Španělský premiér Mariano Rajoy oficiálně převzal kompetence předsedy katalánské vlády Carlese Puigdemonta. Odvoláni byli všichni členové vlády i vedoucí činitelé regionální policie. Menšinový odborový svaz v Katalánsku, který sdružuje zaměstnance různých odvětví, včetně veřejné správy, školství či zdravotnictví, vyhlásil desetidenní generální stávku, začne nejdřív v úterý. Puigdemont v předtočeném projevu uvedl, že snaha o nezávislost Katalánska má být nenásilná, ale vytrvalá.
Zbavení funkcí se týká nejen členů vlády, ale zejména představitelů policie v čele s jejím šéfem Josepem Lluísem Traperem. Na jeho místo byl obratem dosazen jedo dosavadní zástupce Ferrano López.
V noci na sobotu bylo v úředním věstníku zveřejněno rozhodnutí o odvolání katalánské vlády a rozpuštění regionálního parlamentu. Zpráva také obsahuje detaily týkající se předčasných voleb v Katalánsku, které se mají konat 21. prosince. Předvolební kampaň, která potrvá 15 dnů, začne 5. prosince.
„Je nutné nechat Katalánce promluvit, všechny, a to v demokratických podmínkách. Aby mohli sami rozhodnout o své budoucnosti a nikdo nedělal nic nezákonného jejich jménem,“ uvedl španělský premiér Mariano Rajoy.
Většinu kompetencí katalánského premiéra má nyní místopředsedkyně španělské vlády Sorraya Sáenzová, další ministři španělské vlády převezmou funkce jednotlivých katalánských ministrů. K nejsledovanějším bude patřit ministerstvo vnitra, pod nějž spadá katalánská policie a které přebírá španělský ministr vnitra Juan Ignacio Zoido. Ten bude mít také na starost organizaci předčasných regionálních voleb v Katalánsku.
Agentura AP poukázala na to, že není jasné, jak chce Rajoy dostat pod svou kontrolu rozsáhlou regionální správu na nižších úrovních. Přinejmenším část z přibližně 200 tisíc úředníků už dala najevo, že se odmítne příkazy Madridu řídit, byť jim hrozí vyhození z práce.
Puigdemont vyzval k vytrvalosti a klidu
Sesazený katalánský premiér v předtočeném projevu, který odvysílala televize TV3, vyzval k vytrvalosti ve snaze o nezávislost Katalánska. V tříminutovém vystoupení žádal Katalánce o demokratické odmítnutí omezení autonomie, jejich odpověď má být podle Puigdemonta nenásilná, ale vytrvalá. Šlo o jeho první veřejný projev od pátečního hlasování katalánského parlamentu o rezoluci o nezávislosti.
Podle katalánského deníku La Vanguardia Puigdemont neuznal své sesazení, ale nevyjádřil se konkrétně, zda se bude bránit u soudu. „Budeme pokračovat v plnění svých demokratických mandátů a zároveň se snažit o maximální stabilitu a klid,“ slíbil.
„Nemáme, ani nechceme důvod k násilí,“ dodal Puigdemont, který měl při proslovu vedle sebe vlajku Katalánska a Evropské unie. V projevu, který byl podle místních médií natočen dopoledne v Gironě (španělsky Geroně), hájil páteční rozhodnutí parlamentu. „Katalánský parlament splnil to, co si občané odhlasovali ve volbách 27. září (2015),“ uvedl s odkazem na katalánské regionální parlamentní volby, v nichž vyhráli separatisté.
„Madrid k projevu Puigdemonta odmítl vydat oficiální stanovisko, protože Puigdemont už od včerejšího večera není premiérem, přestože on sám toto odvolání neuznal,“ uvedla spolupracovnice Českého rozhlasu Kateřina Ferenčíková, která žije v Baskicku.
Pochybnosti panují ohledně toho, jak katalánská regionální policie zareaguje na příkaz vystěhovat Puigdemonta a jeho vládu z úřadů. Podle agentury Reuters, která měla možnost nahlédnout do interní instrukce, byl vydán pokyn, aby se její příslušníci chovali zcela neutrálně a nepřidávali se na žádnou stranu.
Pokud se Puigdemont a jeho ministři odmítnou rozhodnutí Madridu podřídit, hrozí jim obvinění z dalších trestných činů. Už nyní španělská generální prokuratura oznámila, že příští týden zahájí kvůli rezoluci o nezávislosti stíhání katalánského vedení pro vzpouru, za kterou hrozí až 30 let vězení.
Odborový svaz vyhlásil stávku
Konfederace katalánských svazů (CSC) vyhlásila na pondělí stavku, kterou avizovala už v pátek. Podle dřívějších informací tak chce protestovat proti aplikaci ústavního článku 155. Podle CSC se omezením autonomie změní pracovní podmínky zaměstnanců, kteří tak nebudou moci normálně vykonávat svou práci. CSC sdružuje zaměstnance různých sektorů – služeb, veřejné správy, průmyslu, školství či zdravotnictví.
Větší odborové svazy se zatím nevyjádřily. Podle pátečních informací ale tyto svazy nesouhlasí s rezolucí o nezávislosti Katalánska. Budou prý ale bedlivě sledovat vývoj během dalších dní, uvedl deník El País.
V Madridu se sešly tisíce lidí
V Madridu se shromáždily tisíce lidí na demonstraci za jednotu Španělska. Někteří volali po uvěznění sesazeného katalánského premiéra. Mezi demonstranty byla například i premiérka autonomního regionu Madrid Cristina Cifuentesová, která označila páteční schválení rezoluce o nezávislosti katalánským parlamentem ze „státní převrat“. Uvedla také, že pro ni to byl „nejsmutnější den ve španělské demokracii“.
V pátek večer naopak slavily tisíce Katalánců v Barceloně nezávislou katalánskou republiku, která měla být na základě páteční rezoluce tamního parlamentu ustavena. Tomu ale zabránila španělská vláda poté, co jí k tomu dal španělský Senát mandát na základě ústavního článku 155. Do ulic lidé v Barceloně vyšli i v sobtou.
Referendum o nezávislosti v Katalánsku se konalo 1. října i přes veškerou snahu Madridu hlasování zabránit. Při zásazích španělské bezpečnostní složky zranily stovky lidí, použily i zakázanou gumovou munici.
Autonomní region v reakci na jednání španělské policie ochromily mohutné protestní demonstrace, na nichž jejich účastníci projevovali rozhořčení a nenávist vůči ústřední vládě. Do ulic vyšly statisíce lidí. Zástupce španělské vlády v Katalánsku se později za tvrdý postup federální policie omluvil.
Referendum bylo protiústavní, účast ani ne poloviční
Podle konečných výsledků, které katalánská vláda zveřejnila 6. října, se referenda zúčastnilo 43 procent voličů. Pro nezávislost bylo 90,1 procenta hlasujících.
Podle španělské ústavy je možné v zemi uspořádat referendum jen se souhlasem celostátního parlamentu, což se v případě katalánského plebiscitu nestalo. Centrální vláda ho od počátku považuje za protiústavní. Referendum také nesplňovalo obvyklé požadavky pro tajné a nezávislé hlasování.
Madrid má podporu krále
Jednotu Španělska podpořil v mimořádném vystoupení španělský král Filip VI. a zástupce regionu za uspořádání referenda kritizoval. Jejich čin označil za porušení ústavy, šlo podle něj o projev nepřijatelné neloajality.
Katalánské vedení se podle něj dopustilo nezodpovědného chování a nejednalo podle práva a demokracie. Samostatnost regionu se nelíbila ani Bruselu, europoslanci obě strany vyzývali k dialogu.
Hlavní obavy jsou z ekonomických dopadů
Mnozí Katalánci si dlouhodobě stěžují, že jejich bohatý region doplácí na ty chudší. Madridu podle některých odvádí příliš mnoho na daních, aniž by se mu vracel odpovídající podíl ve vládních investicích. Pro zastánce samostatnosti je to jeden z hlavních důvodů k odtržení. Svou roli ale hraje i odlišná historie či kultura a neshody s centrální vládou.
Španělská vláda krátce po referendu schválila nařízení, které v souvislosti s napjatou situací mezi Madridem a Barcelonou usnadňuje firmám přemístění jejich sídla z Katalánska. Některé společnosti toho záhy využily.
