Během hlasování o nezávislosti Katalánska bylo zraněno přes 840 lidí

Nahrávám video
Katalánské referendum provázelo násilí španělské policie
Zdroj: ČT24

Během zásahů při konání státem neuznávaného referenda v Katalánsku bylo zraněno přes 840 lidí. V Barceloně na stoupence referenda policie střílela i zakázané gumové projektily. Španělské ministerstvo vnitra uvedlo, že se podařilo uzavřít pouze 79 z více než 2300 volebních středisek. Sčítání hlasů potrvá podle odhadů dlouho.

  • 23:24

    On-line přenos v tuto chvíli končí, dění ve Španělsku budeme však i nadále sledovat. Děkujeme za pozornost.

  • 23:07
    Vykřičník

    Dílčí výsledky, které přicházejí z jednotlivých volebních místností, podle Petra Zavadila jasně naznačují drtivé vítězství separatistů. "Všude získali 80 a více procent," informoval zpravodaj ČT.

  • 22:36

    Španělský premiér Mariano Rajoy: "Žádné referendum o sebeurčení se dnes v Katalánsku nekonalo. Všichni Španělé ale viděli, že náš právní stát je pořád silný. Dokáže reagovat na ty, kteří porušují zákony. Odpoví každému, kdo se ho pokouší rozvrátit. Umí využít své právní prostředky vůči jakékoli provokaci a činí tak efektivně a s klidem."

Dílčí výsledky, které přicházejí z jednotlivých volebních místností, jasně naznačují drtivé vítězství separatistů. Všude získali 80 a více procent.
Petr Zavadil
zpravodaj ČT v Barceloně

Španělský premiér Mariano Rajoy prohlásil, že policie zakročila pevně a s klidem. Katalánské vládní zdroje ale hovoří o více než 840 zraněných a tvrdí, že Madrid se bude zodpovídat před mezinárodním soudem. Násilnosti odsoudila také řada zahraničních politiků. 

Hlavním dějištěm tvrdých srážek policie s lidmi, kteří chtěli hlasovat, se stala Barcelona. Policie tvrdí, že zatkla nejméně tři lidi, včetně jedné nezletilé osoby, a to za neuposlechnutí příkazu odejít a za napadení úřední osoby. Zraněno také bylo 12 zasahujících příslušníků.

Policie podle svědků či záběrů zveřejněných na internetu použila obušky a gumovou munici, která je přitom v Katalánsku zvláštním zákonem zakázána. „Od května roku 2014 jsou gumové projektily v Katalánsku zakázané poté, co jedné ženě během demonstrace vyrazil projektil oko. Na oku gumový projektil zranil i dnes jednoho muže,“ uvedl zpravodaj ČT Petr Zavadil.

Obušky, gumové projektily a násilí španělské policie ukázalo světu strašný obraz Španělska.
Carles Puigdemont
katalánský expremiér

Na sociálních sítích Katalánci umístili množství fotografií a videí ukazujících lidi zakrvácené po policejním zákroku. K vidění byly i dramatické záběry, na kterých policisté rozbíjejí dveře volebních místností, ve kterých pak násilím členům volebních komisí odebírají voličské seznamy a urny s hlasovacími lístky. 

Z internetového televizního přenosu listu El País je patrné, že během referenda zasahovali policisté s helmami, plastovými štíty, obušky a zbraněmi umožňujícími použití slzných granátů.

Napjatá byla od rána situace nejen v Barceloně, ale i v obci Sant Julia de Ramis, kde policie násilím vnikla do školní tělocvičny, ve které měl hlasovat katalánský premiér Carles Puigdemont. Ten i přesto odvolil, a to ve vesnici Cornella del Terri v provincii Girona. „Španělský stát dnes ztratil mnohem více než kdy dříve, zatímco Katalánsko vyhrálo,“ řekl Puigdemont, kterého na ulici nadšeně zdravily davy příznivců.

Zasahovaly policejní posily z ostatních částí Španělska

Španělská vláda tvrdí, že prvotním úkolem policistů bylo zabavovat volební materiály, nikoli útočit na občany. „Byli jsme přinuceni k něčemu, co jsme nechtěli,“ řekl zástupce centrální vlády v Katalánsku Enric Millo. 

„Katalánští policisté měli za úkol volební místnosti vyklidit do šesti hodin ráno, ale zároveň jim jejich velitel přikázal, že nemají používat násilí. V časných ranních hodinách tedy objížděli volební místnosti katalánské policejní hlídky, a když viděly davy lidí před místnostmi, tak zkonstatovaly, že bez násilí ty místnosti neuzavřou, sepsaly hlášení a situaci potom sledovaly zpovzdálí,“ uvedl zpravodaj ČT Petr Zavadil s tím, že na některých místech je dokonce lidé vítali s květinami.

„Až po deváté hodině, kdy se otevřely některé volební místnosti, tak zasáhli policisté a gardisté ze zbytku Španělska velmi razantně,“ podotkl Zavadil. Katalánským policistům za pasivní přístup hrozí soudní postihy.

Podle mluvčího katalánské vlády se hlasovalo na většině míst

Mluvčí katalánské vlády Jordi Turull navečer oznámil, že hlasování v referendu se uskutečnilo v 96 procentech volebních středisek. Už předtím vyzval k Millovu okamžitému odstoupení kvůli násilí proti občanům ze strany státu. „Žádáme o klid a trpělivost, útoky a blokování informací pokračují,“ řekl Turull. Španělským bezpečnostním složkám se částečně podařilo vyřadit z provozu systémy sčítání hlasů a odpojit mnohá hlasovací místa od internetu. 

Španělské ministerstvo vnitra připustilo, že se podařilo uzavřít pouze 79 z více než 2300 volebních místností. Z toho téměř polovina byla v Barceloně, která se. Španělský premiér Mariano Rajoy prohlásil, že se v Katalánsku žádné referendum nekonalo a že se jej většina Katalánců nechtěla zúčastnit. „Nechoďte cestou, která nikam nevede,“ vyzval katalánskou vládu s tím, že se sejde se zástupci všech politických stran, aby situaci reflektoval.

Z právního pohledu bylo hlasování zcela neregulérní. Ze strany organizátorů se ozývaly hlasy, že pokud někdo přijde volit několikrát, tak to není problém vzhledem k tomu, že španělští policisté zabavovali urny s už vhozenými lístky.
Petr Zavadil
zpravodaj ČT v Barceloně
Policie brání v hlasování lidem poblíž Girony, kde měl hlasovat i katalánský premiér Carles Puigdemont
Zdroj: ČTK/AP/Francisco Seco
Muž drží hlasovací lístky v referendu o nezávislosti v Barceloně
Zdroj: Reuters

Španělská policie už v sobotu zablokovala přes polovinu z více než 2300 škol, jejichž třídy měly v neděli sloužit jako volební místnosti. Několik desítek škol naopak obsadili občanští aktivisté usilující o uspořádání referenda. Na výzvu policie je měli opustit do nedělních šesti hodin ráno. Podle průzkumu, který se konal před referendem, podporuje nezávislost pouze kolem 40 procent Katalánců. Pro uskutečnění referenda se nicméně vyslovila většina obyvatel regionu, ve kterém žije zhruba 7,5 milionu lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 14 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 1 hhodinou

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 2 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 7 hhodinami
Načítání...