Katalánská vláda zveřejnila konečné výsledky referenda, jehož se účastnilo 43 procent voličů. Pro nezávislost bylo 90,1 procenta hlasujících. Podle listu La Vanguardia oznámením výsledků referenda začala běžet 48hodinová lhůta, jíž zákon zablokovaný španělským ústavním soudem dává katalánskému parlamentu na vyhlášení nezávislosti.
Katalánský premiér Carles Puigdemont dříve avizoval, že v úterý odpoledne promluví v katalánském parlamentu. Zasedání je svolané na 18:00.
Schůze parlamentu byla původně plánovaná na pondělí. Španělský ústavní soud ji odložil. Reagoval tak na stížnost unionistů z katalánské socialistické strany, kteří se postavili proti odtržení.
Parlamentní činitelé, na které se obrátili novináři, zatím neuvedli, zda se budou snažit přesunout zasedání na dřívější datum splňující stanovenou lhůtu, která podle katalánského deníku uplyne v neděli odpoledne. Není přitom jasné, zda parlament výsledky hlasování již obdržel; deník La Vanguardia ale tvrdí, že vláda je poslancům už poslala.
Poslanci dvou separatistických stran podle listu El Mundo uvedli, že formace disponující většinou křesel v parlamentu zahájily jednání o konkrétní podobě deklarace nezávislosti.
Pokud podle listu El País regionální poslanci zasednou a nezávislost odhlasují, poruší tím španělskou ústavu a zároveň „přijdou o svá poslanecká práva“. Soud zároveň upozornil, že jakékoli rozhodnutí přijaté na pozastavené schůzi bude neplatné.
Předsedkyně regionálního parlamentu Carme Forcadellová označila postup soudu za porušení svobody projevu a vyjádřila nad ním politování.
Separatisté prý nejsou jednotní
Agentura Bloomberg ve čtvrtek s odvoláním na zdroje seznámené s plány katalánské vlády informovala o neshodách mezi zástupci dvou skupin. Poslanci aliance regionálního premiéra Puigdemonta Společně pro Ano (JxSí) se údajně obávají možných katastrofálních důsledků vyhlášení nezávislosti na místní ekonomiku, zatímco tvrdé jádro Kandidátky lidové jednoty (CUP) požaduje okamžité zpřetrhání pout se Španělskem.
Madrid v čele s předsedou vlády Marianem Rajoyem se vzhledem k vyjádření šéfa katalánské diplomacie Raüla Romevy, který řekl, že schůze se konat bude a že poslanci se k otázce nezávislosti vyjádří, zřejmě bude muset znovu rozhodovat, jak naložit s katalánskými činiteli, kteří nerespektují vůli soudů.
„Rajoy a jeho menšinová vláda nebude chtít za žádnou cenu riskovat opakování násilného scénáře z minulého víkendu, který sklidil mezinárodní kritiku a ještě více vyburcoval separatistické hnutí,“ napsal Bloomberg.
Pokud by Katalánsko vyhlásilo nezávislost, může Madrid aktivovat článek 155 španělské ústavy a převzít kontrolu nad správou autonomní oblasti na severovýchodě země.
Zahraniční média ale v posledních dnech uvádějí, že jednostranná deklarace nezávislosti by fakticky neměla žádný dopad a že Katalánsko nemá prostředky na jiná opatření než na „odstranění španělských vlajek z místních úřadů“. Agentura AFP uvedla, že španělská vláda chce v Katalánsku uspořádání voleb. Jiné zdroje však tuto informaci nepotvrdily.
O situaci ve Španělsku v týdnu jednal i Evropský parlament. Europoslankyně Dita Charanzová (ANO) v pořadu Interview ČT24 uvedla, že vzkaz, který v tuto chvíli Evropa a Evropský parlament vysílá, je dialog, zklidnit vášně, zasednout k jednacímu stolu.
„Katalánsko je opravdu velmi autonomní region Španělska, za posledních 40 let bylo přijato zhruba 180 zákonů, dekretů, které posilují autonomii Katalánska, ať už v oblasti policie, sociálního systému či jazyka,“ podotkla.
