Katalánsko se zmítá v legislativní a národní krizi a nelze vyloučit, že se region, který představuje pětinu bohatství celé země, od Španělska odtrhne. Evropě pak ale může, jako důsledek situace ve Španělsku, hrozit i další dluhopisová krize, shodují se někteří ekonomové. Znamenalo by to tedy prudký růst úrokových sazeb zejména v periferních zemích a regionech, které čelí riziku odštěpení určitého území, uvedl pro web ČT24 analytik BH Securities Vlček.
Španělsko a Katalánsko jsou v centru pozornosti světových médií a situace je vážná nejen pro obě zmíněné strany, ale také pro zbytek Evropy. Na jedné straně je ekonomika tohoto území větší než u většiny zemí eurozóny a tvoří až 19 procent španělského HDP.
Při přepočtení hrubého domácího produktu na hlavu je Katalánsko zhruba na průměru EU, ale cca o 20 procent vyšší, než zbytek Španělska. Pro srovnání, HDP na obyvatele v celém Španělsku vychází na 24 tisíc eur ročně, v Katalánsku pak 28 590 eur (cca 741 tisíc korun).
„A také tak zvaný Giniho koeficient ekonomické nerovnosti je v Katalánsku nižší než ve zbytku Španělska,“ konstatuje analytik BH Securities Martin Vlček.
Na straně druhé má však region zadluženost ve výši 35 procent HDP, což je více než španělský průměr. A špatná zpráva je, že kreditní rating lokálních dluhopisů byl horší než u těch španělských již před nynější politickou krizí.
A je logické, že nyní úrokové sazby katalánského dluhu poskočily ještě výš. „To prodraží splátku úroků a region si bude půjčovat za horší, tedy vyšší sazby. Takže jako každá mince, i situace Katalánska, má dvě strany,“ vysvětluje analytik Vlček.
Nižší míra nezaměstnanosti
Nicméně, dalšími pozitivy ve prospěch Katalánska je zase nižší míra nezaměstnosti ve výši 13,2 procent oproti 17,2 procent v celé zemi. A co se zahraničních investic týče, proudí jich sem zhruba čtvrtina z celkových peněz určených pro Španělsko – asi 37 miliard eur (926 miliard korun).
Co se však Kataláncům nelíbí, je fakt, že ačkoliv tvoří pouze 16 procent španělské populace, platí dvacet procent všech daní a zpět dostávají pouze 14 procent výdajů španělského rozpočtu. Řada z nich proto zastává názor, že přispívají do společného španělského rozpočtu příliš a nedostávají zpět patřičný díl.
„Katalánie již dříve žádala, aby mohla vybírat vlastní lokální daně, podobně jako region Baskicka. Je velmi pravděpodobné, že tato možnost bude výsledkem nyní očekávaného vyjednávání, pokud nedojde k jednostrannému vyhlášení skutečné nezávislosti,“ míní Vlček.
Akciové trhy blikají červeně
Akciovým trhům v Evropě tak vládne už od středy červená. „Nejhorším parketem se stal ten španělský, který přichází o 2,5 procenta kvůli rostoucím obavám ohledně Katalánska,“ říká analytik Komerční banky Miroslav Frayer.
Španělský akciový index a španělské dluhopisy reagovaly na eskalaci politické situace v zemi negativně. „Je ale až s podivem, jak zbytek evropských akciových indexů a dluhopisů situaci ignoruje. Přitom by mohla vytvořit rozbušku pro další referenda v jiných zemích. Nabízí se otázka odštěpení severní Itálie, ale i další příklady. Skotsko neopustilo Velkou Británii pouze ‚o fous‘. Naopak celá Velká Británie zdlouhavě jedná o brexitu,“ říká Vlček.
Nejvíce tedy v minulých dnech klesaly španělské akcie. Španělský index IBEX 35 ve středu poklesl o více než dvě procenta, protože ho tíží banky, jejichž akcie ve středu poklesly o více než pět procent. Důvod je prostý. Katalánský parlament by v pondělí měl hlasovat o odtržení Katalánska od Španělska. To je pro španělskou ekonomiku velká hrozba.
„Přišla by o to nejlepší, co má. Z pohledu státního rozpočtu je Katalánsko dojná kráva a z pohledu technologií je tahoun ekonomiky. Navíc je to hrozba i pro EU. Španělsko je její čtvrtá největší ekonomika,“ říká hlavní ekonom Next Finance Vladimír Pikora.
Je proto podle Pikory logické, že ochota investorů půjčovat Španělsku drasticky klesla. Půjčky se mu tak najednou prodraží. Rozdíl výnosů dluhopisů Německa a Španělska se rychle rozevírá. „U desetiletého dluhu si dnes Španělé půjčují o 1,4 procentního bodu dráž než Němci a lze předpokládat, že ve čtvrtek to bude už 1,5 procentního bodu,“ říká Pikora.
Trhy se bojí, co bude dále
Pojištění před nesplacením španělského dluhu dál zdražuje. Trhy se vývoje totiž bojí a už se to projevuje i mimo Španělsko, protože rostou i výnosy italských dluhopisů.
„Nejhorší na tom je, že se někteří investoři bojí o španělské banky. Ty přežily poslední krizi jen díky záchraně Evropy. ECB přitom jasně potvrdila, že jihoevropský dluh vlád a bank není vyřešen: žádá totiž evropské banky, aby si daly stranou peníze jako rezervu na nesplácené úvěry. Moc se to neví, ale objem špatných úvěrů v bankách eurozóny se už blíží bilionu eur,“ vysvětluje Pikora.
Klid běžných Španělů se sice snažil udržet i španělský ministr hospodářství Luis de Guindos, když prohlásil, že katalánské, španělské i evropské banky jsou stabilní a jejich klienti se nemají čeho bát. „Myslím, že každý chápe, že tohle se běžně neříká. Neříká se to, protože se to považuje za samozřejmé. Španělský ministr hospodářství to asi za samozřejmé nepovažoval, když cítil potřebu veřejnost uklidňovat. Ale je pravdou, že zatím nejsou známé žádné veřejné informace, které by jeho slova vyvracely,“ dodává Pikora.
Klíčový bude dluh
Teoreticky ale může Evropě jako důsledek situace ve Španělsku hrozit další dluhopisová krize, tedy prudký růst úrokových sazeb zejména v periferních zemích a regionech, které čelí riziku odštěpení určitého území, míní analytik Vlček.
Pokud by se Katalánsko osamostatnilo, je otázka, co se stane s jeho dluhem. Evropská unie by sice velmi pravděpodobně uznala katalánské území jako součást EU a eurozóny, ale co kdyby ne?
„Katalánský dluh má jako většina jiných dluhů většinou jasně stanovenou měnu, ve které je veden, splácen a také na konci období vrácen věřiteli. Pokud by ale samostatné Katalánsko z nějakého důvodu uzákonilo vlastní měnu, existuje určité riziko, že by se mohlo snažit přetransformovat jednostranně dluh na tuto lokální měnu. Ta by mohla být například výrazně slabší než euro, takže by věřitelé ztratili část reálné hodnoty svých investic do katalánského dluhu,“ říká Vlček.
Klíčová otázka pro katalánské dluhopisy také je, zda například ECB by byla ochotna v rámci nákupů eurových dluhopisů kupovat i ty katalánské. „To zásadně mění pohled na jejich rizikovost a tomu by odpovídaly i výrazně vyšší sazby, pokud by ECB katalánský dluh nezahrnula do nákupů,“ dodává Vlček.
Převzetí části španělského dluhu?
Analytik Vlček se zamýšlí nad tím, jak se v případě nezávislosti Katalánska vyřeší fakt, že by si tento region měl vzít na sebe i určitou poměrnou část celkového španělského dluhu. Jakým klíčem určit spravedlivé číslo?
Španělský dluh by dále zhoršil zadlužení Katalánska, což by se pravděpodobně negativně projevilo dalším růstem úrokových sazeb, které by Katalánsko muselo platit. Narostla by tak najednou nejen celková částka dluhu, ale i výše splátek na stejné množství dluhu.
A co se stane, pokud by naopak Katalánsko žádné dluhy Španělska nepřevzalo? Co kdyby se poté „naštvaly“ další regiony a postupně se odtrhla většina španělského území bez převzetí dluhu?
„Celý dluh španělské vlády by pak zůstal na malinké zbývající španělské ekonomice, takže by se tento dluh stal prakticky zcela jistě nesplatitelný a španělské dluhopisy by se staly prakticky bezcenné,“ dodává Vlček.
Dopady na Česko by měly být minimální
V ekonomické rovině by dopady na Česko měly být v nejbližší době minimální, souhlasí analytici. „Naopak, v konkrétních případech můžeme benefitovat. Pokud se budou investoři bát investovat do Katalánska, může být více využívána například česká výrobní kapacita automobilového koncernu Volkswagen v Mladé Boleslavi a Kvasinách i na výrobu vozů Seat. Takže problémy s výrobou v Katalánsku by mohly vést k přesunům k nám v případě škodovky, ale i jiných firem,“ říká Vlček.
Katalánsko je totiž tradičním průmyslovým srdcem země, podobně jako sever Itálie. V regionu má sídlo například známá Telefónica, ale i další významné firmy jako automobilka Seat, patřící do koncernu Volkswagen a i věhlasný fotbalový klub FC Barcelona.
To, že v Česku zatím žádná velká nerzvozita nepanuje, dokládá podle Pikory i fakt, že koruna sílí a je dokonce nejsilnější od intervencí ČNB. „Koruna bude proto posilovat dál směrem ke 25,50 CZK/EUR. Pokud by se však španělská krize šířila i mimo Španělsko, dočasně skokově oslabí,“ konstatuje Pikora.
Problémem je v této chvíli skutečně spíše politické riziko. „Tedy pokud by situace v Katalánsku eskalovala celkové politické potíže Evropské unie, rozpoltila by ji a politicky paralyzovala,“ dodává Vlček.
