Madrid hodlá s podporou Senátu sesadit katalánskou vládu a částečně omezit regionální parlament. Chce tak obnovit ústavní pořádek v oblasti. Následovat mají předčasné volby. Oznámil to španělský premiér Mariano Rajoy po mimořádném zasedání vlády. Katalánští separatisté to označili za pokus o státní převrat a nástup totalitarismu. V Barceloně se k protestům připojilo 450 tisíc lidí.
Madrid odstraní vůdce Katalánska a uspořádá volby. V Barceloně to odmítly statisíce lidí
Španělská vláda převezme částečnou kontrolu nad doposud autonomním Katalánskem po spuštění Článku 155 ústavy. Ke změnám dochází skoro tři týdny po referendu o nezávislosti Katalánska, jehož konání zakázal ústavní soud.
Rajoy konstatoval, že Madrid neměl s aktivací článku na výběr, protože činy katalánské vlády „jsou protizákonné a konfrontační“. „Žádná demokratická vlád nemůže tolerovat porušování práva,“ zdůraznil s tím, že má podporu opozičních socialistů i strany Ciudadanos.
Nebylo naším přáním ani naším úmyslem použít článek 155. Děláme to proto, že žádná vláda, žádná demokratická země nemůže přijmout, aby se ignoroval, porušoval či měnil zákon.
Cílem je obnovit národní sounáležitost, sdělil Rajoy
Oznámil přitom konkrétní body plánu. Skončit má katalánský kabinet v čele s předsedou Carlesem Puigdemontem. V předsednictví regionálního parlamentu by neměli znovu stanout členové sesazené vlády, nýbrž nová administrativa, uvedl Rajoy.
Předčasné volby v regionu by se měly konat do šesti měsíců, případně i dříve. Podle Rajoye je cílem těchto opatření obnovit také národní sounáležitost mezi obyvateli regionu a zbytku Španělska. Má být zajištěna „neutralita institucí v Katalánsku“, „sociální blahobyt a hospodářský růst“ a „práva a svobody všech Katalánců“.
- Je od roku 1978 připravený pouze pro výjimečné a extrémní situace, dosud jej žádná vláda neaktivovala. Madrid opravňuje převzít kontrolu nad autonomní oblastí, která neplní ústavní povinnosti a/nebo vážně ohrožuje zájmy Španělska. Následkem spuštění mechanismu aktivace článku Barcelona nebude moci řídit své finance ani policii.
Senát má o omezení autonomie hlasovat do týdne
„Vláda měla mnoho příležitostí uplatnit článek 155 dříve, ale raději jednáme obezřetně, odpovědně a se zdravým rozumem, snažíme se, aby došlo k nápravě,“ řekl španělský premiér.
Krok musí ještě odsouhlasit Senát, v němž má ale španělská vládní Lidová strana převahu. Vedení Senátu se sejde už v sobotu dopoledne, kdy rozhodne o datu jednání na plénu. Podle Rajoye bude o věci hlasovat do týdne.
Do ulic Barcelony vyšly statisíce lidí
Katalánští lídři už dříve podepsali deklaraci nezávislosti, ale vzápětí její platnost odsunuli, aby vytvořili prostor pro rozhovory. Puigdemont následně odmítl ultimáta ze strany Madridu, aby Katalánsko vysvětlilo svou pozici.
Vedení regionu plán na omezení autonomie odmítá a vyzývá Madrid k dialogu. „Pojďme dnes, více než kdy jindy, bránit demokracii a občanská a politická práva,“ reagoval na Twitteru katalánský vicepremiér Oriol Junqueras. Politik ze separatistické Republikánské levice Katalánska (ERC) přislíbil účast na plánované demonstraci v Barceloně a „postavit se tak totalitarismu“.
Předsedkyně ERC Marta Rovirová prohlásila, že Rajoyovy kroky představují „státní převrat“, který má za cíl rozdrtit katalánskou samosprávu a její tužbu odtrhnout se od Španělska.
Protest v Barceloně
Svou nevoli s počínáním Madridu daly najevo statisíce lidí na demonstraci v Barceloně, která začala v pět hodin odpoledne. K protestu se připojila i umírněná starostka Barcelony Ada Colauová, jež se stavěla proti vyhlášení samostatnosti bez legitimního referenda, ale Rajoyův tah označila za „vážný útok“ proti katalánské regionální autonomii.
„Dnešek je tím nejhorším dnem za posledních 40 let, je dnem regrese demokracie. Oznámení (španělského premiéra) z dnešního rána je hrozné a dalo se mu vyhnout. Tomuto rozhodnutí se lze stále vyhnout,“ vzkázala Colauová. Na protest přišel i Puigdemont.
- Naposledy šli Katalánci volit v roce 2015. Účast byla tehdy rekordních 77 procent, tedy 4,1 milionu hlasů – 62 ze 135 křesel získali separatisté z platformy Společně pro ANO, složené ze stran Konvergence a jednota (CiO) a Republikánské levice Katalánska (ERC). Skoro dva miliony lidí tak hlasovaly pro partaje volající po odtržení.
Hlavním podnětem k jejímu svolání bylo uvalení vazby na Jordiho Cuixarta a Jordiho Sáncheze, lídry dvou separatistických sdružení obviněné ze vzpoury během přípravy referenda. Jejich příznivci je označují za politické vězně a požadují jejich propuštění.
Ke zklidnění situace vyzval král. „Španělsko musí čelit nepřijatelnému pokusu o oddělení části svého území. To vyřeší pomocí legitimních demokratických institucí respektujících naši ústavu a dodržujících zásady parlamentní demokracie, ve které žijeme 39 let,“ zdůraznil španělský král.
Katalánsko tvoří asi pětinu španělské ekonomiky. Zastánci nezávislosti tvrdí, že region přispívá do společného rozpočtu příliš. Oponenti jsou naopak přesvědčeni, že Katalánsko je v rámci Španělska silnější a jeho odchod by vedl k ekonomické katastrofě země jako celku.
