Do očí se jim propsal život i válka, říká fotograf o lidech z Náhorního Karabachu

Antonín Kratochvíl, Karel Cudlín a Jan Mihaliček fotografovali na přelomu milénia Národní Karabach. V konflikty poznamenané enklávě v jihozápadním Ázerbájdžánu zachytili hrůzy války, uprchlíky, ale také obnovu ve vzácných chvílích klidu. Jejich snímky jsou do poloviny června k vidění na výstavě Když se Bůh nedíval v pražské Leica Gallery. Mihaliček o Náhorním Karabachu mluvil s moderátorkou Terezou Řezníčkovou v Událostech, komentářích.

Každý z trojice fotografů přijel do Národního Karabachu v jinou dobu, na odlišné místo a za rozdílné situace. Jako první se tam zkraje devadesátých let, tedy krátce po rozpadu Sovětského svazu, vydal právě Mihaliček. „Dostal jsem se tam s úplně první humanitární akcí dnešního Člověka v tísni, tehdejší Nadace Lidových novin. Přivezli jsme tam léky, jídlo, polní nemocnici a můj hlavní úkol byl dokumentovat tu akci. Ale samozřejmě jsem neodolal a fotografoval jsem i spoustu dalších věcí kolem sebe,“ upřesnil Mihaliček.

V té době už měl za sebou focení v bývalém Sovětském svazu i Afghánistánu, přesto na všechno připraven nebyl. „Nejhorší pro mě bylo setkání s tou brutální válkou, když jsme se dostali na frontu. Kdy tam pár vojáků bránilo poměrně dlouhý úsek několika kilometrů v krásném idylickém údolí. Akorát v tom idylickém údolí ležely mrtvoly,“ popisuje.

Smrt k válce patří

Záběry na mrtvá těla se rozhodl v Leica Gallery nevystavit, zařadí je ale do plánované knihy. „Bez toho by nebyla úplná. Mrtvoly prostě k válce patří a lidi by to měli vidět,“ podotýká s vědomím, že takové snímky jsou opakovaným předmětem debaty.

Náhorní Karabach je mezinárodně uznanou součástí Ázerbájdžánu, v níž ale historicky žilo většinově arménské obyvatelstvo. Místní arménští separatisté region za podpory Jerevanu ovládli ve válce, která skončila v roce 1994. V září 2023 Ázerbájdžán dobyl Karabach při bleskové vojenské operaci a z enklávy uprchlo do Arménie zhruba sto tisíc Arménů ve strachu z pronásledování. Ázerbájdžánci zároveň zatkli separatistické vůdce.

Nahrávám video

S uprchlíky se potkával i Mihaliček. Lidi žijící na Kavkazu vnímá z pohledu fotografa jako „vizuálně zajímavé“. „Jsou ostře řezaní, tmaví, takové biblické typy, byl do nich hrozně propsaný život a stav války a uprchlíkům byl vidět v očích. Oči pro mě byly při fotografování hodně důležité,“ říká.

Černobílá rozvíjí příběh

Jeho svědectví z Náhorního Karabachu je černobílé. Bez barev převážně fotí dosud. „Černobílá je něco, v čem jsem vyrostl. Díval jsem se na černobílou televizi, noviny na začátku mého působení také vycházely černobíle, takže pro mě to bylo něco přirozeného,“ uvádí jeden z důvodů. A dodává i další: „Pro výstavu nebo knihu mi černobílá přijde skvělá v tom, že si nechává kousek tajemství. Máte šanci jako divák rozjet svůj příběh, něco tam hledat, doplňovat, říkat si, jak by to asi vypadalo.“

Svou fantazii lidé budou moci kromě prohlížení výstavy zapojit i při listování v knize. I tu Mihaliček, Cudlín a Kratochvíl plánují vydat společně, přičemž doufají, že se jim to podaří pomocí crowdfundingové kampaně. Knižní fotografické svědectví o Náhorním Karabachu by mělo být hotové koncem května. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoOdbourává stres a uklidňuje. Projekt chce ke čtení přitáhnout více Čechů

Čtení považuje za prospěšné přes 80 procent populace, zároveň však téměř třetina dospělých nezvládne ani jeden titul za rok. V průzkumu to zjistila iniciativa Čteme za nároďák. Její strůjci chtějí k literatuře – kvůli jejím přínosům – přivést víc lidí. I krátká chvíle s knihou podle nich odbourává stres a stimuluje pozornost. Vědci si všimli, že děti chtějí číst o svých konkrétních zálibách, při výběru knihy je proto důležité zjistit, co je vlastně baví. Děti-čtenáři pak bývají podle výzkumů v budoucnu úspěšnější i spokojenější. Benefity pokračují v dospělosti, četba podporuje empatii, uklidňuje a zlepšuje koncentraci. Odborníci doporučují začít třeba stránkou denně, dospělí si mohou zdravý návyk vybudovat právě během čtení se svými dětmi.
před 40 mminutami

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
před 22 hhodinami

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026
Načítání...