Nadešel den „D“? Katalánský parlament projedná odtržení, Madrid k němu vyslal policisty

2 minuty
Katalánský parlament projedná vyhlášení nezávislosti
Zdroj: ČT24

Katalánský parlament by měl v úterý jednat o možném vyhlášení nezávislosti. Před zákonodárci vystoupí v 18:00 s projevem regionální premiér Carles Puigdemont. Ten už dříve naznačil, že s odtržením počítá. Madrid Kataláncům hrozí ztrátou autonomie. Starostka Barcelony v pondělí vyzvala ke klidu – výsledek referenda podle ní k vyhlášení nezávislosti nestačí. Ke katalánskému parlamentu zamířily policejní posily.

Policie kvůli možným problémům uzavřela také park poblíž parlamentní budovy. Podle agentury Reuters je tam vidět jen ozbrojené příslušníky katalánské policie, nikoli federální. Španělská policie totiž zasahovala v den referenda a při střetech bylo zraněno na 900 lidí. K parlamentu je na úterý svolána další manifestace, která má začít v 18:00 a jejímž heslem bude „Dobrý den, republiko“.

V Puigdemontově separatistické koalici Společně pro ano není názor na vyhlášení samostatnosti jednoznačný. Na vládní stranu ale tlačí krajně levicová Kandidátka lidové jednoty, aby s deklarací nezávislosti neváhala.

„Pokud nejsme stát, je obtížné mluvit se Španělskem na stejné úrovni. Je to situace, která je pro nás velmi obtížná, a to je jeden z hlavních důvodů, proč chceme prohlášení o nezávislosti,“ konstatoval mluvčí strany Benet Salellas.

O vnitřním přesvědčení katalánského premiéra není pochyb, po nezávislém Katalánsku touží celý život a nyní má v ruce nástroj, který mu umožňuje nezávislost vyhlásit. V jeho vlastní straně se ale objevují hlasy, které říkají, že by stačilo nezávislost vyhlásit symbolicky nebo výhledově. Umožnilo by mu to zachovat si tvář před separatisty a zároveň se vyhnout soudním postihům. Možný je ale i krok zpět.
Petr Zavadil
zpravodaj ČT

Nezávislost může být jen symbolická

„Ten scénář (o vyhlášení nezávislosti) je reálný, na druhou stranu existuje celá řada racionálních důvodů, které by Puigdemont a jeho separatistická koalice měli zvažovat. V posledních dnech vidíme poměrně intenzivní politické vzkazy, že pokud vyhlásí nezávislost, bude jednostranná. Neuzná ji Madrid ani Francie a Katalánsko se ocitne mimo Evropskou unii,“ řekla politoložka Pavlína Springerová. „Katalánci si uvědomují, že to je velmi riskantní hra,“ míní expertka.

„Myslím si, že Puigdemont nezávislost nějakým způsobem vyhlásí, otázka je, jaký typ nezávislosti to bude, zda bude takzvaně pro futurum, že nyní zahájí dlouhý proces, v jehož rámci se bude vyjednávat, nebo zda řekne, že odteď jsme nezávislí a okamžitě začne aplikovat nezávislost de facto i de iure. Očekávám tu mírnější formu,“ poznamenal k očekávanému projevu iberoamerikanista Radek Buben.

Rajoy hrozí zatýkáním a omezením autonomie

Premiér centrální vlády Mariano Rajoy už dříve pohrozil, že by poprvé v historii aktivoval ústavní článek 155 a Katalánsku by omezil autonomii. Předseda španělských opozičních socialistů Pedro Sánchez řekl, že premiéra podpoří.

„Jednostranné prohlášení o nezávislosti nemá v sociálním právním státě místo, a proto budeme podporovat i reakci právního státu na případný pokus o narušení společenské harmonie mezi Španěly,“ upozornil Sánchez.

Rajoy pohrozil katalánským separatistům i trestněprávními postihy. „Pro samotné Katalánce by to znamenalo, že se ocitli v zemi, která není součástí Evropské unie, která je obklopena zeměmi, jež neuznávají její nezávislost, takže fakticky by to byl velmi komplikovaný stav,“ prohlásila Springerová.

Cestou z krize mohou být předčasné volby, míní politoložka

Pokud by k vyhlášení nezávislosti nedošlo, cestou z krize by podle politoložky mohlo být vypsání předčasných voleb v Katalánsku.

„Výsledky takovýchto regionálních voleb by mohly být vykládány jako opravdové rozhodnutí všech Katalánců, kteří k volbám reálně chtějí jít,“ uvedla Springerová s tím, že další možností je start politického vyjednávání mezi Madridem a Barcelonou. V současné době ale mezi nimi probíhá poziční válka, kterou by mohlo ukončit pouze ustoupení ze strany Katalánců, je přesvědčena Springerová.

Referendum o nezávislosti uspořádala katalánská vláda i přes soudní zákaz 1. října. Přes 90 procent hlasujících se podle ní vyslovilo pro odtržení a účast dosáhla 43 procent. Policejní zásah vůči voličům a stoupencům nezávislosti si vyžádal stovky zraněných, za což se Madrid následně omluvil.

Španělské úřady ale referendum dál neuznávají. Katalánsko přitom nemá podporu ani v zahraničí, proti odtržení se vyslovil třeba francouzský prezident Emmanuel Macron, Berlín či zástupci Evropské unie. Všichni vyzývají Madrid a Barcelonu k dialogu.

Proti nezávislosti je i starostka největšího katalánského města a jedna z nejoblíbenějších katalánských političek. „Na základě výsledků z 1. října nemůže být vyhlášena nezávislost. Jsou příležitostí k budování dialogu a k jeho mezinárodnímu zprostředkování,“ míní starostka Barcelony Ada Colauová.

Přestanou do Katalánska jezdit turisté?

Za jednotu země demonstrovaly o víkendu statisíce lidí. Odtržení regionu může mít i neblahé ekonomické důsledky.

Šéf hlavní španělské organizace zaměstnavatelů CEOE Juan Rosell varoval, že firmy se sídlem v Katalánsku jsou „mimořádně znepokojeny“. „Vidíme, že v barcelonských hotelech prudce poklesly rezervace. Bylo by velice znepokojivé, kdyby se tato tendence upevnila,“ řekl konzervativnímu listu ABC.

Cestovní ruch představuje klíčové odvětví ekonomiky Katalánska. Tuto přední turistickou destinaci loni navštívilo 18 milionů turistů, což byla čtvrtina z celkového počtu návštěvníků Španělska.

Přesun sídla z Katalánska zvažují v případě odtržení banky včetně té třetí největší Caixabank. Stejné rozhodnutí avizoval ve čtvrtek i další z velkých finančních domů, Banco Sabadell. Svoji budoucnost řeší také slavný fotbalový klub FC Barcelona.

Největším nebezpečím je nejistota. Firmy mohou přemisťovat svá centra nebo odkládat zamýšlené investice. To všechno katalánskou ekonomiku poškozuje.
David Marek
hlavní ekonom Deloitte
Katalánsko
Zdroj: ČT24

Silné autonomii se těší i Baskicko nebo Navarra

Španělsko se skládá ze 17 autonomních oblastí a dvou autonomních měst Ceuta a Melilla. „V ústavě není jednoznačně definován hierarchický vztah mezi obcemi, provinciemi a autonomními společenstvími. Ta mají navíc různou míru autonomie, větší mají historické regiony. Velmi silné autonomie jsou v Baskicku a Navaře, případně v historickém regionu Galície,“ vysvětlila politoložka Springerová s tím, že jednota země je nyní ohrožena poprvé od dob diktátora Franca.

Konkrétně Baskicko může podle dohody s Madridem vybírat vlastní daně, které letos budou činit podle výhledu 13 miliard eur. Madridu z toho musí odvést 800 milionů eur jako roční kvótu pro úhradu národních výdajů například na infrastrukturu. Baskové tak požívají jedné z nejvelkorysejších fiskálních autonomií v Evropě.

Pokud by měl takový režim být rozšířen na Katalánsko, které je ekonomicky nejsilnější částí Španělska, přišel by španělský stát podle studie z roku 2014 o 16 miliard eur (414 miliard korun). Odpovídalo by to 13 procentům rozpočtu celého Španělska na příští rok a mělo by to dopad na deficit i cenu půjček. Právě z tohoto důvodu premiér Mariano Rajoy takovou dohodu s Katalánskem vylučuje. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Burkina Faso propustila vězněného Čecha

Osm zaměstnanců mezinárodní nevládní organizace INSO, včetně českého občana, kteří byli v uplynulých měsících zadrženi v Burkina Fasu a nařčeni ze špionáže, bylo propuštěno na konci října, napsala s odvoláním na prohlášení organizace agentura AFP. V Nizozemsku sídlící INSO poskytuje bezpečnostní analýzy humanitárním organizacím působícím v regionu.
před 27 mminutami

Netflix se dohodl na převzetí části Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů

Americký provozovatel streamovací platformy Netflix se domluvil na převzetí části mediální skupiny Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů (asi 1,5 bilionu korun). Společnost to oznámila v tiskové zprávě. Netflix podle dohody získá filmová studia Warner Bros. a také streamingovou divizi, včetně konkurenční platformy HBO Max.
13:51Aktualizovánopřed 35 mminutami

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby. Zákon zavádí plošné odvody a stanovuje také cíle počtů nových rekrutů. Pokud se jich nepodaří v daném roce dosáhnout, budou moci poslanci Spolkového sněmu odhlasovat takzvanou povinnou vojenskou službu z potřeby. Školáci a studenti na řadě míst Německa proti zákonu protestují.
11:38Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Jednota USA a Evropy je klíčová pro podporu Ukrajiny, řekl Macron v Číně

Jednota mezi Evropou a Spojenými státy je klíčová pro podporu Ukrajiny, uvedl na návštěvě Číny francouzský prezident Emmanuel Macron. Je podle něj také potřeba zvýšit ekonomický tlak na Rusko, informovaly agentury AFP a Reuters. Německý deník Der Spiegel už předtím napsal, že Macron i další evropští státníci vyjádřili vůči USA nedůvěru při jednáních s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
před 1 hhodinou

Němečtí poslanci schválili důchodový balík

Německý Spolkový sněm navzdory odporu části koaličních poslanců schválil vládní důchodový balík. Spor o něj v posledních týdnech vyvolal krizi ve vládě kancléře Friedricha Merze (CDU). Postavila se proti němu totiž část mladých poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU, podle kterých představují některá opatření balíku příliš velkou zátěž pro státní rozpočet a mladou generaci. Návrh nakonec prošel pohodlnou většinou hlasů, hlasovalo proti němu jen sedm vládních poslanců.
13:34Aktualizovánopřed 1 hhodinou

BBC: V Gruzii rozháněli demonstranty toxickou látkou. Tbilisi stanici zažaluje

Slovy o „provokaci plánované zahraničními zpravodajskými službami“ reagovala vládnoucí strana Gruzínský sen na článek BBC, který mluví o použití chemické zbraně z první světové války proti demonstrantům ze strany tamních bezpečnostních složek. Strana již avizovala žalobu na britský server. Ten díky sesbíraným svědectvím popsal i následky použití dráždivé substance – pálení očí či zvracení měly trvat týdny.
před 2 hhodinami

Ruský nálet zabil v Dněpropetrovské oblasti dvanáctiletého chlapce

Dvanáctiletého chlapce zabil a další tři lidi zranil nálet ruských dronů na Dněpropetrovskou oblast na jihovýchodě Ukrajiny, sdělil předseda oblastní správy Vladyslav Hajvanenko. Ukrajinské drony během noci opět útočily v hloubi Ruska, informují média a místní úřady. Rusko tvrdí, že dobylo další ves na východě Ukrajiny, Bezimjane v Doněcké oblasti.
12:24Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump v novém dokumentu tvrdí, že Evropa čelí civilizačnímu úpadku

Americký prezident Donald Trump a jeho vláda v nové oficiální národní bezpečnostní strategii viní EU a migraci z toho, co označují za bezprostředně hrozící a totální kulturní a civilizační rozklad Evropy. Napsal o tom zpravodajský server Politico.
před 4 hhodinami
Načítání...