Katalánští separatisté se v otázce nezávislosti rozdělili. Část z nich chce jednat

2 minuty
Události k poslednímu dění v Katalánsku
Zdroj: ČT24

Katalánští separatisté se údajně dostali do sporů kolem dalšího postupu v otázce nezávislosti regionu. Část se jich zřejmě obává ekonomických dopadů a chce s ústřední vládou v Madridu vyjednávat. Část chce ale nezávislost vyhlásit co nejdříve. Avizovanou pondělní schůzi katalánského parlamentu, na které se prohlášení očekávalo, pozastavil španělský ústavní soud.

Separatističtí vůdci v Katalánsku, kteří se ocitli pod tlakem centrální vlády v Madridu a vlivných podnikatelských kruhů v Barceloně, se podle agentury Bloomberg dostali do sporu v otázce vyhlášení nezávislosti regionu na Španělsku.

Hlavní separatistická aliance hnutí regionálního premiéra Carlese Puigdemonta Společně pro Ano (JxSí) je údajně znepokojena možností, že jednostranný krok k nezávislosti by srazil katalánskou ekonomiku na kolena.

Naopak tvrdé jádro separatistického uskupení Kandidátka lidové jednoty (CUP), které menšinovou vládu JxSí podporuje, požaduje rychlé zpřetrhání pout se Španělskem, uvádí Bloomberg s odvoláním na činitele, kteří si nepřáli být jmenováni. Mluvčí katalánské vlády odmítl situaci komentovat. 

Katalánský premiér dal najevo, že chce v pondělí poslancům představit konečné výsledky nedělního referenda. Do 48 hodin by pak měla být vyhlášena samostatnost. „Zajdeme tak daleko, jak si to lidé přejí,“ řekl deníku Bild. „Avšak sílu nepoužijeme. Vždy jsme byli pokojné hnutí. A jsem si jistý, že Španělsko nebude moci ignorovat vůli tolika občanů,“ dodal.

Uznáním výsledků plebiscitu ze strany Madridu podmiňuje otevření dialogu s centrální vládou, po kterém volají španělská i světová média a mnoho evropských politiků.

Španělský ústavní soud ale pondělní schůzi odložil. Reagoval tak na stížnost unionistů z katalánské socialistické strany, kteří se postavili proti odtržení, uvedl deník El País.

Předsedkyně regionálního parlamentu Carme Forcadellová nad postupem soudu vyjádřila politování a označila ho za porušení svobody projevu. Zdroje z vedení katalánského parlamentu sdělily listu La Vanguardia, že po formální stránce nemá rozhodnutí soudu smysl, a je tedy i neplatné, protože ruší schůzi, která ještě ani nebyla svolaná. Forcadellová na Twitteru ironicky označila soudní krok za nový návrh dialogu ze strany Madridu.

Pokud podle listu El País přesto regionální poslanci zasednou a nezávislost odhlasují, poruší tím španělskou ústavu a zároveň „přijdou o svá poslanecká práva“.

Přikláním se k tomu, že by měl převážit dialog, než nějaké další jednostranné kroky, které vedou jen k další konfrontaci. Z pohledu ústavního práva bylo referendum mimo zákon, z pohledu mezinárodního práva je to složitější – střetává se právo národů na sebeurčení s právem suverénního státu na ochranu své územní celistvosti.
Pavel Šturma
expert na mezinárodní právo

Španělská vláda Puigdemontův postup považuje za „vydírání“ a katalánskému vůdci vzkázala, že dialog bude moci začít, jakmile se premiér vrátí mezi mantinely zákonů. Podle Reuters by v takovém případě byl španělský premiér Mariano Rajoy ochoten s Barcelonou jednat o úpravě daňového a ústavního rámce katalánské samosprávy. 

Rajoy ve čtvrtek znovu vyzval Puidgemonta, aby odvolal plány na vyhlášení nezávislosti a co nejrychleji potvrdil, že k němu nedojde. Předejde tak podle něj „většímu zlu“. Co si pod větším zlem představuje, neupřesnil. V rozhovoru s agenturou EFE řekl, že řešením v Katalánsku je okamžitý návrat k zákonnosti a pořádku.

  • V referendu, ve kterém podle katalánské vlády 90 procent hlasujících podpořilo odtržení od Španělska, dosáhla účast pouhých 42 procent oprávněných voličů. 
  • Policejní zásahy vůči voličům si vyžádaly stovky zraněných.

Španělská justice v souvislosti s jeho organizací v září zadržela řadu katalánských úředníků a nyní vyšetřuje mimo jiné velitele regionální policie a vůdce dvou občanských organizací, jež stojí v čele separatistického hnutí. Puigdemont si myslí, že může být zatčen i on, Madridu ale vzkázal, že se nebojí.

Kroky Barcelony označil za nezákonné v ojedinělém televizním výstupu španělský král Felipe VI., což je podle deníku Financial Times „známkou toho, jak těžká politická zkouška před Španělskem a Katalánskem stojí“. Samostatnost regionu se nelíbí ani Bruselu.

Překotné události mezitím dopadají na katalánský a španělský finanční sektor. Po nedělním plebiscitu oslabilo euro, klesla hodnota španělských akcií i dluhopisů. Na zprávy o sporech v katalánském vedení však později reagovala španělská burza a akcie začaly posilovat.

Pokud by došlo k jednostrannému vyhlášení nezávislosti, zváží prý třetí největší banka ve Španělsku CaixaBank přesun svého právního sídla mimo Katalánsko. K tomu už se rozhodla pátá největší španělská banka Banco Sabadell. Své právní sídlo přesune do provincie Alicante.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby. Zákon zavádí plošné odvody a stanovuje také cíle počtů nových rekrutů. Pokud se jich nepodaří v daném roce dosáhnout, budou moci poslanci Spolkového sněmu odhlasovat takzvanou povinnou vojenskou službu z potřeby. Školáci a studenti na řadě míst Německa proti zákonu protestují.
11:38Aktualizovánopřed 8 mminutami

Jednota USA a Evropy je klíčová pro podporu Ukrajiny, řekl Macron v Číně

Jednota mezi Evropou a Spojenými státy je klíčová pro podporu Ukrajiny, uvedl na návštěvě Číny francouzský prezident Emmanuel Macron. Je podle něj také potřeba zvýšit ekonomický tlak na Rusko, informovaly agentury AFP a Reuters. Německý deník Der Spiegel už předtím napsal, že Macron i další evropští státníci vyjádřili vůči USA nedůvěru při jednáních s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
před 27 mminutami

Němečtí poslanci schválili důchodový balík

Německý Spolkový sněm navzdory odporu části koaličních poslanců schválil vládní důchodový balík. Spor o něj v posledních týdnech vyvolal krizi ve vládě kancléře Friedricha Merze (CDU). Postavila se proti němu totiž část mladých poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU, podle kterých představují některá opatření balíku příliš velkou zátěž pro státní rozpočet a mladou generaci. Návrh nakonec prošel pohodlnou většinou hlasů, hlasovalo proti němu jen sedm vládních poslanců.
13:34Aktualizovánopřed 38 mminutami

BBC: V Gruzii rozháněli demonstranty toxickou látkou. Tbilisi stanici zažaluje

Slovy o „provokaci plánované zahraničními zpravodajskými službami“ reagovala vládnoucí strana Gruzínský sen na článek BBC, který mluví o použití chemické zbraně z první světové války proti demonstrantům ze strany tamních bezpečnostních složek. Strana již avizovala žalobu na britský server. Ten díky sesbíraným svědectvím popsal i následky použití dráždivé substance – pálení očí či zvracení měly trvat týdny.
před 1 hhodinou

Netflix se dohodl na převzetí části Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů

Americký provozovatel streamovací platformy Netflix se domluvil na převzetí části mediální skupiny Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů (asi 1,5 bilionu korun). Společnost to oznámila v tiskové zprávě. Netflix podle dohody získá filmová studia Warner Bros. a také streamingovou divizi, včetně konkurenční platformy HBO Max.
13:51Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ruský nálet zabil v Dněpropetrovské oblasti dvanáctiletého chlapce

Dvanáctiletého chlapce zabil a další tři lidi zranil nálet ruských dronů na Dněpropetrovskou oblast na jihovýchodě Ukrajiny, sdělil předseda oblastní správy Vladyslav Hajvanenko. Ukrajinské drony během noci opět útočily v hloubi Ruska, informují média a místní úřady. Rusko tvrdí, že dobylo další ves na východě Ukrajiny, Bezimjane v Doněcké oblasti.
12:24Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump v novém dokumentu tvrdí, že Evropa čelí civilizačnímu úpadku

Americký prezident Donald Trump a jeho vláda v nové oficiální národní bezpečnostní strategii viní EU a migraci z toho, co označují za bezprostředně hrozící a totální kulturní a civilizační rozklad Evropy. Napsal o tom zpravodajský server Politico.
před 3 hhodinami

Komise vyměřila Muskově síti X pokutu 120 milionů eur

Evropská komise (EK) obvinila americkou internetovou síť X miliardáře Elona Muska z porušení unijních pravidel, konkrétně nařízení Evropské unie o digitálních službách (DSA). Za to jí vyměřila pokutu 120 milionů eur (2,9 miliardy korun). Konkurenční společnost TikTok se pokutě vyhnula díky ústupkům, které učinila.
před 3 hhodinami
Načítání...