Vraťme se ke zdravému rozumu, volaly davy v Barceloně

Nahrávám video

Pokud Katalánsko vyhlásí nezávislost, španělský premiér Mariano Rajoy nevylučuje, že region bude na základě ústavních pravomocí zbaven autonomie. „Vláda se postará o to, aby vyhlášení nezávislosti k ničemu nevedlo,“ řekl v rozhovoru pro španělský deník El País. Za jednotu země demonstrovaly v Barceloně statisíce lidí. Katalánský premiér Carles Puigdemont ale naznačil, že počítá s vyhlášením nezávislosti.

Na otázku, zda počítá s užitím článku 155 španělské ústavy, který národnímu parlamentu umožňuje zasahovat do chodu autonomního regionu, španělský premiér Rajoy odpověděl: „Nevylučuji jakoukoli variantu v mezích zákona… V ideálním případě se obejdeme bez krajních řešení, ale to by se stav věcí musel změnit.“

„Musíme se vrátit zpět do mezí zákona a klíčové je, aby to šlo rychle. Garantuji vám, že vláda zabrání tomu, aby prohlášení nezávislosti něco znamenalo. Španělsko bude Španělskem ještě hodně dlouhou dobu,“ prohlásil Rajoy.

Agentura Reuters připomíná, že na základě článku 155 může premiér katalánský parlament rozpustit a vypsat v regionu nové volby. Rajoy také uvedl, že policejní posily, jež byly do regionu nasazeny před referendem, v Katalánsku zůstanou, dokud se krize nevyřeší. Předčasné národní volby vyloučil. V řešení krize si nepřeje účast žádného prostředníka.

Katalánský premiér nyní naznačil, že se samostatností počítá. „S vyhlášením nezávislosti - a my neříkáme 'jednostranné' vyhlášení nezávislosti - se počítá v zákonu o referendu, pokud jde o uplatnění jeho výsledků. Uplatníme to, co praví zákon,“ řekl Puigdemont v pořadu katalánské stanice TV3, jehož výňatky se v předstihu objevily na internetu.

Podle romanisty Romana Zámce je pravděpodobné, že katalánský premiér v úterý vyzve místní parlament, aby nezávislost vyhlásil. Zároveň však podle Zámce nezávislost není v současnosti prakticky proveditelná.

„Uvidíme velké demonstrace, velmi silná prohlášení, ale nakonec nebude zbývat nic jiného, než sednout k jednacímu stolu, protože ta nezávislost, jakkoli se to může určité skupině Katalánců jevit jako legitimní, tak v podstatě v současné chvíli není možná. Právní rámec ani mezinárodní situace to neumožňuje,“ předpovídá Zámec budoucí vývoj.

Nobelista Llosa mluví o spiknutí stoupenců nezávislosti

V neděli se opět sešli demonstranti v Barceloně. Podle organizátorů se protestu zúčastnilo 930 tisíc lidí, podle policie 350 tisíc. Nad hlavami manifestujících vlály španělské i katalánské vlajky. „Nenechte se oklamat, Katalánsko je Španělsko,“ ozývalo se z davu, někteří chtěli zavřít předsedu regionální vlády a vůdce separatistů Carlese Puigdemonta do vězení.

Demonstraci do správního centra Katalánska svolala Katalánská občanská společnost (SCC) pod heslem „Dost! Vraťme se ke zdravému rozumu“. „Španělská demokracie přetrvá a žádné spiknutí stoupenců nezávislosti (Katalánska) ji nezničí,“ řekl nositel Nobelovy ceny za literaturu Mario Vargas Llosa, který má kromě peruánského i španělské občanství. Barcelonu označil za „španělské hlavní město kultury“, otevřené světu.

Cítíme se být obojí: Katalánci a Španělé. Čelíme děsivému neznámu. Uvidíme, co se stane, ale musíme promluvit velmi hlasitě, aby se vědělo, co chceme.
Araceli Ponzeová
demonstrantka

Už v sobotu se v Madridu konala velká demonstrace za zachování jednoty Španělska. Souběžně s tím účastníci manifestace v Barceloně volali po dialogu mezi oběma stranami, který by pomohl ukončit nejhorší politickou krizi v zemi v posledních desetiletích. V podobném duchu se nesly akce v pěti desítkách měst po celé zemi.

Panují obavy z úbytku turistů

Šéf hlavní španělské organizace zaměstnavatelů CEOE Juan Rosell varoval, že firmy se sídlem v Katalánsku jsou „mimořádně znepokojeny“. „Vidíme, že v barcelonských hotelech prudce poklesly rezervace. Bylo by velice znepokojivé, kdyby se tato tendence upevnila,“ řekl konzervativnímu listu ABC.

Cestovní ruch představuje klíčové odvětví ekonomiky Katalánska. Tuto přední turistickou destinaci loni navštívilo 18 milionů turistů, což byla čtvrtina z celkového počtu návštěvníků Španělska.

Z Katalánska však zároveň znějí nekompromisní hlasy. „Politika vlády Mariana Rajoye byla pro Katalánce katastrofou, miliony těch, kteří s touto politikou nesouhlasili, totiž vláda přehlížela. Oběti policejního násilí se dotkly srdcí poloviny světa,“ prohlásil už dříve Puigdemont. Za zákrok proti pořádání referenda byli španělští policisté kritizování po celé Evropě.

O jednostranném vyhlášení nezávislosti se spekuluje od oznámení výsledků referenda, ve kterém se podle katalánské vlády 90 procent z 2,3 milionu hlasů vyslovilo pro odtržení od Španělska. Přitom účast činila 43 procent.

Katalánsko
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Raketa, která dopadla na východě Polska, byla zřejmě ruská, uvedl Tusk

Raketa, která dopadla na východě Polska, byla zřejmě ruská, uvedl tamní premiér Donald Tusk. Chce ale mít větší jistotu o jejím typu a o tom, kdo ji vyslal. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha již dříve uvedl, že se jednalo o ruskou raketu Ch-101. Proti střele zasahoval vojenský letoun F-16. Kráter po jejím dopadu našly polské úřady v poli asi 45 kilometrů jižně od východopolského Lublina. Tusk později dodal, že není důvod si myslet, že cílem rakety bylo Polsko.
07:17Aktualizovánopřed 38 mminutami

Při rozsáhlém ruském útoku zemřelo v různých částech Ukrajiny nejméně osm lidí

Osm mrtvých si vyžádaly útoky, které v noci na čtvrtek ruská armáda provedla v různých částech Ukrajiny. Na předměstí Kryvého Rihu podle velitele městské vojenské správy Oleksandra Vilkula raketa Iskander-M přímo zasáhla rodinný dům a zabila šest lidí, z toho tři děti. V Kyjevě zemřel jeden člověk, jeden mrtvý je také v Poltavské oblasti. Ve Lvově kvůli ruským útokům utrpělo zranění přes třicet lidí. Ukrajina znovu zasáhla sklady ruského prodejce Wildberries a čtyři ruské tankery.
02:42Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vedra zastavují jaderné elektrárny. Po Francii hlásí problémy Maďaři a Rumuni

Čtvrtá letošní vlna veder má v částech Evropy negativní dopady na výrobu elektřiny z jádra. Stejné problémy při předchozích teplotních extrémech přitom zaznamenávaly i jaderné elektrárny na západě kontinentu.
před 1 hhodinou

Počet obětí zemětřesení v Japonsku stoupl na nejméně 34

Nejméně 34 lidí zahynulo kvůli úternímu zemětřesení na jihozápadě Japonska, informovaly podle agentury AFP místní úřady. Dalších pět lidí je ve vážném stavu. Záchranáři pokračují v pátrání po přeživších v troskách poškozených budov, zejména v nákupním centru Aeon Mall, kde po otřesech následoval silný výbuch.
12:28Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Řecko hlásí kvůli požárům tři mrtvé, na západě Francie se mohli lidé vrátit domů

Požáry v Řecku si vyžádaly už tři oběti, při zásahu na Krétě zemřeli místní hasiči. Z jednoho z letovisek na ostrově se muselo evakuovat na osm tisíc lidí. Situace se ale dopoledne výrazně zlepšila a evakuovaní se začali do letoviska vracet. Lesy hoří i na řeckém Peloponésu či ostrově Lesbos. Další evakuace čekala také Španělsko. Francouzské úřady naopak povolily 84 tisícům osob evakuovaným kvůli požárům v departementu Gironde, aby se vrátily do svých domovů.
11:43Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Při amerických útocích zemřeli v Íránu tři členové rodiny, uvedla íránská média

Při amerických útocích zemřeli v noci na čtvrtek v Íránu tři členové jedné rodiny včetně dvouletého dítěte, píše Fars. Další dvě děti utrpěly zranění. Odpoledne íránské revoluční gardy informovaly o smrti tří svých členů při útoku USA na severozápadě země. Armáda USA podnikla další vzdušné údery na Írán v reakci na to, že se Teherán o den dříve pokusil zaútočit na vojenské základny USA na Blízkém východě, uvedlo oblastní velitelství amerických sil CENTCOM. Jordánsko ve čtvrtek už zneškodnilo pět střel z Íránu.
03:07Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ptačí chřipka je v Austrálii. Vědci hlásí desítky případů a obávají se šíření

Mezi volně žijícími ptáky v Austrálii se poprvé začal šířit vysoce nakažlivý virus ptačí chřipky H5N1. Podle agentury AFP to ve středu oznámila hlavní státní veterinářka Beth Cooksonová. Podle ní jde o očekávaný, ale znepokojivý vývoj, který může vést k rozsáhlejšímu šíření nákazy mezi divokými zvířaty.
před 4 hhodinami

Americký soud shledal muže, jenž pobodal Rushdieho, vinným z terorismu

Americký soud ve středu shledal muže, který v roce 2022 ve státu New Yorku pobodal spisovatele Salmana Rushdieho, vinným ze zapojení do terorismu a z podpory libanonského šíitského militantního hnutí Hizballáh. Informovala o tom agentura AFP. Jiný soud už loni Hadiho Matara, který má americké a libanonské občanství, poslal za útok na Rushdieho na 25 let do vězení.
01:51Aktualizovánopřed 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.