Katalánští separatisté se v otázce nezávislosti rozdělili. Část z nich chce jednat

2 minuty
Události k poslednímu dění v Katalánsku
Zdroj: ČT24

Katalánští separatisté se údajně dostali do sporů kolem dalšího postupu v otázce nezávislosti regionu. Část se jich zřejmě obává ekonomických dopadů a chce s ústřední vládou v Madridu vyjednávat. Část chce ale nezávislost vyhlásit co nejdříve. Avizovanou pondělní schůzi katalánského parlamentu, na které se prohlášení očekávalo, pozastavil španělský ústavní soud.

Separatističtí vůdci v Katalánsku, kteří se ocitli pod tlakem centrální vlády v Madridu a vlivných podnikatelských kruhů v Barceloně, se podle agentury Bloomberg dostali do sporu v otázce vyhlášení nezávislosti regionu na Španělsku.

Hlavní separatistická aliance hnutí regionálního premiéra Carlese Puigdemonta Společně pro Ano (JxSí) je údajně znepokojena možností, že jednostranný krok k nezávislosti by srazil katalánskou ekonomiku na kolena.

Naopak tvrdé jádro separatistického uskupení Kandidátka lidové jednoty (CUP), které menšinovou vládu JxSí podporuje, požaduje rychlé zpřetrhání pout se Španělskem, uvádí Bloomberg s odvoláním na činitele, kteří si nepřáli být jmenováni. Mluvčí katalánské vlády odmítl situaci komentovat. 

Katalánský premiér dal najevo, že chce v pondělí poslancům představit konečné výsledky nedělního referenda. Do 48 hodin by pak měla být vyhlášena samostatnost. „Zajdeme tak daleko, jak si to lidé přejí,“ řekl deníku Bild. „Avšak sílu nepoužijeme. Vždy jsme byli pokojné hnutí. A jsem si jistý, že Španělsko nebude moci ignorovat vůli tolika občanů,“ dodal.

Uznáním výsledků plebiscitu ze strany Madridu podmiňuje otevření dialogu s centrální vládou, po kterém volají španělská i světová média a mnoho evropských politiků.

Španělský ústavní soud ale pondělní schůzi odložil. Reagoval tak na stížnost unionistů z katalánské socialistické strany, kteří se postavili proti odtržení, uvedl deník El País.

Předsedkyně regionálního parlamentu Carme Forcadellová nad postupem soudu vyjádřila politování a označila ho za porušení svobody projevu. Zdroje z vedení katalánského parlamentu sdělily listu La Vanguardia, že po formální stránce nemá rozhodnutí soudu smysl, a je tedy i neplatné, protože ruší schůzi, která ještě ani nebyla svolaná. Forcadellová na Twitteru ironicky označila soudní krok za nový návrh dialogu ze strany Madridu.

Pokud podle listu El País přesto regionální poslanci zasednou a nezávislost odhlasují, poruší tím španělskou ústavu a zároveň „přijdou o svá poslanecká práva“.

Přikláním se k tomu, že by měl převážit dialog, než nějaké další jednostranné kroky, které vedou jen k další konfrontaci. Z pohledu ústavního práva bylo referendum mimo zákon, z pohledu mezinárodního práva je to složitější – střetává se právo národů na sebeurčení s právem suverénního státu na ochranu své územní celistvosti.
Pavel Šturma
expert na mezinárodní právo

Španělská vláda Puigdemontův postup považuje za „vydírání“ a katalánskému vůdci vzkázala, že dialog bude moci začít, jakmile se premiér vrátí mezi mantinely zákonů. Podle Reuters by v takovém případě byl španělský premiér Mariano Rajoy ochoten s Barcelonou jednat o úpravě daňového a ústavního rámce katalánské samosprávy. 

Rajoy ve čtvrtek znovu vyzval Puidgemonta, aby odvolal plány na vyhlášení nezávislosti a co nejrychleji potvrdil, že k němu nedojde. Předejde tak podle něj „většímu zlu“. Co si pod větším zlem představuje, neupřesnil. V rozhovoru s agenturou EFE řekl, že řešením v Katalánsku je okamžitý návrat k zákonnosti a pořádku.

  • V referendu, ve kterém podle katalánské vlády 90 procent hlasujících podpořilo odtržení od Španělska, dosáhla účast pouhých 42 procent oprávněných voličů. 
  • Policejní zásahy vůči voličům si vyžádaly stovky zraněných.

Španělská justice v souvislosti s jeho organizací v září zadržela řadu katalánských úředníků a nyní vyšetřuje mimo jiné velitele regionální policie a vůdce dvou občanských organizací, jež stojí v čele separatistického hnutí. Puigdemont si myslí, že může být zatčen i on, Madridu ale vzkázal, že se nebojí.

Kroky Barcelony označil za nezákonné v ojedinělém televizním výstupu španělský král Felipe VI., což je podle deníku Financial Times „známkou toho, jak těžká politická zkouška před Španělskem a Katalánskem stojí“. Samostatnost regionu se nelíbí ani Bruselu.

Překotné události mezitím dopadají na katalánský a španělský finanční sektor. Po nedělním plebiscitu oslabilo euro, klesla hodnota španělských akcií i dluhopisů. Na zprávy o sporech v katalánském vedení však později reagovala španělská burza a akcie začaly posilovat.

Pokud by došlo k jednostrannému vyhlášení nezávislosti, zváží prý třetí největší banka ve Španělsku CaixaBank přesun svého právního sídla mimo Katalánsko. K tomu už se rozhodla pátá největší španělská banka Banco Sabadell. Své právní sídlo přesune do provincie Alicante.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 50 mminutami

Mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko, řekl Trump

Možnou mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko. Ve čtvrtečním zveřejněném rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Ten uvedl, že zatímco ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, je k dohodě připraven, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je rezervovanější. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
před 1 hhodinou

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 11 hhodinami
Načítání...