Další banka v problémech, tentokrát ve Španělsku. Nákaza ale zřejmě nehrozí

Po problémech italských bank, kdy Řím chystá pod tlakem unijních institucí sanaci dvou problémových regionálních bank, se pozornost evropského bankovního trhu v těchto dnech přesouvá do Španělska, kde de facto zkrachovala šestá největší banka v zemi, Banco Popular. Ta si s sebou nesla balík nevypořádaných špatných úvěrů a hypoték ještě z roku 2008.

Italská vláda nyní pod tlakem unijních institucí přesvědčuje velké italské banky, aby k záchraně dvou problémových regionálních bank Popolare di Vicenza a Veneto Banca finančně přispěly, protože jejich uzavření by nakonec italský bankovní sektor mohlo stát mnohem víc, potvrdily ve čtvrtek agentuře Reuters informované zdroje.

Tlak na upadající italské regionální banky ze strany EU zesílil poté, co tento týden Evropská komise, Evropská centrální banka a unijní výbor pro řešení bankovních krizí (SRB) přiměly Španělsko, aby prodalo problematickou Banco Popular největší španělské bance Santander. Ve středu jeden z činitelů EU řekl, že vyřešení situace Banco Popular může posílit argumenty pro uzavření dvou ztrátových italských bank se sídlem v Benátkách.

Veneto Banca a Popolare di Vicenza mají podle unijních úřadů získat ze soukromých zdrojů dodatečný kapitál v částce 1,2 miliardy eur (31,5 miliardy korun). To si Brusel vymínil jako podmínku pro jejich záchranu státem. Obě banky potřebují nový kapitál v celkovém objemu 6,4 miliardy eur.

Banky i vláda zvažují, jak přistoupit k sanaci

Podle jednoho ze zdrojů nyní zdravější italské banky spolu s vládou zvažují, jak přikročit k sanaci obou benátských bank. Další zdroj uvedl, že Řím vyvíjí tlak na největší ústavy Intesa SanPaolo a UniCredit, protože jejich zapojení do sanace by přimělo další banky, aby je následovaly.

Kdyby byly obě banky uzavřeny, museli by jejich vkladatelé dostat z garančního fondu až do částky sto tisíc eur na jednoho. Podle jednoho ze zdrojů by to stálo ostatní banky, které tento fond financují, až desetinásobek toho, co by je stála jejich záchrana. Už loni přispěly zdravé italské banky k rekapitalizaci obou těchto bank sumou 3,4 miliardy eur, to ale brzy odčerpaly další úvěrové ztráty a odliv vkladů.

Banco Popular
Zdroj: ČTK/AP/Manu Fernandez

Možnost nákazy na ostatní španělské banky je relativně malá

Španělská Banco Popular měla problémy řadu let a dle agentury Bloomberg měla třikrát větší podíl problémových úvěrů, než je průměr španělských bank. Takže šlo spíše o ojedinělý případ, respektive jeden z nejhorších.

Zatímco v Americe situace vyeskalovala v roce 2008-2009 do takové míry, že tamní orgány byly nuceny banky bailoutovat velmi narychlo a prakticky najednou, tak v Evropě se problém léta odkládal a řeší se postupně v klidu a potichu nyní. „Je to pro trhy určitě snesitelnější varianta. Problém sice nezmizí, ale díky několikanásobné velikosti nového majitele se výrazně zředí a nebude mít na banku takový drastický dopad. Navíc španělská banka vlastně oficiálně nezkrachovala, jelikož ji za symbolickou korunu koupila největší bankovní instituce v zemi, Banco Santander,“ konstatuje analytik BH Securities Martin Vlček.

Evropská centrální banka nařídila likvidaci šesté největší španělské banky Banco Popular pro insolvenci. Jako důvod uvedla signifikantní zhoršení pozice likvidity v posledních dnech, takže by banka velmi pravděpodobně nebyla schopna splácet své závazky. Problém banky trval řadu let a opakovaně akcionáře požádala o nové peníze.

Banku tížil balík zhruba 37 miliard EUR nesplácených hypotečních úvěrů ještě z dob před finanční krizí. Ale situaci v posledních dnech rapidně zhoršil zrychlený výběr peněz zákazníky banky, kteří zavětřili problémy a z banky během několika málo týdnů vybrali zhruba 18 miliard eur. ECB se proto rozhodla rychle jednat.

Sídlo ECB ve Frankfurtu nad Mohanem
Zdroj: Kai Pfaffenbach/Reuters

„Ze strany ECB jde o první případ použití tohoto režimu naložení s kolabující bankou adoptovaného po finanční krizi. Poté, co v případě italské monte dei Paschi ECB tolerovala použití peněz daňových poplatníků ještě předtím, než dojde ke ztrátám majitelů akcií a dluhopisů, udělala v případě španělské banky první precedens, kdy skutečně aplikovala svá pravidla tak, jak byla pravděpodobně zamýšlená, tedy méně benevolentně, než je doposud ECB aplikovala,“ konstatuje Vlček.

Santander koupí všechny akcie kolabující banky za symbolické 1 euro celkem, takže akcionáři kolabující banky odejdou prakticky s prázdnou. Santander vydá nové akcie v objemu zhruba 7 miliard eur na pokrytí ztrát z úvěrů koupené banky. Operace má pro banku dle představitelů banky začít být zisková od roku 2019. „Akcionáři kolabující banky ztratili vše, majitelé takzvaných AT1 and AT2 dluhopisů, tedy dluhu s nejnižším postavením v žebříčku dluhových závazků, utrpěly ztrátu zhruba dvě miliardy eur, zatímco majitelé tzv. seniorního dluhu, který stojí v žebříčku výše, byli ušetřeni ztrát.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

EK chce změnit pravidla fúzí, aby vznikali silní konkurenti firem z USA a Číny

Evropská komise (EK) plánuje přepracovat pravidla pro fúze. Chce odstranit některé překážky bránící vzniku velkých lokálních firem schopných konkurovat velkým podnikům ze Spojených států a Číny. Byla by to první zásadní revize politiky fúzí a akvizic za dvacet let, upozornila agentura Bloomberg.
před 6 hhodinami

Ekonomika vzrostla v prvním čtvrtletí meziročně o 2,1 procenta, odhaduje ČSÚ

Tuzemská ekonomika v letošním prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 2,1 procenta. Mezičtvrtletně byl hrubý domácí produkt (HDP) vyšší o 0,2 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici růst HDP očekávali.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

„Zběhnutí“ Emirátů je ranou pro Saúdy. Může rozkolísat ceny ropy

Odchod Spojených arabských emirátů (SAE) z organizací OPEC a OPEC+ je ranou pro prestiž Saúdské Arábie jako dominantního člena kartelu. Očekávané navýšení těžby ze strany SAE nejspíš povede ke zlevňování „černého zlata“ a podle řady analytiků může ceny rozkolísat. Otazníky visí i nad možnou další fragmentací organizace. Kvóty se totiž nelíbí i zemím jako Kazachstán, Nigérie či Venezuela.
před 11 hhodinami

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
29. 4. 2026Aktualizováno29. 4. 2026

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
29. 4. 2026

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
29. 4. 2026Aktualizováno29. 4. 2026

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
29. 4. 2026Aktualizováno29. 4. 2026

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...