Statisíce lidí demonstrovaly v Barceloně za jednotné Španělsko. Podle organizátorů přišel více než milion lidí, podle místní policie jich bylo na 300.000. Informoval o tom deník El País. Demonstraci svolala organizace Katalánská občanská společnost (SCC) pod heslem Všichni jsme Katalánsko a účastnili se jí i někteří politici ze stran, které odmítly v pátek v katalánském parlamentu hlasovat pro rezoluci o nezávislosti.
Cílem demonstracie bylo vyjádření protestu proti páteční rezoluci o nezávislosti tohoto autonomního regionu. Tu schválil katalánský parlament, v němž měli v předchozích dvou letech většinu separatisté. Kvůli jejich snahám o nezávislost Madrid od soboty převzal vedení Katalánska, rozpustil tamní parlament a vyhlásil na prosinec volby.
Organizace SCC pořádala podobně velkou demonstraci už 8. října, kdy také lidé v ulicích Barcelony protestovali proti snahám tamní vlády o odtržení od Španělska. Tehdy SCC oznámila, že dorazil téměř milion lidí, podle policie jich bylo na 350 000.
V centru Barcelony nesli lidé nápisy s hesly „Děkujeme Španělsko, Katalánsko Tě miluje“ nebo „Nestyď se milovat Španělsko“. Někteří ale volali „Puigdemont do vězení“ s odkazem na Madridem sesazeného katalánského premiéra Carlese Puigdemonta, který jako lídr separatistické koalice prosadil konání referenda o nezávislosti z 1. října i hlasování o rezoluci o vytvoření samostatné katalánské republiky. Průvod prošel centrem města a vládla v něm podle záběrů ze sociálních sítích slavnostní atmosféra.
Separatisté by ztratili v parlamentu většinu
Demonstrace měla být důkazem toho, jak jsou Katalánci v otázce nezávislosti rozdělení. Španělský deník El Mundo přinesl průzkum veřejného mínění společnosti Sigma Dos, podle něhož by nyní ve volbách separatisté přišli v regionálním parlamentu o většinu.
Nejvíce hlasů (26,4 procenta) by sice dostala separatistická strana Republikánské levice Katalánska (ERC), dohromady by ale separatistické strany obsadily ve 135členném parlamentu jen nejvýše 65 křesel a k absolutní většině by jim chyběly tři mandáty.
Ve volbách, které se mají konat 21. prosince, zatím mohou kandidovat i ministři sesazené katalánské vlády. Zatím nejsou obviněni, ale některým hrozí trestní stíhání kvůli rezoluci o nezávislosti. Už v září navrhla prokuratura stíhání katalánské vlády kvůli tehdy chystanému referendu o nezávislosti, které se konalo 1. října.
V sobotu mluvčí španělské vlády Íňigo Méndez agentuře Reuters řekl, že vláda bude ráda, když se sesazený katalánský premiér Carles Puigdemont prosincových voleb zúčastní.
