Pro nezávislé Katalánsko hlasovalo 90 procent voličů. Madrid hrozí regionu pozastavením autonomie

Nedělního referenda o nezávislosti Katalánska se zúčastnilo okolo 2,26 milionu voličů a přibližně 90 procent z nich hlasovalo pro nezávislost regionu. Madrid považuje hlasování za nezákonné a snažil se je překazit. Při policejních zásazích utrpělo zranění téměř 900 lidí. Španělský ministr spravedlnosti zdůraznil, že pokud Katalánsko vyhlásí nezávislost, vláda by mohla využít svého ústavního práva a pozastavit regionu autonomii. Evropská komise vyzývá obě strany k návratu k dialogu.

Katalánský kabinet rozhodne o dalších krocích. Patrně požádá katalánský parlament, aby ještě v tomto týdnu hlasoval o vyhlášení nezávislosti. „Je normální, že v takových situacích lidé zažívají výjimečné pocity,“ řekl v katalánském rozhlase katalánský vicepremiér Oriol Junqueras. Španělská vláda podle něj zneužila moc a sílu. „Mnoho lidí je tím zděšeno,“ dodal s tím, že katalánská vláda bude výsledek referenda respektovat.

Španělský premiér Mariano Rajoy, který čelí největší ústavní krizi své země za poslední desetiletí, jedná s hlavními představiteli vládní Lidové strany. Během dne se sejde se zástupci dalších stran. Jednat budou o dalším postupu.

5 minut
Katalánsko po referendu: podle regionálního kabinetu v hlasování zvítězili zastánci nezávislosti
Zdroj: ČT24

„Je tu článek 155 (ústavy). Můžeme použít veškerou sílu našeho práva,“ uvedl španělský ministr spravedlnosti Rafael Catalá. Povinností vlády je podle něj řešit problémy. „A my tak budeme činit, i když některá opatření mohou bolet,“ dodal.

Sčítání hlasů katalánského referenda
Zdroj: Samuel Boivin/ČTK/ABACA

Katalánské úřady uvedly, že nedělního hlasování se zúčastnilo asi 2,26 milionu voličů a přibližně 90 procent z nich hlasovalo pro nezávislost regionu. Účast podle těchto údajů činila 42,3 procenta z celkového počtu 5,34 milionu voličů.

Katalánská média píší, že hlasování bylo předzvěstí rozhodujícího střetu mezi centrální vládou v Madridu a touto autonomní oblastí.

„Vývoj je velmi nejasný. Situace je bezprecedentní, dosud jsme se s ničím takovým nesetkali,“ uvedl Pavel Dvořák z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.

„Z hlediska legality referenda je nepřípustné, jak to probíhalo. Volby nebyly ani tajné, ani rovné. Některé osoby možná hlasovaly dvakrát, hlasovali zřejmě i lidé, kteří v Katalánsku nežijí. Útok na voliče – jejich pacifikaci donucovacími prostředky – pokládám za velmi problematický,“ dodal.

Podle premiéra jde o útok proti právnímu státu

Španělský premiér Rajoy označil referendum za útok proti právnímu státu. Podle něj byli tamní lidé podvedeni a vtaženi do nezákonného hlasování. „Katalánské vedení vědělo, že referendum bude nezákonné, nepatřičné a vyloučené. Přesto se rozhodli, že budou pokračovat a prosazovat skutečný útok na právní stát i demokracii – aniž by dbali na cokoliv jiného,“ prohlásil. 

Pořádání referenda zakázal španělský ústavní soud. Bojkotovaly ho také všechny strany, které jsou v Katalánsku v opozici vůči vládnoucím separatistům. Hlasování nesplňovalo žádné z kritérií zaručujících spolehlivost výsledků, jako jsou transparentní voličské seznamy, nezávislé volební komise či tajné hlasování, poznamenala agentura AFP.

Novináři státní televize TVE nyní protestují v Madridu proti způsobu, jakým chtělo vedení  redakce informovat o nedělním dění v Katalánsku. TVE často čelila kritice, že straní vládě v Madridu.

AFP připomněla, že podle průzkumů jsou obyvatelé Katalánska rozděleni téměř přesně napůl na stoupence nezávislosti a stoupence setrvání regionu ve Španělsku. A téměř 80 procent voličů by si podle průzkumů přálo referendum, které by bylo legální a dohodnuté s Madridem.

Katalánský premiér Carles Puigdemont nicméně již prohlásil, že Katalánci při hlasování „získali právo mít nezávislý stát“.

Brusel žádá návrat k dialogu

K rychlému návratu od konfrontace k dialogu vyzvala v pondělí Evropská komise. Její mluvčí Margaritis Schinas zdůrazňoval, že v současnosti je potřeba hlavně jednota a stabilita, nikoli fragmentace.

„Násilí nikdy nemůže být politickým nástrojem. Věříme ve schopnosti premiéra Mariana Rajoye zvládnout tento složitý proces s plným respektem ke španělské ústavě a základním právům občanů v ní obsažených,“ prohlásil Schinas.

Schinas ale také zopakoval dosavadní postoj komise, že nedělní chaotické referendum o nezávislosti Katalánska nebylo podle španělské ústavy legální a že jde o vnitřní záležitost Španělska.

Dosud se Evropská komise vyjadřovala k dění ve Španělsku jen vyhýbavě. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker by se měl odpoledne spojit se španělským premiérem Rajoyem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
13:20Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 9 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 11 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
včera v 22:05

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
včera v 20:33

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánovčera v 19:34

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
včera v 16:49
Načítání...