Španělská vláda schválila nařízení, které v souvislosti s napjatou situací mezi Madridem a Barcelonou usnadňuje firmám přemístění jejich sídla z Katalánska. Podle zdrojů Reuters přesune své sídlo z Katalánska do Valencie třetí největší španělská banka Caixabank. Stejné rozhodnutí avizoval ve čtvrtek i další z velkých finančních domů, Banco Sabadell.
Díky dekretu, jehož schválení vláda avizovala v předchozích dnech, nebude vedení firem potřebovat k přesunu sídla souhlas valné hromady akcionářů, postačí
rozhodnutí dozorčí rady. Podle španělského ministra hospodářství Luise de Guindose citovaného listem ABC je nařízení reakcí na výzvu řady firem, které se „potýkaly s obtížemi při provozování svých běžných aktivit v části území (španělského) státu“.
Některé firmy daly najevo obavy ze současného vývoje po protiústavním nedělním referendu, jehož výsledku chce separatistické vedení Katalánska využít k vyhlášení nezávislosti na Španělsku. Očekávané zásahy španělské vlády podle podniků mohou vyvolat obavy a chaos, což by mohlo ohrozit jejich situaci.
Caixabank, která je třetí největší španělskou bankou, schválila odchod z Katalánska. Své rozhodnutí zdůvodnila nejistou politickou a právní situací v regionu po referendu o nezávislosti.
Stejné rozhodnutí avizoval ve čtvrtek další z velkých finančních domů, Banco Sabadell. Odchod této dvojice by mohl Katalánsku způsobit značné škody nejen finančního rázu. Caixabank a nadace Caixa, která ji kontroluje, mají v regionu mimořádně silnou ekonomickou a finanční pozici. Jsou i důležitým sponzorem kulturních a sociálních programů.
O přesunu rozhodl i Gas Natural
Z katalánské Barcelony do Madridu se přestěhuje i třetí největší španělský distributor plynu a elektřiny, společnost Gas Natural.
Pro odchod z Katalánska se v týdnu rozhodly i dva další, menší podniky obchodované na burze, biotechnologická firma Oryzon Genomics a telekomunikační společnost Eurona Wireless Telecom.
Pro Katalánsko by plná nezávislost znamenala značné ekonomické riziko, napsala agentura AP. Region by oficiálně opustil Evropskou unii a společnou evropskou měnu euro a musel by zavést vlastní měnu. To by mohlo vést k hromadným bankrotům, neboť nová měna by pravděpodobně oslabila a podniky a regionální vláda by dluhy denominované v eurech splácely novými, devalvovanými penězi, domnívá se AP.
