Sesazený katalánský premiér Carles Puigdemont odjel s pěti členy své vlády do Bruselu poté, co španělská prokuratura obvinila vedení regionu ze vzpoury a dalších trestných činů. Důvody odjezdu oficiálně nejsou známé. Belgický právník Paul Beckaert řekl agentuře Reuters, že bude Puidgemonta zastupovat. Nepotvrdil však, zda bude pracovat na žádosti o azyl, kterou se expremiér chystá podat dle některých španělských médií. Možné udělení azylu již v neděli odmítl belgický premiér Charles Michel.
„Mohu potvrdit, že Carles Puigdemont, který je nyní v Belgii, mne jmenoval svým právním zástupcem,“ řekl Reuters advokát, který v minulosti hájil proti vydání do Španělska některé členy baskické teroristické skupiny ETA. „Jsem jeho advokátem pro případ, že by mě potřeboval,“ dodal Beckaert s tím, že pro Puigdemonta žádnou žádost nepřipravuje.
Podle části španělských médií odjel Puigdemont jednat o podpoře pro nezávislost Katalánska s vlámskými nacionalisty usilujícími o rozdělení Belgie. Zmíněná televize či web deníku El Periódico však uvádějí, že cílem katalánských politiků je zůstat v exilu.
Puigdemont a část jeho ministrů čelí obviněním, za něž mohou dostat desítky let vězení. Prokuratura je viní mimo jiné z toho, že v pátek umožnili v regionálním parlamentu schválení rezoluce o nezávislosti Katalánska.
Španělské ministerstvo vnitra podle listu El País o jejich pobytu v Belgii ví. Podle úřadu to nepředstavuje žádný problém, horší by prý naopak bylo, kdyby se Puigdemont a ministři nadále snažili působit v Barceloně ve svých bývalých funkcích, které Madrid zrušil v pátek.
Poslanec katalánského parlamentu Lluís Llach z Puigdemontovy separatistické koalice Společně pro ano (JXSí) na Twitteru napsal, že „premiér (katalánské) republiky je v exilu“, což by podle něho měla Evropa vnímat jako jasnou vinu španělské vlády.
Belgie dodržuje jednotný postoj EU
Puigdemont zamířil do Bruselu den poté, co belgický státní tajemník pro azylové a migrační otázky Theo Francken uvedl, že by mohl belgické úřady požádat o azyl. Premiér Michel krátce nato slova politika z vlámské nacionalistické strany korigoval a uvedl, že poskytnutí azylu „absolutně není na pořadu dne“, a vyzval Franckena, aby „nepřiléval olej do ohně“.
Belgie sice zaujala vůči španělské vládě kritický postoj po policejním zásahu při referendu o nezávislosti, stejně jako ostatní země Unie však nehodlá uznávat nezávislost Katalánska založenou na porušení španělské ústavy.
Separatistické strany půjdou do voleb
Katalánské separatistické strany v pondělí potvrdily, že se zúčastní předčasných voleb, které španělská vláda vypsala na 21. prosince. Vedení stran bude v nejbližších dnech řešit, zda sestaví volební koalici jako před minulými volbami, či budou kandidovat odděleně. K vytvoření koalice stran podporujících jednotu Španělska vyzvala na druhé straně i vůdkyně nejsilnější unionistické strany v Katalánsku, informoval deník El País.
Po pátečním rozpuštění katalánské vlády a vedení parlamentu vyzývali někteří separatisté k bojkotu předčasných voleb, s jejichž pomocí chce Madrid obnovit v regionu ústavní pořádek. Dnes se ale dvě nejvýznamější separatistické strany shodly, že do voleb půjdou. „Uvidíme se u voleb, pane Rajoyi. Nemáme strach zúčastnit se voleb,“ vzkázala španělskému premiérovi Marianu Rajoyovi členka vedení Demokratické evropské strany Katalánska (PDeCAT) Marta Pascalová po jednání stranických lídrů.
