Madrid se poprvé omluvil za násilí při katalánském referendu

Zástupce španělské vlády v Katalánsku se poprvé omluvil za tvrdý postup federální policie vůči lidem, kteří se chtěli zúčastnit nedělního referenda. U speciálního madridského soudu také vypovídali čtyři z hlavních aktérů katalánské politické krize. Předvoláni byli kvůli podezření, že před problematickým referendem o nezávislosti bránili španělským orgánům ve výkonu funkce, což španělské právo kvalifikuje jako vzpouru. Zadržen nikdo z nich nebyl, uvedla agentura AP.

Zástupce Madridu v regionu Katalánska Enric Millotak se za policejní násilí v den referenda o nezávislosti omluvil v televizním rozhovoru. „Když vidím ty záběry a vím, že lidé byli mláceni, vytlačováni a jeden člověk dokonce hospitalizován, musím si to vyčítat a omluvit se jménem zasahujících policistů,“ řekl Millo.

Šlo o první omluvu představitele centrální vlády v souvislosti se zásahem, po kterém podle katalánských úřadů muselo být ošetřeno téměř 900 lidí. Organizace na ochranu lidských práv postup policie označily za nepřiměřené použití síly vůči civilnímu obyvatelstvu.

U soudu také stanuli šéf katalánské policie se svou náměstkyní a lídři dvou hlavních občanských organizací stojících za katalánským separatistickým hnutím. Čtyři z hlavních aktérů katalánské politické krize hodlá soud dále vyslýchat v nejbližších dnech, jakmile prostuduje zprávu federální policie o incidentech souvisejících s plebiscitem.

Šéf katalánské policie Mossos d'Esquadra Jorge Lluís Trapero a jeho náměstkyně Teresa Laplanaová jsou vyšetřováni kvůli událostem kolem 20. září. Tehdy španělská policie zatkla v souvislosti s přípravami zakázaného referenda čtrnáct katalánských úředníků, což vyvolalo nepokoje, na které prý příslušníci Mossos reagovali příliš pasivně. Španělští policisté kvůli tomu několik hodin nemohli opustit budovu katalánského ministerstva hospodářství.

Po víkendovém referendu se také hovořilo o tom, že katalánští policisté nevymáhali zákaz ústavního soudu tak, jak to justice nařídila.

Demonstrace po zátahu na katalánské činitele svolala separatistická sdružení Katalánské národní shromáždění (ANC) a Omnium Cultural, jejichž lídři Jordi Sánchez a Jordi Cuixart byli také u soudu. Všechny čtyři osoby obviněné ze vzpoury, za kterou hrozí ve Španělsku trest až patnáct let vězení, po pátečním slyšení zůstávají na svobodě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Jednota USA a Evropy je klíčová pro podporu Ukrajiny, řekl Macron v Číně

Jednota mezi Evropou a Spojenými státy je klíčová pro podporu Ukrajiny, uvedl na návštěvě Číny francouzský prezident Emmanuel Macron. Je podle něj také potřeba zvýšit ekonomický tlak na Rusko, informovaly agentury AFP a Reuters. Německý deník Der Spiegel už předtím napsal, že Macron i další evropští státníci vyjádřili vůči USA nedůvěru při jednáních s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
před 3 mminutami

Němečtí poslanci schválili důchodový balík

Německý Spolkový sněm navzdory odporu části koaličních poslanců schválil vládní důchodový balík. Spor o něj v posledních týdnech vyvolal krizi ve vládě kancléře Friedricha Merze (CDU). Postavila se proti němu totiž část mladých poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU, podle kterých představují některá opatření balíku příliš velkou zátěž pro státní rozpočet a mladou generaci. Návrh nakonec prošel pohodlnou většinou hlasů, hlasovalo proti němu jen sedm vládních poslanců.
13:34Aktualizovánopřed 14 mminutami

BBC: V Gruzii rozháněli demonstranty toxickou látkou. Tbilisi stanici zažaluje

Slovy o „provokaci plánované zahraničními zpravodajskými službami“ reagovala vládnoucí strana Gruzínský sen na článek BBC, který mluví o použití chemické zbraně z první světové války proti demonstrantům ze strany tamních bezpečnostních složek. Strana již avizovala žalobu na britský server. Ten díky sesbíraným svědectvím popsal i následky použití dráždivé substance – pálení očí či zvracení měly trvat týdny.
před 1 hhodinou

Netflix se dohodl na převzetí části Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů

Americký provozovatel streamovací platformy Netflix se domluvil na převzetí části mediální skupiny Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů (asi 1,5 bilionu korun). Společnost to oznámila v tiskové zprávě. Netflix podle dohody získá filmová studia Warner Bros. a také streamingovou divizi, včetně konkurenční platformy HBO Max.
13:51Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ruský nálet zabil v Dněpropetrovské oblasti dvanáctiletého chlapce

Dvanáctiletého chlapce zabil a další tři lidi zranil nálet ruských dronů na Dněpropetrovskou oblast na jihovýchodě Ukrajiny, sdělil předseda oblastní správy Vladyslav Hajvanenko. Ukrajinské drony během noci opět útočily v hloubi Ruska, informují média a místní úřady. Rusko tvrdí, že dobylo další ves na východě Ukrajiny, Bezimjane v Doněcké oblasti.
12:24Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump v novém dokumentu tvrdí, že Evropa čelí civilizačnímu úpadku

Americký prezident Donald Trump a jeho vláda v nové oficiální národní bezpečnostní strategii viní EU a migraci z toho, co označují za bezprostředně hrozící a totální kulturní a civilizační rozklad Evropy. Napsal o tom zpravodajský server Politico.
před 2 hhodinami

Komise vyměřila Muskově síti X pokutu 120 milionů eur

Evropská komise (EK) obvinila americkou internetovou síť X miliardáře Elona Muska z porušení unijních pravidel, konkrétně nařízení Evropské unie o digitálních službách (DSA). Za to jí vyměřila pokutu 120 milionů eur (2,9 miliardy korun). Konkurenční společnost TikTok se pokutě vyhnula díky ústupkům, které učinila.
před 2 hhodinami

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby. Zákon zavádí plošné odvody a stanovuje také cíle počtů nových rekrutů. Pokud se jich nepodaří v daném roce dosáhnout, budou moci poslanci Spolkového sněmu odhlasovat takzvanou povinnou vojenskou službu z potřeby. Školáci a studenti na řadě míst Německa proti zákonu protestují.
před 4 hhodinami
Načítání...