Katalánští separatisté se údajně dostali do sporů kolem dalšího postupu v otázce nezávislosti regionu. Část se jich zřejmě obává ekonomických dopadů a chce s ústřední vládou v Madridu vyjednávat. Část chce ale nezávislost vyhlásit co nejdříve. Avizovanou pondělní schůzi katalánského parlamentu, na které se prohlášení očekávalo, pozastavil španělský ústavní soud.
Katalánští separatisté se v otázce nezávislosti rozdělili. Část z nich chce jednat
Události k poslednímu dění v Katalánsku (zdroj: ČT24)
Separatističtí vůdci v Katalánsku, kteří se ocitli pod tlakem centrální vlády v Madridu a vlivných podnikatelských kruhů v Barceloně, se podle agentury Bloomberg dostali do sporu v otázce vyhlášení nezávislosti regionu na Španělsku.
Hlavní separatistická aliance hnutí regionálního premiéra Carlese Puigdemonta Společně pro Ano (JxSí) je údajně znepokojena možností, že jednostranný krok k nezávislosti by srazil katalánskou ekonomiku na kolena.
Naopak tvrdé jádro separatistického uskupení Kandidátka lidové jednoty (CUP), které menšinovou vládu JxSí podporuje, požaduje rychlé zpřetrhání pout se Španělskem, uvádí Bloomberg s odvoláním na činitele, kteří si nepřáli být jmenováni. Mluvčí katalánské vlády odmítl situaci komentovat.
Katalánský premiér dal najevo, že chce v pondělí poslancům představit konečné výsledky nedělního referenda. Do 48 hodin by pak měla být vyhlášena samostatnost. „Zajdeme tak daleko, jak si to lidé přejí,“ řekl deníku Bild. „Avšak sílu nepoužijeme. Vždy jsme byli pokojné hnutí. A jsem si jistý, že Španělsko nebude moci ignorovat vůli tolika občanů,“ dodal.
Uznáním výsledků plebiscitu ze strany Madridu podmiňuje otevření dialogu s centrální vládou, po kterém volají španělská i světová média a mnoho evropských politiků.
GALERIE
Katalánsko
Španělský ústavní soud ale pondělní schůzi odložil. Reagoval tak na stížnost unionistů z katalánské socialistické strany, kteří se postavili proti odtržení, uvedl deník El País.
Předsedkyně regionálního parlamentu Carme Forcadellová nad postupem soudu vyjádřila politování a označila ho za porušení svobody projevu. Zdroje z vedení katalánského parlamentu sdělily listu La Vanguardia, že po formální stránce nemá rozhodnutí soudu smysl, a je tedy i neplatné, protože ruší schůzi, která ještě ani nebyla svolaná. Forcadellová na Twitteru ironicky označila soudní krok za nový návrh dialogu ze strany Madridu.
Pokud podle listu El País přesto regionální poslanci zasednou a nezávislost odhlasují, poruší tím španělskou ústavu a zároveň „přijdou o svá poslanecká práva“.
Přikláním se k tomu, že by měl převážit dialog, než nějaké další jednostranné kroky, které vedou jen k další konfrontaci. Z pohledu ústavního práva bylo referendum mimo zákon, z pohledu mezinárodního práva je to složitější – střetává se právo národů na sebeurčení s právem suverénního státu na ochranu své územní celistvosti.
Španělská vláda Puigdemontův postup považuje za „vydírání“ a katalánskému vůdci vzkázala, že dialog bude moci začít, jakmile se premiér vrátí mezi mantinely zákonů. Podle Reuters by v takovém případě byl španělský premiér Mariano Rajoy ochoten s Barcelonou jednat o úpravě daňového a ústavního rámce katalánské samosprávy.
Rajoy ve čtvrtek znovu vyzval Puidgemonta, aby odvolal plány na vyhlášení nezávislosti a co nejrychleji potvrdil, že k němu nedojde. Předejde tak podle něj „většímu zlu“. Co si pod větším zlem představuje, neupřesnil. V rozhovoru s agenturou EFE řekl, že řešením v Katalánsku je okamžitý návrat k zákonnosti a pořádku.
- V referendu, ve kterém podle katalánské vlády 90 procent hlasujících podpořilo odtržení od Španělska, dosáhla účast pouhých 42 procent oprávněných voličů.
- Policejní zásahy vůči voličům si vyžádaly stovky zraněných.
Španělská justice v souvislosti s jeho organizací v září zadržela řadu katalánských úředníků a nyní vyšetřuje mimo jiné velitele regionální policie a vůdce dvou občanských organizací, jež stojí v čele separatistického hnutí. Puigdemont si myslí, že může být zatčen i on, Madridu ale vzkázal, že se nebojí.
Kroky Barcelony označil za nezákonné v ojedinělém televizním výstupu španělský král Felipe VI., což je podle deníku Financial Times „známkou toho, jak těžká politická zkouška před Španělskem a Katalánskem stojí“. Samostatnost regionu se nelíbí ani Bruselu.
Překotné události mezitím dopadají na katalánský a španělský finanční sektor. Po nedělním plebiscitu oslabilo euro, klesla hodnota španělských akcií i dluhopisů. Na zprávy o sporech v katalánském vedení však později reagovala španělská burza a akcie začaly posilovat.
Pokud by došlo k jednostrannému vyhlášení nezávislosti, zváží prý třetí největší banka ve Španělsku CaixaBank přesun svého právního sídla mimo Katalánsko. K tomu už se rozhodla pátá největší španělská banka Banco Sabadell. Své právní sídlo přesune do provincie Alicante.