Katalánští separatisté se v otázce nezávislosti rozdělili. Část z nich chce jednat

2 minuty
Události k poslednímu dění v Katalánsku
Zdroj: ČT24

Katalánští separatisté se údajně dostali do sporů kolem dalšího postupu v otázce nezávislosti regionu. Část se jich zřejmě obává ekonomických dopadů a chce s ústřední vládou v Madridu vyjednávat. Část chce ale nezávislost vyhlásit co nejdříve. Avizovanou pondělní schůzi katalánského parlamentu, na které se prohlášení očekávalo, pozastavil španělský ústavní soud.

Separatističtí vůdci v Katalánsku, kteří se ocitli pod tlakem centrální vlády v Madridu a vlivných podnikatelských kruhů v Barceloně, se podle agentury Bloomberg dostali do sporu v otázce vyhlášení nezávislosti regionu na Španělsku.

Hlavní separatistická aliance hnutí regionálního premiéra Carlese Puigdemonta Společně pro Ano (JxSí) je údajně znepokojena možností, že jednostranný krok k nezávislosti by srazil katalánskou ekonomiku na kolena.

Naopak tvrdé jádro separatistického uskupení Kandidátka lidové jednoty (CUP), které menšinovou vládu JxSí podporuje, požaduje rychlé zpřetrhání pout se Španělskem, uvádí Bloomberg s odvoláním na činitele, kteří si nepřáli být jmenováni. Mluvčí katalánské vlády odmítl situaci komentovat. 

Katalánský premiér dal najevo, že chce v pondělí poslancům představit konečné výsledky nedělního referenda. Do 48 hodin by pak měla být vyhlášena samostatnost. „Zajdeme tak daleko, jak si to lidé přejí,“ řekl deníku Bild. „Avšak sílu nepoužijeme. Vždy jsme byli pokojné hnutí. A jsem si jistý, že Španělsko nebude moci ignorovat vůli tolika občanů,“ dodal.

Uznáním výsledků plebiscitu ze strany Madridu podmiňuje otevření dialogu s centrální vládou, po kterém volají španělská i světová média a mnoho evropských politiků.

Španělský ústavní soud ale pondělní schůzi odložil. Reagoval tak na stížnost unionistů z katalánské socialistické strany, kteří se postavili proti odtržení, uvedl deník El País.

Předsedkyně regionálního parlamentu Carme Forcadellová nad postupem soudu vyjádřila politování a označila ho za porušení svobody projevu. Zdroje z vedení katalánského parlamentu sdělily listu La Vanguardia, že po formální stránce nemá rozhodnutí soudu smysl, a je tedy i neplatné, protože ruší schůzi, která ještě ani nebyla svolaná. Forcadellová na Twitteru ironicky označila soudní krok za nový návrh dialogu ze strany Madridu.

Pokud podle listu El País přesto regionální poslanci zasednou a nezávislost odhlasují, poruší tím španělskou ústavu a zároveň „přijdou o svá poslanecká práva“.

Přikláním se k tomu, že by měl převážit dialog, než nějaké další jednostranné kroky, které vedou jen k další konfrontaci. Z pohledu ústavního práva bylo referendum mimo zákon, z pohledu mezinárodního práva je to složitější – střetává se právo národů na sebeurčení s právem suverénního státu na ochranu své územní celistvosti.
Pavel Šturma
expert na mezinárodní právo

Španělská vláda Puigdemontův postup považuje za „vydírání“ a katalánskému vůdci vzkázala, že dialog bude moci začít, jakmile se premiér vrátí mezi mantinely zákonů. Podle Reuters by v takovém případě byl španělský premiér Mariano Rajoy ochoten s Barcelonou jednat o úpravě daňového a ústavního rámce katalánské samosprávy. 

Rajoy ve čtvrtek znovu vyzval Puidgemonta, aby odvolal plány na vyhlášení nezávislosti a co nejrychleji potvrdil, že k němu nedojde. Předejde tak podle něj „většímu zlu“. Co si pod větším zlem představuje, neupřesnil. V rozhovoru s agenturou EFE řekl, že řešením v Katalánsku je okamžitý návrat k zákonnosti a pořádku.

  • V referendu, ve kterém podle katalánské vlády 90 procent hlasujících podpořilo odtržení od Španělska, dosáhla účast pouhých 42 procent oprávněných voličů. 
  • Policejní zásahy vůči voličům si vyžádaly stovky zraněných.

Španělská justice v souvislosti s jeho organizací v září zadržela řadu katalánských úředníků a nyní vyšetřuje mimo jiné velitele regionální policie a vůdce dvou občanských organizací, jež stojí v čele separatistického hnutí. Puigdemont si myslí, že může být zatčen i on, Madridu ale vzkázal, že se nebojí.

Kroky Barcelony označil za nezákonné v ojedinělém televizním výstupu španělský král Felipe VI., což je podle deníku Financial Times „známkou toho, jak těžká politická zkouška před Španělskem a Katalánskem stojí“. Samostatnost regionu se nelíbí ani Bruselu.

Překotné události mezitím dopadají na katalánský a španělský finanční sektor. Po nedělním plebiscitu oslabilo euro, klesla hodnota španělských akcií i dluhopisů. Na zprávy o sporech v katalánském vedení však později reagovala španělská burza a akcie začaly posilovat.

Pokud by došlo k jednostrannému vyhlášení nezávislosti, zváží prý třetí největší banka ve Španělsku CaixaBank přesun svého právního sídla mimo Katalánsko. K tomu už se rozhodla pátá největší španělská banka Banco Sabadell. Své právní sídlo přesune do provincie Alicante.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Brazilští poslanci schválili zákon, který může zkrátit trest pro Bolsonara

Dolní komora brazilského Kongresu ve středu schválila návrh zákona, který by mohl výrazně snížit trest bývalému prezidentu Jairu Bolsonarovi. Informovala o tom agentura AFP. Bolsonaro si od listopadu odpykává trest sedmadvaceti let vězení za plánování státního převratu. Pokud návrh schválí i Senát, mohl by bývalý prezident strávit za mřížemi méně než tři roky, píší brazilská média. Zákon by se vztahoval i na další lidi odsouzené spolu s Bolsonarem.
09:29Aktualizovánopřed 48 mminutami

Soud povolil odtajnění části spisů z Epsteinovy kauzy

Americké ministerstvo spravedlnosti může odtajnit přepisy jednání velké poroty v případu sexuálního obchodování s lidmi ze strany odsouzeného zesnulého finančníka Jeffreyho Epsteina z roku 2019, rozhodl ve středu okresní soudce Richard M. Berman. Podle agentury AP se tak připojil ke dvěma dalším soudcům, kteří vyhověli žádostem ministerstva spravedlnosti o odtajnění materiálů z vyšetřování týkajícího se Epsteina.
před 1 hhodinou

Po letech demokrat a poprvé žena. Miami má novou starostku

Eileen Higginsová se stala prvním demokratickým kandidátem, který vyhrál volby starosty v Miami od roku 1997. Podařilo se jí porazit republikána Emilia Gonzaleze podporovaného prezidentem Donaldem Trumpem. Voleb se v dosud republikánské baště s hispánskou většinou zúčastnilo celkem třináct kandidátů.
před 2 hhodinami

EU odložila zavedení emisních povolenek ETS 2

Zavedení emisních povolenek ETS 2 se odkládá na rok 2028. Počítá s tím právně závazný text Evropské unie o klimatických cílech, shodu členských zemí oznámil Evropský parlament. Změnu v návrhu unijní ministři životního prostředí dojednali už minulý měsíc. Do roku 2040 pak mají členské země snížit emise skleníkových plynů o 90 procent oproti úrovni z roku 1990. Změny ještě musí formálně potvrdit Evropský parlament i členské státy.
01:28Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Střety mezi Thajskem a Kambodžou vyhnaly z domovů půl milionu lidí

Obnovené střety mezi armádami Thajska a Kambodže od neděle vyhnaly z domovů na obou stranách společné hranice přes půl milionu lidí, s odvoláním na úřady to napsala agentura AFP. Nový konflikt zemí, které po pětidenním ozbrojeném konfliktu v červenci uzavřely příměří, si dosud vyžádal nejméně jedenáct mrtvých, čtyři thajské vojáky a sedm kambodžských civilistů.
10:36Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Japonsko vyslalo stíhačky kvůli ruským a čínským letadlům

Japonsko v úterý vyslalo stíhačky, aby sledovaly jedenáct ruských a čínských vojenských letadel provádějících společné hlídky kolem souostroví. S odvoláním na japonské ministerstvo obrany to napsala agentura Reuters. Ruské a čínské letouny tentýž den narušily i jihokorejský vzdušný prostor.
před 3 hhodinami

Machadová prý dorazí do Osla, Nobelovu cenu za mír zatím převzala dcera

Nobelovu cenu za mír, kterou letos obdržela venezuelská opoziční představitelka María Corina Machadová, v Oslu převzala v zastoupení její dcera Ana Corina Sosaová, píší tiskové agentury. Machadová předeslala, že přicestuje do Osla, nebude však schopna se zúčastnit ceremonie. Její dcera místo ní pronesla tradiční přednášku laureátů.
08:20Aktualizovánopřed 3 hhodinami

V Austrálii začal platit zákaz sociálních sítí do šestnácti let

V Austrálii začal platit zákon, který zakazuje dětem mladším šestnácti let přístup na sociální sítě, jako jsou TikTok, Instagram, Facebook, ale i videoplatforma YouTube. Hned první den po zavedení si někteří rodiče stěžují na nová opatření, kvůli nimž se prý jejich děti ocitly v zoufalé situaci, uvedla ve středu agentura AP. Odborníci hovoří o pozitivní změně, kterou by měly zvažovat i státy Evropy.
před 3 hhodinami
Načítání...