Katalánský premiér si řekl o mandát k vyhlášení nezávislosti. Žádá dialog s Madridem

7 minut
Úryvek z projevu katalánského premiéra
Zdroj: ČT24

Katalánský premiér Carles Puigdemont předešel vyhrocení sporu s Madridem a místo přímého vyhlášení nezávislosti si vzal čas na jednání s centrální vládou. Vůdce separatistů sice podepsal text deklarace schválený poslanci, ovšem s dovětkem, že než ji skutečně vyhlásí, potřebuje několik týdnů čas pro vyjednávání. Miliony Katalánců se podle něj domnívají, že nezávislost je jediným řešením. Zároveň ale zdůraznil, že je třeba brát v potaz názory všech obyvatel autonomní oblasti.

  • 23:03

    Vážení čtenáři, s naší on-line reportáží se pro tuto chvíli loučíme. Děkujeme za pozornost.

  • 22:39
    Česká televize

    "Španělská vláda je přesvědčená, že to, co dnes v parlamentu řekl Carles Puigdemont, je vyhlášení nezávislosti. Hodlá použít veškeré možné prostředky, aby tomu zabránila. Není tedy vyloučeno, že spustí 155. článek ústavy, který umožňuje centrální vládě převzít moc nad autonomním regionem," uvedl z Barcelony zpravodaj ČT Petr Zavadil.

  • 22:22

    Velká demonstrace za nezávislost Katalánska, která poběhla v ulicích Barcelony, se rozpustila. 

Není to osobní rozhodnutí, ale rozhodnutí lidu. Vůlí vlády, které předsedám, je splnit slib.
Carles Puigdemont

Premiér současně zdůraznil, že chce snížit napětí mezi Katalánskem a centrální vládou v Madridu. Nezávislost by kvůli obavám z chaotické situace chtěl Puigdemont vyhlásit na zasedání své vlády až po několika týdnech. Během této doby hodlá přesvědčit španělského premiéra Mariana Rajoye, aby akceptoval výsledky referenda, které Madrid označuje za neústavní.

Katalánský premiér uvedl, že za současnou situaci je odpovědný Madrid, který podle něj dlouhodobě odmítá přistoupit na dialog. „Výsledky referenda opravňují Katalánsko k tomu, aby se stalo nezávislým státem,“ uvedl Puigdemont.

Poslanci po jeho projevu schválili text „Deklarace zastupitelů Katalánska“, v němž se hovoří o „obnovení plné svrchovanosti“ a vyzývá svět k jejímu uznání. Není jasné, zda má text nějakou právní závaznost. 

  • V referendu z 1. října hlasovalo přes 90 procent zúčastněných voličů pro nezávislost, což podle regionálního zákona zavazuje parlament k vyhlášení nezávislosti. Referenda se ovšem zúčastnilo jen zhruba 43 procent registrovaných voličů a jeho konání zakázal i španělský ústavní soud.
  • Hlasování se pokusila zmařit španělská policie, která tvrdě zasáhla proti lidem bránícím volební místnosti. Referendum podle pozorovatelů nesplňovalo obecně uznávaná kritéria například ohledně tajného hlasování či nezávislosti volebních komisí.
92 minut
90’ ČT24 - Nezávislé Katalánsko?
Zdroj: ČT24

Začněte se chovat podle zákona, zní z Madridu

Místopředsedkyně španělské vlády Soraya Saénzová de Santamaría Puigdemontovi v první reakci z Madridu vzkázala, že pokud chce Katalánsko zahájit dialog s centrální vládou, musí jeho vedení opět začít jednat v mezích zákona.

„Ani pan Puigdemont, ani nikdo jiný nemůže vyvozovat závěry ze zákona, který neexistuje, z referenda, které neproběhlo, ani z vůle katalánského lidu, kterou si chce přivlastnit,“ prohlásila Saénzová v narážce na to, že katalánský zákon o nezávislosti zneplatnil ústavní soud, referendum bylo neústavní a většina Katalánců k němu vůbec nepřišla.

Premér Mariano Rajoy se kvůli situaci v Katalánsku večer sešel s vůdcem socialistické opozice Pedrem Sánchezem. Ve středu má Rajoy promluvit v parlamentu.

Puigdemont s vystoupením otálel

Začátek Puigdemontova projevu se zdržel přibližně o hodinu. Podle médií za to mohlo vyjednávání s radikálně levicovou Kandidátkou lidové jednoty (CUP), která podporuje menšinovou Puigdemontovu vládu aliance Společně pro ano (JXSí) a která usilovala o jednostranné vyhlášení nezávislosti. Zatím není jisté, jaké bude mít Puigdemontovo nejednoznačné prohlášení vliv na spolupráci obou separatistických stran.

Poslanci opozičních stran v reakcích na premiérův projev dávali najevo, že hledání podpory v Madridu mají za bláhové. „Pane Puigdemonte, jste osamocen. Nikdo v Evropě vás nepodporuje,“ řekla šéfka klubu nejsilnější prošpanělské strany Ciudadanos Inés Arrimadasová, která označila slova o vyhlášení nezávislosti za „státní převrat“.

Sám Puigdemont připomněl nesnáze při předchozích jednáních s Madridem, kdy Katalánsko chtělo s několika vládami navázat dialog o možnosti vyhlášení legálního referenda založeného na dohodě, jako tomu bylo v případě Skotů v Británii, avšak bylo opakovaně odmítnuto.

Lidé v Barceloně poslouchají premiérův projev
Zdroj: Susana Vera/Reuters

Nezávislé Katalánsko by bylo vyloučeno z EU

Puigdemont se ocitl pod tlakem z několika stran. Ministr a mluvčí španělské vlády Iňigo Méndez de Vigo jej vyzval, aby nepodnikal „nic nezvratného“ a vrátil se k zákonnému jednání.

Předseda Evropské rady Donald Tusk varoval Puigdemonta, aby nepřijímal rozhodnutí, které by znemožnilo budoucí dialog. Někteří evropští představitelé katalánské činitele také varovali, že by v případě nezávislosti bylo Katalánsko automaticky vyloučeno z Evropské unie. 

Odchodem z Katalánska v případě vyhlášení nezávislosti pohrozilo několik firem, které hodlaly přijmout stejné rozhodnutí jako už dříve banka Caixabank či správce rychlostních silnic Abertis.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém," těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jens-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici.
13:39Aktualizovánopřed 1 mminutou

Ukrajinská expremiérka Tymošenková odmítá obvinění z korupce

Ukrajinské úřady obvinily bývalou premiérku Juliji Tymošenkovou z korupce a prohledaly ústředí její strany v Kyjevě. Opoziční politička obvinění odmítla a počínání úřadů označila za předvolební čistku, informují média. Vyšetřování korupce nedávno zasáhlo i nejbližší okolí prezidenta Volodymyra Zelenského.
před 14 mminutami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely tři desítky lidí

Nejméně 31 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, který vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. V úterý v parlamentu neprošlo jmenování Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky. Bývalý premiér Šmyhal byl až dosud právě ministrem obrany.
před 1 hhodinou

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán v reakci pohrozil útoky na americké základny v regionu.
03:13Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Chorvatsko obnovilo vojenskou službu. Mladí muži dostávají povolávací rozkazy

V prvních dnech roku 2026 obdrželo přibližně 1200 mladých mužů v Chorvatsku dopisy, v nichž jsou informováni, že byli povoláni k výkonu vojenské služby. Zákon, který jim tuto povinnost ukládá, schválili chorvatští poslanci loni v říjnu bez odporu tamní veřejnosti, která dle průzkumů odvody většinově podporuje.
před 3 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 5 hhodinami
Načítání...