Pro nezávislé Katalánsko hlasovalo 90 procent voličů. Madrid hrozí regionu pozastavením autonomie

Nedělního referenda o nezávislosti Katalánska se zúčastnilo okolo 2,26 milionu voličů a přibližně 90 procent z nich hlasovalo pro nezávislost regionu. Madrid považuje hlasování za nezákonné a snažil se je překazit. Při policejních zásazích utrpělo zranění téměř 900 lidí. Španělský ministr spravedlnosti zdůraznil, že pokud Katalánsko vyhlásí nezávislost, vláda by mohla využít svého ústavního práva a pozastavit regionu autonomii. Evropská komise vyzývá obě strany k návratu k dialogu.

Katalánský kabinet rozhodne o dalších krocích. Patrně požádá katalánský parlament, aby ještě v tomto týdnu hlasoval o vyhlášení nezávislosti. „Je normální, že v takových situacích lidé zažívají výjimečné pocity,“ řekl v katalánském rozhlase katalánský vicepremiér Oriol Junqueras. Španělská vláda podle něj zneužila moc a sílu. „Mnoho lidí je tím zděšeno,“ dodal s tím, že katalánská vláda bude výsledek referenda respektovat.

Španělský premiér Mariano Rajoy, který čelí největší ústavní krizi své země za poslední desetiletí, jedná s hlavními představiteli vládní Lidové strany. Během dne se sejde se zástupci dalších stran. Jednat budou o dalším postupu.

Nahrávám video
Katalánsko po referendu: podle regionálního kabinetu v hlasování zvítězili zastánci nezávislosti
Zdroj: ČT24

„Je tu článek 155 (ústavy). Můžeme použít veškerou sílu našeho práva,“ uvedl španělský ministr spravedlnosti Rafael Catalá. Povinností vlády je podle něj řešit problémy. „A my tak budeme činit, i když některá opatření mohou bolet,“ dodal.

Sčítání hlasů katalánského referenda
Zdroj: Samuel Boivin/ČTK/ABACA

Katalánské úřady uvedly, že nedělního hlasování se zúčastnilo asi 2,26 milionu voličů a přibližně 90 procent z nich hlasovalo pro nezávislost regionu. Účast podle těchto údajů činila 42,3 procenta z celkového počtu 5,34 milionu voličů.

Katalánská média píší, že hlasování bylo předzvěstí rozhodujícího střetu mezi centrální vládou v Madridu a touto autonomní oblastí.

„Vývoj je velmi nejasný. Situace je bezprecedentní, dosud jsme se s ničím takovým nesetkali,“ uvedl Pavel Dvořák z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.

„Z hlediska legality referenda je nepřípustné, jak to probíhalo. Volby nebyly ani tajné, ani rovné. Některé osoby možná hlasovaly dvakrát, hlasovali zřejmě i lidé, kteří v Katalánsku nežijí. Útok na voliče – jejich pacifikaci donucovacími prostředky – pokládám za velmi problematický,“ dodal.

Podle premiéra jde o útok proti právnímu státu

Španělský premiér Rajoy označil referendum za útok proti právnímu státu. Podle něj byli tamní lidé podvedeni a vtaženi do nezákonného hlasování. „Katalánské vedení vědělo, že referendum bude nezákonné, nepatřičné a vyloučené. Přesto se rozhodli, že budou pokračovat a prosazovat skutečný útok na právní stát i demokracii – aniž by dbali na cokoliv jiného,“ prohlásil. 

Pořádání referenda zakázal španělský ústavní soud. Bojkotovaly ho také všechny strany, které jsou v Katalánsku v opozici vůči vládnoucím separatistům. Hlasování nesplňovalo žádné z kritérií zaručujících spolehlivost výsledků, jako jsou transparentní voličské seznamy, nezávislé volební komise či tajné hlasování, poznamenala agentura AFP.

Novináři státní televize TVE nyní protestují v Madridu proti způsobu, jakým chtělo vedení  redakce informovat o nedělním dění v Katalánsku. TVE často čelila kritice, že straní vládě v Madridu.

AFP připomněla, že podle průzkumů jsou obyvatelé Katalánska rozděleni téměř přesně napůl na stoupence nezávislosti a stoupence setrvání regionu ve Španělsku. A téměř 80 procent voličů by si podle průzkumů přálo referendum, které by bylo legální a dohodnuté s Madridem.

Katalánský premiér Carles Puigdemont nicméně již prohlásil, že Katalánci při hlasování „získali právo mít nezávislý stát“.

Brusel žádá návrat k dialogu

K rychlému návratu od konfrontace k dialogu vyzvala v pondělí Evropská komise. Její mluvčí Margaritis Schinas zdůrazňoval, že v současnosti je potřeba hlavně jednota a stabilita, nikoli fragmentace.

„Násilí nikdy nemůže být politickým nástrojem. Věříme ve schopnosti premiéra Mariana Rajoye zvládnout tento složitý proces s plným respektem ke španělské ústavě a základním právům občanů v ní obsažených,“ prohlásil Schinas.

Schinas ale také zopakoval dosavadní postoj komise, že nedělní chaotické referendum o nezávislosti Katalánska nebylo podle španělské ústavy legální a že jde o vnitřní záležitost Španělska.

Dosud se Evropská komise vyjadřovala k dění ve Španělsku jen vyhýbavě. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker by se měl odpoledne spojit se španělským premiérem Rajoyem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoZmaření jaderných snah či změna režimu? Cíl operace proti Íránu zůstává nejasný

Seznam možných důvodů pro americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zasáhl proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 31 mminutami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 41 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
17:49Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
20:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 5 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 6 hhodinami

USA přiměl k úderu na Írán izraelský plán zaútočit na Teherán, řekl Rubio

Spojené státy k útoku na Írán přiměl záměr Izraele zaútočit na Teherán, což by vyvolalo íránské odvetné údery proti americkým cílům, prohlásil ministr zahraničí USA Marco Rubio. Spojeným státům tak podle něj v souvislosti s plánem Izraele hrozila bezprostřední hrozba ze strany Íránu. Představitelé Trumpovy administrativy mají v úterý o akci informovat Senát i Sněmovnu reprezentantů.
před 6 hhodinami
Načítání...