Během hlasování o nezávislosti Katalánska bylo zraněno přes 840 lidí

Nahrávám video

Během zásahů při konání státem neuznávaného referenda v Katalánsku bylo zraněno přes 840 lidí. V Barceloně na stoupence referenda policie střílela i zakázané gumové projektily. Španělské ministerstvo vnitra uvedlo, že se podařilo uzavřít pouze 79 z více než 2300 volebních středisek. Sčítání hlasů potrvá podle odhadů dlouho.

  • 23:24

    On-line přenos v tuto chvíli končí, dění ve Španělsku budeme však i nadále sledovat. Děkujeme za pozornost.

  • 23:07
    Vykřičník

    Dílčí výsledky, které přicházejí z jednotlivých volebních místností, podle Petra Zavadila jasně naznačují drtivé vítězství separatistů. "Všude získali 80 a více procent," informoval zpravodaj ČT.

  • 22:36

    Španělský premiér Mariano Rajoy: "Žádné referendum o sebeurčení se dnes v Katalánsku nekonalo. Všichni Španělé ale viděli, že náš právní stát je pořád silný. Dokáže reagovat na ty, kteří porušují zákony. Odpoví každému, kdo se ho pokouší rozvrátit. Umí využít své právní prostředky vůči jakékoli provokaci a činí tak efektivně a s klidem."

Dílčí výsledky, které přicházejí z jednotlivých volebních místností, jasně naznačují drtivé vítězství separatistů. Všude získali 80 a více procent.
Petr Zavadil
zpravodaj ČT v Barceloně

Španělský premiér Mariano Rajoy prohlásil, že policie zakročila pevně a s klidem. Katalánské vládní zdroje ale hovoří o více než 840 zraněných a tvrdí, že Madrid se bude zodpovídat před mezinárodním soudem. Násilnosti odsoudila také řada zahraničních politiků. 

Hlavním dějištěm tvrdých srážek policie s lidmi, kteří chtěli hlasovat, se stala Barcelona. Policie tvrdí, že zatkla nejméně tři lidi, včetně jedné nezletilé osoby, a to za neuposlechnutí příkazu odejít a za napadení úřední osoby. Zraněno také bylo 12 zasahujících příslušníků.

Policie podle svědků či záběrů zveřejněných na internetu použila obušky a gumovou munici, která je přitom v Katalánsku zvláštním zákonem zakázána. „Od května roku 2014 jsou gumové projektily v Katalánsku zakázané poté, co jedné ženě během demonstrace vyrazil projektil oko. Na oku gumový projektil zranil i dnes jednoho muže,“ uvedl zpravodaj ČT Petr Zavadil.

Obušky, gumové projektily a násilí španělské policie ukázalo světu strašný obraz Španělska.
Carles Puigdemont
katalánský expremiér

Na sociálních sítích Katalánci umístili množství fotografií a videí ukazujících lidi zakrvácené po policejním zákroku. K vidění byly i dramatické záběry, na kterých policisté rozbíjejí dveře volebních místností, ve kterých pak násilím členům volebních komisí odebírají voličské seznamy a urny s hlasovacími lístky. 

Z internetového televizního přenosu listu El País je patrné, že během referenda zasahovali policisté s helmami, plastovými štíty, obušky a zbraněmi umožňujícími použití slzných granátů.

Napjatá byla od rána situace nejen v Barceloně, ale i v obci Sant Julia de Ramis, kde policie násilím vnikla do školní tělocvičny, ve které měl hlasovat katalánský premiér Carles Puigdemont. Ten i přesto odvolil, a to ve vesnici Cornella del Terri v provincii Girona. „Španělský stát dnes ztratil mnohem více než kdy dříve, zatímco Katalánsko vyhrálo,“ řekl Puigdemont, kterého na ulici nadšeně zdravily davy příznivců.

Zasahovaly policejní posily z ostatních částí Španělska

Španělská vláda tvrdí, že prvotním úkolem policistů bylo zabavovat volební materiály, nikoli útočit na občany. „Byli jsme přinuceni k něčemu, co jsme nechtěli,“ řekl zástupce centrální vlády v Katalánsku Enric Millo. 

„Katalánští policisté měli za úkol volební místnosti vyklidit do šesti hodin ráno, ale zároveň jim jejich velitel přikázal, že nemají používat násilí. V časných ranních hodinách tedy objížděli volební místnosti katalánské policejní hlídky, a když viděly davy lidí před místnostmi, tak zkonstatovaly, že bez násilí ty místnosti neuzavřou, sepsaly hlášení a situaci potom sledovaly zpovzdálí,“ uvedl zpravodaj ČT Petr Zavadil s tím, že na některých místech je dokonce lidé vítali s květinami.

„Až po deváté hodině, kdy se otevřely některé volební místnosti, tak zasáhli policisté a gardisté ze zbytku Španělska velmi razantně,“ podotkl Zavadil. Katalánským policistům za pasivní přístup hrozí soudní postihy.

Podle mluvčího katalánské vlády se hlasovalo na většině míst

Mluvčí katalánské vlády Jordi Turull navečer oznámil, že hlasování v referendu se uskutečnilo v 96 procentech volebních středisek. Už předtím vyzval k Millovu okamžitému odstoupení kvůli násilí proti občanům ze strany státu. „Žádáme o klid a trpělivost, útoky a blokování informací pokračují,“ řekl Turull. Španělským bezpečnostním složkám se částečně podařilo vyřadit z provozu systémy sčítání hlasů a odpojit mnohá hlasovací místa od internetu. 

Španělské ministerstvo vnitra připustilo, že se podařilo uzavřít pouze 79 z více než 2300 volebních místností. Z toho téměř polovina byla v Barceloně, která se. Španělský premiér Mariano Rajoy prohlásil, že se v Katalánsku žádné referendum nekonalo a že se jej většina Katalánců nechtěla zúčastnit. „Nechoďte cestou, která nikam nevede,“ vyzval katalánskou vládu s tím, že se sejde se zástupci všech politických stran, aby situaci reflektoval.

Z právního pohledu bylo hlasování zcela neregulérní. Ze strany organizátorů se ozývaly hlasy, že pokud někdo přijde volit několikrát, tak to není problém vzhledem k tomu, že španělští policisté zabavovali urny s už vhozenými lístky.
Petr Zavadil
zpravodaj ČT v Barceloně
Policie brání v hlasování lidem poblíž Girony, kde měl hlasovat i katalánský premiér Carles Puigdemont
Zdroj: ČTK/AP/Francisco Seco
Muž drží hlasovací lístky v referendu o nezávislosti v Barceloně
Zdroj: Reuters

Španělská policie už v sobotu zablokovala přes polovinu z více než 2300 škol, jejichž třídy měly v neděli sloužit jako volební místnosti. Několik desítek škol naopak obsadili občanští aktivisté usilující o uspořádání referenda. Na výzvu policie je měli opustit do nedělních šesti hodin ráno. Podle průzkumu, který se konal před referendem, podporuje nezávislost pouze kolem 40 procent Katalánců. Pro uskutečnění referenda se nicméně vyslovila většina obyvatel regionu, ve kterém žije zhruba 7,5 milionu lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Velká část mého života je ničena.“ Jak ostřelování změnilo kyjevskou čtvrť Lukjanivka

„Tržiště tu bylo vždycky. Je to stálice, centrum všeho. Bylo skvělé ráno cestou na metro koupit něco k snídani. Když tu žijete a každý den se procházíte po okolí, máte pocit, že už všechny znáte a oni znají vás,“ říká Oksana Pavlenková, která si vybírá okurky u malého stánku na tržišti u zdí vyhořelého obchodního centra Kvadrat. Lukjanivka je jednou z nejstarších kyjevských čtvrtí a zároveň patří k těm, které válka zasáhla nejvíce. Významnou roli v tom hraje skutečnost, že se zde nachází továrna Artem, na kterou Rusové opakovaně útočili, a to již mnohokrát.
před 53 mminutami

Maďarské úřady zadržely Orbánova bratra, je podezřelý z pašování lidí

Maďarské úřady zadržely Árona Orbána, bratra někdejšího dlouholetého premiéra Viktora Orbána, a to kvůli podezření z pašování lidí. Informovala o tom maďarská média. Expremiér Orbán, který je lídrem nyní opoziční strany Fidesz, prohlásil, že skutečným cílem této operace je on sám, napsala agentura MTI.
13:21Aktualizovánopřed 53 mminutami

Paříž viní íránské gardy z útoků na chladicí zařízení v obchodech

Francouzská prokuratura zahájila vyšetřování íránské kybernetické jednotky, kterou Paříž viní z říjnových útoků na chladicí zařízení v supermarketech. Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot v pondělí prohlásil, že za útoky stojí íránské revoluční gardy a že Írán za ně ponese následky. Francie chce prosadit sankce na evropské úrovni, informovala agentura AFP. Írán se k obvinění zatím nevyjádřil.
17:43Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Debakl republikánů může zvrátit bezpodmínečnou pomoc USA Izraeli

V Izraeli budí obavy úspěch některých levicových kandidátů Demokratické strany v nedávných volbách do Kongresu USA, kteří kromě zpřísnění politiky vůči židovskému státu volají i po návratu milionů potomků vyhnaných Palestinců. Protiizraelské nálady v americké společnosti zesílila válka s Íránem a změny v zahraniční politice už naznačují i někteří republikáni. Kongres by v příštích letech mohl zesílit tlak na kontrolu zbrojních dodávek Izraeli. Prezident Donald Trump už oznámil, že hodlá ukončit každoroční miliardovou pomoc klíčovému blízkovýchodními spojenci.
před 1 hhodinou

Španělská vláda žádá vyšetření údajných případů sexuálního zneužívání dětí na TikToku

Španělská vláda vyzývá k přijetí „nezbytných opatření“, přičemž nevylučuje ani „pozastavení služeb platformy“ TikTok. Upozorňuje na nedostatek účinných mechanismů na sociální síti, které by bránily šíření takového materiálu (se sexuálním zneužíváním dětí, pozn. red.).
před 2 hhodinami

Ukrajina po ruských úderech ohlásila tři mrtvé a desítky zraněných

Ukrajina po nočních ruských úderech ohlásila v pondělí tři mrtvé a na tři desítky zraněných civilistů včetně dětí. Rusko dle portálu Ukrajinska pravda útočilo v Oděské, Poltavské, Charkovské či Záporožské oblasti. Drony zasáhly průmyslovou oblast v Kiriši v Leningradské oblasti na severozápadě Ruska, kde způsobily požár rafinerie, uvedl tamní gubernátor Alexandr Drozděnko.
12:35Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Střelec z Krakova zemřel v nemocnici

Útočník, který v sobotu v centru Krakova zabil šest lidí a dalších patnáct zranil, zemřel v pondělí ráno v nemocnici, informovala polská policie. Zprávu potvrdil Krzysztof Klenczar, který stojí v čele Malopolského vojvodství. Prokuratura v pondělí odmítla sobotní slova ministra vnitra Marcina Kierwińskiho, který hovořil o možných krajně pravicových názorech střelce. „V tuto chvíli nejsou důkazy, které by umožnily spojit pachatele střelby v Krakově s nějakou konkrétní ideologií," uvedla. Zároveň informovala, že v Krakově v sobotu padly desítky, možná až stovky výstřelů.
07:19Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump připustil, že jeho deportační politika možná byla na voliče příliš tvrdá

Šéf Bílého domu Donald Trump připustil, že jeho administrativa byla v otázce deportací přistěhovalců možná příliš tvrdá. Učinil tak ve svém prvním velkém rozhovoru od chvíle, kdy jeho strana ve volbách v polovině funkčního období prezidenta ztratila kontrolu nad Sněmovnou reprezentantů i Senátem. V rozhovoru pro pořad 60 Minutes, který televize CBS odvysílala v neděli, republikánský prezident rovněž řekl, že věří v možnost spolupráce s demokraty v novém Kongresu na určité formě imigrační dohody.
05:54Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.