Katalánský parlament se bude vyhlášením nezávislosti na základě nedělního referenda zabývat příští pondělí. Katalánský premiér Carles Puigdemont předtím oznámil, že vyhlášení nezávislosti přijde v následujících dnech, nejpozději na začátku příštího týdne. Podle Puigdemonta je vedení autonomního Katalánska ochotno vést zprostředkovaná jednání s Madridem. Z cesty k nezávislosti ale neustoupí a bude se řídit výsledky referenda, dodal premiér. Jednání o Katalánsku mimořádně zařadil na program i Evropský parlament.
Katalánský parlament bude o nezávislosti jednat v pondělí. Evropa vyzývá k obnovení dialogu
Zařazení tématu do pondělního programu navrhli poslanci ze stran Junts Pel Sí a CUP podporujících samostatnost Katalánska. Separatisté mají ve 135členném katalánském parlamentu 72 křesel.
Premiér Carles Puigdemont je toho názoru, že výsledek nedělního referenda Katalánce opravňuje k vyhlášení samostatného státu. V chaotickém referendu se údajně pro odtržení vyslovilo 90 procent hlasujících, volební účast však nepřekročila 43 procent.
„Moje vláda z našeho závazku neustoupí ani o milimetr,“ prohlásil ve večerním projevu Puigdemont, aniž se zmínil o možnosti vyhlásit nezávislost už v pondělí. Naproti tomu nabídl Madridu jednání za účasti nezávislé třetí strany, která by jej zprostředkovala.
Také se vymezil vůči úternímu projevu krále Filipa VI., který se postavil za celistvost Španělska a krok její vlády vůči Katalánsku. „Takhle ne. Zklamal jste většinu Katalánců,“ vzkázal katalánský premiér králi.
Europoslanci varují před tragickým rozdělením španělské společnosti
Světová média se tento týden shodují, že dialog je jedinou schůdnou cestou k řešení španělské politické krize. Tento postoj razí také představitelé Evropského parlamentu. K jednání Madridu a Barcelony vyzval předseda socialistů v europarlamentu Gianni Pittella, který katalánskou vládu varoval před očekávaným vyhlášením nezávislosti. Takový krok by podle Pittelly ohrozil celý systém v Evropě. Řekl také, že není důležité bavit se o tom, jak kontroverzní referendum dopadlo, ale o jeho legálnosti. Plebiscit se totiž nekonal v souladu se španělskou ústavou.
„Že to referendum bylo protiústavní, není z mé strany to hlavní. Faktem ale je, že referendum postrádalo jakoukoli základní demokratickou legitimitu,“ řekl šéf liberálů v Evropském parlamentu Guy Verhofstadt. Dodal, že většina Katalánců dobře ví, že většina obyvatel tohoto španělského autonomního regionu se hlasování nezúčastnila. Právě tato většina je podle Verhofstadta proti nezávislosti. Verhofstadt rovněž varoval, že vyhlášení nezávislého Katalánska povede k tragickému rozdělení tamní společnosti. V této souvislosti vyzval k jednání a ke kompromisním řešením.
Region je v ožehavé situaci. Podle španělské ústavy je možné v zemi uspořádat referendum jen se souhlasem celostátního parlamentu, což se v případě katalánského plebiscitu nestalo. Madrid hlasování označil za nezákonné a pokusil se mu i s nasazením policie zabránit. Při zásahu policie zranila na 900 lidí, použila i zakázanou gumovou munici.
Referendum také nesplňovalo obvyklé požadavky pro tajné a nezávislé hlasování. Ačkoli mnozí evropští poslanci uznávají, že ústava dává za pravdu centrální španělské vládě, postup policie kritizují. S tím souhlasí i řada českých europoslanců. Část z nich navíc odpovědnost za vyhrocení událostí přisoudila katalánské vládě.
Španělská vláda může ještě přitvrdit
Španělská vláda, která již převzala kontrolu nad částí katalánských financí, může i zcela pozastavit fungování autonomních orgánů, případně s pomocí parlamentu vyhlásit stanné právo, kdyby cítila, že je celistvost země v ohrožení.
V tomto ohledu je v komplikované situaci i konzervativní vláda premiéra Mariana Rajoye, který je sice pro spíše nesmlouvavý přístup ke katalánským separatistům, ale v parlamentu má menšinu.
V úterý ovládly Katalánsko mohutné protestní demonstrace, v nichž jejich účastníci projevovali rozhořčení a nenávist vůči ústřední vládě.