Sesazený katalánský premiér Carles Puigdemont chce kandidovat v předčasných volbách do regionálního parlamentu, které proběhnou 21. prosince. Obviněný politik to řekl belgické televizi RTBF. Puigdemont zůstává v Bruselu, na dálku ale vypovídat nemůže. Španělský soud na něj vydal evropský zatykač a požádal Belgii o jeho zatčení. Žádost se týká i čtyř obviněných exministrů pobývajících v belgické metropoli.
Soudkyně Carmen Lamelaová vyhověla prokuratuře, která o vydání zatykače požádala ve čtvrtek. Všech pět separatistů se ve čtvrtek nedostavilo k výslechům před soud k Madridu. Puigdemont označil kauzu za politický proces - proti vydání chce bojovat zákonnými prostředky.
Soudkyně uvedla, že Puigdemont „zneužíval svého úředního postavení“ k přípravě referenda o katalánské nezávislopsti a k vyhlášení této nezávislosti, což porušuje španělskou ústavu. Zodpovídat se podle soudkyně musí osobně před soudem v Madridu. Po obdržení zatykače bude další osud politiků v rukou belgických úřadů.
Mluvčí španělské vlády už dříve prohlásil, že obvinění katalánští politici mohou kandidovat, dokud nebudou odsouzeni. „Jsem připraven kandidovat, klidně i ze zahraničí,“ konstatoval nyní Puigdemont, kterého se španělská prokuratura snaží dostat před soud v Madridu kvůli obviněním ze vzpoury.
„To, co oceňuji, je veřejné prohlášení bývalého premiéra, že respektuje vyhlášení voleb na 21. prosince. Je to velmi důležité, protože Katalánsko se vrátí k normální demokracii a bude schopno navrátit správu do rukou vlastního lidu,“ reagoval zástupce španělské vlády v Katalánsku Enric Millo.
Separatistické strany po čtvrtečním uvěznění osmi bývalých členů katalánské vlády kritizovaly španělskou justici, že se pod vlivem centrální vlády pokouší ovlivnit výsledek voleb, které mají podle představ Madridu pomoci vyřešit ústavní krizi v zemi.
„Jsou to političtí vězni – realita Katalánska, Španělska a Evropy roku 2017. Zavřeli vládu, která byla demokraticky zvolena… a toto nelze přehlížet. Jako společnost, jako země i jako politické hnutí jsme z této situace zděšeni,“ podotkla tajemnice Katalánské evropské demokratické strany Marta Pascalová.
Katalánsko čeká ve středu generální stávka
Jedny z katalánských odborů, které sdružují zaměstnance různých odvětví, včetně veřejné správy, školství či zdravotnictví, v pátek vyhlásily na 8. listopadu generální stávku a vyzvaly ostatní svazy, aby se připojily. Oficiálním důvodem stávky jsou pracovní podmínky.
Zástupci odborů nicméně uvedli, že chtějí protestovat i proti dekretu, jímž španělská vláda před měsícem zjednodušila stěhování firem z Katalánska.
Díky dekretu z 6. října nepotřebuje vedení firem k přesunu sídla souhlas valné hromady akcionářů. To spolu s právní a ekonomickou nejistotou kolem separatistických snah katalánské vlády způsobilo, že za minulý měsíc rozhodlo o přesunu sídla z tohoto autonomního regionu do jiných oblastí Španělska téměř dva tisíce firem.
Soud odmítl projednávat stížnost na omezení autonomie Katalánska
Španělský ústavní soud zrušil dekret vyhlašující říjnové referendum o nezávislosti Katalánska, protože odporuje španělské ústavě. Samotný zákon o referendu ze stejného důvodu ústavní soud anuloval už v polovině minulého měsíce. Španělský ústavní soud také odmítl přijmout k projednání stížnost předchozí katalánské vlády na omezení autonomie Katalánska.
Ústavní soud rozhodl, že nebude projednávat stížnost katalánské vlády na aplikaci ústavního článku 155. Tento článek umožňuje omezit autonomii regionu, pokud jeho vedení porušuje ústavu. Soud rozhodnutí zdůvodnil tím, že vláda ho předložila před tím, než byl článek aktivován.
Demonstrace zkomplikovaly dopravu v Barceloně
Tisíce demonstrantů večer zcela zaplnily prostranství před barcelonským sídlem katalánské vlády a přilehlé ulice. S katalánskými vlajkami v rukou provolávali hesla podpory „politickým vězňům“, jejichž propuštění požadovali. „Toto není spravedlnost, to je diktatura,“ skandoval dav na adresu čtvrtečního rozhodnutí madridského soudu poslat do vazby osm exministrů obviněných ze vzpoury a dalších trestných činů.
Skupiny demonstrantů zkomplikovaly už ráno dopravu v Barceloně. Na několika místech lidé zatarasili i hlavní tahy do této katalánské metropole. Podle deníku El Periódico protesty trvaly vždy tak půl hodiny. Skupina studentů také zablokovala asi na 15 minut koleje na příměstské trati do Barcelony.
V ranní špičce kolem osmé hodiny zablokovali demonstranti na různých místech v Barceloně a v provincii Barcelona větší silniční tahy, aby tak protestovali proti čtvrtečnímu uvalení vazby na devět exministrů. Ty viní španělská prokuratura ze vzpoury kvůli jejich snahám o nezávislost Katalánska a hrozí jim až 25 let vězení.
Barcelonská starostka Ada Colauová svolala na pátek mimořádné zasedání radnice, které zdůvodnila „velmi závažnými bezprecedentními činy proti demokracii“. Radní za separatistické strany přišli s transparenty „Svobodu pro politické vězně“, s nimiž vyšli i před budovu radnice.
Sánchez a Cuixart zůstanou ve vazbě
Ve vyšetřovací vazbě navzdory protestům mnoha Katalánců i nadále zůstanou lídři dvou velkých separatistických organizací v Katalánsku Jordi Sánchez a Jordi Cuixart. Rozhodl o tom madridský soud, který zamítl jejich odvolání.
Oba odboráři jsou ve vazbě od 16. října, kam je soudkyně Carmen Lamelaová poslala za uspořádání demonstrace. Tu svolali poté, co španělská policie týž den provedla razii v úřadech katalánské vlády a zadržela skupinu katalánských úředníků. Důvodem razie bylo plánované referendum o nezávislosti, které Madrid považoval za nelegální a kterému se snažil zabránit soudně i silou.
