Španělští policisté se stahují z Katalánska. Odejdou do konce roku, v regionu jich zůstanou jen stovky

Španělské úřady začaly postupně stahovat své policejní síly z Katalánska. Rozmístily je tam v souvislosti s říjnovým nelegálním referendem o nezávislosti. Z deseti tisíc policistů jich má v severovýchodním regionu zůstat jen šest set. Katalánská policie ve středu zatkla dva separatistické radní z města Reus.

Policie a civilní stráž, které byly vyslány do Katalánska na konci září, budou postupně staženy do soboty 30. prosince, řekl agentuře AFP mluvčí španělského ministerstva vnitra. Počet španělských policistů v Katalánsku odhadl deník El País na deset tisíc.

Katalánsko má svou vlastní autonomní policii Mossos d'Esquadra. Ta na rozdíl od španělských bezpečnostních složek ale proti referendu prakticky nezasáhla.

Ve středu ale zadržela ve městě Reus dva místní radní z radikální separatické strany CUP, a to v souvislosti s demonstracemi z 1. října. Na Martu Llorensovou a Oriola Ciurana vydal soud zatykač poté, co se dvakrát nedostavili k soudu.

Obviněni jsou z podněcování k nenávisti proti španělské policii. Toho se údajně dopustili organizováním demonstrací před komisařstvím ve městě Reus a hotely, v nichž byli ubytováni španělští policisté vyslaní do Katalánska kvůli říjnovému referendu o nezávislosti. Jejich strana v následných volbách získala jen čtyři mandáty.

V den konání referenda oběhly internet a média obrazy násilí, do kterého se španělské bezpečnostní síly zapojily ve snaze zabavit volební urny a zmařit hlasování. Necelá stovka osob utrpěla podle údajů z nemocnic zranění.

V předčasných volbách do katalánského parlamentu, které se uskutečnily před Vánocemi, získaly tři separatistické strany 70 ze 135 křesel. Tento výsledek je velkou ranou pro španělskou vládu, která volby vyhlásila v naději, že separatisté většinu ztratí. Lidovci premiéra Mariana Rajoye navíc zaznamenali nejhorší výsledek v posledních letech – v katalánském parlamentu obsadí jen tři křesla oproti dřívějším 11.

Recesisté navrhli odtrhnout Barcelonu od Katalánska, mají 20 tisíc podpisů

Pozdvižení na sociálních sítích ve Španělsku a zejména v katalánském regionu vyvolala recesistická petice požadující odtržení Barcelony od Katalánska. Autoři akce využívající stejnou argumentaci jako katalánští separatisté v případě snahy o odtržení od Španělska shromáždili za tři dny více než 20 tisíc podpisů, informovala agentura AFP.

Iniciativa, požadující vznik nového autonomního regionu Tabarnia, který by sdružoval Barcelonu s dalším městem Tarragona, se stala v úterý nejdiskutovanější na Twitteru, a to v celosvětovém měřítku. Vygenerovala více než 120 tisíc reakcí.

Petici, kterou zorganizovala skupina pod názvem Barcelona není Katalánsko, aby se tak vysmála heslu separatistů Katalánsko není Španělsko, převzala jejich argumentaci, když svou akci zdůvodnila tím, že Tabarnia „je oblast, která se liší v mnoha ohledech od zbytku regionu, do kterého patří.“

Roční HDP na obyvatele v regionech Španělska
Zdroj: The Guardian

„Naše hlasy mají třikrát až čtyřikrát nižší hodnotu než hlasy Girony a Lleidy,“ tvrdí dále autoři petice s poukazem na dvě venkovské oblasti, díky nimž separatisté volby vyhráli.

Barcelona a Tarragona podle autorů petice doplácejí daňově na venkov a mají mít právo se rozhodnout, zda chtějí vytvořit nový španělský region. Jako příklad přitom uvádějí Madrid, který byl historicky součástí Kastilie, a nyní jde o autonomní region, který „je v současné době jedním z motorů Španělska“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

EU se předběžně dohodla na legislativě, která má završit obchodní dohodu s USA

Evropská unie (EU) v noci na středu dosáhla předběžné dohody o legislativě, která má zrušit dovozní cla na průmyslové zboží z USA. Jde o klíčovou součást obchodní dohody s Washingtonem, která by měla zabránit zavedení vyšších amerických cel na výrobky z EU. Informovaly o tom agentury Reuters a DPA s odvoláním na kyperské předsednictví EU a europoslankyni Željanu Zovkovou, hlavní vyjednavačku pro obchodní dohodu.
03:58Aktualizovánopřed 2 mminutami

Si a Putin jednají v Pekingu

Čínský vůdce Si Ťin-pching v Pekingu slavnostně uvítal ruského vládce Vladimira Putina, oba následně zahájili jednání. Podle agentury AFP má setkání utužit vztahy mezi Pekingem a Moskvou necelý týden poté, co Si v Číně přijal amerického prezidenta Donalda Trumpa.
před 55 mminutami

Izrael udeřil na jihu Libanonu, útoky provedl i Hizballáh

Libanonské ministerstvo zdravotnictví tvrdí, že při úterních izraelských úderech na jihu Libanonu zahynulo devatenáct lidí. Teroristé z libanonského hnutí Hizballáh současně oznámili, že v oblasti pokračují střety mezi jeho bojovníky a izraelskými vojáky. Děje se tak navzdory příměří, které uzavřeli zástupci Libanonu a Izraele za zprostředkování USA. Informovala o tom agentura AFP.
00:18Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoPutin jede do Číny se snem o multipolárním světě, říká k cestě slavista Glanc

Vladimir Putin přijíždí do Číny s obrovskou podnikatelskou delegací a cílem podepsat nejrůznější dohody či podpořit oboustranně výhodné rusko-čínské vztahy, řekl v Interview ČT24 k aktuální cestě ruského vůdce do Pekingu slavista Tomáš Glanc z Curyšské univerzity. Podle něj návštěva zapadá do dlouhodobé snahy ruského vedení o budování multipolárního světa, kde Spojené státy nehrají prim mezinárodní politiky. Čína je v současnosti v porovnání s Ruskem hospodářsky i vojensky nesrovnatelně silnější, připomíná Glanc geopolitický kontext a dodává, že „Putin je skutečně v roli toho, kdo musí o dobré vztahy usilovat zvýšenou, ne-li dokonce devótní loajalitou“. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 1 hhodinou

Němci si přejí odchod 80 procent Syřanů. Poškodilo by to ekonomiku, míní experti

Německá veřejnost by si přála, aby se do Sýrie vrátilo 80 procent z téměř 900 tisíc uprchlíků. Podle ekonomů by to uškodilo tamní ekonomice. Do Sýrie se po pádu režimu Bašára Asada vrátilo podle údajů OSN 1,6 milionu lidí. Z Německa, které ze států Evropské unie přijalo syrských uprchlíků nejvíc, ale zatím odešlo jen několik tisíc.
před 2 hhodinami

Po vzoru kolonialismu. Singapur zavede výprask i na školách

Singapur v rámci kampaně proti šikaně umožní tělesné trestání na školách. Opatření se týká jen chlapců starších devíti let, kterým hrozí až tři rány rákoskou. Praxe pochází z dob britského kolonialismu. Singapur přes kritiku OSN a lidskoprávních aktivistů nadále uplatňuje i trest smrti a přísně postihuje drobné přestupky jako plivání, odhozenou žvýkačku nebo jídlo ve veřejné dopravě. Výprask v minulosti dostali i cizinci. Singapur své postupy hájí s tím, že patří mezi nejbezpečnější státy světa.
před 3 hhodinami

Senát USA postoupil návrh, který by omezil Trumpovy pravomoce ve válce s Íránem

Americký Senát v noci na středu SELČ postoupil k dalšímu hlasování návrh rezoluce o válečných pravomocích, která by ukončila válku s Íránem, pokud by prezident Donald Trump neměl souhlas Kongresu. Informovaly o tom agentury Reuters a AP. Ty také upozorňují, že jde o ojedinělou výtku směrovanou republikánskému šéfovi Bílého domu s tím, jak čím dál víc jeho spolustraníků v Kongresu vyjadřuje nespokojenost s vedením konfliktu, který probíhá už téměř tři měsíce.
před 4 hhodinami

USA zabavily v Indickém oceánu tanker spojovaný s Íránem, píše WSJ

Spojené státy americké v Indickém oceánu v noci na úterý zabavily ropný tanker spojovaný s Íránem, napsal s odvoláním na své zdroje list The Wall Street Journal (WSJ), podle něhož je plavidlo na americkém sankčním seznamu. List poznamenal, že tento krok přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump pokračuje v ekonomickém tlaku na Írán, kterému rovněž hrozí obnovením bojů.
před 11 hhodinami
Načítání...