Rusko vyslalo v dubnu proti Ukrajině rekordní počet dronů, údery pokračují

Nahrávám video

Rusko v dubnu proti Ukrajině vyslalo téměř šest tisíc dronů s dlouhým doletem, což je nejvyšší počet za více než čtyři roky trvající plnohodnotnou ruskou invazi, píše AFP. Moskva zároveň v noci na pátek zaútočila na Oděskou oblast, která byla cílem dronových náletů i během předchozích nocí. Dle úřadů pět lidí v Oděse utrpělo zranění. Počtvrté během několika týdnů zaútočily ukrajinské drony na přístav Tuapse v jihoruském Krasnodarském kraji.

Rusko k útokům proti sousední zemi v dubnu použilo 6583 bezpilotních letounů, což ve srovnání s březnem znamená dvouprocentní nárůst. Výrazně přibylo dronových útoků ve dne, vyplývá z analýzy agentury AFP, která vychází z pravidelných hlášení ukrajinských vzdušných sil. Podle ukrajinských činitelů je cílem této taktiky zvýšit počet obětí v řadách civilistů.

Zástupce vedoucího prezidentské kanceláře Pavlo Palisa uvedl, že dronové nálety za denního světla jsou novým pokusem Moskvy o „terorizování civilistů“ po skončení zimy. Během chladných měsíců ruská armáda údery soustředila na ukrajinskou energetickou infrastrukturu a připravila miliony lidí o dodávky elektřiny, tepla i vody.

Ukrajinská protivzdušná obrana podle údajů armády v dubnu sestřelila 88 procent dronů a střel odpálených Ruskem. AFP píše, že Kyjev o své protidronové obraně mluví jako o jedné z nejlepších na světě a poskytl podporu zemím Perského zálivu při obraně před íránskými drony během nynějšího konfliktu na Blízkém východě.

Ruský útok na Oděskou oblast

Ukrajinské letectvo oznámilo, že Rusko mezi páteční sedmou hodinou ráno až 14:30 SELČ vyslalo proti Ukrajině 409 dronů. Protivzdušné obraně se jich podařilo zneškodnit 388. Šestnáct dronů zasáhlo šest míst, na dalších jedenácti se zřítily trosky sestřelených bezpilotních letounů.

„Rusové v noci znovu podnikli velký útok na Oděskou oblast: bohužel jsou dva zranění,“ napsal v pátek ráno na telegramu šéf regionální vojenské správy Oleh Kiper. Drony poškodily dva výškové obytné domy. Jsou v nich poničené byty, hořelo v nich, doplnil Kiper. Informoval také o tom, že ruský útok v regionu poničil přístavní infrastrukturu, neuvedl však, kde přesně se tak stalo.

Ruský útok na přístavní infrastrukturu ohlásila izmajilská okresní správa. Nikomu se nic nestalo a k požáru, který útok způsobil, vyjeli hasiči. Přístavní město Izmajil leží na Dunaji.

Ruské drony v pátek ráno útočily na několika místech také v Charkově. Podle velitele regionální vojenské správy Oleha Syněhubova zasáhly čtyři čerpací stanice ve městě. Jeden muž je zraněný, další utrpěl akutní stresovou reakci. Také v Čuhujivu na jihovýchod od Charkova Rusko zasáhlo čerpací stanici.

Ternopil na západě Ukrajiny podle šéfa tamní vojenské správy Tarase Pastucha zažil největší dronový útok od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Rusové na město podle starosty Serhije Nadala vyslali padesát dronů a téměř dvacet z nich explodovalo. Zranění utrpělo jedenáct lidí, jeden z nich je ve vážném stavu.

Nahrávám video

Údery na přístav Tuapse

Ministerstvo obrany v Moskvě podle ruskojazyčné mutace BBC tvrdí, že sestřelilo 141 ukrajinských dronů. Kolik jich do ruského vzdušného prostoru vletělo, Rusko nezveřejňuje. Protivzdušná obrana údajně pracovala v regionech sousedících s Ukrajinou nebo na Ruskem okupovaném Krymu.

Rusko tvrdí, že ukrajinské drony sestřelovalo také nad Krasnodarským krajem, který se rozkládá na východním pobřeží Azovského a Černého moře. Úřady v tomto regionu oznámily, že dron zasáhl námořní terminál a na místě vznikl požár. Nikdo podle nich nebyl zraněn. K zásahu vyjelo skoro 130 hasičů a dalších záchranářů. K dispozici mají mít asi čtyřicet kusů techniky. Informace nelze nezávisle ověřit.

„Čtvrtý remake... každý týden jezdíme s kamarády do Tuapse,“ napsal velitel ukrajinských dronových sil Robert Brovdi na telegramu k útoku na ruský přístav, který hraje důležitou roli ve vývozu ruské ropy a ropných produktů. Telegramový kanál Astra na základě analýzy videí z místa informuje, že hoří nejméně jedna nádrž v rafinérii u terminálu. Tento výrobní komplex patří ruskému ropnému gigantu Rosněfť. Tuapse znovu zahalil hustý dým.

Teprve ve čtvrtek přitom hasiči uhasili požár rafinerie v Tuapse, který vypukl po úterním ukrajinském dronovém útoku. Ukrajinské drony zaútočily na ropný komplex, který ročně zpracovává přibližně dvanáct milionů tun ropy, v posledních dvou týdnech už čtyřikrát. Po třetím útoku byl v okolí vyhlášen stav nouze a někteří obyvatelé žijící v blízkosti rafinerie byli evakuováni. Úřady ve městě hovořily o ekologické katastrofě, podle obyvatel města se na ně snášel „ropný déšť“. Ropa unikla i do moře a vytvořila na něm skvrnu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V centru Kyjeva vypukl požár. Úřady hlásí sestřelení ruských dronů

V centru Kyjeva ve středu večer vypukl požár kvůli výbuchu, k němuž došlo během leteckého poplachu. S odkazem na svého reportéra to napsala agentura AFP. Agentura Reuters připojila, že v centru a na předměstí Kyjeva dopadly úlomky sestřelených ruských bezpilotních letounů. Ukrajina se brání ruské vojenské invazi od února 2022. Obě země proti sobě od té doby podnikají vzdušné údery.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 4 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 4 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 4 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 5 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 5 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropský pohled