Katalánské referendum strana 3 z 3

Nedělní katalánské referendum bylo podle serveru Politico platonským ideálem ovlivnitelného a zmanipulovatelného hlasování. Šlo o napodobeninu demokracie, jejímž smyslem bylo zajistit jediný možný výsledek – a to většinu pro odtržení. Komentátor belgického listu Le Soir označil neděli za špatný den pro Katalánsko, Španělsko i celou Evropu.

Nedělního referenda o nezávislosti Katalánska se zúčastnilo okolo 2,26 milionu voličů a přibližně 90 procent z nich hlasovalo pro nezávislost regionu. Madrid považuje hlasování za nezákonné a snažil se je překazit. Při policejních zásazích utrpělo zranění téměř 900 lidí. Španělský ministr spravedlnosti zdůraznil, že pokud Katalánsko vyhlásí nezávislost, vláda by mohla využít svého ústavního práva a pozastavit regionu autonomii. Evropská komise vyzývá obě strany k návratu k dialogu.

Během zásahů při konání státem neuznávaného referenda v Katalánsku bylo zraněno přes 840 lidí. V Barceloně na stoupence referenda policie střílela i zakázané gumové projektily. Španělské ministerstvo vnitra uvedlo, že se podařilo uzavřít pouze 79 z více než 2300 volebních středisek. Sčítání hlasů potrvá podle odhadů dlouho.

Španělská policie podle médií zasahovala v katalánském vládním centru pro telekomunikace a informační technologie s cílem překazit možnost elektronického hlasování v referendu o nezávislosti. Také všechny volební místnosti by měly být do nedělního rána zavřeny. V noci je střežilo 60 tisíc lidí. Katalánský premiér Carles Puigdemont požádal o zprostředkování dialogu s ústřední vládou v Madridu. Od požadavku referenda ale neustoupí. To má začít v neděli v 09:00.

Referendum o nezávislosti Katalánska na Španělsku nebude. Pouhé dva dny před sporným hlasováním zopakoval španělský ministr kultury stanovisko centrální vlády. Naopak mluvčí katalánské vlády informoval o plánovaném otevření více než 2300 volebních místností. Do některých z nich se už začali stěhovat katalánští voliči, aby tak zajistili jejich otevření pro nedělní referendum o nezávislosti. Katalánská policie mezitím místnosti začala obcházet a uzavírat a tvrdí, že takto zajistí všechny.

Vedení katalánské policie se nechce podřídit příkazu Madridu, aby před nedělním referendem o nezávislosti místní policisté obsadili budovy, kde se má hlasování konat. Katalánská vláda trvá na tom, že referendum se konat bude navzdory nesouhlasu Madridu.

Španělské úřady dočasně převezmou kontrolu nad katalánskou policií, která bude muset v době očekávaného konání referenda za nezávislost poslouchat příkazy z Madridu. Podle španělských médií o tom v sobotu rozhodlo ministerstvo vnitra ve snaze překazit plebiscit, který vláda označuje za nelegální. Katalánští představitelé krok označili za pokus o zastrašení, který referendu nezabrání.  To se uskuteční v neděli 1. října.

V metropoli Katalánska opět protestovaly tisíce lidí proti snaze Madridu zastavit referendum o odtržení regionu od Španělska. Největší dav se na popud separatistických organizací Katalánské národní shromáždění (ANC) a Omnium Cultural sešel před katalánským nejvyšším soudem v Barceloně, informoval deník El País. Španělské vládní strany Katalánsku nabídly „dialog v mezích zákona“, pokud upustí od snahy referendum uspořádat.

Španělská vojenská policie při prohledávání kanceláří regionální katalánské vlády zatkla 12 lidí včetně tajemníka katalánského vicepremiéra Josepa Mariu Jového. Madrid tak pokračuje ve snaze zablokovat referendum o nezávislosti Katalánska, které má proběhnout 1. října. V Barceloně protestovaly tisíce lidí, demonstrovalo se také ve Valencii či v Madridu. O vlastním plebiscitu o nezávislosti uvažuje v dlouhodobém horizontu i vládní strana na Baleárských ostrovech.

„Všichni ministři kabinetu, více než 750 starostů jsou nyní perzekvováni, také mluvčí katalánského parlamentu a tři členové vedení. To je opravdu neuvěřitelné, že v roce 2017 v Evropské unii můžete být pronásledováni za něco takového, co je naprosto normální a není to nelegální,“ řekl v Událostech, komentářích katalánský ministr zahraničí Raül Romeva. Reagoval tak na informaci listu El Mundo, podle kterého by premiér Katalánska mohl jít do vězení, pokud se uskuteční referendum.

Více než 700 starostů katalánských měst a obcí se v Barceloně sešlo na mítinku, který měl centrální španělskou vládu ujistit o jejich trvajícím odhodlání uspořádat referendum o nezávislosti této autonomní oblasti. Madrid se snaží předejít konání plebiscitu plánovaného na 1. října a podnikl proti katalánské samosprávě už několik právních kroků.

Španělská vláda dočasně převezme kontrolu nad rozdělováním většiny veřejných financí Katalánska. Snaží se tím předejít konání referenda o nezávislosti této autonomní oblasti. Katalánským úřadům zůstane možnost rozhodovat pouze o výdajích na základní služby. Katalánský premiér Carles Puigdemont a další lídři oblasti krátce předtím vyzvali Madrid k jednání o podmínkách plebiscitu.

11. září si Katalánci každoročně připomínají jako den, kdy přišli ve válce o španělské dědictví v roce 1714 o nezávislost. Oslavy Dne Katalánska lokálně nazývaného La Diada jsou v posledních letech stále častěji spojovány se snahou o odtržení od Španělska. Katalánci jsou v této otázce dlouhodobě rozděleni. Centrální vláda v Madridu o osamostatnění jednoho z nejvýznamnějších regionů ale nechce slyšet.

Katalánský parlament, ve kterém mají většinu separatisté, podle očekávání schválil zákon o referendu o nezávislosti Katalánska. Plánované je na 1. října. Jednání o zákonu vyvolalo bouřlivou reakci centrální španělské vlády v Madridu. Kabinet oznámil, že se obrátil na ústavní soud, aby jednání katalásnkého parlamentu anuloval. Premiér Mariano Rajoy chce také požádat soud, aby trestní odpovědnost nesli i členové vedení katalánského parlamentu za to, že hlasování o zákonu vůbec umožnili.