Katalánští separatisté po sečtení 97 procent hlasů získali ve 135členném parlamentu 70 mandátů. Absolutní většina je nejméně 68 křesel. V předčasných volbách hlasovalo od rána zhruba 5,5 milionu oprávněných voličů. Volební místnosti se uzavřely v osm večer.
Podle výsledků vede strana Ciudadanos (katalánsky Ciutadans), která je proti odtržení Katalánska od Španělska a která by získala 36 křesel. O dvě méně by dostala separatistická koalice katalánského expremiéra Carlese Puigdemonta Společně pro Katalánsko (JxCat). Třetí je Republikánská levice Katalánska (ERC) se 32 mandáty.
Vzhledem k vysokému volebnímu zisku koalice Společně pro Katalánsko má velkou šanci stát se kandidátem na katalánského premiéra opět Carles Puigdemont. Katalánští separatisté oslavují v Barceloně vítězství. Na povolebním mítinku volají „Puigdemont prezident“. Oslavy ale panují i ve volebním štábu strany Ciudadanos, která volby v Katalánsku vyhrála se 36 mandáty.
Strany, které jsou pro jednotu se Španělskem, tedy Ciudadanos, katalánští lidovci a katalánští socialisté získali v nynějších volbách v této fázi sčítání dohromady jen 57 mandátů. Lidovci zřejmě obsadí pouze čtyři křesla, stejně jako radikální levicoví separatisté z CUP. Katalánští socialisté (PSC) získají nejspíš 17 křesel v regionálním parlamentu.
„Sčítání potrvá dlouho do noci a může být důležité sečtení i těch úplně posledních hlasů, protože se očekává velmi těsný výsledek. Poté se budou hlasy ještě jednou přepočítávat 24. prosince a až toto definitivní přepočítání bude reálně závazné,“ uvedl zpravodaj ČT Petr Zavadil, který průběh voleb sleduje přímo v Barceloně.
Nový katalánský parlament má zasednout do 20 pracovních dnů od voleb. Poté má jeho vedení do deseti pracovních dnů navrhnout kandidáta na katalánského premiéra, jehož schvaluje celý parlament.
Podle ankety, kterou dříve zveřejnil list El Periódic, se nejsilnější stranou měla stát Republikánská levice Katalánska (ERC), jejíž lídr Oriol Junqueras je od začátku listopadu ve vazbě kvůli úsilí o prosazení katalánské nezávislosti. Na druhém místě měla skončit strana Ciudadanos (Občané), která je proti odtržení regionu od Španělska, a třetí kandidátka Společně pro Katalánsko (JxCat) sesazeného premiéra Puigdemonta.
Volby doprovázela rekordní účast
Hlasování se obešlo bez větších incidentů. „Události byly běžné jako při jiných volbách, například pozdní příchod členů volebních komisí,“ řekl. U mnoha z téměř 2700 volebních místností se podle španělských médií od rána tvořily dlouhé fronty.
Do 18:00 k volebním urnám přišlo přes 68 procent voličů. Průběžná účast je tak už o více než pět procentních bodů vyšší než v roce 2015, kdy činila 75 procent a byla tehdy nejvyšší v demokratické historii regionu. Podle průzkumu společnosti GAD3 pro deník La Vanguardia činila celková volební účast 84 procent, podle výsledků po sečtení více než třetiny hlasů byla účast 82 procent.
Podle deníku El País jsou volby nejsledovanější od obnovení demokracie ve Španělsku před téměř čtyřiceti lety. Na organizaci hlasování se podílelo 65 tisíc lidí.
Svůj hlas během dne odevzdala například starostka Barcelony a členka volební koalice En Comú-Podem (Společně můžeme; ECR) Ada Colauová. Den označila za „historický“ a vyjádřila naději, že se výjimečnost nynějšího hlasování projeví i na vysoké volební účasti.
Hlas do volební urny vhodil i jeden z ministrů sesazené katalánské vlády Jordi Turull, kterého úřady držely kvůli říjnovému vyhlášení nezávislosti donedávna ve vazbě. Volila například i Marcela Toporová, manželka bývalého katalánského premiéra Carlese Puigdemonta, který před hrozícím zatčením uprchl do Belgie.
„Dnes znovu dokážeme sílu nezničitelného lidu,“ napsal na Twitteru Puigdemont. „Ať nás duch 1. října vždy provází,“ dodal s odkazem na den konání referenda o nezávislosti Katalánska. Puigdemont už dříve uvedl, že by se v případě vítězství své strany vrátil z Belgie zpět domů.
Madrid si od voleb sliboval, že separatistické strany ve volbách ztratí absolutní většinu, kterou měly v katalánském parlamentu od minulých voleb z roku 2015. Bývalé katalánské vedení naopak doufalo v silnější mandát od voličů pro jednání o nezávislosti.
„Tyto volby povedou k zotavení demokracie, kterou separatisté ohrozili. Povedou k ukončení sporů, ale především, jak už zmínil premiér Rajoy, k odmítnutí radikalismu. Ukončí nejhorší éru Katalánska za posledních 40 let,“ uvedl lídr kandidátky Lidové strany Katalánsko Xavier Garcia Albiol.
„Tohle není republika, jakou chceme. Vytvoříme republiku, aniž bychom kohokoliv zavírali do vězení kvůli politickým názorům. Milujeme různorodost téhle země – protože dobře chápeme, že je různorodá,“ řekla kandidátka Republikánské levice Katalánska Marta Rovirová.
V ulicích hlídalo přes deset tisíc policistů
Na hladký průběh voleb dohlíželi především příslušníci katalánské regionální policie. Stejně jako během referenda o nezávislosti, které se konalo 1. října, jich mělo být podle listu El País v ulicích katalánských měst asi 10 000. Připojili se k nim také tři tisíce španělských policistů a příslušníků národní gardy.
Puigdemont hlasoval v zastoupení mladé studentky
Podle listu La Prensa bylo nerozhodnutých voličů asi 20 procent, průzkum zveřejněný na serveru El Periódic odhadl jejich počet dokonce na 27 procent. Právě tyto občany se v úterý, které bylo posledním dnem kampaně, snažily na řadě shromáždění strany na poslední chvíli přesvědčit, aby dali hlas právě jim. Podpořit katalánskou odnož Lidové strany (PP) přijel do regionu také premiér Mariano Rajoy.
Pomocí přenosu z Bruselu na mítincích JxCat v Katalánsku promluvil též bývalý katalánský premiér Carles Puigdemont. Slíbil, že se vrátí do Katalánska, pokud se na základě voleb opět stane předsedou regionální vlády. Ve Španělsku přitom hrozí Puigdemontovi zatčení. „Tentokrát není důležité, kdo vyhraje volby, ale zda vyhraje země, nebo Rajoy,“ řekl Puigdemont s odkazem na španělského ministerského předsedu.
Puigdemont spolu s dalšími čtyřmi ministry odmítl opustit Brusel. I tak by mohli ve volbách hlasovat, údajně si ale nestihli včas zažádat o volební průkaz. „Je to absolutně neobvyklé, je to velmi zvláštní kampaň. Máme téměř deset lidí, kandidátů, kteří jsou teď vězněni, nebo jsou v Belgii,“ komentoval situaci politolog Oriol Bartomeus.
Puigdemont se nakonec voleb zúčastnil v zastoupení. Hlasovala za něj mladá studentka. „Je v exilu a myslím, že takhle by politika fungovat neměla. Cítím, že můj hlas potřebuje,“ uvedla studentka Laura Sancho.
- 1. října 2017 – V referendu se 92 % hlasujících vyslovilo pro odtržení Katalánska od Španělska, Madrid označil referendum za neplatné.
- 10. října 2017 – Většina katalánských poslanců podepsala deklaraci o nezávislosti.
- 27. října – Katalánský parlament schválil rezoluci o nezávislosti; opozice hlasování bojkotovala. Krátce nato horní komora španělského parlamentu schválila návrh španělské vlády na omezení autonomie Katalánska.
- 30. října – Španělská prokuratura obvinila sesazenou katalánskou vládu a vedení místního parlamentu ze vzpoury, za což jim hrozí až 25 let. Expremiér Puigdemont odjel s několika katalánskými exministry do Belgie.
- 5. prosince – Španělský nejvyšší soud zrušil evropské zatykače na Puigdemonta a čtyři exministry pobývající v Belgii kvůli jejich vůli vrátit se do Španělska.
- 22. prosince - V předčasných volbách do katalánského parlamentu získaly separatistické strany absolutní většinu, nově zasednou na 70 křeslech ze 135. Nejvíce hlasů přesto získala strana Ciudadanos, která je proti odtržení země.
- Zdroj: ČTK
