Během hlasování o nezávislosti Katalánska bylo zraněno přes 840 lidí

Španělský premiér Mariano Rajoy prohlásil, že policie zakročila pevně a s klidem. Katalánské vládní zdroje ale hovoří o více než 840 zraněných a tvrdí, že Madrid se bude zodpovídat před mezinárodním soudem. Násilnosti odsoudila také řada zahraničních politiků. 

Hlavním dějištěm tvrdých srážek policie s lidmi, kteří chtěli hlasovat, se stala Barcelona. Policie tvrdí, že zatkla nejméně tři lidi, včetně jedné nezletilé osoby, a to za neuposlechnutí příkazu odejít a za napadení úřední osoby. Zraněno také bylo 12 zasahujících příslušníků.

Policie podle svědků či záběrů zveřejněných na internetu použila obušky a gumovou munici, která je přitom v Katalánsku zvláštním zákonem zakázána. „Od května roku 2014 jsou gumové projektily v Katalánsku zakázané poté, co jedné ženě během demonstrace vyrazil projektil oko. Na oku gumový projektil zranil i dnes jednoho muže,“ uvedl zpravodaj ČT Petr Zavadil.

Na sociálních sítích Katalánci umístili množství fotografií a videí ukazujících lidi zakrvácené po policejním zákroku. K vidění byly i dramatické záběry, na kterých policisté rozbíjejí dveře volebních místností, ve kterých pak násilím členům volebních komisí odebírají voličské seznamy a urny s hlasovacími lístky. 

Z internetového televizního přenosu listu El País je patrné, že během referenda zasahovali policisté s helmami, plastovými štíty, obušky a zbraněmi umožňujícími použití slzných granátů.

Napjatá byla od rána situace nejen v Barceloně, ale i v obci Sant Julia de Ramis, kde policie násilím vnikla do školní tělocvičny, ve které měl hlasovat katalánský premiér Carles Puigdemont. Ten i přesto odvolil, a to ve vesnici Cornella del Terri v provincii Girona. „Španělský stát dnes ztratil mnohem více než kdy dříve, zatímco Katalánsko vyhrálo,“ řekl Puigdemont, kterého na ulici nadšeně zdravily davy příznivců.

Zasahovaly policejní posily z ostatních částí Španělska

Španělská vláda tvrdí, že prvotním úkolem policistů bylo zabavovat volební materiály, nikoli útočit na občany. „Byli jsme přinuceni k něčemu, co jsme nechtěli,“ řekl zástupce centrální vlády v Katalánsku Enric Millo. 

„Katalánští policisté měli za úkol volební místnosti vyklidit do šesti hodin ráno, ale zároveň jim jejich velitel přikázal, že nemají používat násilí. V časných ranních hodinách tedy objížděli volební místnosti katalánské policejní hlídky, a když viděly davy lidí před místnostmi, tak zkonstatovaly, že bez násilí ty místnosti neuzavřou, sepsaly hlášení a situaci potom sledovaly zpovzdálí,“ uvedl zpravodaj ČT Petr Zavadil s tím, že na některých místech je dokonce lidé vítali s květinami.

„Až po deváté hodině, kdy se otevřely některé volební místnosti, tak zasáhli policisté a gardisté ze zbytku Španělska velmi razantně,“ podotkl Zavadil. Katalánským policistům za pasivní přístup hrozí soudní postihy.

 

Podle mluvčího katalánské vlády se hlasovalo na většině míst

Mluvčí katalánské vlády Jordi Turull navečer oznámil, že hlasování v referendu se uskutečnilo v 96 procentech volebních středisek. Už předtím vyzval k Millovu okamžitému odstoupení kvůli násilí proti občanům ze strany státu. „Žádáme o klid a trpělivost, útoky a blokování informací pokračují,“ řekl Turull. Španělským bezpečnostním složkám se částečně podařilo vyřadit z provozu systémy sčítání hlasů a odpojit mnohá hlasovací místa od internetu. 

Španělské ministerstvo vnitra připustilo, že se podařilo uzavřít pouze 79 z více než 2300 volebních místností. Z toho téměř polovina byla v Barceloně, která se. Španělský premiér Mariano Rajoy prohlásil, že se v Katalánsku žádné referendum nekonalo a že se jej většina Katalánců nechtěla zúčastnit. „Nechoďte cestou, která nikam nevede,“ vyzval katalánskou vládu s tím, že se sejde se zástupci všech politických stran, aby situaci reflektoval.