Finsko uvedlo do provozu první lithiový důl na kontinentu. Závod je výjimečný i v tom, že se klíčová surovina pro současnou elektroniku na jednom místě nejen těží, ale rovnou zpracovává pro použití do baterií. Zdejší produkce má pokrýt asi desetinu současné poptávky v Evropě, která je jinak zcela závislá na dovozu.
První kusy horniny s dostatečným obsahem lithia odstřelili technici v Kaustinenu ve středním Finsku v únoru. Vytěžená ruda s obsahem asi 1,3 procenta oxidu lithného se převáží rovnou do úpravny, kde zvýší jeho podíl v hornině na pět procent. V nedaleké rafinerii ze vzniklého koncentrátu vyrobí hydroxid lithný v kvalitě potřebné pro výrobu baterií. Substance vypadá jako krystaly bílého cukru. „Podle našich plánů zabalíme první pytle do konce tohoto roku,“ říká technický ředitel rafinerie lithia Sami Heikkinen.
Dvacet procent podniku vlastní finská státní firma, zbylý podíl jihoafrická těžařská společnost. Na její poměry jde o malé pracoviště, které obslouží 350 zaměstnanců. Zásadní význam má právě v tom, že se v okruhu 43 kilometrů soustřeďuje celá výroba vysoce žádané komponenty.
„Evropa buduje rozsáhlý dodavatelský řetězec pro elektromobily, a proto je takový projekt právě pro Evropu strategicky velmi vzácný a cenný,“ podotýká předseda představenstva koncernu Sibanye-Stillwater Richard Stewart. Podle předsedy představenstva společnosti Keliber přispěje provoz prvního evropského povrchového dolu na lithium k posílení nezávislosti na dovozech například z asijských zemí a Austrálie.
Většina vzácných nerostů se zpracovává v Číně
Navzdory tomu projekt v přepočtu za devatenáct miliard korun kontinentu zdaleka nepokryje veškeré jeho potřeby klíčové suroviny. V roce 2023 evropské firmy nakoupily padesát tisíc tun hydroxidu lithného. Ve Finsku přitom do dvou let počítají s výrobou patnácti tisíc tun ročně. Zájem navíc roste – hlavně ze strany automobilek. Vedle Finska otevřela nový důl taky Francie – podle jejího prezidenta Emmanuela Macrona bude čtvrtý největší na světě.
„Pokud se nepustíme do projektů, jako je tento lithiový, bude náš průmysl v příštích deseti, patnácti, dvaceti či třiceti letech zcela vydán na milost a nemilost Číňanům a několika dalším hráčům,“ upozornil Macron.
Právě v Číně se teď zpracovává naprostá většina vzácných nerostů. Významná ložiska lithia má vedle Finska i Portugalsko a Česko. Většina těžebních projektů v těchto zemích přitom dlouho zůstávala jen ve stavu plánů – i kvůli nevýnosnosti a dopadech na životní prostředí. V posledních měsících ale Evropská unie přístup ke strategickým surovinám začíná měnit.
