Ruská armáda se podle Kremlu začala stahovat z Náhorního Karabachu. Její jednotky tam měly za úkol zabránit střetům mezi Arménií a Ázerbájdžánem. To se jim však nepodařilo a Baku v září 2023 region po bleskové ofenzivě obsadilo. To vyvolalo odchod všeho arménského obyvatelstva z oblasti a vedlo i k ochlazení rusko-arménských vztahů. Boje o Náhorní Karabach trvaly s přestávkami více než tři dekády.
Ázerbájdžánská agentura APA v úterý oznámila, že začal proces stahování ruského mírového kontingentu z Karabachu a první vojáci společně s vojenskou technikou opustili území kláštera v okrese Kelbadžar. Informaci nyní potvrdil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. „Ano, je tomu skutečně tak,“ uvedl.
Náhorní Karabach je sice mezinárodně uznávaný jako součást Ázerbájdžánu, historicky v něm ale žilo většinově arménské obyvatelstvo.
Ázerbájdžán a Arménie svedly v posledních třech dekádách o region dvě války. Boje v 90. letech si vyžádaly asi třicet tisíc mrtvých a skončily vítězstvím Arménů. V roce 2020 si konflikt vyžádal asi 6500 obětí a část území dobyl zpět Ázerbájdžán.
Tehdejší boje ukončilo příměří zprostředkované Ruskem. Do regionu pak zamířili ruští vojáci v roli mírových sil. Po bleskové vojenské ofenzivě z loňského září, které Rusové nedokázali bránit, ale Baku převzalo nad Karabachem plnou kontrolu a téměř všech 120 tisíc etnických Arménů z oblasti uprchlo ve strachu z represí.
Arménie během ázerbájdžánské ofenzivy v Karabachu nezasáhla. Jerevan zároveň vinil Rusko a jeho mírové jednotky, že nedokázaly Ázerbájdžán zastavit. Rusko argumentovalo tím, že jeho jednotky k zásahu neměly mandát.
Obě strany konfliktu uvedly, že chtějí podepsat formální mírovou dohodu, ale rozhovory uvázly mimo jiné na sporech ohledně vymezení společné hranice, která je uzavřená a na obou stranách se nachází množství vojáků.
V pohraničí se navíc opakovaně odehrávají ozbrojené střety. Jerevan podezřívá Baku, že má nové územní ambice, zejména co se týče arménské provincie Sjunik. Jejím získáním by Ázerbájdžán spojil Nachičevan se zbytkem svého území.
Vrácení vesnic podmínkou mírové dohody
Arménský premiér Nikol Pašinjan minulý měsíc prohlásil, že pokud Arménie nepřistoupí na kompromis s Ázerbájdžánem ohledně navrácení některých vesnic, které Jerevan kontroluje od 90. let minulého století, mohla by vypuknout válka.
Celkem čtyři neobydlené vesnice jsou pro Jerevan důležité, jelikož se nacházejí u hlavní arménské silnice vedoucí na sever k hranici s Gruzií. Baku uvedlo, že návrat jeho území je ale nezbytným předpokladem pro uzavření formální mírové dohody.
Arménský odklon od Moskvy
Arménie a Rusko jsou od rozpadu Sovětského svazu spojenci, v poslední době se však mezi nimi prohlubují rozpory. Vztahy se zhoršily už v souvislosti s obnovenou ruskou invazí na Ukrajinu, kterou Jerevan nepodporuje, a naopak poslal humanitární pomoc napadené zemi.
Moskvě se zároveň nelíbí snaha Jerevanu prohloubit vazby se Západem a uvolňování jeho vazeb s vojenským blokem vedeným Moskvou nazvaným Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti.
