Jedna z největších španělských bank přestěhuje sídlo z Katalánska. Další to zvažují

Pátá největší španělská banka Banco Sabadell se rozhodla přesunout své oficiální sídlo z Katalánska do provincie Alicante. Oznámila to mluvčí společnosti. O podobném kroku nyní uvažuje rovněž větší konkurent Caixabank. Banco Sabadell a Caixabank jsou největšími bankami sídlícími v Katalánsku, které se nyní chystá vyhlásit nezávislost na Španělsku.

Vedení společnosti Banco Sabadell se na čtvrtečním mimořádném zasedání dohodlo, že domovská adresa banky bude přesunuta do Alicante, ale její fyzické ústředí včetně zaměstnanců zůstane v Katalánsku.

Banky sídlící v Katalánsku se obávají zejména toho, že by se v případě vyhlášení nezávislosti mohly ocitnout mimo eurozónu a ztratit přístup k financování ze strany Evropské centrální banky (ECB), napsala agentura AFP.

Caixabank bude podle agentury Reuters o možném přesunu oficiálního sídla mimo Katalánsko jednat v pátek. Na katalánském bankovním sektoru se podílí zhruba polovinou a z hlediska tržní hodnoty je největším podnikem v tomto regionu.

Španělsko prý schválí dekret zjednodušující přesuny sídel

Španělská vláda podle zdrojů agentury Reuters v pátek schválí dekret, jenž přesuny oficiálních sídel podniků z Katalánska usnadní. Tento vývoj by mohl mít negativní dopad na finanční situaci Katalánska.

Chystaný dekret centrální vlády je údajně ušit na míru právě pro firmu Caixabank, které má umožnit přesunout domovskou adresu bez svolání valné hromady akcionářů, již pro takovýto krok vyžadují stanovy. „Vláda pracuje na změně zákona, aby již nebylo zapotřebí svolání valné hromady, které by zbrzdilo změnu oficiálního sídla v případě mimořádných okolností,“ uvedl jeden ze zdrojů.

Caixabank je podle zdrojů listu Financial Times znepokojena tím, že vyhlášení nezávislosti, které by mohlo přijít už příští týden, vyvolá zásah centrální španělské vlády, destabilizuje region a město. „Peníze a strach nejdou dohromady,“ řekl listu zdroj, který je informován o situaci v bance.

Rozhodnutí Caixabank opustit Barcelonu by mohlo znamenat pro Katalánsko šok. Banka a nadace Caixa, která ji kontroluje, mají v regionu mimořádnou silnou ekonomickou a finanční pozici. Jsou i důležitým sponzorem kulturních a sociálních programů.

Pro odchod z Katalánska se již tento týden rozhodly dva menší podniky obchodující na burze, biotechnologická firma Oryzon Genomics a telekomunikační společnost Eurona Wireless Telecom. Oba podniky nicméně odmítly sdělit, zda jejich krok souvisí s nedělním referendem o nezávislosti regionu.

Řada španělských i zahraničních podniků tento týden vyjádřila ohledně vývoje v Katalánsku obavy. „Jako obchodník, Španěl i člověk jsem velmi znepokojen a vystrašen tím, co se děje,“ prohlásil Juan Roig, předseda správní rady největšího španělského maloobchodního prodejce potravin Mercadona.

Vlivná katalánská podnikatelská skupina Cercle d'Economia ve středu kvůli vyhlídkám na vyhlášení nezávislosti Katalánska na Španělsku vyjádřila mimořádné znepokojení a vyzvala představitele obou stran k rozhovorům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zpětinásobit výkon větrných elektráren? Podle vznikající vlády je cíl nereálný

Vládní strategie počítá s cílem, aby v Česku do konce dekády vzrostl výkon větrných elektráren na jeden a půl gigawattu. Za pět let by se tak měl oproti současnosti zpětinásobit. Vznikající kabinet to ale nepovažuje za reálné. Podle zástupců oboru je ovšem řada projektů v přípravě a cíli se pořád ještě lze alespoň přiblížit.
před 12 hhodinami

Hospodářská krize v Libanonu vyhnala nahoru ceny elektřiny

Libanon, kdysi přezdívaný Švýcarsko Blízkého východu, uvázl v hluboké hospodářské krizi. Politická paralýza, bezpečnostní nestabilita a válka domácího teroristického hnutí Hizballáh s Izraelem z let 2023 a 2024 připravily tamní měnu o 97 procent hodnoty oproti roku 2019. Tyto problémy rovněž uvrhly osm z deseti obyvatel do vážných existenciálních problémů a zvýšily ceny elektřiny.
před 14 hhodinami

V rozpočtu může chybět až čtrnáct miliard na dávky, řekl Jurečka. Podle ANO je to víc

V návrhu rozpočtu na příští rok může chybět až čtrnáct miliard na sociální výdaje, připustil pro ČT ministr práce a sociálních věcí v demisi Marian Jurečka (KDU–ČSL). Ujistil však, že na důchody nebo dávky stát peníze prostě najít musí. Odmítl také kritiku hnutí ANO, že v resortu může scházet skoro 32 miliard korun. Pravděpodobná budoucí vládní koalice tvrdí, že v rozpočtu chybí celkem desítky miliard korun.
před 16 hhodinami

ŘSD nepodepisuje nové smlouvy

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) dál nepodepisuje kontrakty na nové projekty. K realizaci jsou sice připravené, jenže chybí peníze. V nejistotě se tak ocitají i klíčové stavby.
včeraAktualizovánovčera v 22:33

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probírali povolenky ETS 2

V Událostech, komentářích z ekonomiky hovořili ekonom a hlavní poradce České bankovní asociace Miroslav Zámečník, hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda a europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) o emisních povolenkách ETS 2 nebo o plánech vznikající vlády převést poplatek za obnovitelné zdroje na rozpočet. Debatou provázela Nina Ortová.
včeraAktualizovánovčera v 20:26

Zrušení poplatků za obnovitelné zdroje vyjde na 18 miliard, říká Schillerová. Jurečka varuje před plošností

Místopředsedkyně ANO Alena Schillerová v pořadu Otázky Václava Moravce kritizovala, že v rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury chybí desítky miliard korun. „Dopravní stavby jsou pro nás absolutní priorita,“ uvedla. Ministr v demisi Marian Jurečka (KDU-ČSL) uznal, že tato složka je problematická. Podle ekonoma Jiřího Rusnoka by dávalo smysl kvůli dopravním stavbám i zvýšit deficit. Stejně jako Jurečka naopak kritizoval, aby schodek rostl kvůli plošnému dotování cen energií nebo snížení odvodů OSVČ.
včera v 17:29

V návrhu rozpočtu dopravního fondu nejsou peníze na silnice druhé a třetí třídy

V návrhu rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) na příští rok nejsou vyčleněny peníze na opravy a rekonstrukce silnic druhé a třetí třídy, které jsou v samostatné působnosti krajů, uvedla vláda v demisi. Pokud stát ponechá odpovědnost za tyto komunikace regionům, ale přestane je financovat, povede to k rychlé degradaci dopravní infrastruktury, obává se předseda Asociace krajů ČR a hejtman Zlínského kraje Radim Holiš (ANO).
včeraAktualizovánovčera v 14:17

Schodek státního rozpočtu by mohl být vyšší, řekla Schillerová

Skutečný schodek státního rozpočtu by nakonec mohl být v příštím roce vyšší než zatím předpokládaných 286 miliard korun, připustila v rozhovoru pro ČT místopředsedkyně ANO Alena Schillerová. Její hnutí tvrdí, že ve výdajích návrhu rozpočtu, který připravila vláda v demisi Petra Fialy (ODS), může reálně chybět minimálně 85 miliard korun. Končící kabinet to ale odmítá.
15. 11. 2025
Načítání...