Pro nezávislé Katalánsko hlasovalo 90 procent voličů. Madrid hrozí regionu pozastavením autonomie

Nedělního referenda o nezávislosti Katalánska se zúčastnilo okolo 2,26 milionu voličů a přibližně 90 procent z nich hlasovalo pro nezávislost regionu. Madrid považuje hlasování za nezákonné a snažil se je překazit. Při policejních zásazích utrpělo zranění téměř 900 lidí. Španělský ministr spravedlnosti zdůraznil, že pokud Katalánsko vyhlásí nezávislost, vláda by mohla využít svého ústavního práva a pozastavit regionu autonomii. Evropská komise vyzývá obě strany k návratu k dialogu.

Katalánský kabinet rozhodne o dalších krocích. Patrně požádá katalánský parlament, aby ještě v tomto týdnu hlasoval o vyhlášení nezávislosti. „Je normální, že v takových situacích lidé zažívají výjimečné pocity,“ řekl v katalánském rozhlase katalánský vicepremiér Oriol Junqueras. Španělská vláda podle něj zneužila moc a sílu. „Mnoho lidí je tím zděšeno,“ dodal s tím, že katalánská vláda bude výsledek referenda respektovat.

Španělský premiér Mariano Rajoy, který čelí největší ústavní krizi své země za poslední desetiletí, jedná s hlavními představiteli vládní Lidové strany. Během dne se sejde se zástupci dalších stran. Jednat budou o dalším postupu.

5 minut
Katalánsko po referendu: podle regionálního kabinetu v hlasování zvítězili zastánci nezávislosti
Zdroj: ČT24

„Je tu článek 155 (ústavy). Můžeme použít veškerou sílu našeho práva,“ uvedl španělský ministr spravedlnosti Rafael Catalá. Povinností vlády je podle něj řešit problémy. „A my tak budeme činit, i když některá opatření mohou bolet,“ dodal.

Sčítání hlasů katalánského referenda
Zdroj: Samuel Boivin/ČTK/ABACA

Katalánské úřady uvedly, že nedělního hlasování se zúčastnilo asi 2,26 milionu voličů a přibližně 90 procent z nich hlasovalo pro nezávislost regionu. Účast podle těchto údajů činila 42,3 procenta z celkového počtu 5,34 milionu voličů.

Katalánská média píší, že hlasování bylo předzvěstí rozhodujícího střetu mezi centrální vládou v Madridu a touto autonomní oblastí.

„Vývoj je velmi nejasný. Situace je bezprecedentní, dosud jsme se s ničím takovým nesetkali,“ uvedl Pavel Dvořák z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.

„Z hlediska legality referenda je nepřípustné, jak to probíhalo. Volby nebyly ani tajné, ani rovné. Některé osoby možná hlasovaly dvakrát, hlasovali zřejmě i lidé, kteří v Katalánsku nežijí. Útok na voliče – jejich pacifikaci donucovacími prostředky – pokládám za velmi problematický,“ dodal.

Podle premiéra jde o útok proti právnímu státu

Španělský premiér Rajoy označil referendum za útok proti právnímu státu. Podle něj byli tamní lidé podvedeni a vtaženi do nezákonného hlasování. „Katalánské vedení vědělo, že referendum bude nezákonné, nepatřičné a vyloučené. Přesto se rozhodli, že budou pokračovat a prosazovat skutečný útok na právní stát i demokracii – aniž by dbali na cokoliv jiného,“ prohlásil. 

Pořádání referenda zakázal španělský ústavní soud. Bojkotovaly ho také všechny strany, které jsou v Katalánsku v opozici vůči vládnoucím separatistům. Hlasování nesplňovalo žádné z kritérií zaručujících spolehlivost výsledků, jako jsou transparentní voličské seznamy, nezávislé volební komise či tajné hlasování, poznamenala agentura AFP.

Novináři státní televize TVE nyní protestují v Madridu proti způsobu, jakým chtělo vedení  redakce informovat o nedělním dění v Katalánsku. TVE často čelila kritice, že straní vládě v Madridu.

AFP připomněla, že podle průzkumů jsou obyvatelé Katalánska rozděleni téměř přesně napůl na stoupence nezávislosti a stoupence setrvání regionu ve Španělsku. A téměř 80 procent voličů by si podle průzkumů přálo referendum, které by bylo legální a dohodnuté s Madridem.

Katalánský premiér Carles Puigdemont nicméně již prohlásil, že Katalánci při hlasování „získali právo mít nezávislý stát“.

Brusel žádá návrat k dialogu

K rychlému návratu od konfrontace k dialogu vyzvala v pondělí Evropská komise. Její mluvčí Margaritis Schinas zdůrazňoval, že v současnosti je potřeba hlavně jednota a stabilita, nikoli fragmentace.

„Násilí nikdy nemůže být politickým nástrojem. Věříme ve schopnosti premiéra Mariana Rajoye zvládnout tento složitý proces s plným respektem ke španělské ústavě a základním právům občanů v ní obsažených,“ prohlásil Schinas.

Schinas ale také zopakoval dosavadní postoj komise, že nedělní chaotické referendum o nezávislosti Katalánska nebylo podle španělské ústavy legální a že jde o vnitřní záležitost Španělska.

Dosud se Evropská komise vyjadřovala k dění ve Španělsku jen vyhýbavě. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker by se měl odpoledne spojit se španělským premiérem Rajoyem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

ŽivěJen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Pouze Spojené státy americké mohou ochránit Grónsko, řekl prezident USA Donald Trump ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu. Pozornost na konferenci přilákala i početná a personálně silná americká delegace, oproti tomu zástupci dánské vlády vůbec nedorazili. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý podmínil svou účast podpisem bezpečnostních záruk ze strany USA. Trump sdělil, že se s ním ve středu setká.
13:19Aktualizovánopřed 5 mminutami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU.
před 22 mminutami

Německá policie hlásí zadržení proruské špionky a dvou podporovatelů terorismu

Německá policie ve středu zadržela tři různé osoby podezřelé z napomáhání Rusku. Žena zadržená v Berlíně je podezřelá ze špionáže pro ruskou tajnou službu, dvojice mužů chycená v Braniborsku zase prý měla podporovat zahraniční teroristické organizace, konkrétně Moskvou řízené a podporované „republiky“ na východě okupované Ukrajiny.
před 31 mminutami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
před 50 mminutami

Česko bude dál působit v uskupení NATO na Slovensku, řekl ministr obrany Zůna

Český ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) navštívil ve středu v Bratislavě svého slovenského protějška Roberta Kaliňáka (Smer). Česko bude nadále zapojeno do bojového uskupení NATO na Slovensku, řekl později na společné tiskové konferenci. Obě země chtějí spolupracovat v protivzdušné obraně. Odpoledne má jednání ministrů pokračovat.
12:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Za srážkou vlaků na jihu Španělska mohla být prasklá kolej, píší místní média

Vykolejení tří vagonů vlaku, které v neděli na jihu Španělska narazily do protijedoucí soupravy jedoucí z Madridu, mohl způsobit prasklý svár na kolejích. Píší o tom španělská média, podle nichž jde zatím o jednu z hypotéz vyšetřovatelů. Po nedělní tragédii, která si vyžádala 42 obětí a několik desítek zraněných, se ve Španělsku v pondělí večer stala další železniční nehoda, při níž zemřel mladý strojvůdce. Odbory španělských strojvedoucích pohrozily ve středu stávkou, zatím bez konkrétního data, a požadují zajistit bezpečnost na železnici.
před 2 hhodinami

Dánský ostrov kvůli poškozenému kabelu přišel o elektřinu

Dánský ostrov Bornholm postihl rozsáhlý výpadek elektřiny. Příčinou je poškození podmořského kabelu, píše list Jyllands-Posten. Případ vyšetřuje dánská policie.
před 3 hhodinami

EU připravuje podporu Grónsku, chce dál jednat s Washingtonem

Evropská unie (EU) pracuje na balíčku na podporu bezpečnosti v Arktidě, uvedla šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Opatření budou podle ní počítat s masivními investicemi v Grónsku. EU chce na bezpečnosti v regionu i nadále spolupracovat nejen s USA, jejichž prezident Donald Trump si dělá na Grónsko nároky, ale také s dalšími státy v oblasti. Sedmadvacítka je podle předsedy Evropské rady Antónia Costy připravena se bránit proti jakémukoli nátlaku.
10:32Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...