Katalánský expremiér Carles Puigdemont v Belgii oznámil, že tam nepřijel žádat o azyl, ale přijel přenést katalánský problém do srdce Evropy. Španělský ústavní soud mezitím pozastavil platnost rezoluce o nezávislosti Katalánska, kterou v pátek schválil katalánský parlament. Zároveň upozornil vedení stálého zastoupení katalánského parlamentu na jeho povinnost snažit se zabránit jakékoli iniciativě, která by vedla k naplnění této rezoluce.
Katalánský expremiér do Belgie nepřijel žádat o azyl. Chce přenést problém do srdce Evropy
Sestřih TK katalánského expremiéra Puigdemonta (zdroj: ČT24)
Španělský soud již předvolal členy bývalé katalánské separatistické vlády, včetně jejího šéfa Puigdemonta k výslechu. Svědčit mají začít ve čtvrtek dopoledne.
Puigdemont prohlásil, že katalánští ministři jeho kabinetu, kteří s ním v pondělí nepřijeli do Bruselu, jsou nadále legitimní vládou Katalánska. „Vlády se nevzdáváme. Budeme pracovat dál, přes omezení, která plynou z naší strategie nekonfrontace,“ uvedl Puigdemont. Obrana Katalánska bude podle něj především politická.
„Nebudeme utíkat před justicí, budeme politicky čelit tvrdé nespravedlnosti španělské vlády,“ slíbil šéf katalánského regionálního kabinetu sesazený Madridem.
Puigdemnont nechce politický azyl v Belgii, žádá spravedlivý proces (zdroj: ČT24)
„Chceme odsoudit politizaci španělské justice, její nedostatečnou nestrannost, skutečnost, že stíhá myšlenky, a nikoli zločince. Chceme světu vysvětlit vážné demokratické nedostatky španělského státu,“ prohlásil Puigdemont na tiskové konferenci.
Postup vlády v Madridu, která podle něj nestojí o dialog, podporuje násilí ultrapravicových skupin a snaží se katalánské představitele uvěznit na desítky let, je „konec evropské myšlenky“. „Je to chyba, za kterou můžeme jako evropští občané velmi brzy zaplatit vysokou cenu,“ varoval Puigdemont.
„Žádám Evropu, aby jednala. V případě Katalánska jsou porušovány hodnoty, na nichž Evropa stojí,“ uvedl Puigdemont před asi dvěma stovkami novinářů, kteří se tísnili v místnosti o kapacitě zhruba 50 lidí.
Původně se mělo s napětím očekávané Puigdemontovo setkání s tiskem odehrát v jiné budově, tam ale nakonec vystoupení umožněno nebylo. Na zástupce Madridem odvolané katalánské vlády čekalo v ulicích Bruselu několik desítek příznivců i odpůrců s hesly a katalánskými či španělskými vlajkami. Na pořádek dohlíželi belgičtí policisté.
Uvedl také, že volby, vyhlášené Madridem na 21. prosince, jsou pro zastánce katalánské nezávislosti „výzvou“, kterou přijmou. „Souhlasíme s tím, že volby jsou cestou k řešení problémů, ne zavírání politiků či občanů, nebo hrozby státním úředníkům,“ podotkl.
Do Bruselu prý přijel, aby měl svobodu konání a také kvůli vlastní bezpečnosti. Občany Katalánska vyzval, aby se připravili na dlouhou a pomalejší cestu k nezávislosti, kdy vítězství musí být založeno na nenásilí a na jednotě. A požádal je také o případnou podporu pro rodiny těch členů katalánské vlády, kteří se ocitnou ve vězení. Neuvedl, jak dlouho se hodlá v Bruselu zdržet, k návratu do Španělska by prý potřeboval garance spravedlivého procesu ze strany Madridu.
Do prosincových předčasných voleb reprezentuje regionální parlament Katalánska stálé zastoupení. Volby vyhlásil Madrid poté, co v pátek rozpustil parlament této autonomní oblasti Španělska a odvolal tamní regionální vládu.
Poprvé v demokratické historii země tak převzala španělská vláda přímou správu nad autonomním regionem. Důvodem byla mimo jiné právě rezoluce o nezávislosti, kterou přijal katalánský parlament, ovládaný od roku 2015 separatistickou koalicí.
Španělská policie zasahovala na komisařstvích místní policie v Katalánsku
Španělští policisté také ráno vstoupili mimo jiné na velitelství katalánské policie (Mossos d'Esquadra) v Barceloně, Gironě, Manrese či na ústředí v Sabadellu. Důvodem je vyšetřování katalánské policie kvůli jejímu údajně pasivnímu počínání při referendu o nezávislosti Katalánska. Agentura EFE s odvoláním na policejní zdroje uvedla, že razie na základě soudního příkazu se konají na nejméně šesti místech.
Policisté hledali záznamy rádiové komunikace policistů z 1. října, v nichž velitelé policisty při referendu koordinovali. Referendum vyhlásila katalánská vláda i přes zákaz a výhrůžky Madridu, který hlasování označil za odporující ústavě a pohrozil trestním stíháním každému, kdo se na jeho organizaci bude podílet.
Španělská policie už před referendem zabavovala volební lístky a urny a řada volebním místností zůstala v den hlasování uzavřena.
Někteří Katalánci proto v předvečer hlasování obsadili některé volební místnosti, aby se v nich 1. října mohlo hlasovat. Španělská policie proti nim zasáhla, použila i gumové projektily. Katalánská policie si naopak podle obvinění počínala příliš pasivně.
Nejde o první razii na katalánských policejních velitelstvích kvůli referendu. Tento měsíc prohledávali španělští policisté například komisariát ve městě Lleida (španělsky Lérida) nebo v sídle Střediska telekomunikací a informačních technologií (CTTI) v Barceloně.
Kvůli údajné pasivitě při protestech před referendem stanul už před soudem tehdejší šéf katalánské policie Josep Lluís Trapero, který čelí obvinění ze vzpoury stejně jako katalánský expremiér, který spolu s pěti exministry své vlády v pondělí odjel do Belgie. Podle některých médií se tam chtěli před španělskou justicí ukrýt.
Sesazeného katalánského premiéra Carlese Puigdemonta (na fotografii s manželkou) v ulicích Girony zdravili jeho příznivci
Španělský premiér Mariano Rajoy formálně převzal funkce předsedy a místopředsedy katalánské vlády v sobotu, výkonem většiny jejich kompetencí ale pověřil místopředsedkyni španělské vlády Sorrayu Sáenzovou.