Katalánský parlament, ve kterém mají většinu separatisté, podle očekávání schválil zákon o referendu o nezávislosti Katalánska. Plánované je na 1. října. Jednání o zákonu vyvolalo bouřlivou reakci centrální španělské vlády v Madridu. Kabinet oznámil, že se obrátil na ústavní soud, aby jednání katalásnkého parlamentu anuloval. Premiér Mariano Rajoy chce také požádat soud, aby trestní odpovědnost nesli i členové vedení katalánského parlamentu za to, že hlasování o zákonu vůbec umožnili.
Mluvčí španělského ústavního soudu sdělil, že tribunál zasedne ve čtvrtek. Není ale jasné, zda se bude podnětem vlády zabývat. Ústavní soud od roku 2014 v několika rozhodnutích seznal, že katalánské orgány nemohou vyhlásit referendum o sebeurčení. Podle vlády tak regionální parlament středečním jednáním verdikty soudu nerespektoval.
Zákon o referendu je důležitý proto, aby se vůbec plebiscit mohl konat. Pro normu ve 135členné sněmovně hlasovalo 72 poslanců, 11 zákonodárců se zdrželo. Opoziční poslanci opustili při hlasování sál a na svých místech demonstrativně zanechali katalánské a španělské vlajky.
Madrid považuje referendum za neústavní a chce mu zabránit všemi možnými prostředky. Premiér Rajoy uvedl, že bude požadovat trestní odpovědnost pro šéfku katalánského parlamentu Carme Forcadellovou a další členy vedení této instituce za to, že hlasování o zákonu umožnili. I katalánská prokuratura již oznámila, že podá stížnost na členy vedení tamního parlamentu ke katalánskému nejvyššímu soudu.
Katalánská opozice se jednání snažila zabránit
Na stranu Madridu se na mimořádné schůzi katalánského parlamentu postavila i místní opozice. Její zástupci se snažili separatistům v projednávání zákona o referendu zabránit.
Po změně jednacího pořádku, který byl odhlasován hned ve středu ráno, vznesli zástupci opozice několik stížností, kvůli nimž muselo být zasedání několikrát přerušeno, aby stížnosti posoudilo vedení parlamentu. Posléze se muselo kvůli stížnostem na nefunkční techniku opakovat i ranní hlasování o změně jednacího pořádku.
Zákon o referendu prosadili separatisté z aliance Společně pro Ano (JxSí), která má 62 křesel, a strana Kandidátka lidové jednoty (CUP), která má deset poslanců. Hlasování o změně jednacího pořádku se zdrželo všech deset členů levicové koalice CSQEP. Proti referendu jsou katalánští socialisté (PSC), Ciudadanos (Občané) a katalánští lidovci (PPC).
Oproti plánu se ale vládním katalánským separatistům nepodařilo prosadit hlasování o zákonu o přechodu k samostatnému státu. Na pořad jednání se ale zřejmě dostane ještě tento týden.
Madrid může nechat zavřít volební místnosti i nařídit zabavení volebních uren
Podle španělského deníku El País má vláda v Madridu několik možností, jak konání referenda zabránit i v tom případě, že ho katalánská vláda uspořádá přes zákaz ústavního soudu. Článek 155 španělské ústavy dává vládě po předchozím souhlasu Senátu právo přijmout „nutná opatření“ k vynucení plnění práva. K tomu může dávat pokyny i všem orgánům autonomních oblastí.
Na základě tohoto zákona by mohl například premiér Rajoy nařídit katalánské ministryni školství, aby na den konání referenda uzavřela školy, které se obvykle používají jako hlasovací místnosti. Rajoy by také mohl nařídit katalánské policii, aby zabavila volební urny. Otázkou je, zda by katalánské úřady premiérova pokynu uposlechly.
