Španělští policisté se stahují z Katalánska. Odejdou do konce roku, v regionu jich zůstanou jen stovky

Španělské úřady začaly postupně stahovat své policejní síly z Katalánska. Rozmístily je tam v souvislosti s říjnovým nelegálním referendem o nezávislosti. Z deseti tisíc policistů jich má v severovýchodním regionu zůstat jen šest set. Katalánská policie ve středu zatkla dva separatistické radní z města Reus.

Policie a civilní stráž, které byly vyslány do Katalánska na konci září, budou postupně staženy do soboty 30. prosince, řekl agentuře AFP mluvčí španělského ministerstva vnitra. Počet španělských policistů v Katalánsku odhadl deník El País na deset tisíc.

Katalánsko má svou vlastní autonomní policii Mossos d'Esquadra. Ta na rozdíl od španělských bezpečnostních složek ale proti referendu prakticky nezasáhla.

Ve středu ale zadržela ve městě Reus dva místní radní z radikální separatické strany CUP, a to v souvislosti s demonstracemi z 1. října. Na Martu Llorensovou a Oriola Ciurana vydal soud zatykač poté, co se dvakrát nedostavili k soudu.

Obviněni jsou z podněcování k nenávisti proti španělské policii. Toho se údajně dopustili organizováním demonstrací před komisařstvím ve městě Reus a hotely, v nichž byli ubytováni španělští policisté vyslaní do Katalánska kvůli říjnovému referendu o nezávislosti. Jejich strana v následných volbách získala jen čtyři mandáty.

V den konání referenda oběhly internet a média obrazy násilí, do kterého se španělské bezpečnostní síly zapojily ve snaze zabavit volební urny a zmařit hlasování. Necelá stovka osob utrpěla podle údajů z nemocnic zranění.

V předčasných volbách do katalánského parlamentu, které se uskutečnily před Vánocemi, získaly tři separatistické strany 70 ze 135 křesel. Tento výsledek je velkou ranou pro španělskou vládu, která volby vyhlásila v naději, že separatisté většinu ztratí. Lidovci premiéra Mariana Rajoye navíc zaznamenali nejhorší výsledek v posledních letech – v katalánském parlamentu obsadí jen tři křesla oproti dřívějším 11.

Recesisté navrhli odtrhnout Barcelonu od Katalánska, mají 20 tisíc podpisů

Pozdvižení na sociálních sítích ve Španělsku a zejména v katalánském regionu vyvolala recesistická petice požadující odtržení Barcelony od Katalánska. Autoři akce využívající stejnou argumentaci jako katalánští separatisté v případě snahy o odtržení od Španělska shromáždili za tři dny více než 20 tisíc podpisů, informovala agentura AFP.

Iniciativa, požadující vznik nového autonomního regionu Tabarnia, který by sdružoval Barcelonu s dalším městem Tarragona, se stala v úterý nejdiskutovanější na Twitteru, a to v celosvětovém měřítku. Vygenerovala více než 120 tisíc reakcí.

Petici, kterou zorganizovala skupina pod názvem Barcelona není Katalánsko, aby se tak vysmála heslu separatistů Katalánsko není Španělsko, převzala jejich argumentaci, když svou akci zdůvodnila tím, že Tabarnia „je oblast, která se liší v mnoha ohledech od zbytku regionu, do kterého patří.“

Roční HDP na obyvatele v regionech Španělska
Zdroj: The Guardian

„Naše hlasy mají třikrát až čtyřikrát nižší hodnotu než hlasy Girony a Lleidy,“ tvrdí dále autoři petice s poukazem na dvě venkovské oblasti, díky nimž separatisté volby vyhráli.

Barcelona a Tarragona podle autorů petice doplácejí daňově na venkov a mají mít právo se rozhodnout, zda chtějí vytvořit nový španělský region. Jako příklad přitom uvádějí Madrid, který byl historicky součástí Kastilie, a nyní jde o autonomní region, který „je v současné době jedním z motorů Španělska“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Lídři EU vyzvali k ochraně civilistů. Macron žádá o svolání Rady bezpečnosti

K maximální zdrženlivosti, ochraně civilního obyvatelstva a plnému dodržování mezinárodního práva v souvislosti s vývojem po ranním útoku USA a Izraele na Írán ve společném prohlášení vyzvali předseda Evropské rady António Costa a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk útok na Írán odsoudil a vyzval všechny strany, aby se vrátily k jednání. Na žádost Francie se také sejde Rada bezpečnosti OSN.
10:57AktualizovánoPrávě teď

Při útocích zemřeli íránský ministr obrany a velitel revolučních gard, píše Reuters

Americký prezident Donald Trump ráno oznámil, že americká armáda zahájila „velkou bojovou operaci v Íránu“. USA podle něj zajistí, aby Teherán nezískal jadernou zbraň. Ještě předtím údery oznámil izraelský ministr obrany Jisra’el Kac. Podle Reuters země cílily i na íránského prezidenta a duchovního vůdce. Tři zdroje agentuře potvrdily, že byli zabiti íránský ministr obrany Amír Násirzádech a velitel revolučních gard Mohammad Pakpúr. V Teheránu bylo slyšet několik výbuchů. Írán v odvetě vypálil rakety na Izrael a na americké základny na Blízkém východě.
07:35Aktualizovánopřed 2 mminutami

Íránská média tvrdí, že USA a Izrael zasáhly dívčí školu

Íránská státem provozovaná média podle agentury DPA informují o leteckém útoku na dívčí školu v jižním Íránu. Obětí má podle nich být sedmdesát, přičemž dalších devadesát údajně utrpělo zranění. Média v teokratickém státu, kde vládne přísná cenzura a režim ajatolláha Alího Chameneího tvrdě potlačuje jakoukoliv opozici, útok přičetla Izraeli a Spojeným státům, které dlouhá desetiletí označují za „Malého Satana“ a „Velkého Satana“. Informaci nelze nezávisle ověřit.
před 15 mminutami

Teherán je podle Arakčího připraven uklidnit situaci

Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí řekl, že Teherán je připraven uklidnit situaci. Dodal, že před začátkem rozhovorů je nutné zastavit útoky. Arakčí oznámil, že momentálně neprobíhá žádná komunikace mezi Teheránem a Washingtonem, ale uvedl, že pokud chtějí USA jednat, vědí, jak se spojit s íránským režimem. Ománská diplomacie, která předtím zprostředkovávala rozhovory Teheránu a Washingtonu, zahájení úderů kritizovala. Palestinské teroristické hnutí Hamás útoky na Írán odsoudilo a vyzvalo muslimský svět k jednotě.
15:13Aktualizovánopřed 32 mminutami

Arabské země hlásí exploze a vyhrazují si právo na odvetu

V Jordánsku, Kuvajtu, Bahrajnu, Kataru, Saúdské Arábii a Spojených arabských emirátech (SAE) se ozvaly hlasité exploze poté, co Írán spustil protiútok na americké základny na Blízkém východě v odvetě za izraelsko-americké údery. Bahrajn uvedl, že terčem se stalo velitelství páté flotily námořnictva USA v ostrovním království. Na letiště v Kuvajtu útočil dron. Vybrané země si vyhradily právo na údery odpovědět. Několik lidí napříč jimi v důsledku konfliktu zemřelo.
10:51Aktualizovánopřed 36 mminutami

Izraelem opakovaně znějí sirény

Írán v reakci na útoky na své území vypálil na Izrael balistické rakety, oznámila izraelská armáda. Izraelský server Times of Israel (ToI) informuje o opakovaných úderech, jimž předcházejí sirény. Izraelci prostřednictvím výstražného systému dostávají do mobilních telefonů varování s instrukcí, aby se uchýlili do krytů. Revoluční gardy uvedly, že jde o začátek odvety za ranní útoky Spojených států a Izraele na Írán.
09:40Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Íránský režim je jako zvíře zahnané do kouta, říká expertka

Írán nemá dlouhodobou kapacitu na to, aby se ubránil a vyhrál, nicméně může způsobit rozsáhlé škody, míní expertka na Blízký východ Lenka Martínková. Podle ní není otázkou, zda režim padne, ale kdy. Poukázala na vnitřní nestabilitu v důsledku mimo jiné rozsáhlých protestů i situace v regionu. Za oslabený považuje íránský režim také analytik Vlastislav Bříza. Režim se dle něj možná udrží, ale bude ochotnější dosáhnout kompromisu ohledně jaderné dohody.
před 1 hhodinou

Na Blízkém východě je několik tisíc Čechů

V destinacích Blízkého východu se nachází několik tisíc Čechů. Podle místopředsedy Asociace cestovních kanceláří (ACK) Jana Papeže situace ovlivňuje cesty lidí jak přímo v zasažených zemích, tak v destinacích spojených přes Spojené arabské emiráty (SAE) či Katar. ACK podle něj situaci sleduje a podle vývoje bude rozhodovat o dalších krocích. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) je prioritou zajistit bezpečnost českých občanů, kteří se nacházejí v Íránu.
před 1 hhodinou
Načítání...