Nedělní katalánské referendum bylo podle serveru Politico platonským ideálem ovlivnitelného a zmanipulovatelného hlasování. Šlo o napodobeninu demokracie, jejímž smyslem bylo zajistit jediný možný výsledek – a to většinu pro odtržení. Komentátor belgického listu Le Soir označil neděli za špatný den pro Katalánsko, Španělsko i celou Evropu.
Komentátor serveru Politico Tunku Varadarajan připomněl, že katalánský premiér Carles Puigdemont ještě před sečtením výsledků prohlásil, že občané Katalánska si zasloužili právo na nezávislý stát. „To jsou lstivá slova, neboť dopředu zavírají každou debatu o výsledku referenda a přitom nejdou až ke skutečnému prohlášení nezávislosti.“
Je však podle něj jen otázkou času, kdy se tak stane, a španělská vláda nebude – a ani nesmí – podobnou jednostrannou deklaraci tolerovat.
Ve Španělsku tak nastala patová situace, kdy rozzuřený Madrid ani nekompromisní katalánští separatisté nehodlají ustoupit ze svých pozic. To ale podle komentátora neznamená, že obě strany mají stejnou míru morálních a politických ctností.
Španělský stát má na své straně právo a dlouhou historii demokratických kompromisů od roku 1978, kdy byly v zemi ustaveny postfrankistické demokratické instituce. Katalánsko a Katalánci měli všechny vymoženosti autonomie, které si mohli rozumně přát. Jediné další ústupky, které Madridu zbývají, jsou symbolické. Španělsko je už nyní významně decentralizovaný stát, uvádí Politico.
„Madrid bude muset být invenční a vymyslet způsob, jak získat čas a katalánskou dobrou vůli,“ napsal server. Španělsko tak bude muset na katalánské divadlo odpovědět nějakou vlastní podívanou – například ústavní konferencí, v níž by diskutovali na stejné úrovni zástupci všech 17 španělských autonomních regionů. Základem by ale mělo být, že země musí za všech okolností zůstat jednotná, vše ostatní prý může být k debatě.
Bude hůř, obává se katalánský deník
„Styďte se, pane Rajoyi!“ vzkázal španělskému premiérovi Rajoyovi katalánský El Nacional. Za „smutný den“ pak označil neděli umírněnější list La Vanguardia, který ale spatřuje vinu na obou stranách. „Zoufalství. Nevěříme, že existuje slovo, které by výstižněji popisovalo momentální rozpoložení většiny Katalánců,“ napsal deník v úvodníku.
„Vše ale může být ještě horší,“ pokračuje La Vanguardia. „Vstupujeme do fáze stávek a pouličních protestů… a se silnější aktivitou přicházejí silnější represe.“ Situaci prý může zachránit jedině „důstojnost, inteligence, mírnění vášní a hledání východiska, o kterém budou moci Katalánci svobodně hlasovat“.
Celostátní španělský deník El País na začátku víkendu označil referendum za „výsměch“ a vyzval Katalánce, aby se jej neúčastnili. I on však v komentáři poukazuje na Rajoyovu „absolutní neschopnost zvládnout krizi již od jejího počátku“. Nedělní události považuje za „prohru demokracie“, kterou však zavinily hlavně katalánské úřady.
Francouzský tisk: Katalánci vyhráli mediální válku
Podle francouzského tisku prohrála v katalánském referendu jedině a pouze španělská vláda. I proto, že pasovala stoupence nezávislosti do role obětí. Madrid a Barcelona podle deníku Le Figaro v posledních týdnech hrály hru „kdo s koho“ a řítily se do čelní srážky jako hazardéři v autech. „A v neděli ani jeden z řidičů nesešlápl brzdu,“ napsal deník.
Na stranu katalánských separatistů se z velkých deníků ve Francii jasně postavil pouze list Libération, jehož úvodník hovoří o „brutálním“ a „nepřiměřeném“ potlačení referenda, zmiňuje také fotografii starší ženy se zkrvavenou tváří po zásahu policie. „Co se jen mohlo odehrávat v mysli španělského premiéra, aby dospěl k názoru, že násilná neutralizace volebního procesu – pro jedny nelegálního, pro jiné legitimního – může jeho problémy vyřešit?“ ptá se šéfredaktor Johan Hufnagel.
Špatný den pro Katalánsko, Španělsko i Evropu
Za špatný den pro Katalánsko, Španělsko i Evropu označil neděli novinář a komentátor Jurek Kuczkiewicz v belgickém listu Le Soir. Katalánští politici podle něj poslali své spoluobčany, proti vůli mnohých z nich, do pochybného separatistického dobrodružství. Ani španělský
premiér Mariano Rajoy ale nezvládl nejsložitější zkoušku španělské demokracie od pokusu o vojenský puč v roce 1981.
„Je složité nějak charakterizovat přístup španělské ústřední vlády, která ač měla za sebou sílu právní a ústavní legitimity, zvolila k likvidaci ‚referenda‘ jen brutální sílu,“ napsal list. Snahu poukázat na nedostatky zorganizovaného hlasování a návrat k politickým jednáním nahradilo použití gumových nábojů proti hlasujícím a „robocopové“ útočící na malé stařenky. Z takové politiky nemůže pro španělskou jednotu plynout nic dobrého.
Prohrála ale také Evropa, upozornil deník. Ruský prezident Vladimir Putin a bývalý šéf britské protievropské strany UKIP Nigel Farage se mohou radovat, vždyť na evropskou demokracii v podání španělských a katalánských lídrů byla radost pohledět. A EU a její představitelé se věc nepokusili nejen ovlivnit, ale vůbec i komentovat.
Evropská ostuda, hodnotí události ve Španělsku Němci
Německé listy píší o katastrofě pro civilizovanou zemi a evropské ostudě. „Potvrdily se nejhorší obavy. Španělská vláda Mariana Rajoye referendum o nezávislosti Katalánska potlačila za použití policejního násilí. Nesčetně voličů bylo zmláceno nebo zraněno gumovými projektily,“ píše list Neue Osnabrücker Zeitung.
„Takto s jinak smýšlejícími zacházejí diktátoři, ne demokraté. Barcelonská krvavá neděle je ostudou pro Evropu,“ nešetří kritikou deník, podle něhož je jen na Kataláncích, aby rozhodli, zda má smysl odtrhnout se od Španělska. Po násilnostech bude podle něj volání po nezávislosti tak hlasité jako nikdy.
„Katalánští separatisté vyhráli,“ píše list Frankfurter Rundschau, podle něhož jejich vítězství spočívá jednak v tom, že se referendum vůbec uskutečnilo, a jednak v brutálním postupu policistů, který viděl celý svět. „Je to katastrofa pro Rajoye. A katastrofa pro Španělsko,“ tvrdí list, podle něhož se dá čekat ještě řada dalších tvrdých střetů.
Kritický vůči postupu španělské vlády je i deník Rheinische Post. „Je jedno, jak referendum v Katalánsku dopadne. Jeho průběh byl ostudný. Byla to katastrofa pro civilizovanou zemi,“ míní deník, podle něhož obrázky násilí obletěly svět. „Vypadá takhle demokracie v jedné z důležitých zemí Evropské unie? Ne, tak to nemůže být,“ vyjadřuje přesvědčení list.
