Na Puigdemonta je vydán evropský zatykač. Osm katalánských exministrů je ve vazbě

2 minuty
Na Puigdemonta je vydán evropský zatykač
Zdroj: ČT24

Španělsko rozhodlo o vydání zatykače na sazeného katalánského premiéra Carlese Puigdemonta a čtyři jeho ministry, kteří zůstávají v Belgii. Devět zbývajících katalánských exministrů přišlo v Madridu k výslechu a na osm z nich včetně vicepremiéra Oriola Junquerase uvalil soud vazbu. Kvůli uvěznění členů sesazené vlády se demonstrovalo v několika městech regionu. Odbory vyhlásily na příští týden generální stávku.

Všichni členové regionálního kabinetu, který Madrid minulý týden odvolal kvůli jeho snaze o prosazení nezávislosti Katalánska, jsou obviněni ze vzpoury, za což jim teoreticky hrozí až 30 let (25 let v případě neozbrojené vzpoury).

Vydání evropského zatykače na Carlese Puigdemonta potvrdil belgické televizi VRT jeho právník Paul Bekaert. Sesazený katalánský premiér a čtyři jeho ministři zůstávají právě v Belgii a odmítají se do Španělska vrátit s odůvodnění, že soud nebude o jejich osudu rozhodovat nestranně, nýbrž pod vlivem vlády v Madridu. Jejich zatčení je po vydání zatykače na belgické policii. 

Vazbu pro Junquerase a sedm exministrů zdůvodnila soudkyně obavami z jejich útěku, ničení důkazů a z toho, že obvinění budou pokračovat v trestné činnosti. Možnost složit kauci jim nedala. Devátý člen bývalé vlády, exministr Santi Vila, se může vazbě vyhnout zaplacením kauce 50 000 eur (asi 1,27 milionu korun). Vila podal sám demisi minulý čtvrtek na protest proti chystané rezoluci o nezávislosti Katalánska.

Mezi členy sesazeného kabinetu, kteří byli umístěni do dvou vazebních věznic v Madridu, jsou vedle Junquerase například bývalý ministr vnitra Joaquim Forn či šéf diplomacie Raül Romeva.

Žádný z politiků neodpověděl na otázky soudkyně ani prokurátora týkající se katalánského referenda a vyhlášení nezávislosti. Odpovídali pouze na dotazy svých obhájců, přičemž zdůrazňovali, že celý proces od referenda po vyhlášení nezávislosti proběhl ze strany katalánského vedení zcela nenásilně.

„Dělejte každý den to, co bude ve vašich silách, aby dobro zvítězilo nad zlem ve volbách 21. prosince,“ vzkázal po rozhodnutí soudkyně na Twitteru Junqueras svým příznivcům s odkazem na předčasné volby vypsané španělskou vládou.

Protesty v Barceloně proti uvalení vazby na katalánské politiky
Zdroj: ALBERT GEA/Reuters

Demonstrace napříč celým Katalánskem

V ulicích Barcelony a dalších velkých katalánských měst demonstrovaly proti uvalení vazby na bývalé ministry a vicepremiéra desetitisíce lidí. Náměstí před parlamentem, který je od víkendového převzetí moci španělskou vládou uzavřen a který střeží policie, zaplnili demonstranti s katalánskými vlajkami a transparenty vyzývajícími k propuštění „politických vězňů“.

Katalánci žádají propuštění politických vězňů
Zdroj: Reuters

„Puigdemont je náš premiér,“ provolával dav. Podle odhadů médií se na poklidné demonstraci sešlo až 50 000 lidí. Přítomni byli i zástupci separatistických politických stran, kteří vyzvali k pokračování protestů a ke generální stávce. Tu přislíbila jedna z katalánských odborových organizací na příští týden s tím, že podrobnosti sdělí v pátek.

Tisícovky lidí vyrazily k demonstracím v Tarragoně, Gironě a dalších velkých městech regionu.

„Je to černý den pro Katalánsko. Vláda vybraná demokraticky ve volbách jde do vězení,“ napsala na Twitteru starostka Barcelony Ada Colauová.

Uvalení vazby kritizoval poslanec levicové koalice Xavier Domenech. „Pokud na někoho uvalí vazbu, všechno se tím jen zhorší,“ varoval. „Tohle se nikdy nemělo stát, soudy se ten konflikt nevyřeší. Je tu pocit nespravedlnosti,“ uvedl Artur Mas, který byl katalánským premiérem před Puigdemontem a který přijel sesazenou vládu k soudu podpořit. 

Španělská prokuratura vznesla obvinění vůči sesazené katalánské vládě a bývalému vedení regionálního parlamentu v pondělí, jen dva dny poté, co Madrid poprvé v demokratické historii země převzal přímou správu nad autonomním regionem.

Obvinění se týká mimo jiné toho, že tito katalánští politici přispěli k přijetí několika dokumentů regionálním parlamentem, které odporují španělské ústavě. 

Již v listopadu 2015 schválil katalánský parlament, ovládaný separatisty, rezoluci o odtržení od Španělska. Letos v září přijal zákony o referendu a o přechodu k samostatnosti a minulý pátek rezoluci o nezávislosti. Všechny tyto dokumenty už zneplatnil či zablokoval ústavní soud.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Do Grónska míří rovněž 13 vojáků průzkumné mise z Německa a 15 vojáků z Francie. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
12:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Zmínil se také o Grónsku, spor o ostrov lze dle něj řešit diskusí v rámci NATO.
14:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících letounů MiG-29

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících bojových letounů MiG-29, řekl ve čtvrtek náměstek ministra obrany Pawel Zalewski dle polských médií. O kroku rozhodla polská vláda. Varšava spolu se Slovenskem už v roce 2023 zemi bránící se plnohodnotné ruské invazi dodaly větší počet těchto strojů vyvinutých v bývalém Sovětském svazu.
před 2 hhodinami

Americká armáda obsadila další tanker porušující blokádu Venezuely

Americká armáda zabavila další tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Oznámilo to její velitelství SOUTHCOM. Operace proti lodi, která podle armády porušila blokádu nařízenou prezidentem USA Donaldem Trumpem, se uskutečnila brzy ráno místního času v Karibiku. Americké síly v posledních týdnech obsadily a zabavily šest tankerů, které podle Washingtonu porušovaly americké sankce na venezuelský ropný sektor.
před 3 hhodinami

Grokovi zakážeme svlékat lidi tam, kde je to ilegální, slíbila síť X

Americká sociální síť X miliardáře Elona Muska oznámila, že znemožní pomocí chatbota Grok generovat a upravovat fotografie skutečných lidí v odhalujícím oblečení v zemích, kde je to nelegální. Reagovala tak na skandál, kdy chatbot na žádost uživatelů na síti X generoval sexualizované fotografie žen a dětí. Britský úřad pro regulaci mediálního trhu Ofcom v reakci uvedl, že jeho vyšetřování v této věci nadále pokračuje.
11:08Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump hrozí, že pošle do Minnesoty vojsko

Prezident USA Donald Trump pohrozil, že k potlačení protestů proti imigračním agentům z úřadu ICE v Minnesotě využije zákon o povstání. Ten mu umožňuje povolat vojsko. Jeden z agentů ve středu v největším tamním městě Minneapolisu zasáhl do nohy muže původem z Venezuely. Úřady tvrdí, že na něj útočil a bránil se zatčení. Protesty ve městě se stupňují po zastřelení Renee Goodové v autě, k němuž došlo minulý týden. Imigrační agenti zadrželi i tři příslušníky indiánského kmene Siouxů Oglala.
10:17Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Spojené státy tlačí na Mexiko, aby umožnilo jejich silám bojovat s kartely, píše NYT

Spojené státy zintenzivňují tlak na Mexiko ve snaze získat povolení ke společným vojenským zásahům proti fentanylovým laboratořím na mexickém území, napsal s odkazem na americké činitele deník The New York Times (NYT). Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová přitom již dříve tento týden po rozhovoru s americkým protějškem Donaldem Trumpem vyloučila možnost, že by USA v Mexiku prováděly operace namířené proti drogovým kartelům, připomněla agentura Reuters.
před 4 hhodinami
Načítání...