Španělská policie podle médií zasahovala v katalánském vládním centru pro telekomunikace a informační technologie s cílem překazit možnost elektronického hlasování v referendu o nezávislosti. Také všechny volební místnosti by měly být do nedělního rána zavřeny. V noci je střežilo 60 tisíc lidí. Katalánský premiér Carles Puigdemont požádal o zprostředkování dialogu s ústřední vládou v Madridu. Od požadavku referenda ale neustoupí. To má začít v neděli v 09:00.
Španělská policie chce Kataláncům znemožnit i elektronické hlasování o nezávislosti
Události: Den před katalánským referendem panovalo napětí (zdroj: ČT24)
O razii španělské policie informoval španělský deník La Vanguardia. Policie ani španělské ministerstvo vnitra zásah nepotvrdily. Podle listu se překvapivá akce v telekomunikačním a technologickém středisku (CTTI) odehrála ráno a cílem bylo vynutit rozhodnutí katalánského nejvyššího soudu odstavit informační služby, které by mohly být použity při pořádání nedělního referenda o katalánské nezávislosti.
Španělské polovojenské policejní civilní stráži (Guardia Civil) se tak zjevně podařilo překazit „plán B“ katalánské vlády, totiž umožnit hlasování v nelegálním referendu elektronickou cestou, poznamenala agentura APA.
Zpravodaj ČT Petr Zavadil z Katalánska (zdroj: ČT24)
Policie údajně uzavřela 29 aplikací a systémů, které byly určeny pro digitální hlasování a sčítání hlasů. Katalánský nejvyšší soud v pátek nařídil například společnosti Google, aby odstranila ze své nabídky aplikaci používanou katalánskou vládou pro šíření informací o referendu.
Španělská centrální vláda podezřívá katalánskou separatistickou vládu, že se chystá v neděli uplatnit možnost elektronického hlasování, protože policie byla pověřena zabavením všech hlasovacích lístků a volebních uren a uzavřením volebních místností. V uplynulých týdnech už španělská vláda miliony volebních lístků a letáků zabavila. Desetitisíce lidí si ale hlasovací lístky stáhly a vytiskly z internetu, kam je katalánská vláda dala k dispozici.
Španělsko uzavřelo většinu škol
Španělská vláda do Katalánska poslala na 10 tisíc policistů a příslušníků civilní gardy. Katalánská regionální policie vydala prohlášení, podle kterého jsou lidé shromáždění ve volebních místnostech povinni opustit je do nedělního rána. Ultimátum pro vyklizení mají do nedělních 06:00. Španělská policie už uzavřela většinu z 2315 škol, kde se mělo hlasování konat.
Úkol vyklidit hlasovací místnosti plní katalánští policisté, kteří nehodlají proti lidem používat násilí. I samotní zastánci referenda vyzývají lidi, aby se na katalánské policisty nezlobili, že jejich úloha je velmi těžká, protože čelí tlaku z obou stran.
Katalánský premiér Carles Puigdemont v noci na sobotu ukončil kampaň před referendem provoláním, že hlasování dá občanům regionu právo na celosvětové uznání. Referendem Katalánci potvrdí své odhodlání „kráčet vpřed se svrchovaností a důstojností, které jim měly být upřeny“. Katalánci podle Puigdemonta už nyní porazili „autoritářskou vládu, která nechtěla dopustit, aby se přiblížil tento okamžik“. Odpoledne požádal o dialog s centrální vládou.
List El País napsal, že katalánská vláda se všemožně snaží vyvolat zdání normálnosti. V pátek oznámila, že oprávnění hlasovat má 5 343 358 Katalánců a že v neděli plánuje otevřít 2315 volebních místností, z toho 207 v Barceloně. Na zajištění hladkého průběhu hlasování se má podílet 7235 dobrovolníků.
Lidé v hlasovacích místnostech přespávali
Rodiče, jejich děti a aktivisté se po noci strávené ve školách určených k hlasování začali věnovat nejrůznějším aktivitám. V zamýšlených hlasovacích místnostech se tak konají cvičení jógy, filmové projekce a pikniky, informovala AP o snahách podporovatelů referenda zabránit policii v uzavření prostor.
Katalánská vládnoucí separatistická koalice se zavázala, že pokud se většina v referendu vysloví pro odtržení, vyhlásí nezávislost na Španělsku do 48 hodin. Zatím ale vzhledem k nepřehledné situaci není jasné, zda obyvatelé Katalánska vůbec budou mít možnost vhodit hlasovací lístky do připravených uren.
Protesty v Katalánsku
Situaci pozorně sleduje prakticky celá Evropa
Katalánské referendum by mohlo posílit separatistické tendence na evropském kontinentu a nadělat další starosti Evropské unii. Hnutí usilující o nezávislost existují například ve Skotsku, Vlámsku nebo na Faerských ostrovech, které jsou autonomní součástí Dánska.
Většina evropských lídrů dosud odmítala veřejně zaujmout stanovisko ke katalánské otázce a nechce podpořit ani separatisty, ani španělského premiéra Mariana Rajoye a jeho tvrdý postup s cílem referendum znemožnit.
Například předseda Evropského parlamentu Antonio Tajani ale tento týden poměrně jednoznačně podpořil španělskou vládu, když uvedl, že „na právní úrovni má Madrid pravdu“. Španělskému premiérovi vyjádřil podporu i francouzský prezident Emmanuel Macron. „Mám důvěru v odhodlání Mariana Rajoye chránit zájmy celého Španělska,“ řekl na okraj tallinnského summitu EU.
Dokonce i skotská premiérka Nicola Sturgeonová prohlásila, že je „zcela legitimní, že se Španělsko staví proti nezávislosti Katalánska“. Na druhou stranu ale zdůraznila, že právo na sebeurčení je důležitá mezinárodní zásada, která by měla být respektována v Katalánsku i kdekoli jinde.
V metropoli Madridu se v sobotu konala demonstrace několika tisíc lidí, kteří proti referendu protestovali z obav, že přivodí rozpad Španělska. Někteří křičeli: „Ať žije Španělsko“ a „Do vězení s Puidgemontem“.