Současné napětí mezi Madridem a Barcelonou odstartovalo před lety tím, že španělská vláda trvale odmítala nárok Katalánců na správu vlastních peněz. V Interview ČT24 to řekl politolog Pavel Dvořák z Masarykovy univerzity. Neústupnost centrální vlády podle něj mohla přispět k radikalizaci politické scény, ale i společnosti. Katalánsko se na druhou stranu už teď těší hluboké autonomii, zdůraznil expert na mezinárodní vztahy.
Politolog Dvořák o Katalánsku: Za radikalizací je i neústupnost centrální španělské vlády
Politolog Dvořák o Katalánsku: Za radikalizací je i neústupnost centrální španělské vlády (zdroj: ČT24)
Španělská vláda varovala předem, že chce referendu zabránit všemi možnými prostředky. Nejprve zatýkala politické představitele Katalánska.
Krize v zemi se pak prohloubila, upozornil Dvořák. Nedělní střety mezi policií a stoupenci nezávislosti si vyžádaly stovky zraněných. Zásah policie odsoudil Brusel.
„I Španělé, kteří vnímají Katalánsko jako integrální součást země, mohou v těchto dnech vnímat velmi negativně to, jak bezpečnostní složky vůči voličům zasáhly,“ podotkl politolog.
Katalánsko
Podle něj je ale otázkou, zda centrální vláda mohla postupovat nenásilně. „Dalo se možná očekávat, že v momentě, kdy bude stát proti sobě řada voličů a ozbrojený kordon policistů, kteří mají jasný příkaz nenechat je volit, tak to je vždy nebezpečné,“ myslí si Dvořák.
Španělský premiér Mariano Rajoy označil počínání policie za pevné a klidné. Nyní vláda hovoří o nutnosti dialogu a kompromisu. „Není to ale tak dávno, co se Rajoy nechal slyšet, že neustoupí ze svých základních představ o katalánské autonomii, které byly přesně proti tomu, co si Katalánci představují,“ připomněl Dvořák.
Právě tato tvrdá slova podle něj mohla vést k radikalizaci politické scény i společnosti. Katalánci tvrdí, že španělský ústavní rámec jim nedovoluje rozvoj, jaký si zaslouží, vysvětlil Dvořák. „Radikalizace byla postupná, že se došlo do takového extrému, je ale trošku překvapivé,“ poznamenal politolog.
Katalánci tvoří skoro pětinu španělské populace
Vše začalo tím, že španělská vláda trvale odmítala nárok Katalánců na správu vlastních peněz. „Jde o systém, kdy by si spravovali své daně, vybírali je na svém území a každý rok by se sešli s centrální vládou a do státní kasy by odevzdali část finančních prostředků, aby stát mohl vykonávat měnovou, obrannou, zahraniční politiku,“ uvedl Dvořák.
Tento systém už funguje v případě menšího Baskicka a Navarry. „Na obranu centrální vlády ale musím říct, že množství peněz, které si Katalánci spravují, je poměrně vysoké,“ konstatoval politolog s tím, že Katalánci přitom v minulosti toto právo už měli. „Katalánců je skoro osm milionů, to je téměř pětina populace. Ty peníze by potom (ve státní kase) trochu chyběly,“ upozornil Dvořák.
Když jdete po Barceloně, na každém třetím balkoně visí katalánská republikánská vlajka. Když jedete na venkov, většina populace tam mluví v podstatě výhradně katalánsky. Poznáte to na zvycích nebo na tom, že vám odpovídají na španělštinu katalánštinou.
Druhým problémem pak je odmítání autonomního statutu ze strany Madridu, tedy ústavy regionu Katalánsko. Přijat byl v roce 2006, a to jak katalánským, tak i španělským parlamentem, a následně v referendu.
„Následně ale statut napadly některé subjekty, mezi jinými Lidová strana, která označila některé články za protiústavní a podala žalobu k ústavnímu soudu. Udělala to i jiná autonomní společenství,“ přiblížil Dvořák historii sporu. Ústavní soud v roce 2010 čtrnáct článků zrušil a 27 jich reinterpretoval.
„Není to většina statutu, ale jde o články pro Katalánce citlivé,“ prohlásil odborník na mezinárodní vztahy. To, že by Madrid nyní v reakci na odsouhlasení nezávislosti pozastavil Katalánsku autonomii, si představit moc nedovede, protože by to pravděpodobně vedlo k „hlasité reakci občanské společnosti“.