Katalánští separatisté se v otázce nezávislosti rozdělili. Část z nich chce jednat

Nahrávám video
Události k poslednímu dění v Katalánsku
Zdroj: ČT24

Katalánští separatisté se údajně dostali do sporů kolem dalšího postupu v otázce nezávislosti regionu. Část se jich zřejmě obává ekonomických dopadů a chce s ústřední vládou v Madridu vyjednávat. Část chce ale nezávislost vyhlásit co nejdříve. Avizovanou pondělní schůzi katalánského parlamentu, na které se prohlášení očekávalo, pozastavil španělský ústavní soud.

Separatističtí vůdci v Katalánsku, kteří se ocitli pod tlakem centrální vlády v Madridu a vlivných podnikatelských kruhů v Barceloně, se podle agentury Bloomberg dostali do sporu v otázce vyhlášení nezávislosti regionu na Španělsku.

Hlavní separatistická aliance hnutí regionálního premiéra Carlese Puigdemonta Společně pro Ano (JxSí) je údajně znepokojena možností, že jednostranný krok k nezávislosti by srazil katalánskou ekonomiku na kolena.

Naopak tvrdé jádro separatistického uskupení Kandidátka lidové jednoty (CUP), které menšinovou vládu JxSí podporuje, požaduje rychlé zpřetrhání pout se Španělskem, uvádí Bloomberg s odvoláním na činitele, kteří si nepřáli být jmenováni. Mluvčí katalánské vlády odmítl situaci komentovat. 

Katalánský premiér dal najevo, že chce v pondělí poslancům představit konečné výsledky nedělního referenda. Do 48 hodin by pak měla být vyhlášena samostatnost. „Zajdeme tak daleko, jak si to lidé přejí,“ řekl deníku Bild. „Avšak sílu nepoužijeme. Vždy jsme byli pokojné hnutí. A jsem si jistý, že Španělsko nebude moci ignorovat vůli tolika občanů,“ dodal.

Uznáním výsledků plebiscitu ze strany Madridu podmiňuje otevření dialogu s centrální vládou, po kterém volají španělská i světová média a mnoho evropských politiků.

Španělský ústavní soud ale pondělní schůzi odložil. Reagoval tak na stížnost unionistů z katalánské socialistické strany, kteří se postavili proti odtržení, uvedl deník El País.

Předsedkyně regionálního parlamentu Carme Forcadellová nad postupem soudu vyjádřila politování a označila ho za porušení svobody projevu. Zdroje z vedení katalánského parlamentu sdělily listu La Vanguardia, že po formální stránce nemá rozhodnutí soudu smysl, a je tedy i neplatné, protože ruší schůzi, která ještě ani nebyla svolaná. Forcadellová na Twitteru ironicky označila soudní krok za nový návrh dialogu ze strany Madridu.

Pokud podle listu El País přesto regionální poslanci zasednou a nezávislost odhlasují, poruší tím španělskou ústavu a zároveň „přijdou o svá poslanecká práva“.

Přikláním se k tomu, že by měl převážit dialog, než nějaké další jednostranné kroky, které vedou jen k další konfrontaci. Z pohledu ústavního práva bylo referendum mimo zákon, z pohledu mezinárodního práva je to složitější – střetává se právo národů na sebeurčení s právem suverénního státu na ochranu své územní celistvosti.
Pavel Šturma
expert na mezinárodní právo

Španělská vláda Puigdemontův postup považuje za „vydírání“ a katalánskému vůdci vzkázala, že dialog bude moci začít, jakmile se premiér vrátí mezi mantinely zákonů. Podle Reuters by v takovém případě byl španělský premiér Mariano Rajoy ochoten s Barcelonou jednat o úpravě daňového a ústavního rámce katalánské samosprávy. 

Rajoy ve čtvrtek znovu vyzval Puidgemonta, aby odvolal plány na vyhlášení nezávislosti a co nejrychleji potvrdil, že k němu nedojde. Předejde tak podle něj „většímu zlu“. Co si pod větším zlem představuje, neupřesnil. V rozhovoru s agenturou EFE řekl, že řešením v Katalánsku je okamžitý návrat k zákonnosti a pořádku.

  • V referendu, ve kterém podle katalánské vlády 90 procent hlasujících podpořilo odtržení od Španělska, dosáhla účast pouhých 42 procent oprávněných voličů. 
  • Policejní zásahy vůči voličům si vyžádaly stovky zraněných.

Španělská justice v souvislosti s jeho organizací v září zadržela řadu katalánských úředníků a nyní vyšetřuje mimo jiné velitele regionální policie a vůdce dvou občanských organizací, jež stojí v čele separatistického hnutí. Puigdemont si myslí, že může být zatčen i on, Madridu ale vzkázal, že se nebojí.

Kroky Barcelony označil za nezákonné v ojedinělém televizním výstupu španělský král Felipe VI., což je podle deníku Financial Times „známkou toho, jak těžká politická zkouška před Španělskem a Katalánskem stojí“. Samostatnost regionu se nelíbí ani Bruselu.

Překotné události mezitím dopadají na katalánský a španělský finanční sektor. Po nedělním plebiscitu oslabilo euro, klesla hodnota španělských akcií i dluhopisů. Na zprávy o sporech v katalánském vedení však později reagovala španělská burza a akcie začaly posilovat.

Pokud by došlo k jednostrannému vyhlášení nezávislosti, zváží prý třetí největší banka ve Španělsku CaixaBank přesun svého právního sídla mimo Katalánsko. K tomu už se rozhodla pátá největší španělská banka Banco Sabadell. Své právní sídlo přesune do provincie Alicante.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na řeckém ostrově Kalymnos zahynul šedesátiletý český horolezec

Na řeckém ostrově Kalymnos zahynul šedesátiletý český horolezec. Portál Kairn.com, který o tom v noci na pondělí informoval, napsal, že neštěstí se stalo v pátek 27. března. Uvedl také, že pád nebyla Čechova chyba, ale že se zlomily šrouby pevného jisticího bodu na skále.
před 16 mminutami

Pákistán oznámil, že bude brzy hostit rozhovory mezi USA a Íránem

Pákistán bude brzy hostit jednání mezi Spojenými státy a Íránem. V neděli to oznámil pákistánský ministr zahraničí Išak Dar, napsala v noci na pondělí agentura AP. Ta poznamenala, že Teherán s Washingtonem to zatím nekomentovaly a že není jasné, zda rozhovory budou přímé, nebo nepřímé. Válka v blízkovýchodním regionu začala na konci února, kdy Spojené státy a Izrael zaútočily na Írán.
01:26Aktualizovánopřed 41 mminutami

USA by se mohly zmocnit íránského ostrova Charg, řekl Trump

Spojené státy by se mohly zmocnit íránského ostrova Charg. V rozhovoru s listem Financial Times zveřejněným v noci na pondělí to prohlásil americký prezident Donald Trump. Ostrov, který leží asi 25 kilometrů od íránské pevniny, slouží jako exportní terminál pro devadesát procent vývozu ropy z islámské republiky.
02:48Aktualizovánopřed 46 mminutami

Netanjahu nařídil rozšířit „ochrannou zónu“ na jihu Libanonu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nařídil rozšířit bezpečnostní ochrannou zónu na jihu Libanonu, informují v neděli tiskové agentury. Izrael zahájil invazi do sousední země v polovině tohoto měsíce. Předcházely tomu útoky libanonského hnutí Hizballáh, které na Izrael začalo útočit na znamení solidarity s Íránem. Izraelské útoky na Libanon si od 2. března vyžádaly přes dvanáct set obětí, oznámilo libanonské ministerstvo zdravotnictví.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Teherán po nových útocích postihly výpadky proudu

Íránskou metropoli Teherán, její přilehlé okolí a provincii Alborz v neděli postihly výpadky elektřiny, které nastaly po úderech na íránskou energetickou infrastrukturu. Uvedlo to íránské ministerstvo energetiky. Izraelská armáda vzápětí oznámila další vlnu útoků na metropoli. Stanice BBC s odkazem na íránskou agenturu Fars informovala, že dodávky elektřiny byly již ve většině Teheránu obnoveny.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

V Paraguayi byl nalezen mrtvý český podnikatel, píše místní server

V Paraguayi byl nalezen mrtvý český podnikatel, zřejmě se stal obětí vraždy. Jeho krajan je na útěku a pátrá po něm policie, informoval v neděli místní server ABC. Čin se stal v departementu Itapúa na jihu země, policie okolnosti a motiv činu stále vyšetřuje.
před 5 hhodinami

Lupiči z muzea v Itálii ukradli tři obrazy za miliony eur

Čtyři maskovaní lupiči před týdnem vnikli do vily Nadace Magnaniho a Roccové v italském městě Traversetolo nedaleko Parmy a ukradli tam tři obrazy za miliony eur, řekl agentuře AFP policejní mluvčí. Podle italského tisku lupiči odnesli obraz Ryby od Augusta Renoira z doby krátce před jeho smrtí v roce 1919. Mezi uloupenými obrazy je Zátiší s třešněmi od Paula Cézanna z let 1885 až 1887 a Odalisku na terase od Henriho Matisse z roku 1922.
před 7 hhodinami

Ukrajinské drony znovu zasáhly Usť-Lugu. Rusové zabíjeli v Kramatorsku

Ukrajinské drony znovu zasáhly významný přístav Usť-Luga. Je to už několikátý útok Kyjeva na Usť-Lugu za poslední dny. Dva drony se zřítily u města Kuovola na jihu Finska, informoval podle televize YLE ministr obrany Antti Häkkänen. Rusko také pokračovalo v úderech na Ukrajinu. Nejméně tři lidé zemřeli a dalších třináct podle agentury Ukrinform utrpělo zranění při ruském bombardování východoukrajinského Kramatorsku. Deset zraněných pak hlásí v Mykolajivské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...