Španělský král Filip VI. vystoupil s mimořádným televizním projevem, ve kterém kritizoval zástupce Katalánska a podpořil jednotu země. Situace je podle něj vážná. Katalánský premiér Carles Puigdemont chce přitom v horizontu dní vyhlásit nezávislost regionu. Fungování celého Katalánska v úterý ochromily mohutné demonstrace a protesty, jen v Barceloně vyšlo do ulic na 300 tisíc lidí. Protestovali proti brutálním zásahům španělské policie během nedělního referenda o nezávislosti, při kterých bylo zraněno kolem 900 lidí.
Španělský král podpořil jednotu země. Katalánský premiér chce nezávislost v rámci dnů
Španělský král v televizním vystoupení ostře kritizoval lídry Katalánska za uspořádání referenda o nezávislosti. Jejich čin označil za porušení ústavy, šlo podle něj o projev nepřijatelné neloajality. Katalánské vedení se podle něj dopustilo nezodpovědného chování a nejednalo podle práva a demokracie.
Ve zhruba šestiminutovém vystoupení král upozornil, že mu velmi záleží na udržení španělské jednoty. Stát podle něj musí v Katalánsku zajistit ústavní pořádek a vládu práva.
Katalánský premiér Puigdemont přitom v rozhovoru pro britskou stanici BBC uvedl, že chce vyhlásit nezávislost koncem tohoto týdne, popřípadě začátkem toho příštího. Na dotaz, co se stane, pokud španělská vláda zareaguje nasazením armády, poznamenal, že to bude „chyba, která všechno změní“.
Davy v ulicích kvůli násilí během referenda
Španělská policie v neděli tvrdě zasáhla proti stoupencům nezávislosti. Katalánská vláda proto zřídila komisi, která by měla násilí prošetřit. „V zájmu ukončení represí žádáme stažení všech policejních složek nasazených v Katalánsku. Zavinily vážné násilí v zemi, kde miliony lidí po léta vyjadřují protest bez jakýchkoliv incidentů. Způsob, jakým španělská vláda policii nasadila, není nutný,“ zdůraznil Puigdemont. Na straně policie bylo v neděli zraněno 33 lidí.
V čase ranní a večerní špičky byla (6:30 až 9:30 a 17:00 až 20:00) v Katalánsku omezena městská doprava na 25 procent běžného provozu, po zbytek dne nejede vůbec. To samé platí pro železniční spoje.
Katalánské úřady informovaly, že na 45 místech je přerušen provoz na silničních tazích, v dalších případech na řidiče čekají zácpy. Dotčené jsou takřka všechny hlavní silniční trasy v regionu.
Turisté v Barceloně se nedostali do katedrály Sagrada Familia, další stavby architekta Antoniho Gaudího Casa Batlló, své brány uzavřela také mnohá muzea. Protestní akce se účastnili i učitelé a studenti katalánských vysokých škol. Všechny tréninky zrušil i fotbalový klub FC Barcelona.
V pondělí se na podobných shromážděních v Barceloně a v dalších katalánských městech sešlo kolem 15 tisíc osob. „Protestovali hlavně studenti, ze dvou hotelů se musela španělská policie vystěhovat,“ uvedla Zuzana Čapková Turčanová, která dlouhodobě žije v Barceloně.
„Největší emoce prožívali starší lidé. Když vidíte, jak odcházejí (z volebních místností), pláčou a davy jim tleskají, tak vidíte, že to není jen o mladých, ale o všeobecném cítění. Zásahy španělských policistů jim připomínají to, co se dělo v dobách (generála) Franka,“ podotkla Češka.
V referendu podle katalánských úřadů hlasovalo přes 42 procent oprávněných voličů, na 90 procent z nich se vyslovilo pro nezávislost regionu.
„Pro mě bylo ANO bodem obratu, protože jsem Katalánka, ale nikdy jsem neměla nějakou zvláštní touhu po nezávislosti. Jenže po neděli se moje uvažování změnilo. Doufám, že nás nechají se v klidu oddělit,“ uvedla demonstrantka Carla Novoaová.
Pokud by země skutečně vyhlásila nezávislost, pohrozila centrální vláda možností využít svého ústavního práva a pozastavit regionu autonomii. „Nechceme Španěly nijak rozdělovat, ale pokud někdo chce vyhlásit nezávislost na části španělského území, není to možné, protože k tomu nemá pravomoci,“ upozornil španělský ministr spravedlnosti Rafael Catalá.
Ke zmírnění napětí vyzývá Brusel. Předseda Evropské rady Donald Tusk vyzval Madrid, aby se vyhnul dalšímu použití síly. Zároveň ale uvedl, že sdílí jeho ústavní argumenty. Za nelegální referendum označila i Evropská komise.
Španělskou jednotu podpořil také francouzský prezident Emmanuel Macron.