Španělští policisté se stahují z Katalánska. Odejdou do konce roku, v regionu jich zůstanou jen stovky

Španělské úřady začaly postupně stahovat své policejní síly z Katalánska. Rozmístily je tam v souvislosti s říjnovým nelegálním referendem o nezávislosti. Z deseti tisíc policistů jich má v severovýchodním regionu zůstat jen šest set. Katalánská policie ve středu zatkla dva separatistické radní z města Reus.

Policie a civilní stráž, které byly vyslány do Katalánska na konci září, budou postupně staženy do soboty 30. prosince, řekl agentuře AFP mluvčí španělského ministerstva vnitra. Počet španělských policistů v Katalánsku odhadl deník El País na deset tisíc.

Katalánsko má svou vlastní autonomní policii Mossos d'Esquadra. Ta na rozdíl od španělských bezpečnostních složek ale proti referendu prakticky nezasáhla.

Ve středu ale zadržela ve městě Reus dva místní radní z radikální separatické strany CUP, a to v souvislosti s demonstracemi z 1. října. Na Martu Llorensovou a Oriola Ciurana vydal soud zatykač poté, co se dvakrát nedostavili k soudu.

Obviněni jsou z podněcování k nenávisti proti španělské policii. Toho se údajně dopustili organizováním demonstrací před komisařstvím ve městě Reus a hotely, v nichž byli ubytováni španělští policisté vyslaní do Katalánska kvůli říjnovému referendu o nezávislosti. Jejich strana v následných volbách získala jen čtyři mandáty.

V den konání referenda oběhly internet a média obrazy násilí, do kterého se španělské bezpečnostní síly zapojily ve snaze zabavit volební urny a zmařit hlasování. Necelá stovka osob utrpěla podle údajů z nemocnic zranění.

V předčasných volbách do katalánského parlamentu, které se uskutečnily před Vánocemi, získaly tři separatistické strany 70 ze 135 křesel. Tento výsledek je velkou ranou pro španělskou vládu, která volby vyhlásila v naději, že separatisté většinu ztratí. Lidovci premiéra Mariana Rajoye navíc zaznamenali nejhorší výsledek v posledních letech – v katalánském parlamentu obsadí jen tři křesla oproti dřívějším 11.

Recesisté navrhli odtrhnout Barcelonu od Katalánska, mají 20 tisíc podpisů

Pozdvižení na sociálních sítích ve Španělsku a zejména v katalánském regionu vyvolala recesistická petice požadující odtržení Barcelony od Katalánska. Autoři akce využívající stejnou argumentaci jako katalánští separatisté v případě snahy o odtržení od Španělska shromáždili za tři dny více než 20 tisíc podpisů, informovala agentura AFP.

Iniciativa, požadující vznik nového autonomního regionu Tabarnia, který by sdružoval Barcelonu s dalším městem Tarragona, se stala v úterý nejdiskutovanější na Twitteru, a to v celosvětovém měřítku. Vygenerovala více než 120 tisíc reakcí.

Petici, kterou zorganizovala skupina pod názvem Barcelona není Katalánsko, aby se tak vysmála heslu separatistů Katalánsko není Španělsko, převzala jejich argumentaci, když svou akci zdůvodnila tím, že Tabarnia „je oblast, která se liší v mnoha ohledech od zbytku regionu, do kterého patří.“

Roční HDP na obyvatele v regionech Španělska
Zdroj: The Guardian

„Naše hlasy mají třikrát až čtyřikrát nižší hodnotu než hlasy Girony a Lleidy,“ tvrdí dále autoři petice s poukazem na dvě venkovské oblasti, díky nimž separatisté volby vyhráli.

Barcelona a Tarragona podle autorů petice doplácejí daňově na venkov a mají mít právo se rozhodnout, zda chtějí vytvořit nový španělský region. Jako příklad přitom uvádějí Madrid, který byl historicky součástí Kastilie, a nyní jde o autonomní region, který „je v současné době jedním z motorů Španělska“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 13 mminutami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 6 hhodinami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřelo přes třicet lidí

Nejméně 32 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, ten vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s ním informoval o plánech na změnu systému mobilizace a další změny v armádě. Na druhý pokus poslanci schválili i jmenování expremiéra a dosavadního ministra obrany Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...