Anatomie přítomného okamžiku: Bez minulosti ho nepochopíme, říká spisovatel Javier Cercas

Nahrávám video

Především o pamět a vzpomínky se zajímá literární veletrh a festival Svět knihy, který se v těchto dnech koná v Praze. Mnohé k tomuto tématu může podotknout jeden z hostů, španělský literát Javier Cercas. Autor „historických pamětí“ si nejen české čtenáře získal romány Anatomie jednoho okamžiku a Vojáci od Salaminy, v nichž se vrací k momentům španělských dějin. „Nevěřím, že přítomnost se dá pochopit jen díky tomu, co se děje právě teď. To je nesmysl,“ vysvětlil mimo jiné, proč je důležité zaobírat se historií, v rozhovoru s redaktorem ČT Petrem Zavadilem.

Žijete v Barceloně, zblízka jste sledoval střety kvůli nezávislosti Katalánska. Jak napjatou situaci vnímáte?

Ta atmosféra byla toxická, otrávená, hrozná, plná urážek. Byla to naprostá bitva. Do Barcelony jsem se dostal ve čtyřech letech. Přijeli jsme z jihu Španělska, stejně jako další miliony Katalánců. Moderní Katalánsko se takto vybudovalo – emigrací z jihu Španělska v padesátých a šedesátých letech. Já jsem jedním z nich.

Nahrávám video

Nikdo se vás tady neptal, jak se jmenujete, jestli máte španělské nebo katalánské jméno. Oženil jsem se s Katalánkou, doma mluvím s manželkou katalánsky a se synem španělsky. Nikdy, nikdy by mě nenapadlo, že se něco takového může stát.

Můj překladatel do francouzštiny je Srb a tato situace bohužel občas připomínala to, co se stalo v bývalé Jugoslávii. Naštěstí žijeme v demokratické a prosperující společnosti, protože kdyby ne, tak by to dopadlo velmi špatně. Hlavní odpovědnost za to nesou ti, kdo zneužili demokracii ve jménu demokracie. To mi na tom připadá nejperverznější.

Mění situace v Katalánsku španělskou politiku? 

Ve Španělsku se poprvé objevila strana extrémní pravice. Otázka ale nezní, proč se ve Španělsku objevila otevřeně nacionální populistická strana, otázka zní: Proč se neobjevila dřív? V celé Evropě totiž kromě Portugalska a Irska existují krajně pravicové strany, nacionálně-populistické, takže důvody pro vznik takové strany tady existovaly. Například Španělsko je jednou ze zemí, která přijala nejvíc migrantů na začátku století. To je důležitý údaj. Nebo ekonomická krize či řada dalších faktorů. Důvody tu byly.

Proč tu tedy taková strana nevznikla dřív, proč až teď? Je to jednoduché: protože je to reakce na surový katalánský nacionalismus. Na katalánskou krizi. Pokud se na jedné straně objeví surový nacionalismus, na druhé straně se objeví další. A přesně to se také stalo.

„Žijeme v diktatuře přítomnosti“

Politika a historie, především španělská, hrají ve vašich románech klíčovou roli od samého začátku.

Mé knihy nejsou historické romány. Je pravda, že se v nich mluví o občanské válce a o přechodu k demokracii, což jsou dva klíčové okamžiky moderní španělské historie, ale mluví se o nich z dnešního pohledu. Chci tím říct, že dnes žijeme – a nejenom tady ve Španělsku, ale i v celém světě – v jakési diktatuře přítomnosti. Lidé si myslí, že přítomnost se odehrává pouze teď. To, co se stalo dnes ráno, už je minulost. A to, co se stalo před dvěma týdny, je skoro prehistorie. Jenže to není pravda. Minulost a především minulost, na kterou si ještě lidé pamatují a která má svědky, je součástí přítomnosti. Je to jeden z rozměrů přítomnosti, bez které je přítomnost zmrzačená.

Španělská přítomnost nezačala dnes ani včera, začala v roce 1936. A španělská občanská válka, která začala v roce 1936, neskončila v roce 1939, jak se říká v knihách. Rád bych, aby vaši diváci pochopili, že španělská občanská válka je prvním aktem druhé světové války. Jejím prologem. Jsme Evropané, jsme součástí toho, co se děje v Evropě, vždycky to tak bylo. Takže španělská občanská válka nekončí rokem 1939, ale končí až v roce 1975, kdy zemřel generál Franco. Možná v roce 1978, kdy vznikla nová ústava. Anebo 23. února 1981, v den, kdy se odehrává má kniha Anatomie jednoho okamžiku a kdy došlo k poslednímu vojenskému puči.

Každopádně diktatura neznamenala mír. Francismus byl prodloužením války jinými prostředky. Pokud chceme pochopit přítomnost, musíme se vrátit k válce a přechodu k demokracii. Proto mě tyto dva okamžiky tolik zajímají. Nevěřím, že se dá přítomnost pochopit jenom díky tomu, co se děje právě teď. To je nesmysl. To je nemožné.

„Psát román je jako vytvářet hru“

Zmíněná Anatomie jednoho okamžiku je strhujícím popisem událostí, které v roce 1981 vedly k neúspěšnému pokusu o vojenský převrat v čerstvé demokracii. Co vás k literárnímu zpracování přivedlo? 

Záznam pučistů, kteří vcházejí do parlamentu a střílejí, je nejslavnější obraz španělské historie, známý po celém světě. Je jako Zapruderova nahrávka, která ukazuje vraždu Kennedyho. Jsou si podobné, ale tady mluvíme o téměř čtyřiceti minutách zachycujících státní převrat. Ty záběry jsou fascinující. Z nich vychází moje kniha, která se snaží být důvěryhodným popisem, ale zároveň je vyprávěná jako román s románovými postavami.

Psát román je jako vytvářet hru. Mám ve zvyku říkat, že psát román znamená formulovat složitou otázku tím nejsložitějším způsobem. To pro mě znamená psaní románu. A jelikož každá otázka je jiná, musí být pokaždé jiný i způsob, jak ji formulovat. Proto je pro spisovatele psaní románu něco jako vymýšlení hry s konkrétními pravidly a každý román musí mít svoje pravidla odlišná od ostatních. Když jsou dva romány se stejnými pravidly, jeden z nich je špatně. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Do Liberce se před Vánoci vrací Louskáček

Liberecké Divadlo F. X. Šaldy uvede baletní představení Louskáček. Vánoční příběh na hudbu Petra Iljiče Čajkovského je jedním z nejznámějších titulů klasického baletního repertoáru. Na liberecké jeviště se vrací po čtrnácti letech.
před 1 hhodinou

Byla pro mě paní z padesátikoruny, říká o Anežce České její představitelka

U příležitosti výročí svatořečení Anežky České, k němuž došlo pár dní před sametovou revolucí, představila Česká televize v kinosále Pražského hradu dvoudílnou televizní minisérii Anežka. V programu ČT se historický příběh o osudu přemyslovské princezny objeví v první polovině prosince.
před 5 hhodinami

VideoFilmové premiéry: Vánoční koleda, Můj pes Barry či Návrat do neznámé země

Tuzemská kina od čtvrtka promítají dvanáct premiérových snímků. Mezi nimi nové zpracování Dickensovy povídky, tentokrát pod názvem Ebenezer: Vánoční koleda s Johnny Deppem v roli chamtivého podivína. Český režisér David Balda natočil s mezinárodním hereckým obsazením thriller Manipulation o mocné elitní skupině. V hororu Viktoriánské psycho skrývá guvernantka na odlehlém sídle své psychopatické sklony. Naopak dojemný rodinný příběh nabízí Můj pes Barry inspirovaný legendou o slavném záchranářském psovi. A tuzemský dokument Návrat do neznámé země je vizuálně vystavěným portrétem věhlasného choreografa Jiřího Kyliána a jeho celoživotní múzy Sabine Kupferbergové.
před 7 hhodinami

Obrazem: Českou cenu za architekturu získala jihlavská multifunkční aréna

Letošní Českou cenu za architekturu získala Horácká multifunkční aréna v Jihlavě. Porotci ocenili promyšlenost veřejné stavby, která propojuje sport, kulturu a každodenní život města. Kromě hlavní ceny aréna získala také cenu veřejnosti. Architekti Ondřej Chybík a Michal Krištof už za jihlavskou arénu obdrželi Grand Prix Architektů v Národní ceně za architekturu 2026.
před 8 hhodinami

Nemám žádné české písně, ale kdo ví, třeba nějaká vznikne, říká LP

V Česku vystoupila americká hudebnice LP. Bezmála pěti tisícům fanoušků v hlavním městě představila nové album Room 12, které zčásti vznikalo také v Praze. Pětačtyřicetiletá LP se proslavila před deseti lety hitem Lost On You. S umělkyní hovořil redaktor ČT Petr Adámek. V rozhovoru LP mimo jiné mluví o emocích, které podle ní převládají na novém albu, o důležitosti tématu lásky v její tvorbě i o tom, že nyní sice nemá žádnou píseň v češtině, „ale kdo ví, třeba nějaká vznikne“.
včera v 18:08‌‌

Příběh Alžířanky s proříznutým hrdlem před soudem. Pomlouvačná kampaň, říká spisovatel

Před dvěma lety vydal francouzsko-alžírský spisovatel Kámel Daúd román Houris o ženě, jíž islamisté během občanské války prořízli hrdlo. V listopadu ho soud v Alžíru odsoudil v nepřítomnosti k pěti letům vězení. Rozsudek platí i pro Daúdovu manželku, psychiatričku, prý ke knize poskytla detaily o jedné ze svých klientek. Jde už o druhý trest za knihu Houris, který literát dostal. On mluví o politicky motivované kauze.
včera v 10:00‌‌

Během 24 hodin se našly dva obrazy Caravaggia, hlásí kunsthistorici

Jen v rozmezí několika hodin potvrdili historici umění nezávisle na sobě pravost dvou obrazů Michelangela da Merisi, známějšího pod jménem Caravaggio. Italský raně barokní malíř po sobě nezanechal mnoho děl, proto objevení jakékoliv jeho další malby je ve výtvarném světě událostí. Každé takové oznámení ale provází i obezřetnost, s jednoznačnou pravostí tohoto starého mistra je to totiž ošemetné.
11. 11. 2026‌‌

Budiž světlo, hlásal Pešánek. Jeho velkolepé vize ale zůstaly zčásti na papíře

Lounské Studio Prona, spjaté s Galerií Benedikta Rejta, připravilo výstavu K nové epoše: Zdeněk Pešánek a dědictví světla. Nabízí nejenom pohled na tvorbu tohoto umělce, zároveň představuje díla tvůrců mladší a střední generace, kteří se Pešánkovým odkazem inspirovali či na něj jakkoli navazují.
11. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.