Kroky Madridu k omezení autonomie Katalánska jsou nejhorším útokem vůči regionu od vlády diktátora Franciska Franka. Katalánský premiér Carles Puigdemont to uvedl v projevu, v němž odmítl plán centrální vlády. Všechny výzvy k dialogu s Madridem podle něj skončily stejně: buď mlčením, nebo represemi. Změny odmítlo odpoledne v Barceloně skoro půl milionu demonstrantů.
Katalánský lid nemůže přijmout opatření ohlášená Madridem, zdůraznil šéf regionální vlády. Postup ústřední vlády podle něj odporuje principům právního státu. Rozhodnutí centrální vlády označil za „nejhorší útok vůči institucím a katalánskému lidu od vojenské diktatury Franciska Franka“.
Madrid hodlá aktivovat článek 155 ústavy. Po schválení kroku Senátem odstraní současné separatistické lídry a omezí částečně i místní parlament. Vypsány budou předčasné volby. Puigdemont kvůli tomu svolal mimořádnou schůzi svého kabinetu, který má projednat odpověď na to, že se centrální vláda snaží „zlikvidovat autonomní vládu a demokracii“.
Puigdemont se také obrátil s výzvou směrem k Evropské unii, k lídrům i občanům, když podotkl, že pokud jsou základní principy v ohrožení v Katalánsku, tak jsou i v Evropě. Katalánský premiér připomněl, že Katalánsko je historická evropská demokracie a bojuje za svá základní práva stejně jako občané jiných zemí.
K vyhrocení situace došlo před skoro třemi týdny, kdy se v Katalánsku konalo referendum o nezávislosti, jež předem zakázal španělský ústavní soud. Drtivá většina Katalánců se v něm vyslovila pro odtržení. Při střetech se stoupenci nezávislosti a španělskou policií byly zraněny stovky lidí, za což se Madrid vzápětí omluvil.
Do ulic Barcelony vyšly statisíce lidí
Katalánští separatisté označili sobotní rozhodnutí ústřední vlády za státní převrat a nástup totalitarismu. „Pojďme dnes, více než kdy jindy, bránit demokracii a občanská a politická práva,“ reagoval na Twitteru katalánský vicepremiér Oriol Junqueras.
Svou nevoli s počínáním Madridu a zadržováním separatistických lídrů daly najevo statisíce lidí na sobotní demonstraci v Barceloně. K protestu se připojila kromě katalánského premiéra i umírněná starostka Barcelony Ada Colauová, jež se stavěla proti vyhlášení samostatnosti bez legitimního referenda, ale Rajoyův tah označila za „vážný útok“ proti katalánské regionální autonomii.
„Dnešek je tím nejhorším dnem za posledních 40 let, je dnem regrese demokracie. Oznámení (španělského premiéra) z dnešního rána je hrozné a dalo se mu vyhnout. Tomuto rozhodnutí se lze stále vyhnout,“ vzkázala Colauová.
