Katalánští separatisté se v otázce nezávislosti rozdělili. Část z nich chce jednat

Nahrávám video

Katalánští separatisté se údajně dostali do sporů kolem dalšího postupu v otázce nezávislosti regionu. Část se jich zřejmě obává ekonomických dopadů a chce s ústřední vládou v Madridu vyjednávat. Část chce ale nezávislost vyhlásit co nejdříve. Avizovanou pondělní schůzi katalánského parlamentu, na které se prohlášení očekávalo, pozastavil španělský ústavní soud.

Separatističtí vůdci v Katalánsku, kteří se ocitli pod tlakem centrální vlády v Madridu a vlivných podnikatelských kruhů v Barceloně, se podle agentury Bloomberg dostali do sporu v otázce vyhlášení nezávislosti regionu na Španělsku.

Hlavní separatistická aliance hnutí regionálního premiéra Carlese Puigdemonta Společně pro Ano (JxSí) je údajně znepokojena možností, že jednostranný krok k nezávislosti by srazil katalánskou ekonomiku na kolena.

Naopak tvrdé jádro separatistického uskupení Kandidátka lidové jednoty (CUP), které menšinovou vládu JxSí podporuje, požaduje rychlé zpřetrhání pout se Španělskem, uvádí Bloomberg s odvoláním na činitele, kteří si nepřáli být jmenováni. Mluvčí katalánské vlády odmítl situaci komentovat. 

Katalánský premiér dal najevo, že chce v pondělí poslancům představit konečné výsledky nedělního referenda. Do 48 hodin by pak měla být vyhlášena samostatnost. „Zajdeme tak daleko, jak si to lidé přejí,“ řekl deníku Bild. „Avšak sílu nepoužijeme. Vždy jsme byli pokojné hnutí. A jsem si jistý, že Španělsko nebude moci ignorovat vůli tolika občanů,“ dodal.

Uznáním výsledků plebiscitu ze strany Madridu podmiňuje otevření dialogu s centrální vládou, po kterém volají španělská i světová média a mnoho evropských politiků.

Španělský ústavní soud ale pondělní schůzi odložil. Reagoval tak na stížnost unionistů z katalánské socialistické strany, kteří se postavili proti odtržení, uvedl deník El País.

Předsedkyně regionálního parlamentu Carme Forcadellová nad postupem soudu vyjádřila politování a označila ho za porušení svobody projevu. Zdroje z vedení katalánského parlamentu sdělily listu La Vanguardia, že po formální stránce nemá rozhodnutí soudu smysl, a je tedy i neplatné, protože ruší schůzi, která ještě ani nebyla svolaná. Forcadellová na Twitteru ironicky označila soudní krok za nový návrh dialogu ze strany Madridu.

Pokud podle listu El País přesto regionální poslanci zasednou a nezávislost odhlasují, poruší tím španělskou ústavu a zároveň „přijdou o svá poslanecká práva“.

Přikláním se k tomu, že by měl převážit dialog, než nějaké další jednostranné kroky, které vedou jen k další konfrontaci. Z pohledu ústavního práva bylo referendum mimo zákon, z pohledu mezinárodního práva je to složitější – střetává se právo národů na sebeurčení s právem suverénního státu na ochranu své územní celistvosti.
Pavel Šturma
expert na mezinárodní právo

Španělská vláda Puigdemontův postup považuje za „vydírání“ a katalánskému vůdci vzkázala, že dialog bude moci začít, jakmile se premiér vrátí mezi mantinely zákonů. Podle Reuters by v takovém případě byl španělský premiér Mariano Rajoy ochoten s Barcelonou jednat o úpravě daňového a ústavního rámce katalánské samosprávy. 

Rajoy ve čtvrtek znovu vyzval Puidgemonta, aby odvolal plány na vyhlášení nezávislosti a co nejrychleji potvrdil, že k němu nedojde. Předejde tak podle něj „většímu zlu“. Co si pod větším zlem představuje, neupřesnil. V rozhovoru s agenturou EFE řekl, že řešením v Katalánsku je okamžitý návrat k zákonnosti a pořádku.

  • V referendu, ve kterém podle katalánské vlády 90 procent hlasujících podpořilo odtržení od Španělska, dosáhla účast pouhých 42 procent oprávněných voličů. 
  • Policejní zásahy vůči voličům si vyžádaly stovky zraněných.

Španělská justice v souvislosti s jeho organizací v září zadržela řadu katalánských úředníků a nyní vyšetřuje mimo jiné velitele regionální policie a vůdce dvou občanských organizací, jež stojí v čele separatistického hnutí. Puigdemont si myslí, že může být zatčen i on, Madridu ale vzkázal, že se nebojí.

Kroky Barcelony označil za nezákonné v ojedinělém televizním výstupu španělský král Felipe VI., což je podle deníku Financial Times „známkou toho, jak těžká politická zkouška před Španělskem a Katalánskem stojí“. Samostatnost regionu se nelíbí ani Bruselu.

Překotné události mezitím dopadají na katalánský a španělský finanční sektor. Po nedělním plebiscitu oslabilo euro, klesla hodnota španělských akcií i dluhopisů. Na zprávy o sporech v katalánském vedení však později reagovala španělská burza a akcie začaly posilovat.

Pokud by došlo k jednostrannému vyhlášení nezávislosti, zváží prý třetí největší banka ve Španělsku CaixaBank přesun svého právního sídla mimo Katalánsko. K tomu už se rozhodla pátá největší španělská banka Banco Sabadell. Své právní sídlo přesune do provincie Alicante.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Česko nepřipustí žádné další obchodní sankce proti Izraeli, řekl Macinka po jednání se Sa'arem

Izraelský ministr zahraničí Gideon Sa'ar ve středu v Praze jednal s českým šéfem diplomacie Petrem Macinkou (Motoristé). Probírali mimo jiné prohloubení ekonomické spolupráce i aktuální krize na Blízkém východě a jejich dopad na Evropskou unii. Macinka po jednání sdělil, že chce, aby bylo jasné, že Česko patří mezi přátele Izraele. V té souvislosti mimo jiné uvedl, že tuzemsko nepřipustí žádné další obchodní sankce proti Izraeli, i kdyby mělo být jediným státem EU, který by je blokoval.
11:33Aktualizovánopřed 17 mminutami

Finanční úřad už nikdy nesmí kontrolovat dřívější Trumpova daňová přiznání

Americký finanční úřad (IRS) už nikdy nesmí z podnětu vlády kontrolovat dřívější daňová přiznání prezidenta Donalda Trumpa, vyplývá dle agentury DPA z druhé části právního urovnání hlavy státu s ministerstvem spravedlnosti USA, která byla nově zveřejněna. Trump předtím zažaloval IRS o odškodné ve výši nejméně deseti miliard dolarů (210 miliard korun) za únik jeho daňových dat.
před 22 mminutami

Putin mluví o „bezprecedentním“ vztahu s Čínou, dohoda na Síle Sibiře 2 zatím není

Ruský vůdce Vladimir Putin po schůzce se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem v Pekingu uvedl, že vztahy mezi Ruskem a Čínou dosáhly bezprecedentní úrovně a dále se rozvíjejí. Podle Putinova mluvčího Dmitrije Peskova se však oba státy zatím neshodly na výstavbě nového plynovodu Síla Sibiře 2, což mělo být jedním z hlavních témat jednání. Kromě oficiálních rozhovorů mají oba prezidenti zakončit den neformálním setkáním u čaje.
08:33Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V Litvě krátce platil vzdušný poplach kvůli dronu

Litevská armáda vyhlásila ve středu dopoledne vzdušný poplach a vyzvala obyvatele, aby vyhledali úkryt. Ministerstvo obrany oznámilo, že litevský vzdušný prostor narušil dron, proti němuž zasahovala letecká mise Severoatlantické aliance. Poplach byl krátce poté zrušen a armáda uvedla, že lidé mohou opustit úkryt.
09:56Aktualizovánopřed 1 hhodinou

EU se předběžně dohodla na legislativě, která má završit obchodní dohodu s USA

Evropská unie (EU) v noci na středu dosáhla předběžné dohody o legislativě, která má zrušit dovozní cla na průmyslové zboží z USA. Jde o klíčovou součást obchodní dohody s Washingtonem, která by měla zabránit zavedení vyšších amerických cel na výrobky z EU. Informovaly o tom agentury Reuters a DPA s odvoláním na kyperské předsednictví EU a europoslankyni Željanu Zovkovou, hlavní vyjednavačku pro obchodní dohodu.
03:58Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Izrael udeřil na jihu Libanonu, útoky provedl i Hizballáh

Libanonské ministerstvo zdravotnictví tvrdí, že při úterních izraelských úderech na jihu Libanonu zahynulo devatenáct lidí. Teroristé z libanonského hnutí Hizballáh současně oznámili, že v oblasti pokračují střety mezi jeho bojovníky a izraelskými vojáky. Děje se tak navzdory příměří, které uzavřeli zástupci Libanonu a Izraele za zprostředkování USA. Informovala o tom agentura AFP.
00:18Aktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoPutin jede do Číny se snem o multipolárním světě, říká k cestě slavista Glanc

Vladimir Putin přijíždí do Číny s obrovskou podnikatelskou delegací a cílem podepsat nejrůznější dohody či podpořit oboustranně výhodné rusko-čínské vztahy, řekl v Interview ČT24 k aktuální cestě ruského vůdce do Pekingu slavista Tomáš Glanc z Curyšské univerzity. Podle něj návštěva zapadá do dlouhodobé snahy ruského vedení o budování multipolárního světa, kde Spojené státy nehrají prim mezinárodní politiky. Čína je v současnosti v porovnání s Ruskem hospodářsky i vojensky nesrovnatelně silnější, připomíná Glanc geopolitický kontext a dodává, že „Putin je skutečně v roli toho, kdo musí o dobré vztahy usilovat zvýšenou, ne-li dokonce devótní loajalitou“. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 4 hhodinami

Němci si přejí odchod 80 procent Syřanů. Poškodilo by to ekonomiku, míní experti

Německá veřejnost by si přála, aby se do Sýrie vrátilo 80 procent z téměř 900 tisíc uprchlíků. Podle ekonomů by to uškodilo tamní ekonomice. Do Sýrie se po pádu režimu Bašára Asada vrátilo podle údajů OSN 1,6 milionu lidí. Z Německa, které ze států Evropské unie přijalo syrských uprchlíků nejvíc, ale zatím odešlo jen několik tisíc.
před 5 hhodinami
Načítání...