Katalánský parlament by měl v úterý jednat o možném vyhlášení nezávislosti. Před zákonodárci vystoupí v 18:00 s projevem regionální premiér Carles Puigdemont. Ten už dříve naznačil, že s odtržením počítá. Madrid Kataláncům hrozí ztrátou autonomie. Starostka Barcelony v pondělí vyzvala ke klidu – výsledek referenda podle ní k vyhlášení nezávislosti nestačí. Ke katalánskému parlamentu zamířily policejní posily.
Nadešel den „D“? Katalánský parlament projedná odtržení, Madrid k němu vyslal policisty
Katalánský parlament projedná vyhlášení nezávislosti (zdroj: ČT24)
Policie kvůli možným problémům uzavřela také park poblíž parlamentní budovy. Podle agentury Reuters je tam vidět jen ozbrojené příslušníky katalánské policie, nikoli federální. Španělská policie totiž zasahovala v den referenda a při střetech bylo zraněno na 900 lidí. K parlamentu je na úterý svolána další manifestace, která má začít v 18:00 a jejímž heslem bude „Dobrý den, republiko“.
V Puigdemontově separatistické koalici Společně pro ano není názor na vyhlášení samostatnosti jednoznačný. Na vládní stranu ale tlačí krajně levicová Kandidátka lidové jednoty, aby s deklarací nezávislosti neváhala.
„Pokud nejsme stát, je obtížné mluvit se Španělskem na stejné úrovni. Je to situace, která je pro nás velmi obtížná, a to je jeden z hlavních důvodů, proč chceme prohlášení o nezávislosti,“ konstatoval mluvčí strany Benet Salellas.
O vnitřním přesvědčení katalánského premiéra není pochyb, po nezávislém Katalánsku touží celý život a nyní má v ruce nástroj, který mu umožňuje nezávislost vyhlásit. V jeho vlastní straně se ale objevují hlasy, které říkají, že by stačilo nezávislost vyhlásit symbolicky nebo výhledově. Umožnilo by mu to zachovat si tvář před separatisty a zároveň se vyhnout soudním postihům. Možný je ale i krok zpět.
Nezávislost může být jen symbolická
„Ten scénář (o vyhlášení nezávislosti) je reálný, na druhou stranu existuje celá řada racionálních důvodů, které by Puigdemont a jeho separatistická koalice měli zvažovat. V posledních dnech vidíme poměrně intenzivní politické vzkazy, že pokud vyhlásí nezávislost, bude jednostranná. Neuzná ji Madrid ani Francie a Katalánsko se ocitne mimo Evropskou unii,“ řekla politoložka Pavlína Springerová. „Katalánci si uvědomují, že to je velmi riskantní hra,“ míní expertka.
„Myslím si, že Puigdemont nezávislost nějakým způsobem vyhlásí, otázka je, jaký typ nezávislosti to bude, zda bude takzvaně pro futurum, že nyní zahájí dlouhý proces, v jehož rámci se bude vyjednávat, nebo zda řekne, že odteď jsme nezávislí a okamžitě začne aplikovat nezávislost de facto i de iure. Očekávám tu mírnější formu,“ poznamenal k očekávanému projevu iberoamerikanista Radek Buben.
Rajoy hrozí zatýkáním a omezením autonomie
Premiér centrální vlády Mariano Rajoy už dříve pohrozil, že by poprvé v historii aktivoval ústavní článek 155 a Katalánsku by omezil autonomii. Předseda španělských opozičních socialistů Pedro Sánchez řekl, že premiéra podpoří.
GALERIE
Katalánsko
„Jednostranné prohlášení o nezávislosti nemá v sociálním právním státě místo, a proto budeme podporovat i reakci právního státu na případný pokus o narušení společenské harmonie mezi Španěly,“ upozornil Sánchez.
Rajoy pohrozil katalánským separatistům i trestněprávními postihy. „Pro samotné Katalánce by to znamenalo, že se ocitli v zemi, která není součástí Evropské unie, která je obklopena zeměmi, jež neuznávají její nezávislost, takže fakticky by to byl velmi komplikovaný stav,“ prohlásila Springerová.
Cestou z krize mohou být předčasné volby, míní politoložka
Pokud by k vyhlášení nezávislosti nedošlo, cestou z krize by podle politoložky mohlo být vypsání předčasných voleb v Katalánsku.
„Výsledky takovýchto regionálních voleb by mohly být vykládány jako opravdové rozhodnutí všech Katalánců, kteří k volbám reálně chtějí jít,“ uvedla Springerová s tím, že další možností je start politického vyjednávání mezi Madridem a Barcelonou. V současné době ale mezi nimi probíhá poziční válka, kterou by mohlo ukončit pouze ustoupení ze strany Katalánců, je přesvědčena Springerová.
Referendum o nezávislosti uspořádala katalánská vláda i přes soudní zákaz 1. října. Přes 90 procent hlasujících se podle ní vyslovilo pro odtržení a účast dosáhla 43 procent. Policejní zásah vůči voličům a stoupencům nezávislosti si vyžádal stovky zraněných, za což se Madrid následně omluvil.
Španělské úřady ale referendum dál neuznávají. Katalánsko přitom nemá podporu ani v zahraničí, proti odtržení se vyslovil třeba francouzský prezident Emmanuel Macron, Berlín či zástupci Evropské unie. Všichni vyzývají Madrid a Barcelonu k dialogu.
Proti nezávislosti je i starostka největšího katalánského města a jedna z nejoblíbenějších katalánských političek. „Na základě výsledků z 1. října nemůže být vyhlášena nezávislost. Jsou příležitostí k budování dialogu a k jeho mezinárodnímu zprostředkování,“ míní starostka Barcelony Ada Colauová.
Přestanou do Katalánska jezdit turisté?
Za jednotu země demonstrovaly o víkendu statisíce lidí. Odtržení regionu může mít i neblahé ekonomické důsledky.
Šéf hlavní španělské organizace zaměstnavatelů CEOE Juan Rosell varoval, že firmy se sídlem v Katalánsku jsou „mimořádně znepokojeny“. „Vidíme, že v barcelonských hotelech prudce poklesly rezervace. Bylo by velice znepokojivé, kdyby se tato tendence upevnila,“ řekl konzervativnímu listu ABC.
Cestovní ruch představuje klíčové odvětví ekonomiky Katalánska. Tuto přední turistickou destinaci loni navštívilo 18 milionů turistů, což byla čtvrtina z celkového počtu návštěvníků Španělska.
Přesun sídla z Katalánska zvažují v případě odtržení banky včetně té třetí největší Caixabank. Stejné rozhodnutí avizoval ve čtvrtek i další z velkých finančních domů, Banco Sabadell. Svoji budoucnost řeší také slavný fotbalový klub FC Barcelona.
Největším nebezpečím je nejistota. Firmy mohou přemisťovat svá centra nebo odkládat zamýšlené investice. To všechno katalánskou ekonomiku poškozuje.
Katalánsko
Silné autonomii se těší i Baskicko nebo Navarra
Španělsko se skládá ze 17 autonomních oblastí a dvou autonomních měst Ceuta a Melilla. „V ústavě není jednoznačně definován hierarchický vztah mezi obcemi, provinciemi a autonomními společenstvími. Ta mají navíc různou míru autonomie, větší mají historické regiony. Velmi silné autonomie jsou v Baskicku a Navaře, případně v historickém regionu Galície,“ vysvětlila politoložka Springerová s tím, že jednota země je nyní ohrožena poprvé od dob diktátora Franca.
Konkrétně Baskicko může podle dohody s Madridem vybírat vlastní daně, které letos budou činit podle výhledu 13 miliard eur. Madridu z toho musí odvést 800 milionů eur jako roční kvótu pro úhradu národních výdajů například na infrastrukturu. Baskové tak požívají jedné z nejvelkorysejších fiskálních autonomií v Evropě.
Pokud by měl takový režim být rozšířen na Katalánsko, které je ekonomicky nejsilnější částí Španělska, přišel by španělský stát podle studie z roku 2014 o 16 miliard eur (414 miliard korun). Odpovídalo by to 13 procentům rozpočtu celého Španělska na příští rok a mělo by to dopad na deficit i cenu půjček. Právě z tohoto důvodu premiér Mariano Rajoy takovou dohodu s Katalánskem vylučuje.