Katalánská exposlankyně na útěku. Gabrielové hrozí mezinárodní zatykač

Bývalá poslankyně katalánského parlamentu Anna Gabrielová zůstane ve Švýcarsku a nedostaví se ve středu k Nejvyššímu soudu v Madridu, který ji vyšetřuje kvůli snahám o nezávislost Katalánska. Informoval o tom deník El País. Pokud politička k soudu nepřijde, je pravděpodobné, že na ni soudce vydá mezinárodní zatykač. Stane se tak šestým katalánským politikem, který je na útěku před španělskou justicí kvůli obvinění ze vzpoury za separatistické snahy.

„Jelikož nebudu mít spravedlivý proces ve své zemi, hledám jinou, kde bych mohla bránit svá práva. Jsem souzena za svou politickou činnost,“ uvedla Gabrielová v rozhovoru se švýcarským deníkem Le Temps. Dodala, že vedla jen nenásilnou kampaň za referendum a že španělské úřady chtějí umlčet separatistické politiky represemi.

Dvaačtyřicetiletá politička z radikální separatistické strany Kandidátka lidové jednoty (CUP) je předvolána ve středu do Madridu k výslechu před soudce nejvyššího soudu Pabla Llarenu, který vyšetřuje třicítku lidí kvůli snahám o nezávislost Katalánska.

Hrozí jim až 25 let vězení za vzpouru. Pokud Gabrielová k soudu nedorazí, chce podle listu El País prokuratura žádat soudce o vydání mezinárodního zatykače.

7 minut
Spolupracovnice ČT Ľubica Zlochová k dění v katalánské politice
Zdroj: ČT24

Mezinárodní zatykač vydal španělský soud loni na podzim i na katalánského expremiéra Carlese Puigdemonta a čtyři ministry jeho vlády, kterou Madrid koncem října sesadil kvůli separatistickým snahám.

Všech pět těchto politiků je nyní v Belgii. Mezinárodní zatykač posléze soudce Llarena zrušil a chystá se ho podle španělských médií obnovit v dubnu, až formálně vznese obžalobu.

Puigdemont je zatím stále jediným kandidátem na premiéra Katalánska, brání mu v tom ale předběžné opatření ústavního soudu, podle něhož se musí dostavit k uvedení do úřadu osobně a s povolením soudu. Jak ale píše list La Vanguardia, který se odvolává na zdroje z Puigdemontova okolí, Puigdemont hodlá jako kandidáta na předsedu vlády navrhnout uvězněného muže číslo dvě na kandidátce své koalice Jordiho Sáncheze.

Vedení katalánského parlamentu má v úterý projednávat návrh separatistů na změnu zákona o předsednictví katalánské vlády, aby se kandidát na tuto funkci o ní mohl ucházet na dálku, tedy například písemně.

Podle deníku El País je v návrhu také dodatek, že i celá regionální vláda může pracovat „jak prezenčně, tak na dálku“. To by umožnilo Puigdemontovi předsedat vládě z Belgie.

Vedení katalánského parlamentu má rozhodnout, zda návrh postoupí do hlasování v plénu. Separatisté mají v parlamentu většinu. Madrid ale už dal najevo, že takový dodatek napadne u ústavního soudu. Navíc je stále více a více separatistických politiků, kteří Puigdemonta na postu premiéra nechtějí, uvedla spolupracovnice ČT Ľubica Zlochová.

Před vyšetřujícím soudcem nejvyššího soudu Llarenou v úterý vypovídal i katalánský expremiér Artur Mas. Podle Zlochové vypovídal tři hodiny a je nyní na svobodě bez kauce. Má jen povinnost být vyšetřovacímu soudci k dispozici, podotkla Zlochová.

Vypovídat má i bývalá šéfka asociace starostů za nezávislost Neus Lloverasová. Oběma hrozí obžaloba z trestného činu vzpoury kvůli snahám o nezávislost Katalánska.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zelenskyj vyšle do Istanbulu delegaci jednat s Rusy

Kyjev vyšle do Istanbulu na jednání s Rusy delegaci vedenou ministrem obrany Rustemem Umerovem. Po jednání s tureckým vládcem Recepem Tayyipem Erdoganem v Ankaře to oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Sám se schůzky v Istanbulu nezúčastní. Zelenskyj dříve uvedl, že nebyl oficiálně informován o složení ruské delegace a že působí „jako ozdoba“. Ukrajinci mají podle něj za úkol jednat o příměří. Šéf ruské delegace Vladimir Medinskij sdělil, že cílem Moskvy je dosáhnout dlouhodobého míru odstraněním základních příčin konfliktu.
06:21Aktualizovánopřed 10 mminutami

Při útoku ze zahraničí by vlast bránilo 81 procent Čechů, uvádí průzkum

Česko patří ve střední a východní Evropě k zemím, ve kterých by nejvíce obyvatel bránilo svou vlast v případě zahraničního útoku, vyplývá z průzkumu, jehož výsledky zveřejnila nevládní organizace Globsec. Z devíti zkoumaných států by tak méně než polovina lidí učinila pouze na Slovensku, kde také převažuje názor, že by se Ukrajina v zájmu nastolení míru měla vzdát části území. V tuzemsku rovněž podle průzkumu nejméně lidí z regionu věří dezinformacím.
před 54 mminutami

Fico se rok od atentátu vrátil do Handlové, za přísných opatření

Zátarasy, bezpečnostní kontroly a četné policejní hlídky v centru a bezprostředním okolí slovenské Handlové provázely čtvrteční návštěvu premiéra Roberta Fica v tomto městě. Ministerského předsedu zde před rokem postřelil atentátník. Fico i nyní pozdravil na místním náměstí obyvatele, loni na něj útočník právě v podobné situaci vystřelil.
15:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rutte ocenil, že se Berlín ujímá vedení ve zvyšování výdajů na obranu

Generální tajemník NATO Mark Rutte ve čtvrtek v závěru neformálního zasedání ministrů zahraničí zemí Severoatlantické aliance v turecké Antalyi ocenil, že se Německo ujímá vedení ve zvyšování výdajů na obranu. Jednání se účastnil i český ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.).
14:25Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Izrael udeřil na Chán Júnis. Tamní nemocnice hlásí desítky mrtvých

Při izraelských vzdušných úderech na město Chán Júnis na jihu Pásma Gazy v noci na čtvrtek zahynulo nejméně 54 Palestinců, napsala agentura AP s odvoláním na místní nemocnici. Agentura AFP s odkazem na úřad civilní obrany odpoledne uvedla, že počet palestinských obětí v celém Pásmu Gazy od začátku dne stoupl na sto tři. Úřady v Pásmu Gazy jsou ovládané teroristickým hnutím Hamás. Údaje není možné ověřit.
10:27Aktualizovánopřed 3 hhodinami

USA ruší omezení vývozu čipů pro AI

Spojené státy ustoupily od pravidel, která omezovala vývoz vyspělých čipů používaných k vývoji umělé inteligence (AI), píše server listu The Wall Street Journal (WSJ). Pravidla, která by dopadla i na Českou republiku, vypracovala ještě administrativa předchozího prezidenta Joea Bidena. Začít platit měla od čtvrtka.
před 3 hhodinami

Bydlení v EU za dekádu zdražilo o desítky procent. Nejvíce si připlatí Maďaři

Ceny nemovitostí se v Evropské unii mezi lety 2015 a 2024 zvýšily v průměru o 53 procent, píše server Euronews s odvoláním na data Eurostatu a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Server podotýká, že nárůst nebyl ve všech zemích jednotný. Největší skok pozorovali obyvatelé Maďarska, kterým vlastní bydlení zdražilo oproti roku 2015 zhruba trojnásobně. V Česku se náklady během necelých deseti let přibližně zdvojnásobily, uvádí Euronews.
před 4 hhodinami

Kolektivní imunita už nedrží spalničky v šachu, varuje vědec

Předpokládá se, že očkování proti spalničkám zachránilo v letech 1974–2024 na celém světě více než 93 milionů životů a snížilo celkovou dětskou úmrtnost. Teď se ale tato nemoc vrací.
před 5 hhodinami
Načítání...