Katalánské referendum strana 2 z 3

Španělská vláda zahájí v sobotu kroky k obnovení ústavního pořádku v Katalánsku podle článku 155 ústavy země. Tím spustí proces převzetí části katalánské autonomie. Schválit krok musí Senát. Madrid reagoval na dopis od katalánského premiéra Carlese Puigdemonta. Ten se vyjadřoval ve lhůtě, kterou mu dal předseda španělské vlády a která vypršela v deset hodin dopoledne.

Katalánský premiér Carles Puigdemont označil dva separatistické lídry, kteří kvůli organizaci demonstrací za referendum skončili ve vazbě, za politické vězně. Proti jejich zatčení vyrazily demonstrovat tisíce Katalánců.

Katalánský regionální kabinet do stanoveného termínu španělské ústřední vládě neřekne, zda vyhlásil, či nevyhlásil samostatnost autonomního Katalánska. Oznámil to mluvčí kabinetu v Barceloně Jordi Turull. Madrid požaduje jasnou odpověď do tohoto čtvrtka a pohrozil převzetím kontroly nad autonomním regionem.

Regionální katalánský premiér Carles Puigdemont v dopise předsedovi španělské vlády Marianu Rajoyovi nedal jasnou odpověď na jeho otázku, zda Katalánsko minulý týden vyhlásilo nezávislost, nebo ne. Podle katalánského tisku Puigdemont stejně jako před týdnem vyzval Rajoye k dialogu a nově nabídl pro jednání dvouměsíční lhůtu. Rajoye vybídl k osobnímu setkání.

Španělsko si ve čtvrtek připomínalo státní svátek – den objevení Ameriky Kryštofem Kolumbem. Představitelé centrální vlády i desetitisíce lidí toho využili k vyjádření jednoty země v napjaté době po katalánském referendu. V Madridu se konala vojenská přehlídka za účasti královské rodiny, v centru Barcelony se popraly desítky radikálů.

Katalánský premiér Carles Puigdemont předešel vyhrocení sporu s Madridem a místo přímého vyhlášení nezávislosti si vzal čas na jednání s centrální vládou. Vůdce separatistů sice podepsal text deklarace schválený poslanci, ovšem s dovětkem, že než ji skutečně vyhlásí, potřebuje několik týdnů čas pro vyjednávání. Miliony Katalánců se podle něj domnívají, že nezávislost je jediným řešením. Zároveň ale zdůraznil, že je třeba brát v potaz názory všech obyvatel autonomní oblasti.

Katalánský parlament by měl v úterý jednat o možném vyhlášení nezávislosti. Před zákonodárci vystoupí v 18:00 s projevem regionální premiér Carles Puigdemont. Ten už dříve naznačil, že s odtržením počítá. Madrid Kataláncům hrozí ztrátou autonomie. Starostka Barcelony v pondělí vyzvala ke klidu – výsledek referenda podle ní k vyhlášení nezávislosti nestačí. Ke katalánskému parlamentu zamířily policejní posily.

Katalánští odpůrci vyhlášení nezávislosti získali významnou spojenkyni, když se proti snahám separatistického vedení regionu postavila oblíbená starostka Barcelony Ada Colauová. Levicová politička prohlásila, že upřednostňuje jednání, ke kterému vyzvala předsedy španělské i katalánské vlády.

Pokud Katalánsko vyhlásí nezávislost, španělský premiér Mariano Rajoy nevylučuje, že region bude na základě ústavních pravomocí zbaven autonomie. „Vláda se postará o to, aby vyhlášení nezávislosti k ničemu nevedlo,“ řekl v rozhovoru pro španělský deník El País. Za jednotu země demonstrovaly v Barceloně statisíce lidí. Katalánský premiér Carles Puigdemont ale naznačil, že počítá s vyhlášením nezávislosti.

Do ulic Madridu vyšly desítky tisíc příznivců jednotného Španělska, kteří volali po dialogu mezi centrální a regionální vládou. Jeden z členů katalánského kabinetu mezitím v rozhlase vybídl k uzavření příměří s Madridem. Po obnově rozhovorů volali i demonstranti v Barceloně.

Španělská vláda schválila nařízení, které v souvislosti s napjatou situací mezi Madridem a Barcelonou usnadňuje firmám přemístění jejich sídla z Katalánska. Podle zdrojů Reuters přesune své sídlo z Katalánska do Valencie třetí největší španělská banka Caixabank. Stejné rozhodnutí avizoval ve čtvrtek i další z velkých finančních domů, Banco Sabadell.

Katalánská vláda zveřejnila konečné výsledky referenda, jehož se účastnilo 43 procent voličů. Pro nezávislost bylo 90,1 procenta hlasujících. Podle listu La Vanguardia oznámením výsledků referenda začala běžet 48hodinová lhůta, jíž zákon zablokovaný španělským ústavním soudem dává katalánskému parlamentu na vyhlášení nezávislosti.

Zástupce španělské vlády v Katalánsku se poprvé omluvil za tvrdý postup federální policie vůči lidem, kteří se chtěli zúčastnit nedělního referenda. U speciálního madridského soudu také vypovídali čtyři z hlavních aktérů katalánské politické krize. Předvoláni byli kvůli podezření, že před problematickým referendem o nezávislosti bránili španělským orgánům ve výkonu funkce, což španělské právo kvalifikuje jako vzpouru. Zadržen nikdo z nich nebyl, uvedla agentura AP.

Katalánští separatisté se údajně dostali do sporů kolem dalšího postupu v otázce nezávislosti regionu. Část se jich zřejmě obává ekonomických dopadů a chce s ústřední vládou v Madridu vyjednávat. Část chce ale nezávislost vyhlásit co nejdříve. Avizovanou pondělní schůzi katalánského parlamentu, na které se prohlášení očekávalo, pozastavil španělský ústavní soud.

Pátá největší španělská banka Banco Sabadell se rozhodla přesunout své oficiální sídlo z Katalánska do provincie Alicante. Oznámila to mluvčí společnosti. O podobném kroku nyní uvažuje rovněž větší konkurent Caixabank. Banco Sabadell a Caixabank jsou největšími bankami sídlícími v Katalánsku, které se nyní chystá vyhlásit nezávislost na Španělsku.

Katalánsko se zmítá v legislativní a národní krizi a nelze vyloučit, že se region, který představuje pětinu bohatství celé země, od Španělska odtrhne. Evropě pak ale může, jako důsledek situace ve Španělsku, hrozit i další dluhopisová krize, shodují se někteří ekonomové. Znamenalo by to tedy prudký růst úrokových sazeb zejména v periferních zemích a regionech, které čelí riziku odštěpení určitého území, uvedl pro web ČT24 analytik BH Securities Vlček.

Katalánský parlament se bude vyhlášením nezávislosti na základě nedělního referenda zabývat příští pondělí. Katalánský premiér Carles Puigdemont předtím oznámil, že vyhlášení nezávislosti přijde v následujících dnech, nejpozději na začátku příštího týdne. Podle Puigdemonta je vedení autonomního Katalánska ochotno vést zprostředkovaná jednání s Madridem. Z cesty k nezávislosti ale neustoupí a bude se řídit výsledky referenda, dodal premiér. Jednání o Katalánsku mimořádně zařadil na program i Evropský parlament.

Vůdce Katalánska Carles Puigdemont (55) byl v roce 2016 do funkce premiéra dosazen náhodou. Teď se stal dlouholetý zarytý obhájce katalánské nezávislosti hlavním aktérem nejhlubší politické krize ve Španělsku od konce Frankovy diktatury. Syn majitelů cukrárny a bývalý novinář Puigdemont je ve svých postojích nesmlouvavý – samostatnosti chce dosáhnout „jakýmikoli prostředky“.

Šéf katalánské policie Josep Lluís Trapero bude obviněn ze vzpoury v souvislosti s nepokoji před referendem o nezávislosti. Události vyšetřuje speciální madridský soud. Z rozvratné činnosti jsou podezřelí i lídři dvou největších separatistických sdružení - Katalánské národní shromáždění (ANC) a d'Òmnium Cultural.

Španělský král Filip VI. vystoupil s mimořádným televizním projevem, ve kterém kritizoval zástupce Katalánska a podpořil jednotu země. Situace je podle něj vážná. Katalánský premiér Carles Puigdemont chce přitom v horizontu dní vyhlásit nezávislost regionu. Fungování celého Katalánska v úterý ochromily mohutné demonstrace a protesty, jen v Barceloně vyšlo do ulic na 300 tisíc lidí. Protestovali proti brutálním zásahům španělské policie během nedělního referenda o nezávislosti, při kterých bylo zraněno kolem 900 lidí.

Současné napětí mezi Madridem a Barcelonou odstartovalo před lety tím, že španělská vláda trvale odmítala nárok Katalánců na správu vlastních peněz. V Interview ČT24 to řekl politolog Pavel Dvořák z Masarykovy univerzity. Neústupnost centrální vlády podle něj mohla přispět k radikalizaci politické scény, ale i společnosti. Katalánsko se na druhou stranu už teď těší hluboké autonomii, zdůraznil expert na mezinárodní vztahy.

Šéf katalánské vlády Carles Puigdemont uvedl, že do katalánského sporu s Madridem po nedělním neoficiálním referendu o nezávislosti by se mělo vložit jako třetí strana mezinárodní společenství. Dohledem nad mediací by měla být pověřena Evropská unie, dodal. Uvedl také, že s centrální vládou zatím není v kontaktu. Požadoval rovněž odchod policistů, které Madrid ve snaze hlasování zabránit do Katalánska poslal.

„Madrid se dostal do slepé uličky, kdy na jednu stranu lpí na dodržování ústavního pořádku, ale zároveň tak činí za pomoci policejních sborů zastrašujících občany, kteří se dožadují svého svobodného rozhodnutí. Španělská vláda zároveň podkopává svou legitimitu i směrem k dalším oblastem, v nichž se mohou vyskytnout obdobné tendence,“ píše ve svém komentáři o aktuálním dění ve Španělsku den po katalánském referendu politolog Jiří Zákravský ze Západočeské univerzity v Plzni.

Čeští politici odmítli tvrdý zásah španělské policie při nedělním referendu o nezávislosti Katalánska, po kterém zůstaly stovky zraněných. Odmítavé reakce zazněly napříč politickými stranami. Někteří vyzvali i Evropskou komisi, aby násilnosti odsoudila.