštích dnech bude také zabývat španělský ústavní soud; očekává se, že dokument označí za neplatný.
