Pro nezávislé Katalánsko hlasovalo 90 procent voličů. Madrid hrozí regionu pozastavením autonomie

Nedělního referenda o nezávislosti Katalánska se zúčastnilo okolo 2,26 milionu voličů a přibližně 90 procent z nich hlasovalo pro nezávislost regionu. Madrid považuje hlasování za nezákonné a snažil se je překazit. Při policejních zásazích utrpělo zranění téměř 900 lidí. Španělský ministr spravedlnosti zdůraznil, že pokud Katalánsko vyhlásí nezávislost, vláda by mohla využít svého ústavního práva a pozastavit regionu autonomii. Evropská komise vyzývá obě strany k návratu k dialogu.

Katalánský kabinet rozhodne o dalších krocích. Patrně požádá katalánský parlament, aby ještě v tomto týdnu hlasoval o vyhlášení nezávislosti. „Je normální, že v takových situacích lidé zažívají výjimečné pocity,“ řekl v katalánském rozhlase katalánský vicepremiér Oriol Junqueras. Španělská vláda podle něj zneužila moc a sílu. „Mnoho lidí je tím zděšeno,“ dodal s tím, že katalánská vláda bude výsledek referenda respektovat.

Španělský premiér Mariano Rajoy, který čelí největší ústavní krizi své země za poslední desetiletí, jedná s hlavními představiteli vládní Lidové strany. Během dne se sejde se zástupci dalších stran. Jednat budou o dalším postupu.

Nahrávám video
Katalánsko po referendu: podle regionálního kabinetu v hlasování zvítězili zastánci nezávislosti
Zdroj: ČT24

„Je tu článek 155 (ústavy). Můžeme použít veškerou sílu našeho práva,“ uvedl španělský ministr spravedlnosti Rafael Catalá. Povinností vlády je podle něj řešit problémy. „A my tak budeme činit, i když některá opatření mohou bolet,“ dodal.

Sčítání hlasů katalánského referenda
Zdroj: Samuel Boivin/ČTK/ABACA

Katalánské úřady uvedly, že nedělního hlasování se zúčastnilo asi 2,26 milionu voličů a přibližně 90 procent z nich hlasovalo pro nezávislost regionu. Účast podle těchto údajů činila 42,3 procenta z celkového počtu 5,34 milionu voličů.

Katalánská média píší, že hlasování bylo předzvěstí rozhodujícího střetu mezi centrální vládou v Madridu a touto autonomní oblastí.

„Vývoj je velmi nejasný. Situace je bezprecedentní, dosud jsme se s ničím takovým nesetkali,“ uvedl Pavel Dvořák z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.

„Z hlediska legality referenda je nepřípustné, jak to probíhalo. Volby nebyly ani tajné, ani rovné. Některé osoby možná hlasovaly dvakrát, hlasovali zřejmě i lidé, kteří v Katalánsku nežijí. Útok na voliče – jejich pacifikaci donucovacími prostředky – pokládám za velmi problematický,“ dodal.

Podle premiéra jde o útok proti právnímu státu

Španělský premiér Rajoy označil referendum za útok proti právnímu státu. Podle něj byli tamní lidé podvedeni a vtaženi do nezákonného hlasování. „Katalánské vedení vědělo, že referendum bude nezákonné, nepatřičné a vyloučené. Přesto se rozhodli, že budou pokračovat a prosazovat skutečný útok na právní stát i demokracii – aniž by dbali na cokoliv jiného,“ prohlásil. 

Pořádání referenda zakázal španělský ústavní soud. Bojkotovaly ho také všechny strany, které jsou v Katalánsku v opozici vůči vládnoucím separatistům. Hlasování nesplňovalo žádné z kritérií zaručujících spolehlivost výsledků, jako jsou transparentní voličské seznamy, nezávislé volební komise či tajné hlasování, poznamenala agentura AFP.

Novináři státní televize TVE nyní protestují v Madridu proti způsobu, jakým chtělo vedení  redakce informovat o nedělním dění v Katalánsku. TVE často čelila kritice, že straní vládě v Madridu.

AFP připomněla, že podle průzkumů jsou obyvatelé Katalánska rozděleni téměř přesně napůl na stoupence nezávislosti a stoupence setrvání regionu ve Španělsku. A téměř 80 procent voličů by si podle průzkumů přálo referendum, které by bylo legální a dohodnuté s Madridem.

Katalánský premiér Carles Puigdemont nicméně již prohlásil, že Katalánci při hlasování „získali právo mít nezávislý stát“.

Brusel žádá návrat k dialogu

K rychlému návratu od konfrontace k dialogu vyzvala v pondělí Evropská komise. Její mluvčí Margaritis Schinas zdůrazňoval, že v současnosti je potřeba hlavně jednota a stabilita, nikoli fragmentace.

„Násilí nikdy nemůže být politickým nástrojem. Věříme ve schopnosti premiéra Mariana Rajoye zvládnout tento složitý proces s plným respektem ke španělské ústavě a základním právům občanů v ní obsažených,“ prohlásil Schinas.

Schinas ale také zopakoval dosavadní postoj komise, že nedělní chaotické referendum o nezávislosti Katalánska nebylo podle španělské ústavy legální a že jde o vnitřní záležitost Španělska.

Dosud se Evropská komise vyjadřovala k dění ve Španělsku jen vyhýbavě. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker by se měl odpoledne spojit se španělským premiérem Rajoyem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
17:49Aktualizovánopřed 36 mminutami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Do Česka se vracejí z Blízkého východu další turisté

Do Česka zatím během úterý přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla, celkem se čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Na cestě do Prahy je nyní armádní airbus, který vyzvedl české turisty v jordánském Ammánu. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje ministerstvo zahraničí, asi 6,4 tisíce lidí. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž jsou i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 3 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 4 hhodinami

USA přiměl k úderu na Írán izraelský plán zaútočit na Teherán, řekl Rubio

Spojené státy k útoku na Írán přiměl záměr Izraele zaútočit na Teherán, což by vyvolalo íránské odvetné údery proti americkým cílům, prohlásil ministr zahraničí USA Marco Rubio. Spojeným státům tak podle něj v souvislosti s plánem Izraele hrozila bezprostřední hrozba ze strany Íránu. Představitelé Trumpovy administrativy mají v úterý o akci informovat Senát i Sněmovnu reprezentantů.
před 4 hhodinami

Nikdo nám nedal žádné informace, stěžují si cestující, kteří se vrátili z Ománu

Cestující, kteří se do Česka vrátili druhým letadlem z Ománu, si po výstupu v Praze stěžovali na nedostatek informací i na dlouhý let s mezipřistáním. V Česku přistál letoun společnosti Smartwings před půl devátou dopoledne. Bylo v něm zhruba dvě stě lidí, většinou klientů cestovních kanceláří. Letoun, který odstartoval v pondělí z ománského města Salála, měl původně přistát v Praze v noci na úterý. Několik hodin ale strávil na mezipřistání v řeckém Heráklionu.
před 4 hhodinami

Teherán a Bejrút se potýkají s následky americko-izraelského konfliktu s Íránem

USA a Izrael od soboty útočí na Írán, na což Teherán odpověděl odpálením raket na Izrael, americké základny na Blízkém východě a další místa v regionu. Izrael zasahuje také pozice Hizballáhu v Libanonu. Během útoku zemřelo v Íránu podle vyjádření Červeného půlměsíce z úterního dopoledne 787 lidí včetně íránského nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího a byla poničena celá řada budov.
před 6 hhodinami
Načítání...