Během hlasování o nezávislosti Katalánska bylo zraněno přes 840 lidí

Nahrávám video

Během zásahů při konání státem neuznávaného referenda v Katalánsku bylo zraněno přes 840 lidí. V Barceloně na stoupence referenda policie střílela i zakázané gumové projektily. Španělské ministerstvo vnitra uvedlo, že se podařilo uzavřít pouze 79 z více než 2300 volebních středisek. Sčítání hlasů potrvá podle odhadů dlouho.

  • 23:24

    On-line přenos v tuto chvíli končí, dění ve Španělsku budeme však i nadále sledovat. Děkujeme za pozornost.

  • 23:07
    Vykřičník

    Dílčí výsledky, které přicházejí z jednotlivých volebních místností, podle Petra Zavadila jasně naznačují drtivé vítězství separatistů. "Všude získali 80 a více procent," informoval zpravodaj ČT.

  • 22:36

    Španělský premiér Mariano Rajoy: "Žádné referendum o sebeurčení se dnes v Katalánsku nekonalo. Všichni Španělé ale viděli, že náš právní stát je pořád silný. Dokáže reagovat na ty, kteří porušují zákony. Odpoví každému, kdo se ho pokouší rozvrátit. Umí využít své právní prostředky vůči jakékoli provokaci a činí tak efektivně a s klidem."

Dílčí výsledky, které přicházejí z jednotlivých volebních místností, jasně naznačují drtivé vítězství separatistů. Všude získali 80 a více procent.
Petr Zavadil
zpravodaj ČT v Barceloně

Španělský premiér Mariano Rajoy prohlásil, že policie zakročila pevně a s klidem. Katalánské vládní zdroje ale hovoří o více než 840 zraněných a tvrdí, že Madrid se bude zodpovídat před mezinárodním soudem. Násilnosti odsoudila také řada zahraničních politiků. 

Hlavním dějištěm tvrdých srážek policie s lidmi, kteří chtěli hlasovat, se stala Barcelona. Policie tvrdí, že zatkla nejméně tři lidi, včetně jedné nezletilé osoby, a to za neuposlechnutí příkazu odejít a za napadení úřední osoby. Zraněno také bylo 12 zasahujících příslušníků.

Policie podle svědků či záběrů zveřejněných na internetu použila obušky a gumovou munici, která je přitom v Katalánsku zvláštním zákonem zakázána. „Od května roku 2014 jsou gumové projektily v Katalánsku zakázané poté, co jedné ženě během demonstrace vyrazil projektil oko. Na oku gumový projektil zranil i dnes jednoho muže,“ uvedl zpravodaj ČT Petr Zavadil.

Obušky, gumové projektily a násilí španělské policie ukázalo světu strašný obraz Španělska.
Carles Puigdemont
katalánský expremiér

Na sociálních sítích Katalánci umístili množství fotografií a videí ukazujících lidi zakrvácené po policejním zákroku. K vidění byly i dramatické záběry, na kterých policisté rozbíjejí dveře volebních místností, ve kterých pak násilím členům volebních komisí odebírají voličské seznamy a urny s hlasovacími lístky. 

Z internetového televizního přenosu listu El País je patrné, že během referenda zasahovali policisté s helmami, plastovými štíty, obušky a zbraněmi umožňujícími použití slzných granátů.

Napjatá byla od rána situace nejen v Barceloně, ale i v obci Sant Julia de Ramis, kde policie násilím vnikla do školní tělocvičny, ve které měl hlasovat katalánský premiér Carles Puigdemont. Ten i přesto odvolil, a to ve vesnici Cornella del Terri v provincii Girona. „Španělský stát dnes ztratil mnohem více než kdy dříve, zatímco Katalánsko vyhrálo,“ řekl Puigdemont, kterého na ulici nadšeně zdravily davy příznivců.

Zasahovaly policejní posily z ostatních částí Španělska

Španělská vláda tvrdí, že prvotním úkolem policistů bylo zabavovat volební materiály, nikoli útočit na občany. „Byli jsme přinuceni k něčemu, co jsme nechtěli,“ řekl zástupce centrální vlády v Katalánsku Enric Millo. 

„Katalánští policisté měli za úkol volební místnosti vyklidit do šesti hodin ráno, ale zároveň jim jejich velitel přikázal, že nemají používat násilí. V časných ranních hodinách tedy objížděli volební místnosti katalánské policejní hlídky, a když viděly davy lidí před místnostmi, tak zkonstatovaly, že bez násilí ty místnosti neuzavřou, sepsaly hlášení a situaci potom sledovaly zpovzdálí,“ uvedl zpravodaj ČT Petr Zavadil s tím, že na některých místech je dokonce lidé vítali s květinami.

„Až po deváté hodině, kdy se otevřely některé volební místnosti, tak zasáhli policisté a gardisté ze zbytku Španělska velmi razantně,“ podotkl Zavadil. Katalánským policistům za pasivní přístup hrozí soudní postihy.

Podle mluvčího katalánské vlády se hlasovalo na většině míst

Mluvčí katalánské vlády Jordi Turull navečer oznámil, že hlasování v referendu se uskutečnilo v 96 procentech volebních středisek. Už předtím vyzval k Millovu okamžitému odstoupení kvůli násilí proti občanům ze strany státu. „Žádáme o klid a trpělivost, útoky a blokování informací pokračují,“ řekl Turull. Španělským bezpečnostním složkám se částečně podařilo vyřadit z provozu systémy sčítání hlasů a odpojit mnohá hlasovací místa od internetu. 

Španělské ministerstvo vnitra připustilo, že se podařilo uzavřít pouze 79 z více než 2300 volebních místností. Z toho téměř polovina byla v Barceloně, která se. Španělský premiér Mariano Rajoy prohlásil, že se v Katalánsku žádné referendum nekonalo a že se jej většina Katalánců nechtěla zúčastnit. „Nechoďte cestou, která nikam nevede,“ vyzval katalánskou vládu s tím, že se sejde se zástupci všech politických stran, aby situaci reflektoval.

Z právního pohledu bylo hlasování zcela neregulérní. Ze strany organizátorů se ozývaly hlasy, že pokud někdo přijde volit několikrát, tak to není problém vzhledem k tomu, že španělští policisté zabavovali urny s už vhozenými lístky.
Petr Zavadil
zpravodaj ČT v Barceloně
Policie brání v hlasování lidem poblíž Girony, kde měl hlasovat i katalánský premiér Carles Puigdemont
Zdroj: ČTK/AP/Francisco Seco
Muž drží hlasovací lístky v referendu o nezávislosti v Barceloně
Zdroj: Reuters

Španělská policie už v sobotu zablokovala přes polovinu z více než 2300 škol, jejichž třídy měly v neděli sloužit jako volební místnosti. Několik desítek škol naopak obsadili občanští aktivisté usilující o uspořádání referenda. Na výzvu policie je měli opustit do nedělních šesti hodin ráno. Podle průzkumu, který se konal před referendem, podporuje nezávislost pouze kolem 40 procent Katalánců. Pro uskutečnění referenda se nicméně vyslovila většina obyvatel regionu, ve kterém žije zhruba 7,5 milionu lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA znovu útočí na Írán, zásahy hlásí města na jihu země

Spojené státy zahájily další vlnu vzdušných úderů na Írán. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM), útok začal ve středu v 17:30 východoamerického času (23:30 SELČ). Íránská státní média hlásí výbuchy z oblastí jihoíránských měst Búšehr, Ahváz a Sírík, píše agentura Reuters. Kuvajt mezitím sdělil, že čelí íránskému dronovému útoku.
před 1 hhodinou

Bezpečnostní složky evakuovaly kvůli požáru několik obcí v okolí Madridu

Španělské bezpečnostní složky kvůli lesnímu požáru, který vypukl odpoledne, evakuovaly několik obcí v madridském regionu. V další obci vyzvaly občany, aby až do odvolání neopouštěli své domovy, podotkla agentura AFP. Požár vypukl u Almoroxu, který se nachází přibližně 70 kilometrů jihozápadně od španělské metropole.
před 2 hhodinami

Evropská komise schválila převzetí Warnerů konkurenčním Paramountem

Evropská komise schválila převzetí americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance v hodnotě 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Souhlas unijní exekutivy je podmíněn splněním řady podmínek, jež mají zabránit narušení hospodářské soutěže, zejména na trhu distribuce filmů v Evropském hospodářském prostoru, uvedl Brusel.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

USA udeřily na Írán jedenáctou noc po sobě. Teherán mířil na americké základny

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Íránská armáda zase podle agentury IRNA sdělila, že útočila na americké základny v Jordánsku, Kuvajtu a Bahrajnu. Americké síly tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoZemě na jihu Evropy zápolí s požáry

Francie oznámila, že během extrémních teplot v druhé polovině června stoupla úmrtnost v zemi o víc než třetinu. S důsledky horka a sucha bojují Francouzi pořád. Tamní hasiči například zápolili s rozsáhlým požárem, který předtím spálil dva a půl tisíce hektarů na jihu země u Marseille. Od začátku roku už shořelo skoro 40 tisíc hektarů, což je víc než za celý minulý rok. Další požáry se šíří ve Španělsku, které zažilo podobné vlny veder a sucha jako Francie. Vítr žene jiskry a ve vyprahlých lesích snadno vytváří nová ohniska. Mnoho obcí na jihu Evropy navíc musí nařizovat svým obyvatelům, aby šetřili s vodou. Sucho se projevuje dřív, než bylo běžné, a má vážnější dopady na zemědělce. Požáry trápí také Itálii nebo země v severní Africe.
před 4 hhodinami

Soud s Madurem začne v červnu. Obhájce namítá porušení prezidentské imunity

Někdejší autoritářský vládce Venezuely Nicolás Maduro, kterého americké speciální síly v lednu unesly ze země, byl ve středu opět předveden před soud k předběžnému projednání obžaloby, podle níž pašoval drogy do USA. Podle agentury Reuters byl začátek procesu stanoven na 1. červen příštího roku.
před 5 hhodinami

Zelenskyj vs. Fedorov. Stomatová přibližuje zákulisí vládní krize na Ukrajině

Výměna populárního ministra obrany Mychajla Fedorova vyvolala na Ukrajině novou vlnu protestů. Proč se prezident Volodymyr Zelenskyj odhodlal k rizikovému politickému kroku uprostřed války? A v čem se pohled ukrajinské veřejnosti liší od reality na frontové linii? Zpravodajka ČT Darja Stomatová odpovídá v podcastu Za Horizont přímo z centra Charkova o zákulisních sporech mezi vedením armády a modernizátory, o unavené společnosti i o tom, proč mají tamní demonstrace stále sílu měnit rozhodnutí vládních špiček. Moderuje Barbora Maxová.
před 7 hhodinami

Ukrajinské údery likvidují sklady „ruského Amazonu“

Ukrajina v noci na středu zasáhla další logistická centra ruské společnosti Wildberries. Už víkendové útoky na dva sklady této firmy způsobily dle odhadů škody za desítky miliard rublů, prodejci zřejmě zůstanou bez odškodnění a mnozí mluví o bankrotu. Podle Kyjeva se přes Wildberries dodávají komponenty pro ruskou armádu. Moskva mluví o „terorismu,“ i když sama opakovaně cílí na překladiště ukrajinské pošty. Někteří pracovníci skladů Wildberries po sobotních útocích, které si dle oficiálních údajů vyžádaly mrtvé a raněné, vypověděli, že je při úderech nadřízení nechtěli pustit ven.
před 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.