Politolog Dvořák o Katalánsku: Za radikalizací je i neústupnost centrální španělské vlády

Nahrávám video
Politolog Dvořák o Katalánsku: Za radikalizací je i neústupnost centrální španělské vlády
Zdroj: ČT24

Současné napětí mezi Madridem a Barcelonou odstartovalo před lety tím, že španělská vláda trvale odmítala nárok Katalánců na správu vlastních peněz. V Interview ČT24 to řekl politolog Pavel Dvořák z Masarykovy univerzity. Neústupnost centrální vlády podle něj mohla přispět k radikalizaci politické scény, ale i společnosti. Katalánsko se na druhou stranu už teď těší hluboké autonomii, zdůraznil expert na mezinárodní vztahy.

Španělská vláda varovala předem, že chce referendu zabránit všemi možnými prostředky. Nejprve zatýkala politické představitele Katalánska. 

Krize v zemi se pak prohloubila, upozornil Dvořák. Nedělní střety mezi policií a stoupenci nezávislosti si vyžádaly stovky zraněných. Zásah policie odsoudil Brusel.

„I Španělé, kteří vnímají Katalánsko jako integrální součást země, mohou v těchto dnech vnímat velmi negativně to, jak bezpečnostní složky vůči voličům zasáhly,“ podotkl politolog.

Katalánsko
Zdroj: ČT24

Podle něj je ale otázkou, zda centrální vláda mohla postupovat nenásilně. „Dalo se možná očekávat, že v momentě, kdy bude stát proti sobě řada voličů a ozbrojený kordon policistů, kteří mají jasný příkaz nenechat je volit, tak to je vždy nebezpečné,“ myslí si Dvořák.

Španělský premiér Mariano Rajoy označil počínání policie za pevné a klidné. Nyní vláda hovoří o nutnosti dialogu a kompromisu. „Není to ale tak dávno, co se Rajoy nechal slyšet, že neustoupí ze svých základních představ o katalánské autonomii, které byly přesně proti tomu, co si Katalánci představují,“ připomněl Dvořák.

Právě tato tvrdá slova podle něj mohla vést k radikalizaci politické scény i společnosti. Katalánci tvrdí, že španělský ústavní rámec jim nedovoluje rozvoj, jaký si zaslouží, vysvětlil Dvořák. „Radikalizace byla postupná, že se došlo do takového extrému, je ale trošku překvapivé,“ poznamenal politolog.

Katalánci tvoří skoro pětinu španělské populace

Vše začalo tím, že španělská vláda trvale odmítala nárok Katalánců na správu vlastních peněz. „Jde o systém, kdy by si spravovali své daně, vybírali je na svém území a každý rok by se sešli s centrální vládou a do státní kasy by odevzdali část finančních prostředků, aby stát mohl vykonávat měnovou, obrannou, zahraniční politiku,“ uvedl Dvořák.

Tento systém už funguje v případě menšího Baskicka a Navarry. „Na obranu centrální vlády ale musím říct, že množství peněz, které si Katalánci spravují, je poměrně vysoké,“ konstatoval politolog s tím, že Katalánci přitom v minulosti toto právo už měli. „Katalánců je skoro osm milionů, to je téměř pětina populace. Ty peníze by potom (ve státní kase) trochu chyběly,“ upozornil Dvořák.

Když jdete po Barceloně, na každém třetím balkoně visí katalánská republikánská vlajka. Když jedete na venkov, většina populace tam mluví v podstatě výhradně katalánsky. Poznáte to na zvycích nebo na tom, že vám odpovídají na španělštinu katalánštinou.
Pavel Dvořák
politolog z Masarykovy univerzity

Druhým problémem pak je odmítání autonomního statutu ze strany Madridu, tedy ústavy regionu Katalánsko. Přijat byl v roce 2006, a to jak katalánským, tak i španělským parlamentem, a následně v referendu.

„Následně ale statut napadly některé subjekty, mezi jinými Lidová strana, která označila některé články za protiústavní a podala žalobu k ústavnímu soudu. Udělala to i jiná autonomní společenství,“ přiblížil Dvořák historii sporu. Ústavní soud v roce 2010 čtrnáct článků zrušil a 27 jich reinterpretoval.

„Není to většina statutu, ale jde o články pro Katalánce citlivé,“ prohlásil odborník na mezinárodní vztahy. To, že by Madrid nyní v reakci na odsouhlasení nezávislosti pozastavil Katalánsku autonomii, si představit moc nedovede, protože by to pravděpodobně vedlo k „hlasité reakci občanské společnosti“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 2 hhodinami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 4 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 6 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 6 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...