Během hlasování o nezávislosti Katalánska bylo zraněno přes 840 lidí

Nahrávám video

Během zásahů při konání státem neuznávaného referenda v Katalánsku bylo zraněno přes 840 lidí. V Barceloně na stoupence referenda policie střílela i zakázané gumové projektily. Španělské ministerstvo vnitra uvedlo, že se podařilo uzavřít pouze 79 z více než 2300 volebních středisek. Sčítání hlasů potrvá podle odhadů dlouho.

  • 23:24

    On-line přenos v tuto chvíli končí, dění ve Španělsku budeme však i nadále sledovat. Děkujeme za pozornost.

  • 23:07
    Vykřičník

    Dílčí výsledky, které přicházejí z jednotlivých volebních místností, podle Petra Zavadila jasně naznačují drtivé vítězství separatistů. "Všude získali 80 a více procent," informoval zpravodaj ČT.

  • 22:36

    Španělský premiér Mariano Rajoy: "Žádné referendum o sebeurčení se dnes v Katalánsku nekonalo. Všichni Španělé ale viděli, že náš právní stát je pořád silný. Dokáže reagovat na ty, kteří porušují zákony. Odpoví každému, kdo se ho pokouší rozvrátit. Umí využít své právní prostředky vůči jakékoli provokaci a činí tak efektivně a s klidem."

Dílčí výsledky, které přicházejí z jednotlivých volebních místností, jasně naznačují drtivé vítězství separatistů. Všude získali 80 a více procent.
Petr Zavadil
zpravodaj ČT v Barceloně

Španělský premiér Mariano Rajoy prohlásil, že policie zakročila pevně a s klidem. Katalánské vládní zdroje ale hovoří o více než 840 zraněných a tvrdí, že Madrid se bude zodpovídat před mezinárodním soudem. Násilnosti odsoudila také řada zahraničních politiků. 

Hlavním dějištěm tvrdých srážek policie s lidmi, kteří chtěli hlasovat, se stala Barcelona. Policie tvrdí, že zatkla nejméně tři lidi, včetně jedné nezletilé osoby, a to za neuposlechnutí příkazu odejít a za napadení úřední osoby. Zraněno také bylo 12 zasahujících příslušníků.

Policie podle svědků či záběrů zveřejněných na internetu použila obušky a gumovou munici, která je přitom v Katalánsku zvláštním zákonem zakázána. „Od května roku 2014 jsou gumové projektily v Katalánsku zakázané poté, co jedné ženě během demonstrace vyrazil projektil oko. Na oku gumový projektil zranil i dnes jednoho muže,“ uvedl zpravodaj ČT Petr Zavadil.

Obušky, gumové projektily a násilí španělské policie ukázalo světu strašný obraz Španělska.
Carles Puigdemont
katalánský expremiér

Na sociálních sítích Katalánci umístili množství fotografií a videí ukazujících lidi zakrvácené po policejním zákroku. K vidění byly i dramatické záběry, na kterých policisté rozbíjejí dveře volebních místností, ve kterých pak násilím členům volebních komisí odebírají voličské seznamy a urny s hlasovacími lístky. 

Z internetového televizního přenosu listu El País je patrné, že během referenda zasahovali policisté s helmami, plastovými štíty, obušky a zbraněmi umožňujícími použití slzných granátů.

Napjatá byla od rána situace nejen v Barceloně, ale i v obci Sant Julia de Ramis, kde policie násilím vnikla do školní tělocvičny, ve které měl hlasovat katalánský premiér Carles Puigdemont. Ten i přesto odvolil, a to ve vesnici Cornella del Terri v provincii Girona. „Španělský stát dnes ztratil mnohem více než kdy dříve, zatímco Katalánsko vyhrálo,“ řekl Puigdemont, kterého na ulici nadšeně zdravily davy příznivců.

Zasahovaly policejní posily z ostatních částí Španělska

Španělská vláda tvrdí, že prvotním úkolem policistů bylo zabavovat volební materiály, nikoli útočit na občany. „Byli jsme přinuceni k něčemu, co jsme nechtěli,“ řekl zástupce centrální vlády v Katalánsku Enric Millo. 

„Katalánští policisté měli za úkol volební místnosti vyklidit do šesti hodin ráno, ale zároveň jim jejich velitel přikázal, že nemají používat násilí. V časných ranních hodinách tedy objížděli volební místnosti katalánské policejní hlídky, a když viděly davy lidí před místnostmi, tak zkonstatovaly, že bez násilí ty místnosti neuzavřou, sepsaly hlášení a situaci potom sledovaly zpovzdálí,“ uvedl zpravodaj ČT Petr Zavadil s tím, že na některých místech je dokonce lidé vítali s květinami.

„Až po deváté hodině, kdy se otevřely některé volební místnosti, tak zasáhli policisté a gardisté ze zbytku Španělska velmi razantně,“ podotkl Zavadil. Katalánským policistům za pasivní přístup hrozí soudní postihy.

Podle mluvčího katalánské vlády se hlasovalo na většině míst

Mluvčí katalánské vlády Jordi Turull navečer oznámil, že hlasování v referendu se uskutečnilo v 96 procentech volebních středisek. Už předtím vyzval k Millovu okamžitému odstoupení kvůli násilí proti občanům ze strany státu. „Žádáme o klid a trpělivost, útoky a blokování informací pokračují,“ řekl Turull. Španělským bezpečnostním složkám se částečně podařilo vyřadit z provozu systémy sčítání hlasů a odpojit mnohá hlasovací místa od internetu. 

Španělské ministerstvo vnitra připustilo, že se podařilo uzavřít pouze 79 z více než 2300 volebních místností. Z toho téměř polovina byla v Barceloně, která se. Španělský premiér Mariano Rajoy prohlásil, že se v Katalánsku žádné referendum nekonalo a že se jej většina Katalánců nechtěla zúčastnit. „Nechoďte cestou, která nikam nevede,“ vyzval katalánskou vládu s tím, že se sejde se zástupci všech politických stran, aby situaci reflektoval.

Z právního pohledu bylo hlasování zcela neregulérní. Ze strany organizátorů se ozývaly hlasy, že pokud někdo přijde volit několikrát, tak to není problém vzhledem k tomu, že španělští policisté zabavovali urny s už vhozenými lístky.
Petr Zavadil
zpravodaj ČT v Barceloně
Policie brání v hlasování lidem poblíž Girony, kde měl hlasovat i katalánský premiér Carles Puigdemont
Zdroj: ČTK/AP/Francisco Seco
Muž drží hlasovací lístky v referendu o nezávislosti v Barceloně
Zdroj: Reuters

Španělská policie už v sobotu zablokovala přes polovinu z více než 2300 škol, jejichž třídy měly v neděli sloužit jako volební místnosti. Několik desítek škol naopak obsadili občanští aktivisté usilující o uspořádání referenda. Na výzvu policie je měli opustit do nedělních šesti hodin ráno. Podle průzkumu, který se konal před referendem, podporuje nezávislost pouze kolem 40 procent Katalánců. Pro uskutečnění referenda se nicméně vyslovila většina obyvatel regionu, ve kterém žije zhruba 7,5 milionu lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

EU se předběžně dohodla na legislativě, která má završit obchodní dohodu s USA

Evropská unie (EU) v noci na středu dosáhla předběžné dohody o legislativě, která má zrušit dovozní cla na průmyslové zboží z USA. Jde o klíčovou součást obchodní dohody s Washingtonem, která by měla zabránit zavedení vyšších amerických cel na výrobky z EU. Informovaly o tom agentury Reuters a DPA s odvoláním na kyperské předsednictví EU a europoslankyni Željanu Zovkovou, hlavní vyjednavačku pro obchodní dohodu.
03:58Aktualizovánopřed 2 mminutami

Si a Putin jednají v Pekingu

Čínský vůdce Si Ťin-pching v Pekingu slavnostně uvítal ruského vládce Vladimira Putina, oba následně zahájili jednání. Podle agentury AFP má setkání utužit vztahy mezi Pekingem a Moskvou necelý týden poté, co Si v Číně přijal amerického prezidenta Donalda Trumpa.
před 55 mminutami

Izrael udeřil na jihu Libanonu, útoky provedl i Hizballáh

Libanonské ministerstvo zdravotnictví tvrdí, že při úterních izraelských úderech na jihu Libanonu zahynulo devatenáct lidí. Teroristé z libanonského hnutí Hizballáh současně oznámili, že v oblasti pokračují střety mezi jeho bojovníky a izraelskými vojáky. Děje se tak navzdory příměří, které uzavřeli zástupci Libanonu a Izraele za zprostředkování USA. Informovala o tom agentura AFP.
00:18Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoPutin jede do Číny se snem o multipolárním světě, říká k cestě slavista Glanc

Vladimir Putin přijíždí do Číny s obrovskou podnikatelskou delegací a cílem podepsat nejrůznější dohody či podpořit oboustranně výhodné rusko-čínské vztahy, řekl v Interview ČT24 k aktuální cestě ruského vůdce do Pekingu slavista Tomáš Glanc z Curyšské univerzity. Podle něj návštěva zapadá do dlouhodobé snahy ruského vedení o budování multipolárního světa, kde Spojené státy nehrají prim mezinárodní politiky. Čína je v současnosti v porovnání s Ruskem hospodářsky i vojensky nesrovnatelně silnější, připomíná Glanc geopolitický kontext a dodává, že „Putin je skutečně v roli toho, kdo musí o dobré vztahy usilovat zvýšenou, ne-li dokonce devótní loajalitou“. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 1 hhodinou

Němci si přejí odchod 80 procent Syřanů. Poškodilo by to ekonomiku, míní experti

Německá veřejnost by si přála, aby se do Sýrie vrátilo 80 procent z téměř 900 tisíc uprchlíků. Podle ekonomů by to uškodilo tamní ekonomice. Do Sýrie se po pádu režimu Bašára Asada vrátilo podle údajů OSN 1,6 milionu lidí. Z Německa, které ze států Evropské unie přijalo syrských uprchlíků nejvíc, ale zatím odešlo jen několik tisíc.
před 2 hhodinami

Po vzoru kolonialismu. Singapur zavede výprask i na školách

Singapur v rámci kampaně proti šikaně umožní tělesné trestání na školách. Opatření se týká jen chlapců starších devíti let, kterým hrozí až tři rány rákoskou. Praxe pochází z dob britského kolonialismu. Singapur přes kritiku OSN a lidskoprávních aktivistů nadále uplatňuje i trest smrti a přísně postihuje drobné přestupky jako plivání, odhozenou žvýkačku nebo jídlo ve veřejné dopravě. Výprask v minulosti dostali i cizinci. Singapur své postupy hájí s tím, že patří mezi nejbezpečnější státy světa.
před 3 hhodinami

Senát USA postoupil návrh, který by omezil Trumpovy pravomoce ve válce s Íránem

Americký Senát v noci na středu SELČ postoupil k dalšímu hlasování návrh rezoluce o válečných pravomocích, která by ukončila válku s Íránem, pokud by prezident Donald Trump neměl souhlas Kongresu. Informovaly o tom agentury Reuters a AP. Ty také upozorňují, že jde o ojedinělou výtku směrovanou republikánskému šéfovi Bílého domu s tím, jak čím dál víc jeho spolustraníků v Kongresu vyjadřuje nespokojenost s vedením konfliktu, který probíhá už téměř tři měsíce.
před 4 hhodinami

USA zabavily v Indickém oceánu tanker spojovaný s Íránem, píše WSJ

Spojené státy americké v Indickém oceánu v noci na úterý zabavily ropný tanker spojovaný s Íránem, napsal s odvoláním na své zdroje list The Wall Street Journal (WSJ), podle něhož je plavidlo na americkém sankčním seznamu. List poznamenal, že tento krok přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump pokračuje v ekonomickém tlaku na Írán, kterému rovněž hrozí obnovením bojů.
před 11 hhodinami
Načítání...