Další banka v problémech, tentokrát ve Španělsku. Nákaza ale zřejmě nehrozí

Po problémech italských bank, kdy Řím chystá pod tlakem unijních institucí sanaci dvou problémových regionálních bank, se pozornost evropského bankovního trhu v těchto dnech přesouvá do Španělska, kde de facto zkrachovala šestá největší banka v zemi, Banco Popular. Ta si s sebou nesla balík nevypořádaných špatných úvěrů a hypoték ještě z roku 2008.

Italská vláda nyní pod tlakem unijních institucí přesvědčuje velké italské banky, aby k záchraně dvou problémových regionálních bank Popolare di Vicenza a Veneto Banca finančně přispěly, protože jejich uzavření by nakonec italský bankovní sektor mohlo stát mnohem víc, potvrdily ve čtvrtek agentuře Reuters informované zdroje.

Tlak na upadající italské regionální banky ze strany EU zesílil poté, co tento týden Evropská komise, Evropská centrální banka a unijní výbor pro řešení bankovních krizí (SRB) přiměly Španělsko, aby prodalo problematickou Banco Popular největší španělské bance Santander. Ve středu jeden z činitelů EU řekl, že vyřešení situace Banco Popular může posílit argumenty pro uzavření dvou ztrátových italských bank se sídlem v Benátkách.

Veneto Banca a Popolare di Vicenza mají podle unijních úřadů získat ze soukromých zdrojů dodatečný kapitál v částce 1,2 miliardy eur (31,5 miliardy korun). To si Brusel vymínil jako podmínku pro jejich záchranu státem. Obě banky potřebují nový kapitál v celkovém objemu 6,4 miliardy eur.

Banky i vláda zvažují, jak přistoupit k sanaci

Podle jednoho ze zdrojů nyní zdravější italské banky spolu s vládou zvažují, jak přikročit k sanaci obou benátských bank. Další zdroj uvedl, že Řím vyvíjí tlak na největší ústavy Intesa SanPaolo a UniCredit, protože jejich zapojení do sanace by přimělo další banky, aby je následovaly.

Kdyby byly obě banky uzavřeny, museli by jejich vkladatelé dostat z garančního fondu až do částky sto tisíc eur na jednoho. Podle jednoho ze zdrojů by to stálo ostatní banky, které tento fond financují, až desetinásobek toho, co by je stála jejich záchrana. Už loni přispěly zdravé italské banky k rekapitalizaci obou těchto bank sumou 3,4 miliardy eur, to ale brzy odčerpaly další úvěrové ztráty a odliv vkladů.

Banco Popular
Zdroj: ČTK/AP/Manu Fernandez

Možnost nákazy na ostatní španělské banky je relativně malá

Španělská Banco Popular měla problémy řadu let a dle agentury Bloomberg měla třikrát větší podíl problémových úvěrů, než je průměr španělských bank. Takže šlo spíše o ojedinělý případ, respektive jeden z nejhorších.

Zatímco v Americe situace vyeskalovala v roce 2008-2009 do takové míry, že tamní orgány byly nuceny banky bailoutovat velmi narychlo a prakticky najednou, tak v Evropě se problém léta odkládal a řeší se postupně v klidu a potichu nyní. „Je to pro trhy určitě snesitelnější varianta. Problém sice nezmizí, ale díky několikanásobné velikosti nového majitele se výrazně zředí a nebude mít na banku takový drastický dopad. Navíc španělská banka vlastně oficiálně nezkrachovala, jelikož ji za symbolickou korunu koupila největší bankovní instituce v zemi, Banco Santander,“ konstatuje analytik BH Securities Martin Vlček.

Evropská centrální banka nařídila likvidaci šesté největší španělské banky Banco Popular pro insolvenci. Jako důvod uvedla signifikantní zhoršení pozice likvidity v posledních dnech, takže by banka velmi pravděpodobně nebyla schopna splácet své závazky. Problém banky trval řadu let a opakovaně akcionáře požádala o nové peníze.

Banku tížil balík zhruba 37 miliard EUR nesplácených hypotečních úvěrů ještě z dob před finanční krizí. Ale situaci v posledních dnech rapidně zhoršil zrychlený výběr peněz zákazníky banky, kteří zavětřili problémy a z banky během několika málo týdnů vybrali zhruba 18 miliard eur. ECB se proto rozhodla rychle jednat.

Sídlo ECB ve Frankfurtu nad Mohanem
Zdroj: Kai Pfaffenbach/Reuters

„Ze strany ECB jde o první případ použití tohoto režimu naložení s kolabující bankou adoptovaného po finanční krizi. Poté, co v případě italské monte dei Paschi ECB tolerovala použití peněz daňových poplatníků ještě předtím, než dojde ke ztrátám majitelů akcií a dluhopisů, udělala v případě španělské banky první precedens, kdy skutečně aplikovala svá pravidla tak, jak byla pravděpodobně zamýšlená, tedy méně benevolentně, než je doposud ECB aplikovala,“ konstatuje Vlček.

Santander koupí všechny akcie kolabující banky za symbolické 1 euro celkem, takže akcionáři kolabující banky odejdou prakticky s prázdnou. Santander vydá nové akcie v objemu zhruba 7 miliard eur na pokrytí ztrát z úvěrů koupené banky. Operace má pro banku dle představitelů banky začít být zisková od roku 2019. „Akcionáři kolabující banky ztratili vše, majitelé takzvaných AT1 and AT2 dluhopisů, tedy dluhu s nejnižším postavením v žebříčku dluhových závazků, utrpěly ztrátu zhruba dvě miliardy eur, zatímco majitelé tzv. seniorního dluhu, který stojí v žebříčku výše, byli ušetřeni ztrát.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ŽivěSněmovna jedná o rozpočtu. Poslanci navrhují přesuny peněz

Poslanecká sněmovna ve středu ve druhém čtení projednává návrh státního rozpočtu na letošní rok. Poslanci mohou přednášet své návrhy na přesuny peněz uvnitř rozpočtu. Ve sněmovním systému bylo ráno devět desítek pozměňovacích návrhů, především opozičních. Jsou tam ale již čtyři avizované koaliční návrhy v celkovém objemu asi 1,1 miliardy korun. Celkový schodek 310 miliard korun, který sněmovna schválila v prvním čtení, už poslanci měnit nemůžou, mohou jen navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu.
03:23AktualizovánoPrávě teď

Inflace v Česku byla v únoru 1,4 procenta, nejméně od října 2016, odhaduje ČSÚ

Spotřebitelské ceny v Česku vzrostly v únoru meziročně o 1,4 procenta. Inflace tak byla nejnižší od října 2016, vyplývá z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Zlevnily především energie. Ve srovnání s předchozím měsícem spotřebitelské ceny klesly o 0,1 procenta. Definitivní údaje ČSÚ zveřejní 10. března, v předchozích měsících potvrzovaly předběžný odhad.
09:10Aktualizovánopřed 27 mminutami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
2. 3. 2026

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
2. 3. 2026Aktualizováno2. 3. 2026

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
2. 3. 2026

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026
Načítání...