Politolog Dvořák o Katalánsku: Za radikalizací je i neústupnost centrální španělské vlády

27 minut
Politolog Dvořák o Katalánsku: Za radikalizací je i neústupnost centrální španělské vlády
Zdroj: ČT24

Současné napětí mezi Madridem a Barcelonou odstartovalo před lety tím, že španělská vláda trvale odmítala nárok Katalánců na správu vlastních peněz. V Interview ČT24 to řekl politolog Pavel Dvořák z Masarykovy univerzity. Neústupnost centrální vlády podle něj mohla přispět k radikalizaci politické scény, ale i společnosti. Katalánsko se na druhou stranu už teď těší hluboké autonomii, zdůraznil expert na mezinárodní vztahy.

Španělská vláda varovala předem, že chce referendu zabránit všemi možnými prostředky. Nejprve zatýkala politické představitele Katalánska. 

Krize v zemi se pak prohloubila, upozornil Dvořák. Nedělní střety mezi policií a stoupenci nezávislosti si vyžádaly stovky zraněných. Zásah policie odsoudil Brusel.

„I Španělé, kteří vnímají Katalánsko jako integrální součást země, mohou v těchto dnech vnímat velmi negativně to, jak bezpečnostní složky vůči voličům zasáhly,“ podotkl politolog.

Katalánsko
Zdroj: ČT24

Podle něj je ale otázkou, zda centrální vláda mohla postupovat nenásilně. „Dalo se možná očekávat, že v momentě, kdy bude stát proti sobě řada voličů a ozbrojený kordon policistů, kteří mají jasný příkaz nenechat je volit, tak to je vždy nebezpečné,“ myslí si Dvořák.

Španělský premiér Mariano Rajoy označil počínání policie za pevné a klidné. Nyní vláda hovoří o nutnosti dialogu a kompromisu. „Není to ale tak dávno, co se Rajoy nechal slyšet, že neustoupí ze svých základních představ o katalánské autonomii, které byly přesně proti tomu, co si Katalánci představují,“ připomněl Dvořák.

Právě tato tvrdá slova podle něj mohla vést k radikalizaci politické scény i společnosti. Katalánci tvrdí, že španělský ústavní rámec jim nedovoluje rozvoj, jaký si zaslouží, vysvětlil Dvořák. „Radikalizace byla postupná, že se došlo do takového extrému, je ale trošku překvapivé,“ poznamenal politolog.

Katalánci tvoří skoro pětinu španělské populace

Vše začalo tím, že španělská vláda trvale odmítala nárok Katalánců na správu vlastních peněz. „Jde o systém, kdy by si spravovali své daně, vybírali je na svém území a každý rok by se sešli s centrální vládou a do státní kasy by odevzdali část finančních prostředků, aby stát mohl vykonávat měnovou, obrannou, zahraniční politiku,“ uvedl Dvořák.

Tento systém už funguje v případě menšího Baskicka a Navarry. „Na obranu centrální vlády ale musím říct, že množství peněz, které si Katalánci spravují, je poměrně vysoké,“ konstatoval politolog s tím, že Katalánci přitom v minulosti toto právo už měli. „Katalánců je skoro osm milionů, to je téměř pětina populace. Ty peníze by potom (ve státní kase) trochu chyběly,“ upozornil Dvořák.

Když jdete po Barceloně, na každém třetím balkoně visí katalánská republikánská vlajka. Když jedete na venkov, většina populace tam mluví v podstatě výhradně katalánsky. Poznáte to na zvycích nebo na tom, že vám odpovídají na španělštinu katalánštinou.
Pavel Dvořák
politolog z Masarykovy univerzity

Druhým problémem pak je odmítání autonomního statutu ze strany Madridu, tedy ústavy regionu Katalánsko. Přijat byl v roce 2006, a to jak katalánským, tak i španělským parlamentem, a následně v referendu.

„Následně ale statut napadly některé subjekty, mezi jinými Lidová strana, která označila některé články za protiústavní a podala žalobu k ústavnímu soudu. Udělala to i jiná autonomní společenství,“ přiblížil Dvořák historii sporu. Ústavní soud v roce 2010 čtrnáct článků zrušil a 27 jich reinterpretoval.

„Není to většina statutu, ale jde o články pro Katalánce citlivé,“ prohlásil odborník na mezinárodní vztahy. To, že by Madrid nyní v reakci na odsouhlasení nezávislosti pozastavil Katalánsku autonomii, si představit moc nedovede, protože by to pravděpodobně vedlo k „hlasité reakci občanské společnosti“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
17:36Aktualizovánopřed 10 mminutami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
09:25Aktualizovánopřed 11 mminutami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 1 hhodinou

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
18:27Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 1 hhodinou

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Po pádu dvou lavin v Rakousku zemřelo nejméně pět lidí

Po pádu dvou lavin zemřelo v Rakousku nejméně pět lidí. Neštěstí se stalo v oblasti salcburského Pongau. S odkazem na horskou záchrannou službu o tom informuje agentura APA. Národnost mrtvých zatím není známa.
před 4 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...