Španělská vojenská policie při prohledávání kanceláří regionální katalánské vlády zatkla 12 lidí včetně tajemníka katalánského vicepremiéra Josepa Mariu Jového. Madrid tak pokračuje ve snaze zablokovat referendum o nezávislosti Katalánska, které má proběhnout 1. října. V Barceloně protestovaly tisíce lidí, demonstrovalo se také ve Valencii či v Madridu. O vlastním plebiscitu o nezávislosti uvažuje v dlouhodobém horizontu i vládní strana na Baleárských ostrovech.
Policie zatýkala v kancelářích katalánské vlády, o nezávislosti mluví i Baleáry
„Španělská vojenská policie vnikla do kanceláří, jež patří katalánské vládě,“ uvedl mluvčí regionu s tím, že konkrétně šlo o kanceláře ministerstva hospodářství, zahraničních vztahů a o kancelář premiéra. Při razii byl podle představitele katalánského ministerstva hospodářství zatčen tajemník vicepremiéra. Tři ze zatčených byli už propuštěni. Španělský premiér Mariano Rajoy razii a další kroky proti katalánské vládě hájil. „Vyzývám katalánskou vládu, aby upustila od svých cílů. Ví dobře, že toto referendum se nesmí konat. Nikdy nebylo legální ani legitimní,“ prohlásil Rajoy.
Madrid se snaží všemi zákonnými prostředky zabránit konání referenda. Generální prokuratura minulý týden přikázala policii zatýkat osoby, které ho budou připravovat, a nařídila vyšetřování více než sedmi stovek katalánských starostů, kteří nabídli poskytnout pro referendum obecní prostory.
Regionální vláda teď nemůže nakládat s penězi. To je dost silný krok. Zatýkání probíhá proto, že jsou (dotyční) podezřelí ze zneužití pravomocí veřejného činitele, to neznamená, že půjdou do vazby.
Katalánští starostové absolvují výslechy
První starostové byli v úterý předvoláni k výslechům. Trojice využila svého práva mlčet, jejich stoupenci před budovou prokuratury v Barceloně ale dávali svou podporu najevo velmi hlučně.
„Volit není zločin,“ řekl při odchodu z prokuratury starosta města Mollerussa Marc Solsona. „Jsem jen starosta a musím sloužit svým občanům. Mou povinností je, aby lidé 1. října mohli volit podle zákona schváleného katalánským parlamentem, a co bude se mnou, to není důležité,“ dodal s odkazem na možný trest ze strany centrálních úřadů.
Zatímco španělský premiér Mariano Rajoy konání plebiscitu zcela vylučuje, katalánští představitelé vyhlašují, že jim v něm nezabrání ani zákonné hrozby.
Španělská vláda se kvůli plánovanému hlasování obrátila na ústavní soud, který jeho konání minulý týden zablokoval, dokud řádně nerozhodne, zda je, či není protiústavní. Ministerstvo financí v Madridu se v pátek rozhodlo dočasně převzít kontrolu nad většinou katalánského rozpočtu, aby zabránilo financování aktivit, jež jsou podle něj nelegální.
GALERIE
Katalánsko
Baleáry chtějí nejdřív lepší podmínky
O referendu o nezávislosti mezitím začala mluvit i vládní strana na španělských Baleárských ostrovech. Vyplývá to z návrhu, který schválilo v pondělí vedení strany Més per Mallorca (Více pro Mallorku) a o němž má strana hlasovat na svém sjezdu koncem příštího měsíce.
Podle šéfky strany Més per Mallorca Bel Busquetsové je současný systém autonomních oblastí ve Španělsku přežitý a Baleárské ostrovy poškozuje ekonomicky.
Busquetsová přiznala, že zatím na Baleárech není silné separatistické hnutí. Záměrem její strany je v krátkodobém horizontu vyjednat s Madridem lepší podmínky autonomie, zejména změny v systému financování či správě přístavů a letišť na ostrovech.
Mallorca
V textu nazvaném Mallorca 2030: důstojnost a svrchovanost vedení mallorské strany tvrdí, že získáním „maximální svrchovanosti“ mohou Baleáry dosáhnout finanční soběstačnosti či kvalitnějších veřejných služeb.
Baleárské ostrovy, na nichž jsou oficiálními jazyky španělština a katalánština, leží ve Středozemním moři. Tvoří je čtyři velké ostrovy Mallorca, Menorca, Ibiza a Formentera a několik malých ostrovů. Žije na nich asi 1,2 milionu obyvatel.
Po Katalánsku jsou Baleáry druhou nejoblíbenější turistickou destinací ve Španělsku. Letos od ledna do července je navštívilo téměř osm milionů cizinců, což je asi o sedm procent více než ve stejném období loni.
Španělská konstituční monarchie je administrativně rozdělena na 17 autonomních oblastí a dvě autonomní města v Maroku - Ceuta a Melilla.
Katalánsko